#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012


Authors: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Authors‘ workplace: Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Státní zdravotní ústav, PrahaVedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, PrahaPřednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Published in: Prakt. Lék. 2013; 93(3): 93-99
Category: Of different specialties

Overview

V roce 2012 bylo v České republice u 911 pracovníků hlášeno celkem 1099 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1042 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 24,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (314, tj. 28,6 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (194, tj. 17,7 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (330, tj. 31,7 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (93, tj. 8,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2012 dominoval syndrom karpálního tunelu (40, tj. 70,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje

ÚVOD

V tomto článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2012.

Definice nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání, kritéria a postupy, které platí pro jejich přiznávání, jsme uvedli v předchozím článku v roce 2010 (1).

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2012 bylo u 911 pracovníků diagnostikováno celkem 1099 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1042 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. U 168 osob bylo v průběhu roku hlášeno více než jedno profesionální onemocnění. Nejčastěji (99 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s vibrujícími nástroji nebo při práci s přetěžováním končetin.

Ve srovnání s rokem 2011 (2) klesl v roce 2012 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 167, tj. o 13,2 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla z 30,3 případů v roce 2011 na 24,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/006 Sb. (tab. 1).

Table 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2003–2012
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2003–2012
*Počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2012.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2012 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 583, tj. 53,0 % případů (tab. 2). Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 2012 u hlášených profesionálních onemocnění zaznamenán nárůst o jeden případ nemocí způsobených chemickými látkami (kapitola I). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených onemocnění klesly, přičemž největší pokles (o 97 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory (kapitola II). V rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) nebylo v roce 2012 diagnostikováno žádné profesionální onemocnění.

Table 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Stejně jako v roce 2011 i v roce 2012 profesionální onemocnění nejčastěji vznikala na území Moravskoslezského kraje – celkem 314, tj. 28,6 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2011 byl zaznamenán ve třech krajích, největší v kraji Plzeňském (o 37 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Olomouckém (o 59 případů). U pěti pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 15 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

V roce 2012 bylo nejvíce profesionálních onemocnění dia-gnostikováno opět u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 194, tj. 17,7 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 131 případů), odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 129 případů), a odvětví „výroby motorových vozidel“ (CZ-NACE C29 – celkem 88 případů. V dalších odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–70 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (89 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (107 případů, z toho scabies 72krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 15krát, nemoci z přetěžování končetin 8krát (z toho syndrom karpálního tunelu 6krát, skákavý prst a epikondylitida po jednom případě) a astma bronchiale na dezinfekční prostředky jednou.

Při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků vznikala převážně onemocnění z vibrací a z přetěžování končetin (40 a 39 případů) a profesionální dermatózy (35 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2012 chemické látky způsobily celkem šest akutních intoxikací (po jednom případu ze zplodin hoření, ze směsi chemických látek, z oxidu uhelnatého, z izokyanátů, z p-chloranilinu a z kyseliny peroctové) a čtyři chronické intoxikace (3krát z ozónu a jednou z louhů). Dále byl diagnostikován nádor nazofaryngu u 62letého pracovníka, který byl exponován polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům 41 let. Doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále jen doba latence) byla u tohoto pracovníka 44 let. Další nádorové onemocnění (bronchogenní karcinom plic) vzniklo u 62letého operátora chemické výroby po 21leté expozici akrylonitrilu. U tohoto pracovníka byla doba latence 40 let.

Kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikálními faktory bylo v roce 2012 způsobeno celkem 528 případů onemocnění, což představovalo 50,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Table 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2012
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2012
d – dny

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno osm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech 1951–1994 (doba latence byla v rozsahu 44–60 let, medián byl 51,5 roku).

Zákal čočky způsobený tepelným zářením (položka II.3) byl diagnostikován u svářeče po 13 letech práce v riziku tepelného záření.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u jedenácti osob. Onemocněli pracovníci v sedmi profesích, nejčastěji byli postiženi zámečníci (4krát).

Práce s vibrujícími nástrojizpůsobila v roce 2012 u 139 osob celkem 196 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u 21 osob celkem 35krát. Onemocněli zejména zámečníci (10krát) a elektromontéři (6krát). V dalších deseti profesích byli postiženi jeden až tři pracovníci.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo celkem 149krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 104 osob celkem 141krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo u sedmi osob celkem 8krát. Onemocněli zejména zámečníci (37krát), horníci (19krát), svářeči (15krát) a brusiči kovů–cídiči odlitků (10krát). V dalších 35 profesích byl postižen jeden až šest pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u deseti osob celkem 12krát. Artróza v oblasti zápěstí vznikla 5krát, artróza loketního kloubu 4krát a aseptická nekróza zápěstních kůstek 3krát. Nejčastěji byli postiženi zámečníci (5krát).

