Léčba trombózy u dětí pomocí kontinuální intravenózní infuze – možná alternativa k subkutánnímu podání tam, kde je třeba

English version

Authors: J. Blatný; V. Fiamoli
Authors‘ workplace: Department of Clinical Haematology, Children’s University Hospital Brno, head prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.
Published in: Vnitř Lék 2009; 55(3): 227-232
Category: 15th Parizek's Days

Overview

Incidence trombózy je věkově závislá, s nejnižším rizikem v dětství. Děti většinou trpí trombózou žilní. Její výskyt je v běžné dětské populaci 0,07/10 000, mezi hospitalizovanými dětmi pak ve vyšším počtu 3,5/10 000. Při léčbě hluboké žilní trombózy u dětí je preferován nízkomolekulární heparin (LMWH). Nejčastější formou podání LMWH je subkutánní aplikace. V naší práci prezentujeme soubor 33 dětí s hlubokou žilní trombózou, které byly v letech 2003–2006 léčeny pomocí LMWH pro první žilní trombózu. Dvacet jedna (63,6 %) pacientů bylo léčeno nízkomolekulárním heparinem kontinuální infuzí. Dvanáct (36,3 %) pacientů bylo léčeno LMWH subkutánní aplikací. Délka léčby LMWH byla modifikována dle vývoje trombu (monitorace Doppler sono s kompresí). Průměrná délka léčby u pacientů, kterým byl LMWH podáván kontinuální infuzí, byla 18,7 dní, medián 15 dní. U pacientů léčených LMWH subkutánní aplikací byla průměrná délka terapie 28,2 dní, medián 18,5 dne. Průměrná podávaná dávka LMWH na kg a den u pacientů léčených kontinuální infuzí byla 250,7 IU/kg/24 hod, medián 240 IU/kg/24 hod, u pacientů léčených LMWH subkutánní aplikací potom průměrná dávka 223,1 IU/kg/24 hod, medián byl 215 IU/kg/24 hod. Dávka LMWH byla v průběhu terapie upravována dle hodnot antiXa k udržení požadované terapeutické hladiny 0,5–1 IU/ml. Během podávání LMWH kontinuální infuzí byla hluboká žilní trombóza kompletně odstraněna u 3 (14,3 %) pacientů a alespoň částečně odstraněna u 15 (71,4 %) pacientů. U 3 (14,3 %) pacientů nebyla odstraněna vůbec. U pacientů léčených subkutánně byla trombóza kompletně odstraněna ve 4 (33,3 %) případech, u 4 (33,3 %) pacientů jen částečně a u 4 (33,3 %) pacientů odstranění trombózy nedošlo. Rozdíl ve výsledku léčby se vzhledem ke způsobu podání LMWH jeví jako statisticky významný (p = 0,041, test Mann‑Whitney). Krvácení jako nežádoucí účinek léčby LMWH jsme v našem souboru nezaznamenali. Tato práce má upozornit na fakt, že intravenózní léčba hluboké žilní trombózy u dětí formou kontinuální infuze LMWH může být bezpečnou a efektivní alternativou léčby subkutánní tam, kde je to zapotřebí. Je spojená s kratším poločasem LMWH, může být využita zejména u hospitalizovaných dětí s permanentním intravenózním přístupem a u těch, které jsou ohroženy rizikem krvácivých komplikací.

Klíčová slova:
hluboká žilní trombóza – LMWH – trombóza – antiXa

Sources

1. Hirsh J. Heparin. N Eng J Med 1991; 324: 1565–1574.

2. Collins R, Serimgeour A, Yusuf S et al. Reduction in fatal pulmonary embolism and venous thrombosis by perioperative administration of subcutaneous heparin: overview of results of randomized trials in general, orthopedics and urologic surgery. N Eng J Med 1988; 318: 1162–1173.

3. Clagett GP, Reisch JS. Prevention in trombembolism in surgical patiens. Ann Surg 1988; 208: 227–240.

4. Castaman C, Roderghiero F, Dini E. Thrombotic complication during L-asparaginase treatement for acute lymfoblastic leukemia. Haematologica 1990; 75: 567–569.

5. Wise RC, Todd JK. Spontaneous lower-extremity venous thrombosis in children. Am J Dis Child 1973; 126: 766–769.

6. Bernstein D, Coupy S, Schouberg SK. Pulmonary embolism in adolescent. Am J Dis Child 1986; 140: 667–671.

7. Andrew M, David M, Adams M et al. Venous trombembolic (VTE) complication in children: first analyse of the Canadian registry of TVE. Blood 1994; 83: 1251–1257.

8. Schmidt B, Andrew M. Neonathal thrombosis: report of a prospectiv Canadian and Internetional registry. Paediatrics 1995; 96: 939–943.

9. Monagle P, Adams M, Mahoney M et al. Long‑term outcome of pediatric thromboembolic disease: a repor from the canadian Chilhood Thrombophilia registry. Pediatr Res 2000; 47: 763–766.

10. David M, Andrew M. Venous trombembolism complications in children: a critical review of the literature. J Pediatr 1993; 123: 337–346.

11. Andrew M, Monagle P, Brooker L. Thrombembolic complications during infancy and childhood. B. C. Decker, Hamilton, Ontario, Canada 2000.

12. Monagle P, Chalmers E, Chan A et al. Antithrombotic Therapy in Neonates and Children: American College of Chest Physicians Evidence.Based Clinical Praktice Guidelines (8th ed). Chest 2008; 133: 887–968.

13. Massicotte P et al. An open-label randomized controlled trial of low molecular weight heparin compared to heparin and coumadin for the treatment of venous thrombembolic events in children: the REVIVE trial. Thromb Res 2003; 109: 85–92.

14. Hoffman U, Harenberg J, Bauer K et al. Bioequivalence of subcutaneous and intravenous body-weight-independent high‑dose low- molecular-weight heparin Certoparin on anti‑Xa, Geotest, and tissue factor pathway inhibitor activity in volunteers. Blood Coagulation and Fibrinolysis 2002; 13: 289–296.