Vliv reminiscenční terapie na depresivitu a kognitivní funkce u seniorů v dlouhodobé péči

Overview

Reminiscenční terapie je psychosociální intervencí, která je v současné době uplatňována v péči o seniory okrajově, a to i přesto, že hraje v životě seniora významnou společenskou roli. Výsledky výzkumů zaměřených na využití reminiscence v péči o seniory předkládají pozitivní závěry z oblasti podpory komunikace a vlivu na náladu, životní spokojenost a kognitivní funkce. Cílem naší práce bylo zjistit vliv reminiscenční terapie na přítomnost příznaků deprese a stav kognitivních funkcí u seniorů v dlouhodobé péči.

KLÍČOVÁ SLOVA:
reminiscence – senior – deprese – kognitivní funkce

Úvod

Cílem studie je zjistit vliv reminiscenční terapie na přítomnost příznaků deprese a na kognitivní funkce u seniorů v dlouhodobé institucionální péči a představit reminiscenční terapii jako účinnou a vhodnou intervenci pro posílení komunikace, zlepšení nálady a mentální kondice.

Nejrychleji rostoucí skupinou v populaci vyspělých zemí jsou lidé starší 80 let. Stárnutí je dáno jevy a procesy, které vstupují do života člověka postupně a mnohdy neplánovaně. Souhrn těchto jevů a procesů tvoří stáří. Současné stáří je modelováno společností, která vyzdvihuje mládí a jeho atributy a krása člověka je redukována na krásu těla. V takto deformovaném světě působí stárnoucí člověk se všemi aspekty stárnutí (fyzické změny, jiné psychomotorické tempo apod.) jako něco nepatřičného a nemoderního⁽¹⁾. 

K podceňovaným prioritám při péči o seniory patří podpora smysluplnosti a nalézání cílů života. Podpůrným prostředkem pro plánování efektivní a smysluplné péče se může stát reminiscenční terapie, která umožní získat vhled do života seniorů prostřednictvím příběhů, které vyprávějí.

Reminiscence je hlasité či tiché vybavování událostí lidského života. Individuálně, o samotě, společně s jinou osobou, ve skupině⁽²⁾. Byla přijata jako speciální metoda práce se seniory v institucích, které poskytují dlouhodobou péči. Největším přínosem reminiscenční práce je vytváření prostoru pro naslouchání seniorům, aby nebyly vzpomínky starých lidí stále opomíjeny a přehlíženy⁽³⁾. Reminiscenční techniky napomáhají vyvolat příjemné vzpomínky z minulosti člověka. Pomáhají rozvíjet aktivní přístup k životu u seniorů, pomáhají posilovat vědomí jejich vlastní hodnoty⁽⁴⁾.

Soubor

Výzkum byl schválen vedením nemocnice a etickou komisí MNO. Výzkumný soubor tvořilo 59 pacientů hospitalizovaných v LDN Radvanice a na Oddělení ošetřovatelské a sociální péče Domu sociálních služeb. Výběr respondentů byl záměrný a probíhal podle zařazovacích kritérií, kterými byla dolní věková hranice 60 let, hodnoty kognitivních funkcí výsledkem testu MMSE v rozpětí hodnot 10–24, ochota spolupracovat při reminiscenční terapii a podepsání informovaného souhlasu. Výběr respondentů probíhal ve spolupráci s ošetřujícími lékaři. Do souboru bylo zařazeno 76 respondentů, 17 respondentů bylo vyřazeno pro nedodržení četnosti intervence.

Metodika

Byla zvolena klinická intervenční studie pomocí dotazníkového šetření měřícími nástroji používanými v geriatrii. Intervencí byla reminiscenční terapie, která probíhala ve skupinkách vybraných 5–10 pacientů, 1x týdně po dobu 8 týdnů formou 40–60minutového setkání. Charakter reminiscence byl zvolen narativní. Témata byla zaměřena na oblasti: dětství a mládí (hry, kamarádi, první lásky), oblíbená jídla, důležití lidé (příbuzní, přátelé, historické osobnosti) podle Janečkové a Vackové (2010, s. 83–84). Kontrolní skupina nebyla vytvořena pro nízký počet respondentů, kteří vyhovovali zařazovacím kritériím.

