Zdravotní gramotnost je i u mladých vysokoškoláků stále velmi nízká

Overview

Zdraví a kvalitní život každého z nás jsou v posledních sedmi dekádách velmi často skloňovaná témata na nejrůznějších konferencích a odborných setkáních. Byla přijata řada strategických dokumentů, které si daly za cíl snižování výrazných geografických rozdílů v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče, ale také zvyšování zdravotní gramotnosti a zájmu o vlastní zdraví. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Poslední velký průzkum, který byl v České republice na téma zdravotní gramotnosti u populace starších 15 let realizován, ukázal alarmující výsledky. Sníženou úroveň zdravotní gramotnosti má téměř 60 % obyvatel. Realizovaná tříletá studie měla za cíl analyzovat a shrnout výsledky šetření zaměřeného na zdravotní gramotnost i zdravotní stav účastníků akce Dny zdraví, které se konaly na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mezi lety 2014–2016. Do studie bylo zahrnuto celkem 286 respondentů ve věku od 18 do 30 let. Jako nejhůř hodnocená oblast byla detekována právě zdravotní gramotnost a absolvování preventivních prohlídek u respondentů. Výsledky studie naznačují, že i přes velmi dobrou dostupnost informací v době, která je někdy označována jako „moderní informační společnost“, mají i vzdělaní mladí lidé stále velmi malé povědomí o dostupnosti jednotlivých preventivních vyšetření a o své zdraví se z tohoto úhlu pohledu příliš nezajímají. Lze tento trend změnit či pozitivně ovlivnit?

Klíčová slova:
podpora zdraví – zdravotní gramotnost – dny zdraví – prevence – hygienická služba – mládež

ÚVOD

Zdraví a kvalitní život každého z nás patří mezi základní práva každého jednotlivce (1). V posledních sedmi dekádách bylo realizováno velké množství konferencí a odborných setkání, kde byla přijata řada strategických dokumentů, které si jako svůj hlavní cíl stanovily snižování výrazných geografických diskrepancí v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče, snižování předčasné úmrtnosti, a to prostřednictvím kvalitní prevence a léčby, ale také zvyšování zdravotní gramotnosti a zájmu o vlastní zdraví, Česká republika v těchto aktivitách nevyjímaje. K cílům udržitelného rozvoje a zlepšování zdraví a jeho dostupnosti se přihlásila také vláda České republiky přijetím Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky a zároveň také aktuálně probíhající přípravou strategického dokumentu Česká republika 2030 (2). Vedle toho přijala česká vláda Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí „Zdraví 2020“ (3). Jejím hlavním cílem je zlepšit zdravotní stav populace v České republice a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. A jak toho lze dosáhnout? Jedním z cílů je postupně budovat lepší zdravotní gramotnost obyvatel České republiky a také umožnit jim přístup k věrohodným informacím týkajících se zdraví, jejich pochopení, zhodnocení a následně využití.

Podle posledního průzkumu Ústavu pro zdravotní gramotnost (4) má téměř 60 % obyvatel České republiky starších 15 let sníženou úroveň zdravotní gramotnosti. Tento problém, který postihuje více než polovinu populace, vede ke zhoršení zdravotního stavu populace, snižuje kvalitu jejich života a také zatěžuje rozpočet veřejného zdravotního pojištění a celkově zvyšuje náklady na poskytování zdravotní péče. Jednu z významných rolí v rozvoji zdravotní gramotnosti a řadu povinností a kompetencí mají orgány ochrany veřejného zdraví – ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Ministerstvo zdravotnictví v rámci implementace Zdraví 2020 připravilo akční plán č. 12 zaměřený na rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015–2020 (5). Jednotlivé místně příslušné krajské hygienické stanice se pak v rámci podpory zdraví a zdravotní politiky, kterou realizují na území, které mají ve své kompetenci, zaměřují na preventivní aktivity a výchovu ke zdraví. Jednou z podstatných aktivit, které v této oblasti nabízejí široké veřejnosti, je pořádání tzv. Dnů zdraví. Jejich cílem je zajímavou formou zvyšovat zdravotní gramotnost populace a informovat občany o tom, jak správně pečovat o své zdraví, jak předcházet zdravotním potížím, jaké jsou rizikové faktory životního stylu a které aktivity mohou dlouhodobě přispívat k jejich fyzické i duševní pohodě (6, 7).

