Care for patients on mechanical ventilation from the perspective of an internal medicine physician

Czech version

Authors: Y. Staňková ¹; P. Štourač ²; J. Skřičková ¹
Authors‘ workplace: Klinika nemocí plicních a tuberkulózy Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednostka prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. ¹; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. ²
Published in: Vnitř Lék 2010; 56(8): 801-809
Category: Reviews

Overview

At times of respiratory insufficiency, mechanical ventilation (MV) provides support for or a substitution of certain components of the respiratory system. The aim of ventilation therapy is to achieve appropriate ventilation and oxygenation parameters and to minimize adverse events of MV. The main examples of non-invasive ventilation (NIV) are Continuous Positive Airway Pressure (CPAP) and Bi-level Positive Airway Pressure (BiPAP). The main benefit of NIV is a minimal need for tracheal intubation. To perform invasive mechanical ventilation, it is necessary to secure the airways with intubation or tracheotomy. We aim for the shortest possible duration of mechanical ventilation and intubation; their duration is a risk factor in development of ventilator-associated pneumonia.

Key words:
mechanical ventilation – non-invasive ventilation – invasive ventilation

Sources

1. Dostál P, Ševčík P. Umělá plicní ventilace a kyslíková terapie. In: Ševčík P, Černý V, Vítovec J (eds). Intenzivní medicína. Praha: Galén 2003: 51–63.

2. Chytra I, Šrámek V, Ševčík P. Kyslíková léčba, neinvazivní a invazivní umělá plicní ventilace. In: Ševčík P, Skřičková J, Šrámek V et al (eds). Záněty plic v intenzivní medicíně. Praha: Galén 2004: 92–102.

3. Pužman P, Teřl M. Neinvazivní ventilace. In: Teřl M, Krákorová G, Pešek M et al (eds). Plicní lékařství. Učební texty. Praha: Karolinum 2004: 89–91.

4. Šrámek V, Chytra I. Umělá plicní ventilace. In: Ševčík P, Skřičková J, Šrámek V et al (eds). Záněty plic v intenzivní medicíně. Praha: Galén 2004: 92–100.

5. Pužman P. Invazivní ventilace. In: Teřl M, Krákorová G, Pešek M et al (eds). Plicní lékařství. Učební texty. Praha: Karolinum 2004: 91–95.

6. Zazula R, Spálený A. Exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci z pohledu intenzivisty. Prakt Lék 2008; 88: 437–442.

7. Drábková J. Invazivní a neinvazivní plicní ventilace v pneumologii. Novinky v anesteziologii, intenzivní medicíně a léčbě bolesti. Praha: Galén 2007: 39–42.

8. Dostál P. Selhání neinvazivní ventilace – rizikové faktory, příčiny a možnosti ovlivnění. Ročenka intenzivní medicíny 2004. 11. dny intenzivní medicíny Kroměříž 2004: 17–22.

9. Mehta S, Hill NS. Noninvasive ventilation. Am J Respir Crit Care Med 2001; 163: 540–577.

10. Herold I. Neinvazivní ventilace v intenzivní péči. Prakt Lék 2008; 88: 506–511.

11. Antonelli M, Conti G, Rocco M et al. A comparison of noninvasive positive-pressure ventilation and conventional mechanical ventilation in patients with acute respiratory failure. N Engel J Med 1998; 339: 429–435.

12. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada 2007.

13. Herold I. Poškození plic umělou plicní ventilací a možnosti jeho prevence. In: Černý V, Cvachovec K (eds). Novinky v anesteziologii, intenzivní medicíně a léčbě bolesti. Praha: Galén 2009: 109–120.

14. Marini JJ, Gattinoni L. Ventilatory management of acute respiratory distress syndrome: a consensus of two. Crit Care Med 2004; 32: 250–255.

15. Tremblay LN, Slutsky AS. Mechanical ventilation‑induced injury. In: Vincent JL (ed). Year book of intensive care and emergency medicine. Berlin: Springer‑Verlag 1998: 2–9.

16. Ricard JD, Dreyfuss D, Saumon G. Ventilator‑induced lung injury. Eur Respir J Suppl 2003; 42: 2s–9s.

17. Pinsky MR. Heart‑lung interactions during positive‑pressure ventilation. New Horiz 1994; 2: 443–456.

18. Armaganidis A, Kotanidou A, Roussos C.Mechanical ventilation in circulatory failure. In: Vincent JL (ed). Yearbook of intensive care and emergency medicine. Berlin: Springer‑Verlag 1995: 185–208.

19. Drábková J. Extubace‑reintubace a možnost překlenutí rizika neinvazivní ventilací. Ref Výb Anest Resuscit suppl 2004; 51: 162–167.

20. Drábková J. Bude smrt s rozvojem medicínské techniky postupně spojována s umělou plicní ventilací? Ref Výb Anest Resuscit suppl 2003; 50: 158–159.

21. Dostál P. Novinky v oblasti umělé plicní ventilace a prevence diagnostiky a léčby nozokomiální pneumonie ventilovaných nemocných v roce 2004. Anest Intenz Med 2005; 16: 65–67.

22. Drábková J. Dlouhodobé výsledky po umělé plicní ventilaci. Ref Výb Anest Resuscit Suppl 2006; 53: 20–27.

23. Drábek T. Nové pohledy na umělou plicní ventilaci. Ref Výb Anest Resuscit Suppl 2006; 55: 1–5.

24. Drábková J. Záludnosti umělé ventilace při obstrukčních chorobách. Ref Výb Anest Resuscit 2006: 55: 34–41.

25. Musil J. Zvládání exacerbací chronické obstrukční plicní nemoci. Stud Pneumol Phtiseol 2007; 18: 175–180.

26. Pilařová O, Matuška P, Skřičková J. Význam mechanické ventilace nemocných s hyperkapnickým respiračním selháním při exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci. Stud Pneumol Phtiseol 2006; 66: 124–129.

27. Kula R, Sklienka P, Chýlek V et al. Dnešný pohľad na rizika umelej pľucnej ventilácie. Vnitř Lék 2007; 53: 1319–1324.

28. Wait J, Pitcher WD, Pingleton SK. Chronic obstructive pulmonary disease. In: Bone RC (ed). Principles of critical care. St. Louis: Mosby 1994: 639–656.

29. Dostál P et al. Základy umělé plicní ventilace. Praha: Maxdorf 2005: 118–123.