#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Surveillance hepatocelulárneho karcinómu na Slovensku


Authors: Skladaný Ľ. 1,2;  Selčanová Adamcová S. 1,2;  Čiefová J. 1;  Dražilová S. 2;  M. Žigrai 2;  Jarčuska P. 2;  Koller T. 2
Authors‘ workplace: HEGITO (Division of Hepatology, Gastroenterology and Liver Transplantation) of the Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine, Slovak Medical University, FD Roosevelt Hospital, Banska Bystrica, Slovakia 2 The working party of the Slovak Socie 1
Published in: Gastroent Hepatol 2020; 74(5): 380-385
Category:

Overview

Úvod: Několik studií prokázalo, že dohled nad hepatocelulárním karcinomem (HCC) v důsledku včasné diagnózy a léčby snižuje mortalitu. Cílem naší práce bylo analyzovat realizaci dohledu a definovat možnosti zlepšení. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali po sobě jdoucí pacienty v intervalu od ledna 2001 do prosince 2010 pomocí sledování ŽÁDOUCÍ, kde jsme si položili tři otázky: 1. Kolik sledování bylo doporučeno; 2. O tom, kolik bylo provedeno a jakým způsobem; V devadesátých letech a v roce 1990 S jakým výsledkem. Rozdělili jsme pacienty do tří skupin – s diagnózou cirhózy nebo infekce HBV (ŽÁDOUCÍ dohled), s písemným doporučením dohledu (DOPORUČENO) a s realizovaným sledováním (REALIZED) pomocí ≥ 2 ultrasonografie (USA) nebo AFP každých šest měsíců. Sledovali jsme demografie, charakteristiky onemocnění jater, USA, AFP, nové léze, jejich velikost a úmrtnost. Pacienti s nedostatkem údajů byli vyloučeni. Výsledky: Identifikovali jsme 445 a vyloučili jsme 52 pacientů s žádoucím sledováním. Zbývajících 393 pacientů tvořilo skupinu RECOMMENDED, z toho 334 pacientů (85 %) cirhóza a 59 (15%) hbv infekce. Medián věku byl 55 let, 34 % byly ženy. Nejčastějšími etiologiemi byly ALD (46 %), NASH (17 %) a HCV (12 %). Sledování bylo provedeno u 322 (82 %) doporučeno s USA v 1%, AFP v 40% a USA s AFP u 31% pacientů. Nové léze byly zjištěny u 2,2 % pacientů s průměrným věkem 63,5 let (53-79), průměrem 31,5 mm (9-120) u 8 pacientů se sledováním a 75 mm (35-115) u 2 pacientů bez dohledu (p = 0,296). Závěr: Tato studie kontroly kvality poukázala na neoptimální dohled nad hepatocelulárním karcinomem u pacientů v doporučených indikacích, použité metody se významně lišily od platných doporučení a střední doba nově zjištěných lézí byla větší, než by vyžadovalo účinný dohled.

Klíčová slova:

surveillance – hepatocelulárny karcinóm – abdominálna ultrasonografia – alfafetoproteín


Sources

1. Měsíc H, Chi Eun J, Joon In L et al. All-léčba pole hepatocelulárního karcinomu od počáteční diagnózy k smrti: pozorování kumulativní léčby. J Cancer Res Clin Oncol 2017; 143 (11): 2327-2339. doi: 10.1007/s00432-017- 2480-9.

2. Lozano R, Naghavi M, Foreman K et al. Celosvětová a regionální úmrtnost z 235 příčin úmrtí u 20 věkových skupin v letech 1990 a 2010: systematická analýza studie globální zátěže nemocí z roku 2010. Lancet 2012; 15, 380 (9859): 2095-2128. doi: 10.1016/S0140-6736 (12) 61 728-0.

3. Torre LA, Bray F, Siegel RL et al. Globální statistika rakoviny, 2012. CA Cancer J Clin 2015; 65 (2): 87-108. doi: 10.3322/caac.21262.

4. El-Serag HB, Davilla JA. Dohled nad hepatocelulárním karcinomem: u koho a jak? Therap Adv Gastroenterol 2011; 4 (1): 5-10. doi: 10.1177/1756283X10385964.

5. Ascha MS, Hanouneh IA, Lopez R et al. Incidence a rizikové faktory hepatocelulárního karcinomu u pacientů s nealkoholickou steatohepatitidou. Hepatologie 2010; 51 (6): 1972–1978. doi: 10.1002/hep.23527.

6. Sawyers CL, Abate-Shen C et al. AACR cancer progress report writing committee. Zpráva aacr o pokroku rakoviny 2013. Clin Cancer Res 2013; Clin Cancer Res 2013; Clin Cancer Res 2013 19 (20 Suppl): S4-S98. doi: 10.1158/1078-0432.CCR-13-2107.

