Social, economic and psychological issues as cardiovascular disease risk factors

Czech version

Authors: J. Spáčil
Authors‘ workplace: III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MU Dr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
Published in: Vnitř Lék 2009; 55(11): 1030-1034
Category: Original Contributions

Overview

The highest mortality in developed countries is, according to the data from our as well as international literature, among people from low socioeconomic backgrounds. No recent data are available for the Czech Republic. We compared the estimated median life expectancy in 2001– 2005 with the proportion of people with basic education only and with the proportion of unemployed in all regions within the Czech Republic. We confirmed significant negative correlation – people in regions with low socioeconomic status had lower estimated median life expectancy. Conclusion: Despite the decline in the total and cardiovascular mortality in particular in the Czech Republic over the last 20 years, the highest mortality and shortest medium life expectancy continue to persist in the regions with the lowest socioeconomic status as measured by the educational status and unemployment.

Key words:
mortality – median life expectancy – socioeconomic status

Sources

1. Graham I, Altar D, Borch- Johnsen K et al. European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practise: Executive summary. Atherosclerosis 2007; 194: 1– 45.

2. WHO, commision on social determinants of health. Final report. Available from https:/ / www.who.int/ social_determinants/ en.

3. Šimon J a spolupracovníci. Epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. Praha: Grada Publishing 2001: 29– 35.

4. Bruthans J. Úloha sociálních a ekonomických faktorů v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Cor Vasa 2008; 50: 309– 312.

5. Mackenbach JP, Stirbu I, Roskam AJ et al. Socioeconomic inequalities in health in 22 European countries. N Engl J Med 2008; 358: 2468– 2481.

6. Holčík J. Nespravedlnost, která zabíjí. Čas Lék Čes 2009; 148: 4– 9.

7. Šimon J, Cajzl L, Křížanovská M et al. Occupation and education in relation to risk factors of ischemic heart disease in the male industrial population. Cor Vasa 1986; 28: 167– 176.

8. Rosolová H, Šimon J, Šefrna F. Impact of cardiovascular risk factors on morbidity and mortality in Czech middle- aged men: Pilsen longitudinal study. Cardiology 1994; 85: 61– 68.

9. Bobák M, Škodová Z, Píša Z. Vztah mezi vzděláním a prevalencí kardiovaskulárních rizikových faktorů. Čas Lék Čes 1994; 133: 627– 632.

10. Bobák M, Koupilová I, Príkazský V et al. Vztah mezi socioekonomickými faktory a úmrtností v okresech české republiky v období 1989– 1993. Čas Lék Čes 1996; 133: 753– 757.

11. Naděje dožití v okresech České republiky v období 1981– 1985 až 2001– 2005. Dostupné z http:/ / www.czso.cz/ csu/ redakce.nsf/ i/ nadeje_doziti_v_okresech_cr_v_obdobi_1981_1985_az_2001_2005.

12. Obyvatelstvo 15- ti leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání, podle krajů a okresů k 1. 3. 2001. Dostupné z www.czso.cz/ csu/ 2003edicniplan.nsf/ t/ F6002FD319/ .

13. Průměrná míra nezaměstnanosti v letech 2004 až 2007. Dostupné z https:/ / portal.mpsv.cz/ sz/ stat/ stro/ rocenka2007_0.pdf.

14. Míra incidence a prevalence vybraných psychiatrických diagnóz. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 29/ 2008. www.uzis.cz.

15. Zdravotnická ročenka 2007, ÚZIS Praha 2008. www.uzis.cz.

16. Kaplan GA, Keil JE. Socioeconomic factors and cardiovascular disease: A review of the literature. Circulation 1993; 88: 1973– 1998.

17. Pagano D, Freemantle N, Bridgewater B et al. Social deprivation and prognostic benefits of cardiac surgery: observational study of 44902 patients from five hospitals over 10 years. BMJ 2009; 338: b902.

18. Mitchell R, Popham F. Effect of exposure to natural environment on health inequalities: an observational population study. Lancet 2008; 372: 1655– 1660.

19. Dragano N, Bobak M, Wege N et al. Neighbourhood socioeconomic status and cardiovascular risk factors: a multilevel analysis of nine cities in the Czech Republic and Germany. BMC Public Health 2007; 7: 255– 266.

20. Rostad B, Schei B, Nilsen TI. Social inequalities in mortality in older women cannot be explained by biological and health behavioural factors – results from a Norwegian health survey (the HUNT Study). Scand J Public Health 2009; 37: 401– 408.

21. Kittleson MM, Meoni LA, Wang NY et al. Association of childhood socioeconomic status with subsequent coronary heart disease in physicians. Arch Intern Med 2006; 166: 2356– 2361.

22. Bobák M, Hertzman C, Škodová Z et al. Association between psychosocial factors at work and nonfatal myocardial infarction in a population‑based case- control study in Czech men. Epidemiology 1998; 9: 43– 47.

23. Rosengren A, Hawken S, Ounpuu S et al. Association of psychosocial risk factors with risk of acute myocardial infarction in 11119 cases and 13648 controls from 52 countries (the INTERHEART study): case- control study. Lancet 2004; 364: 953– 962.

24. Whang W, Kubzansky LD, Kawachi I et al. Depression and risk of sudden cardiac death and coronary disease in women. Results from Nurses’Health Study. J Am Coll Cardiol 2009; 53: 950– 958.

25. Singh RB, Singh V, Kulshrestha SK et al. Social class and all‑cause mortality in an urban population of North India. Acta Cardiol 2005; 60: 611– 617.

26. Cífková R, Býma S, Češka R et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Vnitř Lék 2005; 51: 1021– 1036.

27. Vaverková H, Soška V, Rosolová H et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu. Vnitř Lék 2007; 53: 181– 197.

28. Widimský J jr, Cífková R, Špinar J et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze – verze 2007. Vnitř Lék 2008; 54: 101– 118.

29. Brownell KD, Frieden TR. Ounces of prevention- the public policy cases for taxes on sugared beverages. N Engl J Med 2009; 360: 1805– 1808.

30. Bobak M, Hertzman C, Skodova Z et al. Socioeconomic status and cardiovascular risk factors in the Czech Republic. Int J Epidemiol 1999; 28: 46– 52.