Hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti u nemocných s revmatologickým onemocněním
Authors:
L. Koudeláková 1; D. Kohanová 2; D. Škopík 3; H. Kisvetrová 4
Authors‘ workplace:
Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav ošetřovatelství, Přednostka: Mgr. Daniela Bartoníčková
1; Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovenská republika, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Katedra ošetrovateľstva, Vedúca: PhDr. Ľuboslava Pavelová, PhD.
2; Fakultní nemocnice Olomouc, III. Interní klinika, Přednosta: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
3; Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Centrum vědy a výzkumu, Ředitel: doc. RNDr. Ondřej Holý, Ph. D.
4
Published in:
Prakt. Lék. 2024; 104(3): 116-123
Category:
Of different specialties
Overview
Soubor a metodika: Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice.
Výsledky: Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %). Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307).
Diskuze: Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti.
Závěr: PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním.
Klíčová slova:
Dotazník důstojnosti pacienta (PDI) – revmatologie
ÚVOD
Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. A posoudit vnímání důstojnosti hospitalizovaných pacientů s revmatologickým onemocněním a identifikovat faktory, které mohou ovlivnit vnímání důstojnosti pacientů. Revmatologická onemocnění jsou významnou skupinou klinických jednotek a specifických onemocnění, která postihují významnou část světové populace (2, 10). Důstojnost je konstrukt charakterizovaný reprezentací sebe sama z pohledu druhých a interakcí jedince s prostředím a sociálním kontextem. Důstojnost je u pacientů s revmatickým onemocněním zkoumána jen zřídka, což je v kontrastu s pozorováním pacientů, že důstojnost je relevantní oblastí pro zaměření výzkumu (4). Vnímání nemoci má významný dopad na adaptaci na nemoc a ukázalo se, že převažuje nad dopadem zdravotního stavu onemocnění na depresi, fyzické funkce a bolest a hraje důležitou roli ve vysvětlení následků úzkosti u chronických onemocnění včetně revmatických onemocnění (3).
Vnímaná důstojnost může být ovlivněna prostředím lékařské péče spolu s tím, že pacienti pociťují snížený pocit hodnoty a zátěž pro ostatní. Konstituční symptomy, jako je únava a slabost, mohou dále ovlivňovat autonomii jedince a zvýšit fyzickou závislost. Tyto symptomy jsou dobře známy v klinickém spektru příznaků u pacientů s revmatickým onemocněním. V oblasti revmatologie mezinárodní organizace zdůrazňují nutnost začlenit perspektivy pacientů do klinických rozhodnutí, aby bylo možné přijmout model péče zaměřené na pacienta, který je považován za optimální model zdravotní péče pro chronická onemocnění (4, 5).
SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA
Pro splnění cílů studie bylo o účast ve studii požádáno oddělení revmatologické péče v rámci vybrané fakultní nemocnice v České republice. Po udělení souhlasu k provedení studie byli cíleně vybráni hospitalizovaní pacienti podle předem definovaných kritérií. Do vzorku byli zařazeni pacienti, kteří byli:
- starší 18 let
- hospitalizováni v nemocnici po dobu nejméně 48 hodin
- s diagnózou revmatologického onemocnění
Nejčastějšími diagnózami byly revmatoidní artritida, systémová sklerodermie a systémový lupus erythematodes. Do vzorku nebyli zařazeni pacienti, u nichž:
- byla diagnostikována středně těžká/těžká demence (nebo s jinou závažnou kognitivní poruchou
- měli významnou sluchovou nebo smyslovou poruchu
- měli závažnou kognitivní poruchu
- byli opakovaně hospitalizováni a dotazováni již dříve
Před šetřením pacienti poskytli informovaný souhlas a byli informováni o své dobrovolné účasti, souhlasili se zpracováním údajů. Bylo osloveno 186 pacientů. Dvanáct dotazníků bylo vyřazeno z důvodu opakovaných hospitalizací a předchozích rozhovorů a čtyři dotazníky z důvodu neúplnosti údajů. Studie zahrnovala 170 pacientů, kteří splňovali kritéria. Návratnost byla 91,39 %.
SBĚR ÚDAJŮ
Data byla sbírána od září 2022 do března 2023 pomocí sady dotazníků, která zahrnovala nástroj Patient Dignity Inventory, konkrétně jeho českou verzi dle Kisvetrová et al. (9).
