Ortodontické anomálie a sekulární trend v utváření orofaciální oblasti

Overview

Východisko.
Cílem studie bylo porovnáním kraniofaciálních a dentálních charakteristik recentní a historické populace přispět k objasnění některých etiologických aspektů malokluzí.

Metody a výsledky.
Byl sledován soubor z recentní dospělé populace (703 univerzitních studentů) a tři historické vzorky (73 lebek z 9. století, 344 lebek 10.–15. století a 210 lebek ze 14.–18. století). Byla provedena měření v kraniometrických a antropometrických bodech. Šířka čelistí byla zjišťována v bodech dle Ponta. Byly hodnoceny dálkové snímky. Statistické zpracování epidemiologie malokluzí bylo provedeno metodou registrace podle Björka. U historických populací byly prokázány širší oblouky bez ohledu na typ lebky a výrazně nižší výskyt závažných malokluzí.

Závěr.
Autoři se domnívají, že na výrazném vzestupu závažných anomálií okluze u recentní populace se podílejí spíše civilizační faktory než sekulární trend ve stavbě lebky.

Klíčová slova:
sekulární trend – stavba lebky – malokluze

ÚVOD

Stoupající incidence malokluzí je charakteristickým rysem recentní populace. Celá řada autorů tento trend zaznamenala a pátrá po jeho příčinách. Andrik (1) se na základě výsledků získaných analýzou kefalogramů historické a současné populace domnívá, že v posledních tisíciletích nastala redukce rozměrů čelistí – těla i větve. S fylogenetickou redukcí čelistí se postupně zmenšuje prostor pro uspořádání chrupu.

Evensen a Ogaard (2) hodnotili soubor norských lebek z 16. století a recentní populaci. U obou vzorků stanovovali index potřeby ortodontické léčby. Objektivní potřebu léčby shledali u 36 % středověkých lebek a u 65 % současného vzorku. Navíc v historickém vzorku vůbec nenalezli nejzávažnější anomálie. K podobným závěrům týkajících se potřeby ortodontické léčby v současné i historické populaci dospěl i Racek (3, 4).

Lindsten et al. (5–7) srovnávali dětskou historickou(14.–19. století) a recentní populaci. Jedince ve stadiu smíšeného chrupu si vybrali proto, aby vyloučili vliv abraze na rozměry zubů a na případnou úpravu malokluze. V hodnocených souborech prokázali menší velikost korunek stálých zubů u historické populace, což vysvětlují lepšími životními podmínkami v pozdějších stoletích. U recentní populace bylo zřejmé větší riziko vzniku posteriorního zkříženého skusu. Naopak u historické populace byly větší nepravidelnosti v postavení dolních řezáků.

Harper (8) měři kolekci 23 lebek z morového hrobu z poloviny 14. století a srovnával s moderní populací. U středověké dentice prokázali signifikantně širší zubní oblouky.

Fylogenetická redukce čelistí se uvádí v souvislosti s brachycefalizací, ke které ve střední Evropě došlo již v rozmezí 10. a 12. století. Pro naši současnou populaci je typická převaha krátkých a širokých mozkoven (9). Pro úplnost je třeba dodat, že se opět začíná projevovat debrachycefalizační trend (10, 11).

Little a Malina (12, 13) vycházejí z předpokladu, že příslušníci outbredních populací, tj. populací s větším množstvím cizích genů, mají tendenci být vyšší. Příslušníci těchto populací mívají větší i kraniofaciální rozměry. Uvedení autoři zkoumali populaci středoamerických indiánů, u kterých se od doby příchodu Španělů projevují španělské a černošské genetické vlivy a výše zmíněný předpoklad potvrdili. V této populaci dále prokázali brachycefalizační trend při srovnání let 1968 a 2000.

CÍL

Snažili jsme se odpovědět na otázku, do jaké míry mohly změny v konfiguraci lebky u recentní populace ovlivnit orofaciální systém, zejména uspořádání chrupu, rozměry čelistí a šířku zubních oblouků.

SOUBOR A POUŽITÁ METODA

Předmětem našeho šetření byl jeden soubor z recentní populace a tři historické soubory.

Moderní soubor tvořilo 703 studentů pražských vysokých škol. Vyšetření se provádělo v rámci preventivních prohlídek chrupu v letech 1982–1988. Soubor tvořilo 366 mužů (průměrný věk 21 roků) a 337 žen (průměrný věk 22 let). Soubor byl vyšetřen ortodonticky a antropologicky. Registrace ortodontických anomálií byla provedena metodou podle Björka (14).

Nejstarší historický soubor pochází z 9. století z povelkomoravského slovanského pohřebiště Rajhrad u Brna. Kolekci 73 lebek a odpovídajících dolních čelistí tvořilo 25 lebek mužských a 48 ženských. Pohlaví, věk, morfologický typ lebky a obličeje hodnotili antropologové Národního muzea v Praze (15). Na základě dálkových profilových snímků těchto lebek byly stanoveny metrické charakteristiky horní a dolní čelisti. Kontrolní soubor byl sestaven ze 74 kefalogramů dospělých jedinců, studentů stomatologie (16).

Celkem 344 lebek a dolních čelistí z 10.–15. století (období povelkomoravské a středověké fáze) pocházelo z pohřebiště Ducové u Piešťan – 178 lebek bylo mužských a 166 ženských (17). Tento soubor poskytl údaje o výskytu dentofaciálních anomálií a šířce zubních oblouků.

Nejmladším historickým souborem bylo 210 lebek ze 14.–18. století z mělnické kostnice (18, 19). Nejdříve bylo náhodně vybráno 100 lebek, u kterých pracovníci Národního muzea určovali pohlaví a věk. Z tohoto souboru bylo vybráno 30 mužských a 30 ženských lebek. Kromě tohoto souboru bylo vyšetřeno dalších 150 lebek bez určení pohlaví, které sloužily ke stanovení frekvence hypodoncie a retence.

