Horizont 2020, rámcový program Evropské komise pro výzkuma inovace na roky 2014–2020
Authors:
doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.
Authors‘ workplace:
Technologické centrum Akademie věd České republiky, Praha
Published in:
Čas. Lék. čes. 2014; 153: 254-256
Category:
Special Articles
Overview
Horizont 2020 je finančním nástrojem Evropské komise implementující projekt Unie inovací a vizi Evropa 2020, který má zabezpečit kontinuální rozvoj a konkurenceschopnost Evropy. Horizont 2020 je plánován na období 2014–2020 s rozpočtem 80 miliard €. Horizont 2020 bude podporovat výzkum a inovace, vytvářet podmínky pro růst a vznik nových pracovních míst. Významné místo v programu Horizont 2020 zaujímá biomedicínský výzkum, péče o pacienta a zdravotní systémy.
Klíčová slova:
Horizont 2020 – rámcový program – zdraví – stárnoucí populace – wellbeing
Horizont 2020 (H2020) je navazujícím rámcovým programem (RP) na 7. RP 2007–2013. Je to významný finanční nástroj Evropské komise pro podporu vědy, výzkumu a inovací v Evropě. Rozpočet H2020 na celé sedmileté období je více než 80 miliard €. Program H2020 je členěn na tři priority: excelentní věda, konkurenceschopný průmysl a sociální výzvy. Sociálních výzev je celkem sedm a první z nich Zdraví, demografické změny a wellbeing (Health, demographic change and wellbeing) je první a finančně nejvíce podpořenou sociální výzvou s celkovým rozpočtem 8033 mil € na celé období.
V roce 2013 byly publikovány pracovní programy s tématy pro projekty do sociální výzvy Zdraví, demografické změny a wellbeing na první 2 roky programu, tedy roky 2014 a 2015. Program obsahuje sedm oblastí v nich 32 témat zaměřených na personalizaci zdraví a péči o pacienta a 10 témat na tzv. koordinační aktivity. Na tyto 2 roky je plánován rozpočet 1,06 miliardy €. Výběr a formulace jednotlivých témat vychází z aktuální situace a vývoji evropské populace s výhledem do roku 2020, jejímiž hlavními aspekty jsou stárnutí populace, rostoucí význam infekčních i neinfekčních onemocnění, a také důsledky ekonomické krize. Výše uvedené skutečnosti významně ohrožují udržitelnost evropských systémů zdravotní (a sociální) péče, jejíž náklady v Evropě činí 10 % HDP.
Personalizace zdraví a péče směřuje k vytvoření nových možností pro pokrok ve výzkumu a inovací cestou podpory přenosu nových poznatků do klinické praxe. Dále bude podporovat vytvoření prostředí, které zlepší výstupy, jež budou redukovat zdravotní nerovnosti a podporovat aktivní a zdravé stárnutí.
Témata (tab. 1) v pracovním programu na roky 2014, 2015 jsou rozdělena do sedmi oblastí, které odrážejí potřeby pro translační a integrovaný přístup k sociální výzvě podporou jak dlouhodobých, tak střednědobých výzkumných projektů a také krátkodobých inovačních aktivit. Celkově jednotlivá témata napomohou lepšímu chápání příčin a mechanismů zdraví a zdravého stárnutí a nemoci, zlepší naši schopnost monitorovat zdraví a zlepší prevenci, diagnózu, léčbu a management nemocí, přispějí k podpoře starých osob co možná nejdéle zůstat aktivní a zdravý; a testovat nové modely a nástroje pro poskytování zdravotní a sociální péče. Nově se v programu ve srovnání se 7. RP objevila témata spojující bývalou prioritu Health a ICT (Informační a komunikační technologie).
Aktivity spadající pod koordinační aktivity, jak jejich název napovídá, mají zejména koordinovat národní programy formou společného programování (Joint programming initiatives) nebo budou nově aktivněji využívat jiné formy vědecko-výzkumné spolupráce, např. IMI 2 (Innovative medicines innitiative), ve které se spojuje financování z veřejných i soukromých zdrojů. EDCTP 2 (European and developing countries clinical trials partnership), program zaměřený na výzkum a vývoj vakcín pro nejvýznamnější nemoci v subsaharské Africe a program AAL (Active and assisted living) zaměřený na podporu stárnoucí populace v samostatném životě v domácím prostředí s využitím zařízení informačních a komunikačních technologií.
Pracovní program na roky 2014–2015 navazuje na poslední tzv. překlenovací výzvu 7. RP. Témata jsou však formulována méně detailně, stručněji a v širším kontextu. To dává větší volnost předkladatelům při přípravě projektu, umožňuje uplatnění inovativních postupů a otevírá prostor pro širokou škálu participantů v kolaborativních projektech. Na základě zkušeností ze 7. RP budou projekty hodnoceny převážně dvoukolově, v prvním kole krátké „summary“ a ve druhém kole plné znění návrhu projektu. Tak jako v 7. RP důraz bude kladen na účast malých a středních podniků (SMEs) v projektech.
Projekty budou řešeny multidisciplinárními mezinárodními týmy, budou převažovat tzv. kolaborativní projekty. Kromě nich, zejména u koordinačních aktivit budou zastoupeny tzv. ERA-NET projekty (European Research Area Networks), které jsou založeny na koordinaci národních programů v dané problematice.
ADRESA PRO KORESPONDENCI:
doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.
Technologické centrum Akademie věd ČR
Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6
e-mail: kinkorova@tc.cz
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
![Issue 5](https://www.prolekare.cz/media/cache/resolve/journal_issue/media/image_pdf/a830434471972277d78b8728ebbb5deb.jpeg)
Most read in this issue
- Perioperační chemoterapie u karcinomu žaludku – pohled chirurga
- Mutagenní vliv vyššího věku otců u neurokardiofaciokutánního syndromu
- Vápník, mléčné výrobky a redukce hmotnosti
- Základné biologické úlohy galektínov v reparácii tkanív a raste nádorov