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.11) bylo v roce 2012 hlášeno u 251 osob celkem 312 případů.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2012 diagnostikováno u 86 osob celkem 101 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (34krát), a horníci (6krát). V dalších 35 profesích onemocněl jeden až pět pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 48krát, ve 37 případech šlo o radiální a v jedenácti případech o ulnární epikondylitidu.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 25krát, z toho rhizartróza 9krát, artróza loktů 8krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 3krát, artróza ramenního kloubu 3krát a artróza akromioklavikulárního kloubu 2krát.

Skákavý prst byl diagnostikován 13krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů předloktí byla zjištěna 7krát, morbus de Quervain a impingement syndrom vznikly po čtyřech případech.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2012 u 160 osob celkem 206 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 189krát a léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna celkem 17krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (70krát), zámečníci (16krát) a svářeči (14krát). V dalších 37 profesích onemocněl jeden až třináct pracovníků.

Pravostranná bursitida z tlaku v oblasti subakromiální (položka II.11) se v roce 2012 vyskytla u cídiče odlitků, lakýrníka, slévače, seřizovače strojů a u strojníka buldozeru.

Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2012 bylo v rámci této kapitoly hlášeno u 215 osob celkem 221 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Table 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2012
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2012
m – měsíce d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2012 diagnostikovány u 109 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (68 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno ze Středočeského a z Moravskoslezského kraje (48 a 39 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (89 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (12 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

V roce 2012 bylo hlášeno u 23 osob celkem 24 případů nemocí dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2).

Azbestóza vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1954–1995.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u tří pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1967–1995.

Mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice vznikl u patnácti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2005 (doba latence byla 17–55 let, medián byl 42 let).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou vznikla u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1958–1994. Zde byla doba latence 42 a 54 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III.4) byla diagnostikovaná u čtyř pracovníků, kteří byli exponováni svářečským dýmům v letech 1967–2012.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2012 hlášena u devíti osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud v letech 1951–1987. U rakoviny plic byla nejkratší doba latence 47 let, nejdelší 61 let, medián byl 57 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátová plíce byla diagnostikována u tří dělníků při výrobě motorových vozidel, kteří byli exponování výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna u krmiče dobytka. Alveolitida z peří exotických ptáků vznikla u ošetřovatelky v zoologické zahradě. Plíce sladovníků byly diagnostikovány u montážního dělníka, který byl exponován sladovnickému prachu při pracovním pobytu ve Slovenské republice.

Profesionální astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vznikly v roce 2012 celkem u 53 osob. Astma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 42krát a alergická rinitida (evidenční kód III.1.2) byla diagnostikována 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (26 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (14 případů). Největší zastoupení měli dělníci při výrobě motorových vozidel (25krát) a pekaři-cukráři (9krát). V 74,1 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až čtyři noxy. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly v roce 2012 opět izokyanáty (23 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (8 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2012 diagnostikována u devíti pracovníků. Doba latence byla v rozsahu 8–59 let, medián byl 47 let.

Kapitola IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2012 diagnostikováno celkem 128 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 93krát, iritační dermatitida 34krát, kopřivka s Quinckeho edémem jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly ropné výrobky (tab. 5). Latex v roce 2012 způsobil onemocnění u tří pracovníků. Onemocněli zejména pracovníci při obsluze obráběcích strojů (29krát) a montážní pracovníci (16krát). V dalších 39 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

Table 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2012, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2012, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

Kapitola V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2012 bylo hlášeno u 149 osob celkem 153 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6). Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 112 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Plzeňském (38 a 17 případů). Ve 106, tj. 94,6 % případech, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Table 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2012
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2012

Svrab byl zjištěn u 73 osob. Onemocněl jeden policista pořádkové služby a 72 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postiženy zdravotní sestry (20 případů), dále pracovníci sociální péče (18 případů), sanitáři (13 případů), pečovatelé (deset případů), ošetřovatelé (šest případů), uklízečky a rehabilitační pracovníci (po dvou případech) a jeden lékař. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Kliniky jednodenní chirurgie (16krát), pracovníci z Domovů pro seniory (13krát) a z Domovů důchodců (11krát).