Patient Dignity Inventory v české verzi (PDI-CZ) je nástroj sestávající z 25 položek, které jsou integrovány do čtyř faktorů, a to ztráta smyslu života, ztráta autonomie, ztráta důvěry a ztráta sociální opory. Nástroj je zaměřen na hodnocení vnímání důstojnosti, je doplněn pacientem a může být vyplněn druhou osobou (zdravotníkem), která je proškolena. Odpovědi respondentů se zaznamenávají pomocí pětibodové Likertovy škály od 1 (nepředstavuje problém) do 5 (velmi závažný problém). Označením možnosti 3 můžeme v rámci položky uvést problém. Vyšší skóre představuje horší vnímání důstojnosti pacienta. Celkové skóre, které může respondent získat, se pohybuje od 25 do 125 bodů.
Soubor dotazníků obsahoval také vybrané sociodemografické údaje, a to: pohlaví, věk, vzdělání, sociální status, délka hospitalizace (v počtu dní), sociální aktivity, používání kompenzačních pomůcek, návštěvy, hodnocení bolesti (hodnoceno na Likertově škále v rozmezí 0 až 10), aktivity denního života (hodnoceno testem ADL), psychické funkce (hodnoceno testem MMSE).
ANALÝZA ÚDAJŮ
Data byla analyzována pomocí statistického programu SPSS verze 25.0. Proměnné (výzkumný soubor, nástroj PDI-CZ) byly prezentovány deskriptivně, pomocí průměrné hodnoty (m), směrodatné odchylky (SD), absolutních (n) a relativních (%) četností, jakož i minimálních (min.) a maximálních (max.) hodnot.
Kolmogorov-Smirnov test odhalil, že data nemají normální rozdělení (p ≤ 0,05), proto byly při další analýze použity neparametrické testy. Spearmanova korelační analýza byla použita k testování vztahu mezi subškálami PDI-CZ a celkovým skóre nástroje PDI-CZ a vybranými proměnnými, a to: věk, délka hospitalizace, hodnocení bolesti, aktivity denního života (ADL) a psychické funkce (MMSE). Rozdíly v hodnocení PDI-CZ a jeho subškál na základě vybraných proměnných (pohlaví, vzdělání, sociální status, kompenzační pomůcky, sociální aktivity, návštěvy) byly testovány pomocí Mannova-Whitneyova U-testu a Kruskalova-Wallisova testu.
Byla použita vícenásobná lineární regresní analýza s cílem otestovat prediktory vnímání důstojnosti pacienty, a to věk, psychické funkce, aktivity denního života, délku hospitalizace a hodnocení bolesti. Všechny výsledky byly testovány na hladině statistické významnosti p ≤ 0,05.
Koeficient Cronbachova alfa nástroje PDI-CZ v naší studii dosáhl vynikající hodnoty 0,949; pro jednotlivé subškály dosáhl následujících hodnot: ztráta smyslu života (0,926), ztráta autonomie (0,751), ztráta důvěry (0,806) a ztráta sociální opory (0,845).
Tab. 1 Charakteristika výzkumného souboru
Proměnné |
N = 170 |
% |
onemocnění |
|
|
|
81 |
47,6 |
|
21 |
12,4 |
|
32 |
18,8 |
|
9 |
5,3 |
|
7 |
4,1 |
|
20 |
11,8 |
pohlaví |
|
|
|
42 |
24,7 |
|
128 |
75,3 |
věk |
|
|
|
102 |
60,0 |
|
68 |
40,0 |
vzdělání |
|
|
|
15 |
8,8 |
|
45 |
26,5 |
|
82 |
48,2 |
|
28 |
16,5 |
sociální stav |
|
|
|
27 |
15,9 |
|
79 |
46,5 |
|
63 |
37,1 |
|
1 |
0,6 |
kompenzační pomůcky |
|
|
|
66 |
38,8 |
|
104 |
61,2 |
sociální aktivity |
|
|
|
18 |
10,6 |
|
75 |
44,1 |
|
77 |
45,3 |
návštěvy |
|
|
|
4 |
2,4 |
|
24 |
14,1 |
|
142 |
83,5 |
Tab. 2 Charakteristika vybraných proměnných
Proměnné |
Min. |
Max. |
Průměr |
SD |
věk |
24 |
95 |
58,80 |
16,670 |
MMSE |
22 |
30 |
28,99 |
1,863 |
ADL |
5 |
100 |
90,92 |
18,189 |
délka hospitalizace |
2 |
60 |
4,90 |
6,669 |
hodnocení bolesti |
0 |
10 |
2,84 |
2,842 |
MMSE – test psychických funkcí, ADL – aktivity denního života
VÝSLEDKY
Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice. Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %).