7. Bosch FX, Ribes J, Cleries R et al. Epidemiologie hepatocelulárního karcinomu. Clin Játra Dis 2005; 9 (2): 191-211. doi: 10.1016/j.cld.2004.12.009.

8. El-Serag HB. Hepatocelulární karcinom: nedávné trendy ve Spojených státech. Gastroenterologie 2004; 127 (5 Suppl 1): 27–34. doi: 10.1053/j.gastro.2004.09.013.

9. Globální zátěž nemocí: aktualizace z roku 2004. Světová zdravotnická organizace; Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. Globocan 2008 [online]. Dostupné od: http:// //www-dep.iarc.fr. V roce 2010, Nový rok, Nový rok, 199

10. Ferlay J, Shin HR, Bray F et al. Odhady celosvětové zátěže rakoviny v roce 2008: GLOBOCAN 2008. Int J Rakovina 2010; 127 (12): 2893-2917. doi: 10.1002/ijc.25516.

11. Skládaný L, Adamcova Selcanova S, Malec V et al. Hepatocelulární karcinom na středním Slovensku – zkušenosti terciárního referenčního centra s 207 pacienty. Gastroent Hepatol 2018; 72 (2): 99-107. doi: 10.14735/amgh201 899

12. Mittal S, El-Serag HB. Epidemiologie hepatocelulárního karcinomu: zvažte populaci. J Clin Gastroenterol 2013; J Clin Gastroenterol 2013; J Clin Gastroenterol 2013 47 (Suppl): S2-S6. doi: 10.1097/MCG.0b013e3182872 f29.

13. Hong TP, Gow PJ, Fink M. Surveillance zlepšuje přežití pacientů s hepatocelulárním karcinomem: prospektivní populační studie. J Hep 2018; J Hep 2018; J Hep 2018 209 (8): 348-354. doi: 10.5694/mja18.00373.

14. Attwa MH, El-Etreby SA. Průvodce pro diagnostiku a léčbu hepatocelulárního karcinomu. Svět J Hepatol 2015; 7 (12): 1632-1651. doi: 10.4254/wjh.v7.i12.1632.

15. Evropská asociace pro studium jater; evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny. Pokyny pro klinickou praxi EASL-EORTC: léčba hepatocelulárního karcinomu. J Hepatol 2012; J Hepatol 2012; J Hepatol 2012; J He 56 (4): 908-943. doi: 10.1016/j.jhep.2011.12. 001.

16. van Meer S, de Man RA, Coenraad MJ et al. Dohled nad hepatocelulárním karcinomem je spojen se zvýšeným přežitím: výsledky z velké kohorty v Nizozemsku. J Hepatol 2015; J Hepatol 2015; J Hepatol 2015; J He 63 (5): 1156-1163. doi: 10.1016/j.jhep.2015.06.012.

17. Marquardt JU, Nguyen-Tat M, Galle PR et al. HCC surveillance and Diagnosticals u pacientů s cirhózou jater. Visc Med 2016; 32 (2): 110-115. doi: 10.1159/000445407.

18. Bruix J, Sherman M. Výbor pro pokyny pro praxi AASLD. Léčba hepatocelulárního karcinomu. Hepatologie 2005; 42 (5): 1208–1236. doi: 10.1002/hep.20933.

19. Bruix J, Sherman M. Řízení hepatocelulárního karcinomu: aktualizace. Hepatologie 2011; 53 (3): 1020-1022. doi: 10.1002/hep. 24199.

20. Omata M, Lesmana LA, Tateishi R et al. Asijsko-pacifická asociace pro studium doporučení jaterního konsensu o hepatocelulárním karcinomu. Hepatolog Int 2010; 4 (2): 439-474. doi: 10.1007/s12072-010-9165-7.

21. Singal AG, Pillai A, Tiro J. Včasná detekce, léčebná léčba a míra přežití pro sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou: metaanalýza. PLoS Med 2014; 11 (4): e1001624. doi: 10.1371/journal.pmed.100 1624.

22. Singal AG; Mittal S; Yerokun OA et al. Hepatocelulární karcinom Screening spojený s časnou detekcí nádoru a zlepšení přežití u pacientů s cirhózou v USA. Am J Med 2017; 130 (9): 1099–1106. doi: 10.1016/j.amjmed.2017.01.021.

23. Wong RJ, Ahmed A, Gish RG. Zvýšený alfa-fetoprotein: diferenciální diagnostika – hepatocelulární karcinom a další poruchy. Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015 19 (2): 309-323. doi: 10.1016/j.cld.2015.01.005.

