LIMITUJÍCÍ FAKTORY ČASNÉ REHABILITACE POOPERACÍCH SRDCE

Limitujícímifaktory časné kardiochirurgické rehabilitace pacientů po operacích srdce jsou vedle rizikarůzných oběhových komplikací dány především celkovou dekondicí polymorbidních operantů, syndromemalgického hrudního krunýře a problematikou nezhojených operačních ran (podélná sternotomie,torakotomie, sutury po odběrech štěpů z končetin). Dominuje výrazná nekardiální bolesthrudníku v oblasti sternotomie, spojená s dechovou insuficiencí a rizikemvzniku nestabilníhosterna.Vyskytuje se i bolest jícnového původu (GERD), viscerální bolest se segmentální propagací (Th4-11), jakož i vertebrogenní interskapulární a periskapulární bolest a akrální parestezie horníchkončetin. Zátěžová ergometrie je pro riziko dehiscence sutur a zkreslení výsledku extrakardiálnímifaktory možná až po zhojení operačních ran. Cílem rehabilitace je docílit u pacientů dobrou tolerancizátěže na úrovni běžných každodenních aktivit, ale také je naučit stanovit jednoduchým způsobemadekvátní zátěž preventivního fyzického tréninku.Lze využít stanovení individuální přiměřené zátěžedle dušnosti podle metodiky „mluvit, zpívat, těžce dýchat“, či stanovení tréninkového pulsu (TTF)a limitní TF dle orientačního vzorce TTF = (220 – věk). 0,75 nebo využít tzv. Corridor walking testu(CWT) a korelace mezi CWT/6 min. a spiroergometricky stanovenou max. spotřebou O2.

Klíčová slova:
koronární revaskularizace, podélná sternotomie, prevence nestabilníhosterna, dráždivý jícen, respirační fyzioterapie, tréninková tepová frekvence, Corridor walkingtest, severská chůze