Průměrný věk respondentů v našem souboru byl 58,80 let (SD = 16,670). Pacienti byli hospitalizováni průměrně 4,90 dne (SD = 6,669). Podrobné charakteristiky studijního souboru jsou uvedeny v tabulce 1 a 2.
Vnímání důstojnosti pacientů
Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Pacienti hospitalizovaní s revmatologickým onemocněním měli nejvyšší skóre v subškále Ztráta smyslu života (28,41 ± 9,231), zatímco nejnižší skóre bylo v subškále Ztráta sociální opory (3,82 ± 1,542). Z hlediska jednotlivých položek nástroje PDI-CZ dosáhla nejnižšího skóre položka„Necítím podporu ze strany zdravotnického personálu“ (1,18 ± 0,483) a naopak nejvyššího skóre položka „Pocit fyzicky nepříjemných příznaků (např. bolest, dušnost, nevolnost)“ (2,50 ± 1,156). Popis jednotlivých položek i subškál nástroje PDI-CZ je uveden v tabulce 3.
Vztahy mezi vnímáním důstojnosti pacienty a vybranými proměnnými
Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). S klesajícím skóre v psychologických funkcích i v aktivitách denního života, ale se zvyšujícím se hodnocením bolesti se zvyšovalo i průměrné skóre nástroje PDI-CZ, což svědčí o horším vnímání důstojnosti pacienty. Podobné výsledky se potvrdily i ve vztahu k subškále 1 (ztráta smyslu života), subškále 2 (ztráta autonomie) a subškále 3 (ztráta sebedůvěry). Statisticky významné korelace byly potvrzeny také mezi subškálou 4 (ztráta sociální opory) a psychologickými funkcemi (r = –0,303), aktivitami denního života (r = –0,316) a délkou hospitalizace (r = 0,260). S klesajícím skóre v psychologických funkcích i aktivitách denního života, ale s prodlužující se délkou hospitalizace se zvyšovalo i průměrné skóre nástroje PDI-CZ (tab. 4).
Statisticky významné rozdíly v hodnocení důstojnosti pacientů s revmatologickým onemocněním byly zjištěny na základě vzdělání (p = 0,042) a na úrovni subškály 4 (ztráta sociálních jistot). Pacienti se základním vzděláním měli nejvyšší skóre (tab. 5).
Tab. 3 Deskriptivní analýza nástroje PDI-CZ
Položky nástroje |
Min. |
Max. |
M |
SD |
Ztráta smyslu života |
5 |
65 |
24,81 |
9,231 |
Pocit, že nejsem užitečný ani vážený. |
1 |
5 |
1,76 |
0,958 |
Neschopnost přijímat věci tak, jak jsou. |
1 |
5 |
1,55 |
0,762 |
Pocit, že již životu nepřispívám ničím smysluplným a/nebo trvalým. |
1 |
5 |
1,64 |
0,868 |
Pocit, že nejsem schopen/schopna zastávat důležité role (např. manžel/ka, rodič). |
1 |
5 |
1,81 |
0,999 |
Pocit, že nejsem, kým jsem býval. |
1 |
5 |
2,23 |
1,131 |
Pocit, že nemám kontrolu nad svým životem. |
1 |
5 |
1,72 |
0,974 |
Pocit, že již nejsem dále schopen duševně „bojovat“ s překážkami, které mi nemoc přináší. |
