Riziko kardiovaskulárních příhod při sledování fotbalových zápasů

Overview

V přehledovém článku je uvedena incidence kardiovaskulárních příhod u osob, sledujících fotbalová utkání. Pro emocionálně založené příznivce představuje průběh zápasu často stressovou situaci, při které se aktivují hormony,ovlivňující funkci srdce a cév. Zvláště u diabetických pacientů představuje stress riziko infarktu myokardu.

Klíčová slova:
fotbal, stress, diabetes.

Úvod

Pro náruživé a emocionální příznivce klubových nebo národních mužstev může být přímé nebo televizní sledování zápasů ve fotbalu nebo v hokeji závažným zdravotním rizikem. U diabetiků by se dokonce mohlo připojit jako aktuální komponenta do souboru znaků metabolického syndromu. Nedávno byla publikována zajímavá studie, hodnotící vztah mezi emocionálním stressem a incidencí kardiovaskulárních příhod v průběhu mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu (10). Akutní příhody byly zaznamenány u 4 279 osob, a to jednak v období, kdy hrálo Německo, jednak v kontrolním období, kdy nehrálo. V době, kdy německé mužstvo hrálo, byla incidence kardiálních příhod 2,66x vyšší, než v kontrolních dnech, u mužů tomu bylo 3,26x více, u žen 1,82x.

Tento rozdíl mezi pohlavími mohl souviset jak s ženskou patofyziologickou ochranou před aterosklerózou, tak s menším zájmem o fotbalová utkání. U osob s koronárními příhodami byla jejich proporce 47,0 % versus 29,1 % v kontrolních dnech. Nejvyšší průměrná incidence těchto příhod byla v průběhu prvních dvou hodin po začátku utkání. Toto dvojnásobně vyšší riziko v průběhu kritického zápasu urgentně nabádá k hledání a realizaci preventivních opatření zejména u rizikových osob, nejjednodušší by bylo vypjaté zápasy nesledovat.

Riziko infarktu myokardu při sledování fotbalu se netýká jen Němců: když v roce 1998 na mistrovství světa Anglie prohrála s Argentinou, přijetí anglických fanoušků pro infarkt do nemocnice se zvýšilo o 25 %, nebylo tomu tak u jiných chorob (2). V průběhu evropského mistrovství světa ve fotbale se také zvýšila kardiovaskulární mortalita u holandských mužů (11) a sledování kopané se dokonce v populaci pokládalo za otázku života a smrti (4).

Naproti tomu tak fatální osud se netýkal francouzských diváků (9). Je možné, že zde působil příznivě francouzský paradox – ochranný efekt popíjení červeného vína.

Zejména při televizním sledování fotbalových zápasů se na kardiovaskulárním riziku mohou podílet i další přídatné okolnosti: nedostatek spánku, přejídání, nadměrné pití alkoholu a kouření při nervozitě z průběhu utkání. Hlavní příčinou je však pravděpodobně stress.

Stress

Ačkoliv stress není choroba, může být spouštěcím mechanismem pro celou řadu poruch nebo i onemocnění. Ke stressu dochází, když něco způsobuje, že je organismus jakoby pod nátlakem. Zdroje stressu mohou být fyzické, jako je nemoc nebo zranění, nebo mentální, jako jsou problémy v manželství, v práci, či finanční problémy. Z časového hlediska je můžeme označovat za chronické s dlouhodobými projevy či následky, nebo akutní, které mají různě dlouhé trvání, ale bývají také spojeny se značnou intenizitou při svém začátku. Mezi ty akutní patří reakce nevyrovnaného a náruživého příznivce sportovního mužstva na úspěšnou či neúspěšnou situaci, nebo na oprávněnou, popřípadě neoprávněnou křivdu v průběhu utkání. Když dojde ke stressu, organismus se připravuje k akci. Tuto akci definoval zprvu u zvířat, ale později i u člověka Walter Canon (1) jako akutní stressovou reakci s názvem „fight-or-flight“; překládáme to jako „útok nebo útěk“. Všimněte si, že v názvu původního článku jsou slova strach, vztek a emocionální vzrušení, vesměs pocity, kterými lze popsat chování některých sportovních fandů. Při této stressové reakci se aktivují mnohé hormony, jejichž metabolickým cílem je transportovat uskladněnou energii, hlavně glukózu a tuk do buněk a připravit je k adaptaci, především srdce a mozek.