Cílem předkládaného článku je shrnout a analyzovat výsledky tříleté studie zaměřené na zdravotní gramotnost i zdravotní stav účastníků akce Dnů zdraví, kterou realizovala Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze spolu s odborným týmem Centra výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společensko-ekonomických souvislostech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (GEOQOL) v rámci akce Týden geografie – geografie pro život.

SOUBOR A METODIKA

Šetření mělo charakter průřezové epidemiologické studie. Zdrojem dat bylo terénní dotazníkové šetření, resp. standardizovaný rozhovor s využitím námi sestaveného dotazníku. Dotazník byl sestaven v souladu s obecně platnými metodami terénního sběru dat, konkrétně sestavování dotazníku (8–10), metodami standardizovaného rozhovoru (11). Dotazník se skládal z celkem 28 otázek. Mimo základních charakteristik respondenta (věk, pohlaví, ekonomická aktivita) zjišťoval anonymně respondentův životní styl, stravovací návyky a zdravotní gramotnost.

Dny zdraví byly realizovány v letech 2014–2016 a celkem bylo získáno 286 dotazníků od studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve věku od 18 do 30 let. Z hlediska pohlaví byli muži i ženy zastoupeni stejnou měrou (140 mužů a 146 žen).

Data charakterizující zdravotní gramotnost a životní styl byla zpracována jednak souhrnně, jednak zvlášť pro pohlaví a podle velikostních kategorií místa bydliště studenta (kategorie 1 obec o velikosti od 0 do 9999 obyvatel; kategorie 2 od 10 000 do 99 999 obyvatel a kategorie 3 nad 100 000 obyvatel). Výsledky jsou popsány pomocí relativních četností. Hypotéza o shodě procentuálního zastoupení hodnocených kategorií v kontingenční tabulce byla testována pomocí χ²-testu nezávislosti. Významnost testů byla posuzována na základě p-hodnoty, která odpovídá nejnižší hladině testu, na které je ještě možno zamítnout nulovou hypotézu. Testy byly prováděny na 5% hladině významnosti, uváděná hodnota p < 0,05 tedy znamená statisticky významný rozdíl v rozložení/rozdělení sledovaného jevu mezi muži a ženami, nebo mezi velikostí místa bydliště. Použitý χ²-test nezávislosti dokáže se zvolenou pravděpodobností určit, zda jsou sledované proměnné závislé nebo nezávislé, nedokáže ovšem v případě prokázání závislosti stanovit, které hodnoty znaků způsobily zamítnutí nulové hypotézy. Z důvodu zachování statistické korektnosti byly také počítány hodnoty tzv. adjustovaných reziduí opět na 5% hladině významnosti. Hodnota vyšší než |1,96| tak představovala statisticky významný rozdíl daný konkrétní buňkou (abs(z) > 1,96).

Limitace dat

Vzhledem k povaze organizace Dne zdraví nelze výběr respondentů provést na základě náhodného výběru. Respondenti, kteří vyplnili dotazník a následně byli zapojeni do standardizovaného rozhovoru s lékařem, tak učinili na bázi dobrovolnosti a svého rozhodnutí. Lze se tedy obecně domnívat, že zde došlo k sebeselekci respondentů, kteří měli větší zájem o své zdraví a proto se této akce účastnili. Vzhledem k tomu, že mladí studující lidé jsou obtížně dosažitelná skupina respondentů (nenacházejí se většinou v místě svého bydliště), lze považovat jejich zapojení a výsledky za velice cenné.