1 |
5 |
1,61 |
0,865 |
Pocit, že mám „nedokončenou práci“ (např. věci, které jsem chtěl říct nebo udělat nebo nejsou uzavřené). |
1 |
5 |
1,88 |
0,960 |
Obavy o mou budoucnost. |
1 |
5 |
2,45 |
1,156 |
Pocit, že jsem přítěží pro ostatní. |
1 |
5 |
1,65 |
0,865 |
Pociťování fyzicky nepříjemných příznaků (např. bolest, dušnost, nevolnost). |
1 |
5 |
2,50 |
1,153 |
Pocit, že život nemá žádný význam ani smysl. |
1 |
5 |
1,58 |
0,895 |
Pocit nejistoty ohledně mé nemoci a léčby. |
1 |
5 |
2,44 |
1,002 |
Ztráta autonomie |
5 |
25 |
9,36 |
3,399 |
Neschopnost vykonávat úkony každodenního života (např. umýt se, obléknout se). |
1 |
5 |
1,78 |
0,976 |
Neschopnost obsloužit samostatně mé tělesné funkce (např. nutná pomoc při použití toalety). |
1 |
5 |
1,52 |
0,872 |
Neschopnost pokračovat v mých obvyklých aktivitách. |
1 |
5 |
2,33 |
1,108 |
Pocit, že mé onemocnění a související péče omezily moje soukromí. |
1 |
5 |
1,86 |
0,912 |
Pocit, že se výrazně změnilo, jak mě vidí ostatní. |
1 |
5 |
1,88 |
0,918 |
Ztráta jistoty |
4 |
20 |
6,99 |
2,942 |
Pocit deprese. |
1 |
5 |
1,87 |
0,964 |
Pocit úzkosti. |
1 |
5 |
2,02 |
1,049 |
Obavy, že můj duchovní život nemá smysl. |
1 |
5 |
1,49 |
0,772 |
Neschopnost jasně myslet. |
1 |
5 |
1,63 |
0,891 |
Ztráta sociální podpory |
3 |
15 |
3,82 |
1,542 |
Necítím podporu od přátel nebo rodiny. |
1 |
5 |
1,29 |
0,592 |
Necítím podporu ze strany zdravotnického personálu. |
1 |
5 |
1,18 |
0,483 |
Pocit, že se mnou není zacházeno s respektem a pochopením ze strany druhých. |
1 |
5 |
1,35 |
0,674 |
Celkové skóre nástroje PDI |
25 |
125 |
45,00 |
15,496 |
Tab. 4 Korelační analýza nástroje PDI-CZ a vybraných proměnných
Nástroj PDI-CZ |
MMSE |
ADL |
Hodnocení bolesti |
Věk |
Délka hospitalizace |
subškála 1 Ztráta smyslu života |
–0,260** |
–0,419** |
0,323** |
0,077 |
0,115 |
subškála 2 Ztráta autonomie |
–0,338** |
–0,500** |
0,247** |
0,170 |
0,093 |
subškála 3 Ztráta sebejistoty |
–0,309** |
–0,414** |
0,243** |
0,083 |
0,123 |
subškála 4 Ztrata sociální podpory |
–0,303** |
–0,316** |
0,069 |
0,083 |
0,260** |
průměrný souhrn skóre nástroje PDI-CZ |
–0,308** |
–0,458** |
0,307** |
0,092 |
0,126 |
**p ≤ 0,001
Tab. 5 Rozdíly v hodnocení důstojnosti pacientů na základě vybraných proměnných
Proměnné |
Subškála 1 Ztráta smyslu života |
Subškála 2 Ztráta autonomie |
Subškála 3 Ztráta sebejistoty |
Subškála 4 Ztráta sociální podpory |
Celkové skóre nástroje PDI-CZ |
onemocnění (K-W) |
|
|
|
|
|
|
88,68 |
93,45 |
89,54 |
89,98 |
90,70 |
|
79,88 |
83,48 |
86,24 |
96,33 |
81,86 |
|
87,67 |
80,92 |
83,16 |
78,14 |
84,61 |
|