24. Chang TS, Wu YC, Tung SY et al. Měření alfa-fetoproteinu prospívá sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Am J Gastroenterol 2015; 110 (6): 836-844. doi: 10.1038/ajg.2015.100.

25. Trinchet JC, Chaffaut C, Bourcier V et al; Groupe d'Etude et de Traitement du Carcinome Hepatocellulaire (GRETCH). Ultrasonografický dohled nad hepatocelulárním karcinomem při cirhóze: randomizovaná studie porovnávající 3- a 6měsíční periodicity. Hepatologie 2011; 54 (6): 1987–1997. doi: 10.1002/hep. 24545.

26. Santi V, Trevisani F, Gramenzi A et al. Italská rakovina jater (ITA. LI.CA) Skupina. Pololetní dohled je lepší než roční dohled nad detekcí časného hepatocelulárního karcinomu a přežití pacienta. J Hepatol 2010; J Hepatol 2010; J Hepatol 2010; J He 53 (2): 291-297. doi: 10.1016/j.jhep.2010.03.010.

27. Kudo M. Dohled, diagnóza, léčba, a výsledek rakoviny jater v Japonsku. Rakovina jater 2015; 4 (1): 39-50. doi: 10.1159/000367 727.

28. Farvardin S, Patel J, Khambaty M et al. Bariéry hlášené pacientem jsou spojeny s nižší mírou sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Hepatologie 2017; 65 (3): 875-884. doi: 10.1002/hep. 28770.

29.Goldberg DS, Taddei TH, Serper M. Identifikace překážek pro sledování hepatocelulárního karcinomu v národním vzorku pacientů s cirhózou. Hepatologie 2017; 65 (3): 864-874. doi: 10.1002/hep.28765.

30. Singal AG, Conjeevaram HS, Volk LM el al. Účinnost sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Rakovina Epidemiol Biomarkers Prev 2012; 21 (5): 793-799. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-11- 1005.

31. Schütte K, Balbisi F, Malfertheiner P. Prevence hepatocelulárního karcinomu. Gastrointest nádory 2016; 3 (1): 37-43. doi: 10.1159/ /000446680.

32. Asahina Y, Tsuchiya K, Tamaki N et al. Vliv stárnutí na riziko hepatocelulárního karcinomu u chronické infekce virem hepatitidy C. Hepatologie 2010; 52 (2): 518-527. doi: 10.1002/hep. 23691.

33. Younossi ZM, Otgonsuren M, Henry L et al. Asociace nealkoholického mastného onemocnění jater (NAFLD) s hepatocelulárním karcinomem (HCC) ve Spojených státech v letech 2004 až 2009. Hepatologie 2015; 62 (6): 1723-1730. doi: 10.1002/hep. 28123.

34. Mancebo A, González-Diéguez ML, Cadahía V et al. Roční výskyt hepatocelulárního karcinomu u pacientů s alkoholickou cirhózou a identifikací rizikových skupin. Clin Gastroenterol Hepatol 2013; 11 (1): 95-101. doi: 10.1016/j.cgh.2012.09.007.

35. Noureddin M, Rinella ME. Nealkoholické mastné onemocnění jater, cukrovka, obezita a hepatocelulární karcinom. Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015 19 (2): 361-379. doi: 10.1016/j.cld.2015.01. 012.

36. Archambeaud I, Auble H, Nahon P et al. Rizikové faktory pro hepatocelulární karcinom u kavkazských pacientů s nevirovou cirhózou: význam předchozí obezity. Játra Int 2015; 35 (7): 1872–1876. doi: 10.1111/liv.12767.

37. Rac M, Koller T, Jarcuska P et al. Nealkoholické mastné onemocnění jater (NAFLD) a hepatocelulární karcinom (HCC): Zkušenosti z jednoho centra. Inflamm Intest Dis 2017; 2: 55.

38. Singal AG, Yopp A, Celette SS et al. Systematický přehled. J Gen Int Med 2012; J Gen Int Med 2012; J Gen Int Med 2012; J Gen 27 (7): 861-867. doi: 10.1007/s11606-011-1952-x.

39. McGowan CE, Edwards TP, Luong MU et al. Neoptimální dohled a znalost hepatocelulárního karcinomu mezi poskytovateli primární péče. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13 (4): 799-804. doi: 10.1016/j.cgh.2014.07.056.

40. Singal AG, El-Serag HB. Hepatocelulární karcinom od epidemiologie k prevenci: Překládání znalostí do praxe. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13 (12): 2140-2151. doi: 10.1016/j.cgh.2015.08.014.

Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Article was published in

Gastroenterology and Hepatology


Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#