Naše zkušenosti s náhradnímifonačními mechanismy po totálnílaryngektomii
Our Experience with Prosthetic Phonation Mechanisms afterTotal Laryngectomy
In a group of 22 patients where during 1996 - 1999 total laryngectomy was performedthe results of trials with substitution phonation mechanism are tested. The vocal rehabilitationinvolved at first training of oesophageal voice, possibly use of a vocal prosthesis Provox I. inunsuccessfully rehabilitated patients finally the use of an electrolarynx. The quality of the voice wasevaluate according to Robe’s scale. A very good oesophageal voice was recorded in 10 patients (F. G.according to Robe’s scale), i.e. in 45.4% of the patients, incl. six patients (27.3%) without anoesophageal prosthesis Provox I and four (18.2%) with a vocal prosthesis. Seven patients (31.8%)speak only partly with an oesophageal voice (C, D. according to Robe), incl. six without a prosthesis(27.3%) and one with a vocal prosthesis (4.5%). From the total number of patients two use anelectrolarynx and three do not use any substitution phonation mechanism. During vocal rehabilitationafter total laryngectomy the following procedure is optimal: to start training of oesophagealvoice, in case of failure, introduction of a vocal prosthesis and as the last resort an electrolarynx.
Key words:
laryngectomy, oesophageal voice, vocal prosthesis.
Autoři:
J. Praisler; A. Pellant; Viktor Chrobok
Působiště autorů:
ORL oddělení Nemocnice Pardubice, Ústav zdravotnických studií Univerzity Pardubice, přednosta prof. MUDr. A. Pellant, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, , 2002, No. 3, pp. 189-191.
Kategorie:
Články
Souhrn
Na souboru 22 nemocných, u kterých byla v období 1996 - 1999 provedena totálnílaryngektomie, jsou hodnoceny výsledky nácviku náhradních fonačních mechanismů. Hlasovárehabilitace spočívala v počátečním nácviku jícnového hlasu, eventuálně aplikaci hlasové protézyProvox I, u neúspěšně rehabilitovaných nemocných v poslední řadě přidělením elektrolaryngu.Kvalita hlasu byla hodnocena škálou podle Robeové. Velmi dobrým jícnovým hlasem (hodnocenopodle Robeové F, G) mluví celkem 10 nemocných, což je 45,4 % všech sledovaných pacientů. Z tohojícnovým hlasem bez hlasové protézy Provox I šest pacientů (27,3 %), s hlasovou protézou čtyři(18,2 %). Jen částečně mluví jícnovým hlasem (podle Robeové stupeň C, D) sedm pacientů (31,8 %),z toho šest nemocných (27,3 %) bez protézy a jeden s hlasovou protézou (4,5 %). Z celkového počtupacientů užívají dva nemocní elektrolarynx a tři nepoužívají žádný náhradní fonační mechanismus.Při hlasové rehabilitaci po totální laryngektomii se jeví jako nejlepší následující postup: zahájeníedukace jícnovým hlasem, při neúspěchu zavedení hlasové protézy a jako poslední možnost přiděleníelektrolaryngu.
Klíčová slova:
larynektomie, jícnový hlas, hlasová protéza.
Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie OtorinolaryngologieČlánek vyšel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2002 Číslo 3
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Pacienti s infekcemi HPV a EBV a možnosti léčebné intervence pomocí inosin pranobexu
- HPV v dýchacích cestách a papilomatóza hrtanu
- Přínos inosin pranobexu v terapii infekcí HPV v gynekologii
- Doc. Jiří Kubeš: Zásadní přínos protonové terapie spočívá v ochraně zdravých tkání
Nejčtenější v tomto čísle
- Průměrná doba zavedení trubičkyvyrovnávající tlak (TVT)
- Zápalové dysfunkcie tvárového nervu
- Naše zkušenosti s náhradnímifonačními mechanismy po totálnílaryngektomii
- Rehabilitácia dolnej inervačnejoblasti tvárového nervu- poloaktívny záves