Vybraní pacienti byli zařazeni do reminiscenčních skupin. Po absolvování první skupinové reminiscence byli osloveni, jestli souhlasí se zařazením do výzkumu a s dotazníkovým šetřením. Sběr dat probíhal od září 2012 do února 2015. Všechny dotazníky byly s respondenty vyplněny před zahájením a po ukončení intervence reminiscenční terapií.

Pro hodnocení deprese byla použita Geriatrická škála deprese podle Yesavage ve zkrácené verzi (GDS). Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno dotazníkem pro měření stupně kognitivní poruchy MMSE (Mini Mental State Examination).

Výsledky dotazníků GDS a MMSE byly rozděleny do kategorií. Test MMSE 25–30 bodů norma, 24–18 bodů lehká kognitivní porucha, 17–10 středně těžká, 9 a méně bodů těžká kognitivní porucha. Škála GDS při 0–5 bodů bez deprese, 6–10 bodů mírná deprese, nad 10 bodů manifestní deprese.

Pro převod dat do elektronické podoby a zpracování výsledků byl použit MS Excel a program STATA 13.0.

Cíl

Hlavním cílem studie bylo zjistit vliv reminiscenční terapie na přítomnost příznaků deprese a na kognitivní funkce u seniorů v dlouhodobé institucionální péči.

Výsledky

Výzkumný soubor tvořilo 59 pacientů, 40 žen a 19 mužů hospitalizovaných v Městské nemocnici Ostrava v Léčebně dlouhodobě nemocných a na Oddělení ošetřovatelské a sociální péče Domu sociálních služeb ve věkovém rozpětí 60–94 let. Průměrný věk respondentů byl 74 let. Průměrná hodnota testu MMSE byla dosažena v úrovni lehké kognitivní poruchy (MMSE 19). Vstupní hodnoty testu MMSE se pohybovaly v rozmezí 10–24 (podle vstupních kritérií).

V rozpětí lehké kognitivní poruchy bylo zjištěno 34 (58 %) a v rozpětí středně těžké poruchy 25 (42 %) respondentů.

U 50 respondentů (85 %) byla zjištěna přítomnost depresivní symptomatologie, z toho u 37 (63 %) mírná deprese a u 13 (22 %) manifestní deprese. U devíti respondentů nebyla zjištěna přítomnost depresivní symptomatologie. Průměrná hodnota testu GDS byla zjištěna 8 (mírná deprese).

Poté, co respondenti absolvovali reminiscenční terapii, bylo v naměřených hodnotách testu MMSE a testu GDS (bez zařazení do kategorií) zjištěno statisticky významné zlepšení (p = 0,001) (tab. 1).

Vliv reminiscence na kognitivní funkce

Po intervenci reminiscenční terapií byly zjištěny změny v hodnotách testu MMSE. Ve druhém měření došlo ke statisticky významnému zlepšení (p = 0,0018) kognitivních funkcí respondentů zařazených do kategorií podle stupně kognitivní poruchy.

U respondentů byla zjištěna kognitivní porucha v rozpětí od těžké kognitivní poruchy až po normu (7–29), průměrná hodnota byla 21 (lehká kognitivní porucha), to je zlepšení o 3 body.

Po intervenci reminiscenční terapií bylo zjištěno u 11 (18 %) respondentů zlepšení kognitivních funkcí na normu. Lehkou kognitivní poruchu mělo 36 (63 %) respondentů a 10 (59 %) respondentů středně těžkou. U dvou respondentů bylo zjištěno zhoršení a přítomnost těžké kognitivní poruchy. Ke zlepšení kognitivních funkcí ze středně těžké poruchy došlo u 15 (25 %) a ke zlepšení u lehké poruchy u 2 (5 %) respondentů (tab. 2).

 

Vliv reminiscence na přítomnost depresivních příznaků

Statisticky významné (p = 0,0003) zlepšení bylo zjištěno rovněž u hodnot kategorií testu GDS. Došlo k snížení počtu respondentů s manifestní depresí o 7 (12 %), ke zvýšení počtu respondentů bez deprese o 18 (31 %) a snížení počtu respondentů s mírnou depresí o 11 (19 %) (tab. 3).