VÝSLEDKY

Aktivní posilování zdraví

V rámci dotazníku byli respondenti dotazováni, zda cíleně dlouhodobě posilují svoje zdraví; na výběr měli z několika možností (tab. 1), s tím, že mohli vybrat více z nich. Respondenti nejčastěji pozitivně ovlivňovali své zdraví pravidelnou pohybovou aktivitou, a to až 3/4 z nich (bez rozdílu mezi pohlavími, p = 0,167), dále více než polovina pravidelnou a vyváženou stravou a dodržováním pitného režimu (53 %, opět bez rozdílu mezi pohlavími, p = 0,080). Nejnižší prevalence zdraví prospěšného chování pak byla zjištěna v případě absolvování preventivních prohlídek (30 %), dále pak dodržování dostatečné doby spánku a odpočinku (38 %) a v případě přiměřené konzumace alkoholu (37 %). Mimo „Pravidelnou pohybovou aktivitu“ a „Absolvování preventivních prohlídek“ byly zjištěny statisticky významné rozdíly (p < 0,05) mezi pohlavími, s vyšší prevalencí u žen. Z hlediska velikosti obce nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.

V případě pohybové aktivity byla zjišťována i frekvence, jak často v týdnu je vykonávána (tab. 2). Dostatečné fyzické aktivitě (3krát a vícekrát týdně) se věnuje 41 % respondentů, naopak 6 % se nevěnuje fyzické aktivitě vůbec a u více než poloviny se pak dá fyzická aktivita označit za nedostatečnou (1–2krát týdně). Ve vykonávání pohybové aktivity byly zjištěny statistické rozdíly mezi pohlavími (p = 0,044), významné rozdíly byly především zjištěny v kategorii „3–4krát týdně“, s nižší frekvencí u žen. Velikost místa bydliště nehrála ve frekvenci pohybové aktivity žádnou roli.

Podrobněji byla věnována pozornost i oblasti preventivních prohlídek. Pravidelnou návštěvu lékaře v rámci preventivních prohlídek uvedlo 42 % respondentů. Nepravidelně (popř. pouze na některé preventivní prohlídky) potom chodí 49 % respondentů, více než 9 % nechodí na preventivní prohlídky vůbec. Mezi pohlavími byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,037). Mezi ženami bylo statisticky významně více těch, které chodí na preventivní prohlídky pravidelně, a naopak méně těch, které nechodí na prevenci vůbec. Nebyly potvrzeny statisticky významné rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí a absolvováním preventivních prohlídek.

Zdravotně rizikové chování – kouření

Velice pozitivním zjištěním byla skutečnost, že pouze 11 % respondentů (15 % chlapců a 8 % dívek, bez sign. rozdílů) je pravidelnými kuřáky, tj., vykouří jednu či více cigaret denně. Z pohledu velikosti obce byl zjištěn výrazně vyšší podíl kuřáků ve druhé velikostní kategorií obcí, a to až 17,3 %, zatímco v obcích do 10 000 byla prevalence kouření 7 % a v obcích nad 100 000 obyvatel 7,8 %.

Konzumace alkoholických nápojů

Alkoholické nápoje s  množstvím čistého alkoholu vyšším než 20 g konzumovalo denně 1,4 % respondentů, několikrát týdně pak 19 % respondentů a několikrát měsíčně potom 61 % z nich (graf 1). Zbytek (19 %) nekonzumuje alkoholické nápoje vůbec. Rozdíly ve frekvenci konzumace alkoholu byly mezi pohlavími statisticky významné, zejména v kategoriích „několikrát týdně“ a „alkohol nepiji“ (abs(z) > 1,96). Několikrát týdně konzumovalo alkohol 26 % mužů a pouze 13 % žen, do kategorie „abstinent“ se pak zařadilo 13 % mužů a 23 % žen. Z hlediska velikosti místa bydliště nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve frekvenci konzumace alkoholu.