Z osmi případů virových hepatitid hlášených v roce 2012 byla akutní hepatitida A zastoupena 5krát. Onemocněly tři sanitářky, jedna zdravotní sestra a jedna učitelka mateřské školy. Žádná z uvedených pracovnic nebyla očkována. Akutní hepatitida E vznikla u zdravotní sestry na chirurgii. Chronickou hepatitidou C onemocněla jedna zdravotní laborantka. Hepatocelulární karcinom jater v terénu chronické hepatitidy B byl diagnostikován u řidiče sanitky, který byl v roce 1998 kompletně očkován proti hepatitidě B.

Tuberkulóza plic (5krát) a tuberkulóza kůže (jednou) byla diagnostikována u dvou zdravotních sester, dále u jedné lékařky kardiologického oddělení, u mikrobiologické a u zubní laborantky a u odborného pracovníka oddělení biologických nákaz zdravotního ústavu.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2012 diagnostikováno 27 případů. První tři místa obsadily Lymeská nemoc, trichofycie erysipeloid.

Lymeskou nemocí byli postiženi čtyři lesní dělníci, dále lesní hospodář, policista, voják z povolání, provozní zámečník, referentka a zásobovač. Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u šesti ošetřovatelů hospodářských zvířat. Erysipeloidem onemocněli čtyři řezníci.

V rámci položky V.3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2012 hlášeno celkem 14 onemocnění. Onemocněli policisté (8krát), vojáci z povolání (5krát) a jeden montážní technik.

Malárie byla diagnostikována 7krát u pracovníků v Libérii. Giardiózou onemocněli tři pracovníci v Afgánistánu a jeden v Iráku. Horečka dengue vznikla u jednoho pracovníka v Indii a u jednoho pracovníka na Maledivách. Askariózou onemocněl pracovník v Afgánistánu.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2012 bylo diagnostikováno u 51 osob celkem 57 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Table 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2012
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2012
m – měsíce

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (27, tj. 47,4 % případů) a z kraje Olomouckého (11, tj. 19,3 % případů). V dalších sedmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až šesti případech.

Postiženi byli především pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (15, tj. 26,3 % případů).

Nejčastěji se jednalo o poškození periferních nervů z přetěžování končetin a o poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 21 a 19 případů). V rámci těchto položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován ve 40 případech.

ZÁVĚR

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2012 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy začaly být nemoci z povolání a profesionální otravy sledovány a data o nich publikována ve statistických ročenkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky a později i v Národním registru nemocí z povolání.

Ve srovnání s rokem 2011 bylo v roce 2012 hlášeno o 13,2 % méně profesionálních onemocnění. V absolutních počtech se pokles (o 38 a 36 případů) týká především dermatóz a postižení periferních nervů z přetěžování končetin. V sestupném pořadí byl pokles o 23 až 10 případů zaznamenán také u postižení periferních nervů z vibrací, u epikondylitíd z přetěžování končetin, u pneumokonióz uhlokopů, u svrabu, u postižení kloubů z vibrací a u hyalinóz pleury s restrikční ventilační poruchou.

Naopak nárůst (o deset případů) byl zaznamenán u hlášených mezoteliomů pleury z azbestu. O tři případy také vzrostl počet případů nádorů plic způsobených krystalickým oxidem křemičitým a nádorů kůže z ionizujícího záření. U sekundárního Raynaudova syndromu prstů rukou z vibrací vzrostl počet hlášených onemocnění v roce 2012 až o 13 případů.

Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny až od 1. 7. 2011 (2, 3), navýšily celkový počet hlášených případů pouze o 16 případů.

Závěrem lze konstatovat, že celkový pokles hlášených profesionálních onemocnění v roce 2012 nelze interpretovat jako jev pouze pozitivní, protože nemalý podíl na tomto poklesu mají také negativní jevy, mezi které patří i disimulace pracovníků, kteří z obavy ze ztráty zaměstnání své potíže při preventivních prohlídkách nepřiznávají nebo se jim vyhýbají.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu PRVOUK P28/1LF/6 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Sources

1. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2009. Prakt. Lék. 2010; 90(5): 280–286.

2. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Prakt. Lék. 2012; 92(4): 214–220.

3. Vláda České republiky. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb.

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#