 

Počet respondentů s příznaky deprese se snížil z původních 50 (85 %) na 32 (54 %). Minimální hodnota byla zjištěna 0 (nepřítomnost deprese), maximální hodnota 14 (manifestní deprese), průměrná hodnota byla zjištěna 6 (mírná deprese), to je zlepšení o 2 body. Po intervenci nebyla u 27 (46 %) respondentů zjištěna přítomnost deprese, 26 (44 %) respondentů mělo mírnou depresi a u šesti (10 %) byla zjištěna deprese manifestní.

Vztah mezi kognitivními funkcemi a přítomností depresivní symptomatologie

Před zahájením intervence reminiscenční terapií byl u respondentů zjištěn nepříliš těsný negativní lineární vztah mezi hodnotami testu kognitivních funkcí a testu na přítomnost deprese (r = –0,31). Při druhém měření byl zjištěn středně těsný negativní lineární vztah (r = –0,52).

Diskuse

Jak lidé stárnou, může pozvolna docházet k poklesu jejich psychických a sociálních funkcí. Z tohoto důvodu mohou být vystaveni vyšší emocionální a fyzické zranitelnosti. Zejména v případech institucionalizace, která je ve stáří významnou, někdy traumatickou událostí vyžadující značné adaptační schopnosti seniora.

Mezi nejčastější psychické poruchy, které stárnutí může přinést, patří deprese, kognitivní poruchy a panické poruchy. Poruchy kognitivních funkcí spojené s těžkým progresivním postižením ve stáří pravděpodobně nejvíc zvyšují riziko selhání adaptace seniora v instituci⁽⁵⁾. Demence je progresivní onemocnění, které ovlivňuje několik kognitivní funkcí, nicméně některé aspekty kognitivní funkcí jsou zachovány až do pozdního stádia nemoci, a proto mohou být cílem konkrétních intervencí. Rehabilitace kognitivních funkcí představuje rozšiřující se oblast neurologické rehabilitace a v poslední době přilákala rostoucí politickou, sociální a etickou pozornost. Dostupné studie naznačují, že reminiscenční terapie může zlepšit náladu a některé kognitivní schopnosti⁽⁶⁾. Skupinová reminiscence může být u seniorů použita jako vhodná terapeutická metoda pro prevenci poruch kognitivních a behaviorálních⁽⁷⁾. Skupinová strukturovaná reminiscence může zabránit zhoršování kognitivních funkcí a zároveň posílit afektivní funkce u seniorů v ústavní péči⁽⁸⁾. 

U osob s mírnou až středně těžkou demencí se často projevuje deprese a apatie. Studie Hsieh et al.⁽⁹⁾ byla zaměřena na vliv reminiscence na příznaky deprese a také přítomnost apatie a zjistila, že skupinová reminiscence snižuje emocionální rozrušení, depresivní náladu a příznaky apatie zlepšuje.

Výskyt demence a deprese a účinnost reminiscenční skupinové terapie na depresivní symptomy a na kognitivní funkce dlouhodobě hospitalizovaných pacientů v seniorském věku na Tchaj-wanu zkoumala kvantitativní studie SU et al.⁽¹⁰⁾ u 129 respondentů. Autoři zjistili 50% prevalenci demence a 25% prevalenci deprese. Po absolvování reminiscence došlo ke zlepšení (p = 0,22) v testu GDS. MMSE hodnoty zůstaly stabilní. Skupinová reminiscenční terapie je v této práci považována za účinnou intervenci pro snížení deprese u seniorů, vliv na kognitivní funkce nepovažují za prokázaný.

Intervenční studie Markové et al.⁽¹¹⁾ se věnuje zjištění přítomnosti depresivních příznaků škálou GDS u 100 seniorů v instituci a vlivu skupinové reminiscence na příznaky deprese. V této studii byla zjištěna u 20 % respondentů depresivní symptomatologie a po absolvování reminiscence došlo k 4% poklesu výskytu příznaků deprese. Potvrzují statisticky významný pozitivní vliv reminiscence na přítomnost depresivních příznaků u seniorů v institucionální péči.