Důležitou roli v udržení homeostázy při stressu mají kortikosteroidy a katecholaminy. Prostřednictvím beta-adrenoreceptorů se uplatňují pozitivní chronotropní, inotropní a lusitropní mechanismy, které kontrolují funkci srdce a upravují stressem navozenou tachykardii, výkyvy v krevním tlaku a konstrikci cév v mnohých partiích těla (6). Mozek při stressu trpí dysregulací neuroanatomických a neurofyziologických mechanismů, které spolu se změnami tlaku krve představují riziko vzniku náhlých mozkových příhod (5). V literatuře je možno nalézt velké množství observačních zpráv o vzniku náhlých srdečních příhod, infarktů myokardu a dokonce i úmrtí v průběhu sledování sportovních zápasů a jsou i informace o vzniku tranzitorních i vážnějších cévních mozkových příhod. V rámci koncepce stressové reakce by je bylo možno zařadit do kategorie „útěk“.

Do kategorie „útok“ v rámci stressové reakce by bylo možno zařadit informace o vandalství při fotbale, které velmi často nalézáme v novinách a časopisech, ale z hlediska jejich patofyziologie, zejména jako důsledek stressu jsou v odborných časopisech velmi vzácné. Pod názvem patofyziologie vandalství při fotbale se v Google nenalezla ani jedna položka, za to pod názvem vandalství při fotbale jich bylo zaregistrováno 1 580!

Vědecký rozbor tohoto fenomenu chybí, i když se mu věnuje pozornost kriminologická. Existuje rozsáhlý text Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (7), který obsahuje kapitolu Fotbalové chuligánství, zaměřenou hlavně na epidemiologii a preventivní strategii.

Stress a diabetes

Stress se už dlouho podezírá z vlivu na metabolickou aktivitu (8). Efekt stressu na metabolismus glukózy je zprostředkován řadou kontraregulačních hormonů, které jsou uvolňovány v odpovědi na stress a vedou ke zvýšení glykémie a poklesu účinnosti inzulínu. Tento efekt mobilizující energii má adaptivní význam ve zdravém organismu. Avšak u diabetu vzhledem k absolutnímu či relativnímu nedostatku inzulínu, nemůže být zvýšení glukózy v krvi vyvolané stressem adekvátně metabolizováno. Stress tedy přispívá ke chronické hyperglykémii u diabetu, i když existují kontradikční zprávy jak u diabetu typu 1 i typu 2.

Vliv fotbalového stressu na průběh glykémie byl dokumentován kontinuálním monitorováním glykémie u diabetika v průběhu semifinálového utkání Itálie proti Holandsku při evropském mistrovství v roce 2000 (3). Glykémie dosahovaly vrcholu v době, kdy se kopaly penalty. Vysoká psychologická zátěž v této situaci zřejmě negativně ovlivňuje kardiovaskulární systém s chorobnými následky u predisponovaných diváků, jakými jsou i diabetici. Není proto překvapením, že mezi osobami postiženými kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními problémy při sledování fotbalových nebo i hoke-jových zápasů se nachází dost diabetiků.

Závěr

Množící se televizní přenosy vypjatých mezinárodních i klubových zápasů ve fotbalu i v hokeji či jejich přímé sledování na stadionech mohou v dramatických okamžicích vyvolávat u náruživých a nevyrovnaných jedinců stressové situace. Jejich důsledky v souvislosti se stressovou reakcí mohou být příčinou jednak kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod, jednak působit negativně na okolí, v extrémních případech i formou vandalismu.

V prvním případě jsou ohroženy osoby se zvýšeným aterosklerotickým rizikem, především diabetici. V druhém případě jde o mentálně a psychicky nevyrovnané osoby, které nejsou schopny nebo nechtějí své emocionální projevy krotit. Prvně uvedená situace je příležitostí pro lékaře, druhá situace je příležitostí pro energické pořadatele nebo pro policii.

S podporou výzkumného záměru 00023001.

Prof. MUDr. Vladimír Bartoš,DrSc.

Centrum dibetologie, IKEM

Vídeňská 1958,

140 21 Praha 4