Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů – 2020

Overview

Východisko. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů. Příspěvek navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v letech 2015–2019.

Cíle a metody. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů České republiky na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu názorů občanů byla v České republice zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.15.

Výsledky. V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1769 občanů. Jedinci výběrového souboru byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař, spokojeni (93,6 %). V letech 2018–2020 se významně zvýšil podíl občanů vyjadřujících nejvyšší míru spokojenosti. Míra spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci se v posledních letech významně nemění a většina občanů vyjadřuje s prací zdravotní sestry spokojenost (94,7 %). V problematice e-preskripce většina občanů České republiky (82,7 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2019 (59,3 %). Jen 10,2 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje. Ohledně e-neschopenky většina občanů (72,1 %) uvádí, že jim možnost zaslání elektronické dočasné pracovní neschopnosti vyhovuje, ale 19,6 % respondentů tato forma nevyhovuje. Největší část občanů České republiky (35,7 %) preferuje kombinaci distanční medicíny a osobní návštěvy lékaře, nejmenší část občanů (7,9 %) naopak preferuje výhradně distanční medicínu bez nutnosti návštěvy lékaře. V období pandemických opatření ordinace praktických lékařů nefungovaly jen ve 3,4 %. Informace o pandemii COVID-19 z oficiálních zdrojů hodnotí občané jako spíše či zcela neuspokojivé (42,8 %).

Klíčová slova:

všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – e-recept – pandemie COVID-19 – elektronická dočasná pracovní neschopnost – distanční medicína

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a problematice zdraví je prováděn pravidelně od roku 1995. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SVL) se podílí od roku 2014 na skupině tzv. specifických otázek týkajících se názorů občanů České republiky na činnosti všeobecných praktických lékařů (VPL), které jsou zpracovávány pro potřeby SVL. V otázkách se přitom snaží zohlednit aktuální témata zdravotnictví relevantní pro primární péči. V roce 2020 byl výzkum zaměřen na identifikaci postojů občanů České republiky ke kvalitě péče VPL a jejich zdravotních sester, zejména jak občané hodnotí čas a péči, kterou jim praktický lékař a zdravotní sestra v ordinaci věnuje. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky, týkající se spokojenosti občanů s dostupností ordinací praktických lékařů v průběhu pandemie COVID-19, vztah občanů k elektronickým receptům a elektronické dočasné pracovní neschopnosti a spokojenosti občanů s telemedicínou a informacemi o pandemii COVID-19 z oficiálních zdrojů.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologické terénní šetření a byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Sběr dat byl zabezpečován 216 profesionálními tazateli Agentury INRES v České republice v období od 16. listopadu 2020 do 20. prosince 2020. Oproti předcházejícím rokům byl sběr dat v důsledku pandemie COVID-19 a vyhlášenému nouzovému stavu termínově prodloužen. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.15 (statistická analýza sociálních dat). Analýzy byly prováděny na základě prvního a druhého stupně třídění. Statisticky významné souvislosti mezi sledovanými znaky byly testovány prostřednictvím testu chí-kvadrát, testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií aplikovaných dle charakteru znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Testování bylo prováděno pro hladinu významnosti α < 0,05, α < 0,01 a α < 0,001. Zvláštní pozornost byla věnována vazbám mezi sledovanými sociodemografickými znaky a znaky vyjadřujícími postoje občanů. V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 2032 náhodně vybraných občanů. Rozhovor odmítlo poskytnout 263 respondentů, tj. 12,9 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 1769 respondentů, tj. 87,1 % oslovených. Údaje tak byly získány od výběrového souboru o velikosti 1769 jedinců vybraných náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (5). Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,1 %. Obdobně je to i u regionů (krajů), kde ve srovnání s členěním základního souboru činí maximální odchylka 0,1 %. Předběžná analýza získaných údajů ukázala, že z uvedených hledisek, jimiž je možné daný soubor popsat a charakterizovat, osvědčují nejlépe svou požadovanou diferenciační funkci základní demografické ukazatele, a sice znaky pohlaví, věku a regionální příslušnosti. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, počet dětí, velikost místa bydliště, povolání, výši čistého měsíčního příjmu rodiny a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno.

VÝSLEDKY

Názory občanů na péči VPL

Názory občanů na péči praktického lékaře, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky. Z analýzy vyplynulo, že většinu občanů péče a čas věnované jim v průběhu návštěvy jejich praktickým lékařem plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (93,6 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,4 % občanů (graf 1). Otázka týkající se postojů občanů České republiky k péči a času, věnovaných jim praktickými lékaři, byla ve stejném znění položena i v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2019. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 2. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se péče a času, které jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se změnil. Významně se v posledních 3 letech (2018–2020) zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že je péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, plně uspokojuje (1–4, 8).