Životní styl – stravování

Většina respondentů (více než 90 %) se stravuje 3–5krát denně. Pouze 3 % uvedla, že se stravují pouze 2krát nebo méněkrát denně. Mezi dotazovanými 20 % uvedlo, že málokdy nebo nikdy nesnídají, naopak téměř 80 % snídá pravidelně. Denně konzumovalo ovoce a zeleninu pouze 53 % respondentů (tab. 3). Více než třetina pak konzumovala ovoce a zeleninu maximálně 3krát týdně a více než 10 % potom konzumovalo ovoce a zeleninu čistě sporadicky. V této oblasti byly také výrazné rozdíly z hlediska pohlaví (graf 2). Dvě třetiny žen konzumovaly ovoce a zeleninu denně, zatímco v případě mužů to bylo pouze 40 %. Na druhou stranu mezi muži bylo 16 % těch, kteří konzumovali ovoce a zeleninu sporadicky (mezi ženami pouze 5 %). Z hlediska velikostní kategorie obce nebyly v konzumaci ovoce a zeleniny zjištěny žádné rozdíly.

Hodnocení konzumace mléčných výrobků a uzenin z hlediska dopadu na zdraví není možné, jelikož neznáme kvalitu a složení konzumovaných potravin (např. nutriční složení potravin, včetně množství cukrů, obsahu masa, množství tuků atd.). Pozitivně však lze hodnotit, že respondenti zcela výjimečně (pouze 4 %) navštěvují fastfoody či konzumují pokrmy rychlého občerstvení. V oblasti pitného režimu během dne vítězí neslazené nápoje (71 %), slazené nápoje (25 %) a zbylá 4 % dávají přednost nejčastěji kávě, mléku nebo pivu.

V této oblasti se dotazník zaměřil ještě na spotřebitelské chování respondentů, především pak na složení a kvalitu potravin. U respondentů byla jako nejpodstatnější označena chutnost a obliba potravin (58 %), dále pak kvalita surovin (32 %) a cena hrála důležitost v nákupním rozhodování pouze ve 21 % případů.

Dále bylo také zjišťováno, zda respondenti při nákupu potravin věnují pozornost složení a kvalitě potravin. Více než polovina z nich (56 %) uvedla, že složení a kvalitu potravin sledují často a u většiny nakupovaných/konzumovaných potravin. Dalších 22 % sleduje tyto ukazatele občas, zbylých 22 % se pak o tyto údaje nezajímá vůbec. Zajímavým zjištěním byla skutečnost, že mezi pohlavími v tomto spotřebních chování nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Statisticky významné rozdíly v rozložení podle kategorií nebyly zjištěny ani v případě velikosti místa bydliště. Tabulka 4 popisuje znalosti četností preventivních prohlídek u vybraných typů lékařů.

Zdravotní gramotnost

V oblasti zdravotní gramotnosti respondentů, byla pozornost zaměřena především na konkrétní znalost doporučených preventivních prohlídek u praktického lékaře, gynekologa a také zubního lékaře. Otázka ověřovala znalost frekvence návštěvy lékaře v rámci preventivních prohlídek, přičemž respondenti mohli vybírat ze čtyř možných odpovědí, včetně kategorie nevím. Nesprávné odpovědi byly sloučeny do jedné kategorie, chybějící odpověď byla překódována na kategorii „nevím“.

Preventivní prohlídky u praktického lékaře jsou doporučovány a hrazeny 1krát za 2 roky. Tuto možnost vybralo 43 % respondentů, dalších 34 % odpovědělo špatně a 23 % uvedlo, že neví. Výrazné rozdíly ve znalostech byly zjištěny mezi pohlavími (p = 0,009). Ženy jsou lépe informovány o možnostech prevence u praktického lékaře než muži (51 % vs. 35 %). A podobně pak je u žen nižší frekvence odpovědi „nevím“ než u mužů (17 % vs. 29 %).