75,33 |
70,72 |
82,83 |
69,72 |
72,94 |
|
89,71 |
77,00 |
70,29 |
80,43 |
82,57 |
|
78,15 |
72,38 |
78,63 |
76,65 |
76,38 |
p hodnota |
0,906 |
0,426 |
0,881 |
0,297 |
0,802 |
pohlaví (M-W) |
|
|
|
|
|
|
86,54 |
82,60 |
84,77 |
83,49 |
85,33 |
|
85,16 |
86,45 |
85,74 |
86,16 |
85,55 |
p hodnota |
0,875 |
0,658 |
0,911 |
0,708 |
0,980 |
vzdělání (K-W) |
|
|
|
|
|
|
107,50 |
110,93 |
108,60 |
108,20 |
111,07 |
|
76,90 |
80,40 |
81,06 |
79,59 |
77,37 |
|
89,76 |
87,15 |
88,62 |
88,27 |
89,37 |
|
75,07 |
75,23 |
71,13 |
74,71 |
73,55 |
p hodnota |
0,100 |
0,118 |
0,086 |
0,042* |
0,059 |
sociální stav (K-W) |
|
|
|
|
|
|
98,96 |
92,15 |
83,85 |
83,85 |
95,22 |
|
80,88 |
83,74 |
84,42 |
84,42 |
82,49 |
|
86,23 |
85,44 |
87,97 |
87,97 |
85,68 |
|
41,00 |
49,00 |
59,50 |
59,50 |
49,00 |
p hodnota |
0,313 |
0,764 |
0,948 |
0,859 |
0,593 |
kompenzační pomůcky (M-W) |
|
|
|
|
|
|
81,53 |
83,39 |
78,70 |
79,69 |
81,22 |
|
88,02 |
86,84 |
89,82 |
89,19 |
88,22 |
p hodnota |
0,656 |
0,149 |
0,213 |
0,268 |
0,402 |
sociální aktivity (K-W) |
|
|
|
|
|
|
105,58 |
105,58 |
88,19 |
87,39 |
99,75 |
|
88,63 |
88,63 |
93,46 |
86,73 |
91,09 |
|
77,75 |
77,75 |
77,12 |
83,86 |
76,72 |
p hodnota |
0,073 |
0,067 |
0,112 |
0,887 |
0,085 |
návštěvy (K-W) |
|
|
|
|
|
|
68,00 |
63,88 |
72,75 |
82,50 |
68,00 |
|
93,35 |
90,33 |
92,31 |
102,71 |
93,71 |
|
84,67 |
85,29 |
84,71 |
82,68 |
84,61 |
p hodnota |
0,560 |
0,601 |
0,674 |
0,076 |
0,543 |
K-W – Kruskalův-Wallisův test, M-W – Mannův-Whitneyův U-test
*p ≤ 0,05
Tab. 6 Prediktory hodnocení důstojnosti pacientů
Proměnné |
Důstojnost pacientů (průměrné sumární skóre nástroje PDI-CZ) |
|
Model |
(R = 0,559; R2 = 0,313; Adj R2 = 0,291; F = 14,738; p < 0,001) |
|
|
Β |
P |
(konstanta) |
– |
< 0,001** |
MMSE |
–0,629 |
0,006* |
věk |
0,068 |
0,120 |
délka hospitalizace |
0,065 |
0,137 |
ADL |
–0,199 |
< 0,001** |
hodnocení bolesti |
0,349 |
< 0,001** |
B – standardizovaný beta-koeficient
* p ≤ 0,05
**p < 0,001
Prediktory vnímání důstojnosti pacienty
Vztah mezi vnímáním důstojnosti pacienty a vybranými proměnnými jsme analyzovali v regresním modelu (tab. 6). Model 1 (R = 0,559; R2 = 0,313; Adj. R2 = 0,291; F = 14,738; p < 0,001) byl významný, což znamená, že vybrané proměnné vysvětlovaly 29,1 % variability vnímání důstojnosti pacienty v rámci modelu. Se snižujícím se skóre v hodnocení psychologických funkcí (β = –0,629; p = 0,006) i aktivit denního života (β = –0,199; p < 0,001), ale se zvyšujícím se skóre v hodnocení bolesti (β = 0,349; p < 0,001) se zvyšovalo i průměrné skóre nástroje PDI-CZ, což svědčí o horším vnímání důstojnosti pacienty.