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky, která se týkala péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (94,7 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 5,3 % občanů (graf 3). Spokojenost s prací sestry v ordinaci praktického lékaře vyjadřují ve významně větší věřící občané, zvláště pak členové církví a náboženských společností. Jiné statisticky významné souvislosti nebyly ve vztahu ke sledovaným sociodemografickým znakům zjištěny. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich postoj se v letech 2015–2019 výrazněji nemění a většina občanů vyjadřuje s prací zdravotní sestry nejvyšší míru spokojenosti (graf 4).

Postoj občanů k elektronickým receptům

V souvislosti s pokračující elektronizací zdravotnictví v České republice byla občanům v rámci výzkumu položena otázka, zda jim vyhovuje možnost zaslání elektronického receptu od jejich praktického lékaře. Většina občanů (82,7 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Negativní stanovisko zaujalo 10,2 % dotázaných (graf 5).

Ohledně elektronického receptu byli občané také dotázáni, zda někdy využili možnost jeho zaslání, aniž by navštívili svého praktického lékaře. Většina občanů (70,6 %) tuto možnost využila, zbývajících 29,4 % občanů zatím možnost zaslání elektronického receptu, aniž by navštívilo svého praktického lékaře, nevyužilo (graf 6). Tato otázka byla ve stejném znění položena občanům rovněž v roce 2019. Významný pozitivní posun ve využívání této formy je patrný z grafu 7.

Postoj občanů k elektronické dočasné pracovní neschopnosti

V souvislosti s elektronizací zdravotnictví byli občané rovněž dotázáni, zda jim vyhovuje možnost zaslání elektronické dočasné pracovní neschopnosti, aniž by navštívili svého praktického lékaře. Většina občanů České republiky (72,1 %) uvádí, že jim možnost zaslání elektronické pracovní neschopnosti vyhovuje. Jen 19,6 % respondentů tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje (graf 8).

Zaslání elektronické pracovní neschopnosti bez návštěvy praktického lékaře dosud nevyužila většina občanů České republiky (70,3 %). Využívání této možnosti významně ovlivňuje věk, rodinný stav dotazovaného a jeho vzdělání (graf 9).

Postoj občanů k distanční medicíně

Distanční medicína byla pro účely tohoto výzkumu chápana jako medicína na dálku, využívající nejrůznějších IT spojení a IT vybavení. Zvláštní postavení získala zejména v období pandemie COVID-19. V rámci identifikace vztahu občanů k distanční medicíně byl sledován celkový postoj občanů k distanční medicíně a typy služeb distanční medicíny, které občané nejvíce využívají.

Největší část občanů České republiky (35,7 %) preferuje kombinaci distanční medicíny a osobní návštěvy lékaře. Nejmenší část občanů (7,9 %) naopak preferuje výhradně distanční medicínu bez nutnosti návštěvy lékaře. Více než jedna pětina (21,9 %) občanů nechává využití distanční medicíny na svém lékaři a její využívání nijak neřeší, dalších 17,9 % distanční medicínu zcela odmítá (graf 10).

Dle občanů České republiky je z distančních medicínských služeb nejvíce využíván praktickými lékaři telefon, méně často SMS zprávy a e-mail (graf 11). Využívání jednotlivých distančních služeb je výrazně ovlivněno věkem, rodinným stavem vzděláním a velikostí místa bydliště pacientů.

Vliv pandemie COVID-19 na zdravotní péči

Výzkum probíhal v období, kdy v České republice vrcholila druhá vlna pandemie COVID-19. Občané měli v této době již zkušenosti z první vlny na jaře 2020 a právě probíhající druhé vlny z podzimu 2020.

Ordinace praktických lékařů fungovaly v období pandemických opatření velmi dobře a jen 3,4 % dotázaných bylo názoru, že ordinace jejich praktického lékaře v období pandemie nefungovala. Ve všech uvedených případech šlo o kombinaci běžné medicíny a distanční medicíny (graf 12).

Poslední část, které byla v rámci výzkumu věnována pozornost, byla zaměřena na postoj občanů k informacím o pandemii z oficiálních zdrojů (televize, rozhlas, tisk, zpravodajské e-zdroje). Občané České republiky hodnotili informace poskytnuté z oficiálních zdrojů jako spíše nebo zcela uspokojující ze 42,8 % (graf 13). Kritičtější byly občasné středních věkových skupin, méně kritičtí starší občané.

