Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018

Overview

V roce 2018 bylo v České republice u 1034 pracovníků hlášeno celkem 1282 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1222 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 27,2 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (375, tj. 29,3 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (169, tj. 13,2 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (411, tj. 33,6 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (145, tj. 11,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2018 také dominoval syndrom karpálního tunelu (49, tj. 81,7 % případů).

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2018. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2018 bylo u 1034 pracovníků (531 mužů a 503 žen) diagnostikováno celkem 1282 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1222 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. U 204 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění, u dvou pracovníků dokonce sedm onemocnění (v prvním případě šlo o artrózu pěti drobných kloubů rukou a o oboustranný syndrom karpálního tunelu a ve druhém případě o bazaliomy kůže). U 178 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Incidence profesionálních onemocnění byla 27,2 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2018 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2017 (3) klesl v roce 2018 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 88, tj. o 6,4 % případů. Významný nárůst (o 43 případů) byl zaznamenán pouze u nemocí dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice – kapitola III seznamu nemocí z povolání (2). V rámci dalších kapitol seznamu nemocí z povolání byl naopak zaznamenán pokles o 1 až 103 případů, největší u kapitoly II – nemoci způsobené fyzikálními faktory.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 375, tj. 29,3 % všech případů. V jednom případě vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na území více krajů v České republice, v 16 případech to bylo při práci v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2018 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (zpracovatelský průmysl) – celkem 805, tj. 62,8 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (výroba motorových vozidel) – celkem 169 případů. Na druhém místě se shodně umístily sekce Q (zdravotní a sociální péče) a sekce B (těžba a dobývání) se 139 případy. Třetí místo patřilo sekci G (velkoobchod, maloobchod, opravy, údržba motorových vozidel), kde vzniklo 35 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (135 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (19 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (devět případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (tři případy). Další onemocnění (B-lymfom ze styrenu, porucha sluchu z hluku, hyalinóza pleury z azbestu) se vyskytla pouze po jednom případu.

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (122 případů, z toho svrab 82krát). Další profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 9krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 4krát, skákavý prst a artróza loketního kloubu po jednom případu), dále rakovina vejcovodů z cytostatik a alergická rýma z dezinfekčních prostředků po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 72 případů), dále následovaly nemoci způsobené vibracemi (38 případů), nemoci z ionizujícího záření (17 případů), nemoci z přetěžování končetin (osm případů) a nemoci kožní (čtyři případy).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 593, tj. 46,3 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (řemeslníci a opraváři) s 377, tj. 29,4 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2018 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 460, tj. 35,9 % případů, z toho 319 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 141 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (145 případů), svrab (83 případů), artrózy kloubů končetin (celkem 80 případů, z toho z přetěžování končetin 55 případů a z vibrací 25 případů), pneumokonióza uhlokopů (63 případů), asthma bronchiale (63 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2018 čtyři akutní intoxikace (jedna z louhů, jedna z oxidu uhelnatého, jedna z cyklohexylaminu a jedna z kouřových zplodin), tři chronické intoxikace (jedna po inhalaci izokyanátů a dvě po inhalaci směsi dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (difuzní velkobuněčný B-lymfom u lakýrníka po pětileté expozici výparům styrenu a nádor vejcovodů u zdravotní sestry po 19 letech práce s cytostatiky).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2018 celkem 695 nemocí z povolání, což bylo o 77 případů méně než v předchozím roce. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl hlášen bazaliom kůže 14krát a akutní myeloidní leukemie jednou. Onemocnění kůže vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1993. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 26 let, nejdelší 63 let, medián byl 52 let. Leukemie vznikla u lamače uranových dolů, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1969–1984 (doba latence zde byla 48 let).

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 19 osob, které pracovaly v různých profesích a různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila u 128 osob celkem 178 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u deseti osob celkem 12krát. Onemocněli zejména brusiči kovů. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo u 104 osob celkem 141krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 126krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 15krát. Ze 43 profesí nejčastěji onemocněli zámečníci (25krát), horníci (22krát) a brusiči kovů-svářeči (12krát), V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 16 osob celkem 25krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 12krát, rhizartróza 7krát a artróza drobných kloubů rukou 5krát. Aseptická nekróza os naviculare vznikla jednou. Nejčastěji onemocněli zámečníci (12krát) a pracovníci při těžbě černého uhlí (8krát).

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly hlášeny u 353 osob celkem 483krát, což bylo o 50 případů méně než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo diagnostikováno u 125 osob celkem 186 případů.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 51krát, z toho rhizartróza 24krát, artróza drobných kloubů rukou 9krát, omartróza 8krát, artróza loketních kloubů 5krát, artróza zápěstí a artróza hlezna po dvou případech a gonartróza jednou.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 48krát, ve 41 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Skákavý prst byl diagnostikován 36krát, subakromiální bursitida 20krát, Morbus de Quervain 16krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 11krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 4krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (45krát), zejména montážní dělníci a operátoři výroby.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno u 241 osob celkem 297 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 285krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 12krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (81krát); z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupení montážní dělníci a operátoři výroby (celkem 77krát).

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2018 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 199 nemocí z povolání. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány celkem 82krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů a silikózy plic s typickými RTG znaky prašných změn (57 a 17 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (66 případů), dále pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (sedm případů) a pracovníci při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (šest případů). V dalších dvou odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až dva pracovníci.

