Náhled na pohybové aktivity u vybraných nádorových onemocnění

Overview

Řada studií prokázala významný vztah mezi intenzitou pravidelné fyzické aktivity a výskytem a prognózou nádorových onemocnění. Sedavý způsob života je spojen s vyšším rizikem výskytu nádoru. Pomocí pravidelného aerobního cvičení spojeného s posilováním lze pozitivně ovlivnit výskyt přidružených chorob a komplikací nádorového onemocnění. Jen malá část pacientů ale tato aktivní opatření dodržuje.

Klíčová slova:
pohyb – pohybová aktivita – cvičení – rehabilitace – nádory

ÚVOD

Pohybová aktivita je spolu s vlivem na celkový zdravotní stav prokazatelně také spojena se snížením rizika vzniku nádorových onemocnění i úmrtí na karcinomy, a to především tlustého střeva a prsu.

Observační studie ukazují na vztah mezi tělesnou inaktivitou a četností vzniku karcinomů a s nimi spojenou mortalitou. Nízká fyzická aktivita je prokázaným rizikovým faktorem pro vznik karcinomu prsu a tlustého střeva (8, 21). V roce 2014 Schmid a Leizmann nalezli 16 studií, kde výsledky ukázaly, že nemocné s karcinomem prsu s vysokou fyzickou aktivitou v předchorobí měly nižší počet úmrtí na karcinom prsu i z dalších příčin. Podobně i aktivní osoby s kolorektálním karcinomem měly nižší úroveň úmrtí na kolorektální karcinom (15). Prospěch fyzické aktivity u pacientů s jinými typy nádorů je méně jasný, avšak zvýšená fyzická aktivita přináší další benefity. Kombinace fyzické aktivity prováděné aerobním cvičením a posilováním je spojena s nižším rizikem a lepším zvládáním komorbidit, jakými jsou postižení kardiovaskulárního systému, osteoporóza a diabetes mellitus (17).

V nedávné minulosti proběhly intervenční studie hodnotící přínos cvičení pro nemocné s nádorovým onemocněním a byla publikována i řada metaanalýz a přehledových článků (1, 2, 7, 9, 10).

Benefit fyzické aktivity byl zjištěn pro kardiorespirační systém, svalovou sílu, únavu, deprese a kvalitu života. Evidence pozitivního vlivu je také u ostatních důležitých parametrů, jako jsou prevence osteoporózy, svalová hmota, výskyt periferní neuropatie, bolest, sexualita, obtíže spojené s menopauzou, kognitivní funkce a poruchy spánku (3, 20). Většina studií provedených v minulosti byla zaměřena na aerobní cvičení. Současné práce kombinují aerobní cvičení s posilováním (14).

Výzkum fyzické aktivity se též zaměřil na činnosti spojené s volnočasovými aktivitami. Bylo zjištěno, že sedavý způsob života je rizikový faktor spojený se vznikem diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a obezitou, může však také zvyšovat riziko vzniku některých nádorů, jako je kolorektální a endometriální karcinom. Průměrný dospělý ve Spojených státech amerických stráví více než polovinu dne vsedě nebo sedavým chováním. Ukazuje se, že samotné cvičení není dostatečné pro redukci rizika vzniku nádorů a dalších onemocnění v důsledku tohoto životního stylu. Nejvýznamnější způsob sedavého chování představuje sledování televize a negativně ovlivňuje mortalitu u nemocných s kolorektálním karcinomem před i po diagnóze nádorového onemocnění. Cvičení snižuje mortalitu a osoby s nejnižší intenzitou sledování televize a nejvyšší intenzitou cvičení mají nejnižší riziko mortality (11).

VLIV FYZICKÉ AKTIVITY U NEJČASTĚJŠÍCH NÁDORŮ

Zhoubné nádory prostaty zaujímají první místo v incidenci nádorových onemocnění u mužů. Nejzávažnějšími nežádoucími účinky jejich léčby jsou gastrointestinální a genitourinární toxicita, spolu s celkovými projevy typu únavy, deprese či nespavosti (12). Klesá aktivita nemocných a zhoršuje se jejich kondice. Přitom pouze 39 % pacientů přežívajících dlouhodobě po léčbě dodržuje doporučení pro fyzickou aktivitu (6). V léčbě močové inkontinence po radikální prostatektomii je uznávána efektivita cvičení pánevního dna. Ukazuje se, že na výskyt a závažnost inkontinence má pozitivní vliv zvyšování celkové fyzické aktivity a kondice. Dále se uvažuje o možnosti negativního působení obezity na výskyt inkontinence a možnost pozitivního efektu snížením nadváhy těchto pacientů (5, 22).

Kolorektální karcinom

Dospělí s vysokou fyzickou aktivitou, ať už jde o intenzitu, trvání nebo frekvenci, mají snížené riziko vzniku karcinomu tlustého střeva o 30–40 % ve srovnání s inaktivními osobami (16).

Karcinom prsu

Efekt fyzické aktivity u těchto nemocných může záviset na velikosti BMI, kdy největší efekt má pro ženy s normální váhou. Dalším faktorem je frekvence a trvání fyzické aktivity, takže většinou je doporučováno 30–60 minut denně střední až vysoké fyzické zátěže.

U nemocných po operaci karcinomu prsu vzniká v důsledku operačního výkonu a případně i léčby zářením řada poruch pohybového aparátu. Nemocné po exenteraci axily jsou ohroženy vznikem lymfedému, který výrazně zhoršuje kvalitu života pacientek. V prevenci a léčbě uvedených komplikací má významnou úlohu léčebná rehabilitace (13, 18, 19).

American Cancer Society (ACS) zveřejňuje v intervalu 5 let doporučení pro výživu a pohybové aktivity v prevenci nádorových onemocnění. Doporučení z roku 2012 uvádějí (4):

• Dospělí mají provádět nejméně 150 minut cvičení střední intenzity nebo 75 minut cvičení vysoké intenzity každý týden (nebo kombinace obou), pokud možno pravidelně rozložených v průběhu celého týdne.
• Dospívající mají mít nejméně 1 hodinu cvičení střední nebo vysoké intenzity aktivity denně a vysoká aktivita má být prováděna nejméně 3 dny v týdnu.
• Doporučuje se omezit sedavé chování, jako je sezení, ležení, sledování televize a další způsoby pasivní zábavy.
• Fyzická aktivita mimo obvyklé činnosti, bez ohledu na její úroveň, může přinášet řadu zdravotních benefitů.
• Není jasné, jestli cvičení v průběhu dne přináší největší prospěch, jestliže je prováděno v jedné sérii nebo menších úsecích v průběhu dne. Fyzické aktivity je vhodné provádět v oddělených blocích, trvajících 20–30 minut.

ZÁVĚR

Pohybová aktivita může redukovat incidenci i mortalitu některých nádorových onemocnění, jedná se především o tumory prsu a tlustého střeva. Má příznivý vliv na stav nemocných i u dalších nádorových onemocnění. Navzdory dostatečným důkazům je onkologicky nemocný v České republice ke cvičení nedostatečně motivován. Lékaři často tento faktor v primární prevenci podceňují a u pacientů s maligními chorobami se obávají intenzivní tělesnou zátěž doporučovat. Také nabídka kvalifikované péče podporující tyto aktivity není dostatečná.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Eva Vaňásková Ph.D.

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Rehabilitační klinika

Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

e-mail: eva.vanaskova@fnhk.cz