Preventivní prohlídky u gynekologa jsou doporučeny jednou ročně, což uvedlo správně celkem 62 % dotazovaných žen. Téměř 34 % žen zvolilo nesprávnou odpověď a 5 % uvedlo, že neví. Výrazně vyšší podíl žen s dobrou zdravotní gramotností bylo ve druhé velikostní kategorii obcí (10 000 až 99 999), a sice 78 %. Frekvence však nelze pomocí χ²-testu porovnat, rozložení nesplňuje podmínku minimálního počtu očekávaných četností. Oproti tomu muži odpověděli správně pouze v necelých 14 %, 80 % pak rovnou uvedlo, že neví.

Preventivní prohlídky u stomatologa jsou doporučeny 2krát ročně. V tomto případě bylo procento správných odpovědí nejvyšší. Dvě návštěvy stomatologa v roce uvedlo 68 % respondentů (61 % mužů a 73 % žen), 22 % zvolilo špatnou odpověď a 10 % uvedlo, že neví (16 % mužů vs. 5 % žen). Zdravotní gramotnost byla i v tomto případě statisticky významně vyšší u žen než u mužů.

Respondenti studie byli dále dotazováni, zda vědí, jaké celoplošné screeningové programy jsou v České republice dále k dispozici. Na výběr měli z celkem šesti možností (i v tomto případě byla možnost zvolit „nevím“). Více než 40 % respondentů uvedlo, že v České republice existuje celoplošně preventivní vyšetření děložního čípku (34 % mužů vs. 48 % žen; p = 0,013). Téměř 69 % respondentů vědělo o screeningovém vyšetření prsů, opět se statisticky významnými rozdíly mezi pohlavími (58 % u mužů vs. 79 % u žen, p < 0,000). Znalost možnosti screeningového vyšetření tlustého střeva byla kolem 43 % (bez rozdílu mezi pohlavími). Více než 1/4 studentů rovnou uvedla, že neví, jaké jsou u nás screeningové programy.

Tabulka 5 dále uvádí, jaká část respondentů se domnívala, že existují i další screeningové programy. Např. 37 % respondentů se domnívalo, že existuje preventivní vyšetření prostaty apod. Na základě odpovědí byly vytvořeny dvě nové proměnné, jednak proměnná, která hodnotila skutečnost, že student věděl o všech třech možnostech screeningového vyšetření v České republice. A jednak proměnná, která hodnotila správnost všech odpovědí. Mezi respondenty bylo 25 % těch, kteří věděli o všech možnostech prevence zhoubných novotvarů. Ale pouze 7 % z celého souboru (bez rozdílu pohlaví) odpovědělo u všech možností správně.

DISKUZE

V našem výzkumu jsme u této cílové skupiny zjistili mnoho zajímavých fenoménů. Ze studie vyplývá, že mladí vysokoškoláci ve věku 18–30 let mají zájem o pravidelnou pohybovou aktivitu, kterou si alespoň 1–2krát týdně dopřejí v délce minimálně 45–60 minut. S rostoucí frekvencí této aktivity však počet respondentů výrazně klesá a více než 4krát týdně se nějakému pohybu věnuje jen každý desátý mladý člověk. Na propagaci pohybové aktivity se přitom zaměřuje i cílený akční plán Ministerstva zdravotnictví ČR, jehož cílem je v této oblasti podpořit pohybovou aktivitu nejen ve vzdělávání (již v rámci povinné školní docházky), ale také prosazování všeobecného sportování a aktivního využívání volného času (5). Zvýšení pohybové aktivity by se tak podle názoru řady odborníků mělo stát součástí dalších strategií, jako jsou například projekty Zdravé město, Zdravý podnik či komplexních projektů podpory zdraví. Zaměřit by se na propagaci sportovních aktivit mělo cíleně také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které cestou cílených dotací podporuje oblast sportu a sportovních aktivit, a to až na úroveň spolupráce specialistů (pedagogové, odborní zdravotničtí pracovníci apod.) s municipální úrovní (orgány státní správy a samosprávy, školy, podniky, ale také například tělovýchovné jednoty apod.).