DISKUZE

Na základě výstupů průzkumu z roku 2020 lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve většině případů (93,6 %) s péčí a časem, které jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař, spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (6,4 %) z nich. Míra spokojenosti s péčí a časem věnovaným pacientům jejich praktickým lékařem není významně ovlivněna žádným ze sledovaných sociodemografických ukazatelů a názor jednotlivých skupin občanů, členěných dle těchto znaků, je homogenní. Významně se v posledních 3 letech 2018–2020 zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že je péče a čas, které jim praktický lékař při návštěvě věnuje, plně uspokojuje.

Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře vyplývá, že jejich postoj se v letech 2015–2020 prakticky nezměnil. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je větší než v případě jejich spokojenosti s péčí a časem, věnovaným jim jejich praktickým lékařem. Přestože se jedná o poměrně krátký časový interval, lze dovozovat, že kvalita poskytované péče VPL se zvyšuje i přes stále se měnící vnější podmínky (časté legislativní úpravy, prolínání zdravotnické a sociální problematiky, vyšší nároky na průvodcovskou roli VPL zdravotnickým systémem, vyšší nároky na administrativu i management péče, posilování práv pacientů apod.). Primární péče tak plní kvalitně definovanou roli základu systému poskytované péče v České republice (7).

Velmi důležitou otázkou je pokračující elektronizace zdravotnictví v primární sféře (e-recept, e-neschopenka), která zjednodušuje práci VPL a šetří čas, který VPL mohou dále věnovat svým pacientům. Většina občanů České republiky (82,7 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 10,2 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje. Většina občanů České republiky (70,6 %) využila možnost zaslání elektronického receptu bez návštěvy praktického lékaře, využití této možnosti se v porovnání s rokem 2019 výrazně zvýšilo, což lze přičíst vlivu pandemie onemocnění COVID-19. Forma elektronického receptu nevyhovuje zejména starším občanům ve věku 55 let a více, stejně tak je postoj k elektronické komunikaci ovlivňován vzděláním, méně tato forma vyhovuje občanům s nižším vzděláním, s růstem vzdělání roste i podíl těch, kterým forma elektronického receptu vyhovuje. Což potvrzuje předpoklad v souvislosti s úrovní digitální gramotnosti v České republice v porovnání se zahraničím (9). Senioři se mohou ocitnout na okraji společnosti ohledně jejich věku, zdravotním problémům či chudobě, ale také kvůli moderním technologiím. Ty prohlubují již dří ve utvářené nerovnosti (9). Edukace seniorů v používání elektronické preskripce se tak jeví jako poměrně zásadní pro kvalitu poskytované péče této skupině pacientů. Zejména s ohledem na pokračování dalšího rozvoje elektronizace zdravotnictví.

Obdobně je tomu u elektronické pracovní neschopnosti, kde většina občanů České republiky (72,1 %) uvádí, že jim možnost zaslání elektronické pracovní neschopnosti vyhovuje. Lze očekávat, že zkušenost pacientů s elektronickou neschopenkou výrazně poroste v roce 2021 vzhledem k dalšímu průběhu pandemie COVID-19. Lze se také domnívat, že možnost zaslat elektronickou dočasnou neschopnost distančně mohla mít pozitivní vliv na opatření ohledně šíření infekce COVID-19 s omezením kontaktů mezi pacienty v ordinaci praktických lékařů. Ženy významně častěji než muži uvádějí, že jim možnost zaslání elektronické pracovní neschopnosti zcela vyhovuje, což lze velice obtížně vysvětlit. Genderově výrazně rozdílný přístup k elektronické komunikaci literatura neuvádí. Jednoznačně platí, že tato možnost vyhovuje zejména středním věkovým skupinám (25–54 let). Stanovisko nejmladší a nejstarší věkové skupiny je ovlivněno skutečností, že tato skupina ve velké většině elektronickou dočasnou pracovní neschopnost nevyužívá. Významně méně vyhovuje možnost zaslání obyvatelům nejmenších obcí, což lze vysvětlit tradičně větší osobní vazbou na svého lékaře ve venkovských praxích všeobecných praktických lékařů. Významně vyšší je podpora u občanů s vysokoškolským vzděláním, což odpovídá již dříve publikovaným závěrům stran digitální gramotnosti (9, 11).