Song et al.⁽¹²⁾ v metaanalýze vyhodnotili účinnost skupinové reminiscence na depresi u starších pacientů a zjistili, že reminiscence přináší krátkodobou úlevu od příznaků deprese a výrazně zlepšuje sebevědomí pacientů a jejich životní spokojenost.

Metaanalýza autorů Pinquart M, Forstmeier S⁽¹³⁾ integrovala výsledky kontrolovaných studií (128) zaměřených na reminiscenční intervenci. Závěrem jejich práce je zjištění, že reminiscenční intervence ovlivňují celou řadu výsledků (bylo vydefinováno 9 výsledkových proměnných) z oblasti kognitivního výkonu, ego integrity, depresivity, sociální integrace, pozitivní pohody, hledání smyslu života apod. Terapeutické a preventivní účinky reminiscence shledala shodné jako u jiných, často používaných intervencí.

Závěr

Důležitým problémem institucionalizované seniorské populace je obtížné přizpůsobení. Snaha zlepšit osobní rozvoj v podobě sebepřijetí může pomoci udržet a posílit sebevědomí, najít smysl přítomného okamžiku a podporovat přijetí minulosti. Řada seniorů nemá žádné příbuzné, kteří by tvořili sociální oporu, což je zásadní aspekt zvládání stresových situací. Nedostatek sociální opory může podporovat snižování vlastní hodnoty seniora. Proto je nezbytné podporovat osobní schopnosti seniorů a vyjádřit jim uznání.

Reminiscenční terapie umožňuje povídání o prožívání tak, jak si autor své vzpomínky sám pamatuje a přeje vyjádřit. Je významnou složkou podpůrného přístupu pro úspěšnou adaptaci na stáří a pobyt v instituci. Pro profesionály se může stát nástrojem pro vyjádření úcty a uznání lidskému životu v jeho poslední etapě, která je naplněna řadou nepříznivých změn, mezi které institucionalizace nepochybně patří.

Naše práce přinesla výsledky, které nemohou být považovány za naprosto přesvědčivé. Výzkum byl zatížen řadou rizik v podobě absence kontrolní skupiny a nesledovaných proměnných, které působily na celkový stav respondentů v průběhu výzkumu. Také velikost vzorku a omezení na jednu instituci lze považovat za limit studie. Výsledky, které předkládáme, jsou však ve shodě s tvrzeními, jež nacházíme v ostatních, převážně zahraničních výzkumech.

Všichni respondenti měli kognitivní poruchu, která byla vstupním kritériem, a to v rozpětí lehké kognitivní poruchy 34 (58 %) a v rozpětí středně těžké poruchy 25 (42 %) respondentů. U 50 respondentů (85 %) byla zjištěna přítomnost depresivní symptomatologie, z toho u 37 (63 %) mírná deprese a u 13 (22 %) manifestní deprese. Po absolvování cyklu reminiscenční terapie jsme zjistili u 11 (31 %) respondentů vymizení příznaků deprese a u 27 (18 %) respondentů úpravu kognitivních funkcí na normu.

Naše práce hodnotí reminiscenční terapii jako metodu, která je levná, snadno dostupná a má pozitivní vliv na stav kognitivních funkcí a depresivní symptomatologii. Tuto psychosociální intervenci lze snadno použít ve všech institucích, které dlouhodobě pečují o seniory.

Autoři prohlašují, že v souvislosti s publikací článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny farmaceutickou firmou.

Mgr. Jarmila Siverová¹,

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D.²,

PhDr. Radka Poláková, Ph.D.³

¹Dům sociálních služeb, Městská nemocnice Ostrava

²Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,

³Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, Ostravská univerzita v Ostravě

---

Mgr. Jarmila Siverová

e-mail: jarmila.siverova@mnof.cz

Absolvovala Lékařskou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě, obor ošetřovatelská péče v gerontologii. V současné době studuje na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě doktorský studijní program Ošetřovatelství. Tématem její disertační práce je Vliv reminiscenční terapie na kvalitu života seniorů hospitalizovaných ve zdravotnickém zařízení. Pracuje jako vedoucí Domu sociálních služeb v Ostravě-Radvanicích při Městské nemocnici Ostrava p.o. Je členkou České asociace sester a ČLS JEP.