V prevalenci obezity a preobezity hraje spolu s dostatečnou pohybovou aktivitou významnou roli stravování. Nadváha se v České republice stává celospolečenským problémem, což potvrzují například data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (12). Autoři Jarolímek a Lustigová (6) uvádějí, že nárůst obezity v dětské populaci je v  České republice v posledních letech enormní. Mezi lety 1996 a 2012 vzrostl počet evidovaných dětských pacientů do 15 let (v přepočtu na tisíc pacientů) čtyřnásobně, u dorostu do 18 let věku dokonce šestinásobně. Nárůst je tak skutečně alarmující a společenská poptávka po jeho řešení začíná sílit. Proto jsme se v rámci dotazníkového šetření i následné diskuze s respondenty zaměřili také na oblast stravování a nákupních zvyklostí. Výuka ke správné výživě a životosprávě by měla být cílem projektů v oblasti primární prevence (13). Součástí kvalitní, zdravé a vyvážené stravy je konzumace pěti porcí ovoce a zeleniny na denní bázi (14). V rámci Dne zdraví jsme zjišťovali pouze frekvenci (nikoliv množství) konzumace vybraných komodit.

Prevalence kouření byla mezi našimi respondenty v porovnání s celkovou populací až o polovinu nižší. Například podle výsledků studie EHIS 2014 (15) bylo v české populaci ve věkové skupině 15–24 let více než 37 % mužů kuřáků a téměř 20 % žen kuřaček. Mezi našimi respondenty deklarovalo kouření 15 % mužů a 8 % žen. K podobným výsledkům, tj. nižší prevalenci kouření u vysokoškoláků než v běžně populaci, dospěly i jiné studie, které se této problematice věnovaly (16, 17).

To potvrzuje všeobecně přijímané tvrzení, že vzdělání je významnou determinantou zdraví (18). Osoby s vyšším vzděláním jsou obecně vnímavější k informacím týkajících   se zdraví a jsou častěji nositeli zdravějšího životního stylu než osoby s nižším vzděláním (19).

Asi nejhůře hodnocenou oblastí byla zdravotní gramotnost a absolvování preventivních prohlídek. Ty absolvuje necelá třetina respondentů. Toto zjištění koresponduje i se závěry Akčního plánu č. 12 Ministerstva zdravotnictví ČR, který se zaměřuje na zdravotní gramotnost v letech 2015–2020. Závažným varovným příznakem je velmi malý zájem o zdraví (zejména u mládeže a mladých lidí) a nízká osobní odpovědnost za své vlastní zdraví. Běžné je i nepochopení sdílené odpovědnosti i za zdraví sociálních skupin (5). Největší povědomí měli respondenti u prohlídek u stomatologů, naopak nejhůře si vedli u preventivních prohlídek u svého praktického lékaře či gynekologa.

ZÁVĚR

Výsledky naší studie naznačují, že i přes moderní „informační společnost“ a velmi dobrou dostupnost informací, mají i vzdělaní mladí lidé stále velmi malé povědomí o dostupnosti jednotlivých preventivních vyšetření a o své zdraví se z tohoto úhlu pohledu příliš nezajímají. Bylo by proto dle našeho názoru vhodné přispět ke zvýšení jejich zdravotní gramotnosti pořádáním například právě podobného typu edukačních a preventivních aktivit, jakou jsou pořádané Dny zdraví.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA

Hygienická stanice hlavního města Prahy

Rytířská 12/404, 110 00 Praha 1

e-mail: jan.jarolimek@hygpraha.cz