Měření byla prováděna v obvyklých kraniometrických a antropometrických bodech. Šířka čelistí byla určována v bodech dle Ponta.

VÝSLEDKY

• 1. Byla stanovena frekvence malokluzí v recentní populaci a v historické populaci z 10.–15. století. Poměrné zastoupení nejčastějších anomálií a porovnání obou populací je patrné z grafu 1. Anomální postavení jednotlivých zubů, nejčastěji rotace, bylo častější u historické populace, ale rozdíl nebyl příliš výrazný.

Významné rozdíly byly shledány u závažných okluzních anomálií, jako jsou otevřený a zkřížený skus. Nejvýznamnější byl výskyt otevřeného skusu u žen: 0,6 % ve středověké a 10,7 % v moderní populaci. Také protruzní vady se  signifikantně častěji vyskytovaly v současné populaci.

Statisticky vysoce signifikantní byl nedostatek místa – stěsnání – v zubních obloucích. Byl nalezen u 28 % současných mužů a pouze u 2,8 % historických. Obdobný nález byl i u žen – 3,6 % žen se stěsnáním v historické populaci a 30,3 % v populaci recentní.

• 2. Byly sledovány transverzální rozměry zubních oblouků historické populace z lokality Ducové a recentní populace (obr. 1). Horní oblouk byl měřen mezi špičáky, prvními premoláry a moláry. V dolním oblouku se stanovovala mezišpičáková vzdálenost. Veškeré rozměry v horní i dolní čelisti byly signifikantně větší u historické populace.

• 3. Na kefalogramech lebek z pohřebiště Rajhrad byla měřena délka horní a dolní čelisti. Délka dolní čelisti byla měřena v bodech Me a Go, v horní čelisti vzdálenost mezi body Spa a Spp.

Délka čelistí historické populace byla srovnána s kontrolním souborem ze současné populace. Historické čelisti byly delší, signifikantní rozdíl byl však pouze u délky maxily mužů a délky mandibuly žen.

• 4. V souboru z recentní populace (703 pražských vysokoškoláků) byla provedena přímá kraniometrická měření. Byla prokázána převaha brachy až hyperbrachykefalních mozkoven a euryprosopních až hypereuryprosopních obličejů (obr. 2).

• 5. Lebky z mělnické kostnice byly převážně brachy až hyperbrachykranní. Prokázali jsme zde příznivě utvářené zubní oblouky s dostatkem místa ve frontálním a laterálních úsecích.

DISKUZE

Z uvedených výsledků je patrný sekulární trend ve změně stavby lebky a obličeje. Nejstarší soubor, staří Slované z Rajhradu byli dlouholebí jedinci s úzkými obličeji (15). Středověké a novověké soubory vykazují změny ve smyslu brachycefalizace. Převažují i širší obličeje. Rovněž současná populace je převážně brachycefalní a euryprosopní, jak ukazují sledování pražských vysokoškoláků. Některé práce uvádějí opětnou debrahycefalizací recentní populace (10, 11, 20, 21).

Od 9. století do současnosti se měnil tvar a rozměry zubních oblouků. Od polokruhovitých a dostatečně širokých až po úzké a elipsovité oblouky recentní populace.

Ve všech sledovaných historických populacích byl poměrně nízký výskyt ortodontických anomálií, a to bez ohledu na typ obličeje a mozkovny. Novověké lebky z mělnické kostnice se podstatně lišily od středověkých lebek z lokality Ducové, se svým převážně brachy- až hyperbrachykranním charakterem se podobaly současné populaci, avšak incidence ortodontických anomálií v současné době je mnohem vyšší.

Rovněž v souboru staroslovanských lebek z Rajhradu jsme prokázali podstatnější změny v šířce zubních oblouků než v jejich délce.

Stavba mozkovny a orofaciálního systému je ovliňována mnoha faktory. Význam zde mají vlivy genetické i vliv zevního prostředí. Významnou úlohu v utváření orofaciálního systému přičítáme zejména civilizačním faktorům. Došlo ke změně stravovacích návyků. Strava historické populace byla konzumována méně tepelně upravená a vyžadovala větší svalovou námahu a docházelo k větší abrazi zubů. Oba tyto faktory vedou k nízkému výskytu závažných ortodontických anomálií. Dědičnost mohla fixovat vlohy pro vznik dentofaciálních anomálií v populaci, a mít tak význam v celém komplexu negativních příčin.

Normando et al. (22, 33) ukazují na příkladu malé izolované populace žijící v přírodních podmínkách téměř bez současných civilizačních vlivů, že pokud převládnou genetické vlivy (v tomto případě efekt zakladatele), může i zde dojít k značnému výskytu malokluzí.

ZÁVĚR

Shrneme-li naše poznatky o utváření orofaciálního systému naší recentní a historické populace, konstatujeme podstatný vzestup těžších a závažnějších anomálií okluze v dnešní populaci. Jde zejména o anomálie kompresivního charakteru a o stěsnání v zubních obloucích. Také charakter anomálií je zcela odlišný. Pokud se anomálie okluze vyskytovaly v historické populaci, byly většinou lehčího stupně.

Ukazuje se, že změny dané sekulárním trendem ve stavbě lebky a obličeje nevysvětlují nárůst ortodontických anomálií, a to zejména anomálií závažného charakteru, v recentní populaci. Velký význam zde budou pravděpodobně mít civilizační změny.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Miroslava Švábová, CSc.

Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2

e-mail: svabova@mybox.cz