Distanční medicínu (telemedicínu) v kombinaci s osobní návštěvou lékaře preferuje 35,7 % dotázaných, naopak výhradně distanční medicínu preferuje nejmenší část občanů (7,9 %). Distanční medicína tedy v roce 2020 ještě nepředstavovala zcela zažitý způsob komunikace s praktickým lékařem. Lze očekávat, že další postup pandemie v roce 2021 situaci mohl změnit. Podíl na menším rozšíření distanční medicíny může taktéž představovat telemedicínský prostředek ke komunikaci, který praktický lékař používá. V 87,6 % je totiž využíván telefonický hovor nebo SMS (43,8 %) nebo e-mail (36,1 %). Modernější metody komunikace, například videohovor jsou využívány prozatím pouze okrajově (0,5 %). V Evropě je telemedicína vzhledem k nedostatku všeobecných praktických lékařů a specialistů podporována a široce využívána zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, jako je Skotsko a jeho ostrovy a oblasti za polárním kruhem v Norsku, cílem je zajištění dostupnosti a kvality lékařské péče v přirozeném komunitním prostředí bez ohledu na místo, kde pacient žije (6, 12). Používá se také telemedicína na principu lékař – lékař k distanční konzultaci, kdy pacient je léčen v místě. Mezinárodní studie zaměřující se na problém kvality života ukazují, že využívání informačních a komunikačních technologií vede ke zvýš ení kvality života. Mezi tyto projekty patří na území České republiky World Internet Project (WIP) nebo průzkumy v rámci Bill and Melinda Gates Foundation, včetně šetření v březnu roku 2014 (9, 11). Většímu rozvoji telemedicíny v České republice může rovněž bránit kromě nižší úrovně digitální gramotnosti i absence legislativního podkladu pro poskytovatele zdravotních služeb, kdy raději volí ověřené, avšak nikoliv pokrokové prostředky komunikace (telefonický rozhovor vs. videohovor apod.). Jediným dostupným odborným standardem je Doporučený postup Telemedicína Společnosti všeobecného lékařství (13). Výroční zprávy OECD v posledních letech pravidelně upozorňují na regionálně nerovnoměrné rozložení dostupnosti zdravotní péče v České republice, kdy je zdravotní péče koncentrována především do velkých měst a dostupnost zdravotní péče pro venkovskou populaci je snížená (10). Rozvoj telemedicíny může být jedním z možných řešení tohoto problému.

Ordinace praktických lékařů fungovaly (ať už kontaktně nebo distančně) i v období pandemických opatření, jen 3,4 % dotázaných bylo názoru, že ordinace jejich praktického lékaře v období pandemie nefungovala. Je tedy patrné, že nedošlo k podstatnému výpadku poskytování zdravotní péče, nicméně struktura a dostupnost poskytované péče ovlivněná byla (např. preventivní prohlídky, management chronických chorob apod.). Jako částečné omezení mohli pacienti vnímat taktéž zavedení objednávkových systémů a třídění pacientů na infekční a neinfekční, omezení počtu pacientů v čekárnách apod.

Postoj občanů k informacím o pandemii z oficiálních zdrojů (televize, rozhlas, tisk, zpravodajské e-zdroje) byl spíše nebo zcela neuspokojivý pro 42,8 %. Zde lze celkově hledat velmi zásadní komunikační nedostatek jak v systému zdravotní péče, tak v celkovém řízení celé pandemie. Health promotion, zdravotní gramotnost a kvalitně řízená komunikace s občany a pacienty je klíčovým prvkem moderních systémů zdravotní péče.

ZÁVĚR

Reprezentativní sociologický výzkum názorů občanů České republiky, který byl realizován v závěru roku 2020, potvrdil, že občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, které jim věnují v průběhu návštěvy jejich VPL a jejich zdravotní sestry, spokojeni. Částečně nebo zcela negativní stanovisko zaujímá jen minimum z nich. Z analýzy a porovnání odpovědí na stejné otázky letech 2015–2020 vyplývá, že stanovisko se postupně zlepšuje a roste podíl občanů, kteří s prací zdravotníků ve VPL vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti.

Většině občanů České republiky vyhovuje jak elektronický recept, tak možnost zaslat elektronickou dočasnou pracovní neschopnost na dálku. Většina občanů České republiky (70,6 %) využila možnost zaslání elektronického receptu bez návštěvy praktického lékaře, využití této možnosti se v porovnání s rokem 2019 výrazně zvýšilo. Zaslání elektronické pracovní neschopnosti bez návštěvy praktického lékaře dosud využila část občanů České republiky (29,7%).

Distanční medicínu samotnou nebo v kombinaci s osobní návštěvou lékaře preferuje 43,6 % dotázaných. Distanční medicína tedy v roce 2020 ještě nepředstavovala zcela zažitý způsob komunikace s praktickým lékařem. K jejímu rozvoji v roce 2021 jistě přispěje epidemiologická situace s pandemie COVID-19.

Uvedené odpovídá platné koncepci oboru VPL. Získané výsledky budou využity při dalším rozvoji primární péče v České republice.

Střet zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

MUDr. David Halata

Ústav preventivního lékařství LF UK

Šimkova 870,

500 38 Hradec Králové

e-mail: halatad@gmail.com