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2) bylo diagnostikováno u 19 osob celkem 23krát. Azbestóza vznikla u tří pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1968–1995. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u sedmi pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–2007. Mezoteliom pohrudnice byl diagnostikován u jedenácti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–2007 (rozmezí doby latence bylo 36–55 let, medián byl 48 let). Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury vznikla u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1963–1995 (doba latence byla 37 a 54 let).

Svářečská plíce (položka III. 4) vznikla u 41letého pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům 4 roky.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla hlášena u dvou pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1962–1976 (doba latence byla 54 a 63 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) byla diagnostikována celkem 3krát. Jednou byl vyvolavatelem onemocnění plesnivý slad, podruhé trus ptáků a potřetí plesnivé žito a mouka.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo u 72 osob celkem 81krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 63krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno celkem 18krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních (jiné než automobily) dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 – celkem 24 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 – celkem 14 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – celkem 9 případů). V 43 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox.

Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty (21 případů, z toho 15 případů vzniklo u pracujících při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30) a pět při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29).

U alergické rýmy byla nejčastěji z nox zastoupena mouka (13 případů), izokyanáty způsobily rýmu jednou, jiné noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla diagnostikována u sedmi pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v černouhelných dolech v letech 1960–1991. Doba latence byla v rozmezí 39–58 let, medián byl 41 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2018 diagnostikováno celkem 166 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 145krát (z toho proteinová dermatitida 3krát) a iritační dermatitida 21krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25 – celkem 29 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – celkem 19 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty, z nich se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 34 případů. Ostatní noxy se uplatnily méně často nebo ojediněle (tab. 5). Latex způsobil onemocnění jen u jednoho pracovníka.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2018 bylo hlášeno celkem 153 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 18 případů méně než v předchozím roce.

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 124 případů. Ve 122 (98,4 %) případech onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ-NACE 86-88). Svrabem také onemocněl policista (CZ-NACE 84) a salmonelózou se v odvětví věda a vývoj (CZ-NACE 72) nakazila jedna laborantka.

Svrab byl zjištěn celkem 83krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v odborném léčebném ústavu (20 případů), v domovech důchodců a v domovech pro seniory (12 případů) a v psychiatrické léčebně (deset případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (38 případů), sanitáři (17 případů), ošetřovatelé (jedenáct případů), pečovatelky (osm případů), pracovnice v sociálních službách (dva případy), lékaři (dva případy), dále jedna zdravotní asistentka, dělnice v prádelně, uklízečka, stolař a policista.

Chřipkou typu B onemocnělo sedm zdravotnických pracovníků v Pardubickém kraji a jeden lékař v Hradci Králové.

Tuberkulózou plic (6krát) a tuberkulózou pleury (jednou) onemocněli dva lékaři, čtyři zdravotní sestry a jeden sociální pracovník. Zdrojem nákazy byl pacient na plicním oddělení, na interně nebo na zubním oddělení.

Ze tří případů virových hepatitid byla hepatitida A zastoupena jednou a chronická hepatitida B dvakrát. Hepatitidou onemocněly dvě zdravotní sestry (jedna z LDN a jedna z kožního oddělení) a jedna pracovnice v nemocniční prádelně.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo diagnostikováno celkem 14 případů. První dvě místa opět obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí bylo hlášeno z jedenácti států celkem 15 onemocnění. Postižení byli tři vojáci z povolání, dále piloti, programátoři, technici, mechanici a řidiči kamionové dopravy (po dvou případech), stevard a konzultant v oblasti požárnictví (po jednom případě). Nemoc Dengue vznikla 5krát (třikrát na Maledivách, jednou ve Vietnamu a na Filipínách). Malárie byla diagnostikována dvakrát (v Nigérii a ve Středoafrické republice). Gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis vznikla v Uzbekistánu a v Kazachstánu, giardióza a shigelóza v Afghánistánu, leischmanióza ve Španělsku, kampylobakterová enteritida a paratyfus A v Malajsii a legionářská nemoc v Dánku.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2018 nebyl hlášen žádný případ poškození hlasivek z nadměrné hlasové zátěže.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2018 bylo diagnostikováno u 51 osob (32 mužů a 19 žen) celkem 60 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 32 případů méně než v předchozím roce. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Olomouckého a Moravskoslezského (14, resp. 13, tj. 23,3 %, resp. 21,6 % všech případů). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až devíti případech.

Postiženi byli pracovníci v 18 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až deset případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 34 a 16 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 49 případech, postižení loketního nervu v oblasti lokte jednou.

ZÁVĚR

V roce 2018 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán mírný pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 6,4 % případů. Nejvíce ohroženými pracovníky byli nadále pracovníci při výrobě motorových vozidel.

Nejvýraznější pokles o 12 % případů byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory, z toho největší pokles (o 60 hlášených případů) byl zaznamenán u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. Naopak nárůst o 17, tj. o 77 % případů, byl zaznamenán u nádorových onemocnění způsobených ionizujícím zářením, azbestem nebo volným krystalickým oxidem křemičitým. Vzrostly také počty hlášených astmat o 15, tj. o 31,3 % % případů, kde jsou nejčastějším vyvolavatelem opět izokyanáty.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Konflikt zájmů: žádný.

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc., v. r.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz