Solitární a mnohočetné plicní uzly –analýza morfologických vlastností a průkaz jejichetiologie, pravidla sledování malých uzlů, jejichdetekce pomocí semiautomatické analýzy CTobrazu – vlastní zkušenosti a přehled literatury

Overview

Autoři shrnují současný stav detekce a průkazu etiologie plicních uzlů. Bronchogenníkarcinom je hlavní příčinou úmrtí na maligní onemocnění nejen v zemích Evropskéunie a USA, ale celosvětově. Celkově přežívá dobu 5 let méně než 15 % nemocných. Současněje velký rozdíl v přežívání mezi stadiem I.A (60 % pacientů žije déle než 5 let)a stadiem IV. (pouze méně než 1 % žije 5 let a déle). Studie s využitím CT s nízkou dávkouzáření pro screening probíhají v Evropě i USA (studie s 50 000 osobami začalav roce 2004). Definitivní výsledky prospektivní, randomizované, kontrolované studieohledně výsledků snížení mortality budou však k dispozici nejdříve v roce 2010. Podlenašeho národního onkologického registru v ČR ročně onemocní 4589 mužů a 1397 žen.Úmrtnost se incidenci velice přibližuje – 4219 mužů a 1339 žen za rok – a bronchogenníkarcinom se na úmrtnosti novotvarů podílí 26 %.Autoři popisují pravidla pro sledování malých plicních uzlů u skupiny nízce a vysocerizikových nemocných v závislosti na jejich velikosti pomocí výpočetní tomografie(CT). Poslední doporučení Fleischnerovy společnosti z roku 2005 rozděluje uzly do třískupin a doporučuje vhodné intervaly pro opakované CT kontroly.Při zavedení screeningu plicního karcinomu je možné využívat též automatickou čipoloautomatickou analýzu obrazů – diagnostiku s pomocí počítače (CAD). Tyto systémyumožní kromě zpřesnění průkazu malých uzlů též mnohem přesnější kalkulacijejich objemu a změn objemu malých uzlů v čase. Autoři prezentují vlastní výsledkys vývojem softwaru ve spolupráci s ČVUT.

Klíčová slova:
solitární plicní uzel – CT s nízkou dávkou záření – poloautomatická analýzaobrazu