DISKUZE
Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ v našem souboru bylo 45 (SD = 15,496). Pacienti hospitalizovaní s revmatologickým onemocněním měli nejvyšší skóre v subškále Ztráta smyslu života, zatímco nejnižší skóre bylo v subškále Ztráta sociální opory. Celková psychická pohoda pacienta je jedním z předpokladů pozitivního vnímání osobní důstojnosti. Podle Kisvetrové (2018) respondenti často vnímají výzkum jako příležitost rozhovoru, někomu říci o své nemoci a dalších aspektech života. To potvrzuje, že PDI není jen nástroj pro měření, ale může být také použit jako intervence, protože usnadňuje profesní komunikaci s pacientem. Emoční distres je u revmatologických onemocnění častý, i když je onemocnění dobře kontrolováno, se značným dopadem na další aspekty kvality života. Primárním cílem léčby revmatologických onemocnění je kontrola zánětu a udržení kvality života související se zdravím a autonomie prostřednictvím kontroly symptomů a normalizace funkce, jakož i optimalizace účasti na společenských a životních aktivitách. Pacienti s revmatologickým onemocněním mají vyšší míru úzkosti a deprese ve srovnání s běžnou populací. Zvýšený emoční stres může být sekundární k jedinečným stresorům, kterým mohou pacienti s revmatologickým onemocněním čelit, včetně potíží s fyzickými omezeními, mezilidskými vztahy, udržením produktivity v pracovní síle, dodržováním imunomodulačních režimů s více léky a dalšími omezeními, které nemusejí být definovány. Emoční distres nejenže ovlivňuje kvalitu života pacientů s revmatologickým onemocněním, ale také negativně ovlivňuje klinické výsledky, což představuje velkou neuspokojenou klinickou potřebu a mezeru v péči o pacienta. Klinici a pacienti by se měli podílet na společném rozhodování, které zohledňuje hodnoty, preference a komorbidity pacientů (6, 10).
Z hlediska jednotlivých položek nástroje PDI-CZ dosáhla nejnižšího skóre položka „Necítím podporu ze strany zdravotnického personálu“ a naopak nejvyššího skóre položka „Pocit fyzicky nepříjemných příznaků (např. bolest, dušnost, nevolnost)“. Mezi revmatologickými nemocemi je v popředí revmatoidní artritida, která je chronický systémový invalidizující stav s odhadovanou globální prevalencí 0,2–1,0 %, který může vést k narušení činností každodenního života a produktivity práce a ohrozit celkovou pohodu pacientů (3). V našem výzkumu se onemocnění vyskytuje z 47,6 %. U revmatologických onemocnění je projev a průběh onemocnění u každého pacienta individuální. Závažnost onemocnění může být omezena na mírné kloubní postižení nebo se může projevit jako závažné multisystémové onemocnění. Také individuální vnímání jednotlivých symptomů se liší a bylo připisováno individuálním rozdílům v adaptaci na onemocnění. Navzdory významným zlepšením v lékařském managementu, léčbě a prognóze revmatologických onemocnění je běžné, že pacienti pociťují deficity ve fungování fyzického a duševního zdraví. Zátěž onemocněním závisí na emoční i fyzické složce a příslušný dopad na celkovou pohodu se může u jednotlivých pacientů lišit. Terapeutické zájmy se tak stále více přesouvají od pouhé symptomatické léčby k obnově nebo alespoň zlepšení kvality a důstojnosti života nemocného (3, 6). Inventář důstojnosti pacienta (PDI) je založen na empiricky řízeném modelu důstojnosti, který byl vyvinut a používán pro klinické hodnocení různých zdrojů úzkosti související s důstojností. V nedávném přehledu získal nejvyšší skóre jako užitečný nástroj v praxi i ve výzkumu. PDI byl přizpůsoben a ověřen pro použití v různých zemích (4). PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním. Omezením PDI může být fakt, že funkční stav nemoci a indikátor závažnosti onemocnění není sledován (9).
