Naše zkušenosti s náhradnímifonačními mechanismy po totálnílaryngektomii

Na souboru 22 nemocných, u kterých byla v období 1996 - 1999 provedena totálnílaryngektomie, jsou hodnoceny výsledky nácviku náhradních fonačních mechanismů. Hlasovárehabilitace spočívala v počátečním nácviku jícnového hlasu, eventuálně aplikaci hlasové protézyProvox I, u neúspěšně rehabilitovaných nemocných v poslední řadě přidělením elektrolaryngu.Kvalita hlasu byla hodnocena škálou podle Robeové. Velmi dobrým jícnovým hlasem (hodnocenopodle Robeové F, G) mluví celkem 10 nemocných, což je 45,4 % všech sledovaných pacientů. Z tohojícnovým hlasem bez hlasové protézy Provox I šest pacientů (27,3 %), s hlasovou protézou čtyři(18,2 %). Jen částečně mluví jícnovým hlasem (podle Robeové stupeň C, D) sedm pacientů (31,8 %),z toho šest nemocných (27,3 %) bez protézy a jeden s hlasovou protézou (4,5 %). Z celkového počtupacientů užívají dva nemocní elektrolarynx a tři nepoužívají žádný náhradní fonační mechanismus.Při hlasové rehabilitaci po totální laryngektomii se jeví jako nejlepší následující postup: zahájeníedukace jícnovým hlasem, při neúspěchu zavedení hlasové protézy a jako poslední možnost přiděleníelektrolaryngu.

Klíčová slova:
larynektomie, jícnový hlas, hlasová protéza.