V našem výzkumu byly statisticky významné korelace zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). S klesajícím skóre v psychologických funkcích i v aktivitách denního života, ale se zvyšujícím se hodnocením bolesti se zvyšovalo i průměrné skóre nástroje PDI-CZ, což svědčí o horším vnímání důstojnosti pacienty. Podobné výsledky se potvrdily i ve vztahu k subškále 1 (ztráta smyslu života), subškále 2 (ztráta autonomie) a subškále 3 (ztráta sebedůvěry). Statisticky významné korelace byly potvrzeny také mezi subškálou 4 (ztráta sociální opory) a psychologickými funkcemi (r = –0,303), aktivitami denního života (r = –0,316) a délkou hospitalizace (r = 0,260). S klesajícím skóre v psychologických funkcích i aktivitách denního života, ale s prodlužující se délkou hospitalizace se zvyšovalo i průměrné skóre nástroje PDI-CZ. Revmatologická onemocnění se systémovým postižením provází bolest, zvýšená úroveň úzkosti, deprese a únava, stejně jako je často doprovází zhoršená kvalita spánku a snížená kvalita života. Při postižení muskuloskeletálního a extraartikulárního systému je bolest častým příznakem a obecně progreduje jako chronická bolest. Má se za to, že únava u pacientů s revmatologickým onemocnění souvisí s bolestí, invaliditou, zánětem, psychosociální faktory a poruchou spánku. Obtížnost chůze a časté pády, zvýšená frekvence probouzení během noci a zhoršená kvalita spánku jsou typické u pacientů s revmatologickým onemocněním (1). Bolest, úzkost, únava a zhoršená kvalita spánku a života jsou časté stížnosti pacientů s revmatologickým onemocněním a tyto příznaky se navzájem ovlivňují a zhoršují. Podporují asociaci mezi výskytem úzkosti a deprese a hodnocením důstojnosti ve vztahu ke kvalitě života. Pocity úzkosti a deprese narušují vnímání vlastního „já“ a mohou přispívat k neschopnosti jasně uvažovat a rozhodovat se. Pacienti mohou trpět představami, že již nejsou vážení a užiteční, nebo že nejsou schopni zastávat své sociální role v závislosti na omezení mobility nebo soběstačnosti. Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud tak chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti (1, 4, 12).
Život s chronickým onemocněním může ohrozit prožitek důstojnosti pro nemocného a jeho rodiny. Je zaznamenaný přímý dopad nemoci na důstojnost ve smyslu fyzických a psychických symptomů a ztráty funkce. Vnímání a hodnocení vlastního těla jsou důležitými zdroji sebeúcty. Revmatické onemocnění ztěžuje udržení pozitivního sebevědomí kvůli důsledkům nemoci, jako jsou nepříznivé pocity, jako je bolest a omezené (fyzické) funkce. Vnímaná důstojnost pacientů a tíseň související s pocitem ztráty důstojnosti jsou výsledky, které mohou být začleněny do komplexní péče. U chronických onemocnění jsou kognitivní terapie částečně zaměřeny na ovlivnění přesvědčení o nemoci, jsou tedy přístupné intervencím (3–5).
Výsledky výzkumů autorů DiRenzo et al, Berner et al. a Albayrak Gezer et al. podporují asociaci mezi výskytem úzkosti a deprese a hodnocením důstojnosti ve vztahu ke kvalitě života (1, 3, 4). Pocity úzkosti a deprese narušují vnímání vlastního „já“ a mohou přispívat k neschopnosti jasně uvažovat a rozhodovat se. Pacienti mohou trpět představami, že již nejsou vážení a užiteční nebo že nejsou schopni zastávat své sociální role v závislosti na omezení mobility nebo soběstačnosti. Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud tak chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti. Výsledky studie autorky Jorge et al. u pacientů s revmatoidní artritidou ukazují význam tělesného obrazu a sebevědomí pacienta a jejich korelaci s úrovní kvality života. Prokázal se vliv vnímání změn tělesného obrazu na hodnocení kvality života (8).
Většinu respondentů našeho výzkumu tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %).
Také studie Jorge et al. uvádí, že signifikantnější výsledky byly v rámci pohlaví nalezeny u žen (8). S touto studií se shodují výsledky autorského kolektivu Bode et al., kde byl prokázán vliv sebeúcty, která představuje jednu ze složek osobní důstojnosti, na celkové hodnocení kvality života u pacientů s revmatologickým onemocněním (5).
Důstojnost je dle Jacobsonové koncept multifaktoriální a velmi komplexní (7). Důstojnost je zásadní pro well-being každého člověka a má svůj nesporný význam pro subjektivní vnímání kvality života konkrétního jednice. Ačkoliv se o lidské důstojnosti zmiňují důležité a závazné dokumenty, autoři věnující se dané problematice nenašli společnou a jasnou definici pojmu důstojnosti, podobně jako v případě jednotného modelu kvality života. Dle teoretického modelu důstojnosti, který zveřejnil Nordenfelt, je jednou ze čtyř typů důstojnosti vlastní identita, která je vázána na vnímání integrity těla a může být narušena různými vnějšími vlivy. Mezi ně patří zejména onemocnění s dlouhodobými nebo trvalými následky, vrozená vývojová vada a úraz (11). Bode et al. ve své práci objasňuje vztah mezi funkčním omezením a subjektivním vnímáním osobní důstojnosti jedince (5). Revmatologické onemocnění zasahuje i do oblastí mobility a sebeobsluhy, a má tak vliv na schopnost vykonávat běžné každodenní aktivity. Základní lidské potřeby jsou velmi citlivou oblastí a respektování intimity pacienta představuje jeden z významných aspektů důstojnosti. Do hodnocení úrovně kvality života tak nesporně zasahuje vnímání osobní důstojnosti, jakožto jeden z významných faktorů.
Průřezová kvantitativní studie byla provedena na základě kontrolního seznamu STROBE (von Elms, 2007) a byla schválena etickou komisí Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL47677/1070-2021).
Konflikt zájmů: žádný.
Sources
- Albayrak Gezer İ, Balkarli A, et al. Pain, depression levels, fatigue, sleep quality, and quality of life inelderly patients with rheumatoid arthritis. Turk J Med Sci. 2017; 47(3): 847–853.
- Bae SC, Cho SK, Won S, et al. Factors associated with quality of life and functional disability among rheumatoid arthritis patients treated with disease-modifying anti-rheumatic drugs for at least 6 months. Int J Rheum Dis. 2018; 21(5): 1001–1009.
- Berner C, Erlacher L, Fenzl KH, Dorner TE. A cross-sectional study on self-reported physical and mental health-related quality of life in rheumatoid arthritis and the role of illness perception. Health Qual Life Outcomes 2018; 16(1): 238.
- Blomberg K, Lindqvist O, Harstäde CW, et al. Translating the Patient Dignity Inventory. Int J Palliat Nurs. 2019; 25(7): 334–343.
- Bode C, van der Heij A, Taal E, van de Laar MA. Body-self unity and self-esteem in patients with rheumatic diseases. Psychol Health Med. 2010; 15(6): 672–684.
- DiRenzo DD, Craig ET, Bingham Iii CO, Bartlett SJ. Anxiety impacts rheumatoid arthritis symptoms and health-related quality of life even at low levels. Clin Exp Rheumatol. 2020; 38(6): 1176–1181.
- Jacobson, N. Dignity and health. Nashville: Vanderbilt University Press 2012.
- Jorge RT, Brumini C, Jones A, Natour J. Body image in patients with rheumatoid arthritis. Mod Rheumatol. 2010; 20(5): 491–495.
- Kisvetrová H, Školoudík D, Danielová L, et al. Czech version of the Patient Dignity Inventory: translation and validation in incurable patients. J Pain Symptom Manage. 2018; 55(2): 444–450.
- Kolasinski SL, Neogi T, Hochberg MC, et al. 2019 American College of Rheumatology/Arthritis Foundation Guideline for the management of osteoarthritis of the hand, hip, and knee. Arthritis Care Res. (Hoboken) 2020; 72(2): 149–162.
- Nordenfelt L, Edgar A. The four notions of dignity. Qual Ageing Older Adults 2005; 6(1): 17–21.
- Pascual-Ramos V, Contreras-Yáñez I, Cuevas-Montoya M, et al. Perceived dignity is an unrecognized source of emotional distress in patients with rheumatic diseases: Results from the validation of the Mexican version of the Patient Dignity Inventory. PLoS One 2023; 18(8): e0289315.
adresa pro korespondenci:
Mgr. Ludmila Koudeláková, Ph.D.
Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd
Univerzita Palackého v Olomouci
Hněvotínská 3, 779 00 Olomouc
e-mail: koudelakova.ludmila@gmail.com
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
2024 Issue 3
Most read in this issue
- Očkování proti Covid-19 – protilátky IgG, CIK a složky komplementu v séru
- Hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti u nemocných s revmatologickým onemocněním
- Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty
- Je odlišný socioekonomický status rodin zdrojem rozdílů v pohybové aktivitě, spánku a sedavém chování již u 3–8letých dětí?