Ohlédnutí za UEGW 2012: Evropská gastroenterologická federace je úspěšný projekt
Published in:
Gastroent Hepatol 2012; 66(6): 427-428
Category:
Various: Congress Report
Jubilejní 20. kongres Evropské gastroenterologické federace (UEGW) se konal na konci října toho roku v Amsterdamu a z řady ohledů stojí za ohlédnutí a pokus o analýzu, neboť je nepochybně jedním z hlavních milníků naznačujících, kam a jakým způsobem se evropská institucionární gastroenterologie ubírá. Pisatel měl to štěstí účastnit se všech dosavadních ročníků evropského kongresu, a stal se tak přímým svědkem jeho neuvěřitelné expanze. Připomeňme, že první ročník se konal v Aténách ve vícesportovním komplexu v aténském předměstí Faleru a zúčastnilo se jej necelých 3 000 odborníků. Za folklórní zmínku stojí dnes těžko představitelné technické klopýtání „live“ demonstrace endoskopických výkonů. Z otců zakladatelů připomeňme jména nestorů evropské gastroenterologie M. Classena, M. Cremera a G. Tytgata, ze 78členného výboru dosud plně aktivně působí J. P. Galmich, J. R. Malagelada a a G. Krejs a české zájmy zastupovala M. Jablonská. Jedna z přednášek state-of-the-art byla svěřena T. Röschovi v téměř ještě studentském věku. Mezi hlavními protagonisty federace pak dominovali zástupci románské a mediteránské kultury, kteří nicméně ve svém mládí absolvovali dlouhodobé pobyty v USA a dokázali určit směr, kterým by se Evropská federace a její výkladní skříň měly ubírat i jak tohoto cíle dosáhnout. Přirozeným měřítkem vývoje byl Americký gastroenterologický kongres (DDW), který byl již v té době Eurozačátků pevně etablován i strukturován a za následujících 20 let nebyl nucen podstoupit výraznějších změn. V dalších letech počet evropských kongresových účastníků mírně stoupal, avšak magickým 10 000 se přiblížil až v roce 2004 při jeho konání v pražském Kongresovém centru. Dodnes je tento náš kongres účastníky vzpomínán jako jeden z nejpovedenějších vůbec. Další rok došlo k účastnickému propadu a křivka vzrůstající účasti byla nastolena i z důvodu následného konání v řadě atraktivních destinací jako Berlín, Vídeň, Paříž, Londýn a Barcelona. Letošní účast vysoce převažující 10 000 se již plně vyrovnala DDW, což bylo ještě před 5–7 lety málo představitelné. Postupně se utvářela pevná kostra programu zejména sestavením integrovaného atraktivního postgraduálního kurzu, v čemž kongres až do roku 2008 nejzřetelněji zaostával. Kongres přestával být více akcí místa konání a stal se naopak na destinaci v podstatě nezávislým – snad až ke škodě věci, protože určitá míra lokálního nátěru bývá osvěžující. Vědecký program vytváří Vědecký výbor federace, který se tak stal jejím nejprestižnějším orgánem vůbec. Tvoří jej zástupci všech hlavních odborných společností sdružených v Evropské federaci. Pokud mezi otci zakladateli převažovali zástupci středomořských států, vychýlilo se geografické vlivové kyvadlo severním směrem. Předchozím prezidentem federace byl Ir, nynějším je Angličan, dosavadním prezidentem vědeckého výboru byl Angličan, následuje jej Švéd. Co nejvíce charakterizuje evropský kongres, vyplývá příznačně ve srovnání s kongresem americkým. Jak už bylo zmíněno, zatímco pro evropskou akci byl americký kongres inspirací, americký podobný motivační impulz postrádá. Program Evropského kongresu je dnes přehlednější a stravitelnější včetně tištěných materiálů. V lidskou hodinu začíná i končí a trvání jednotlivých bloků je víceméně shodné. Americký postgraduální kurz je dokonale obsažný, avšak poněkud monotónní, zatímco evropský je obsahem i provedením kreativnější (viz velmi povedené tandemové prezentace). Inovativnější je také již tradičně endoskopický postgraduální kurz. Doménou DDW zůstávají premiérní prezentace preklinického výzkumu. Zajímavá, protože o lecčems svědčící je národní a prezentační účast. Na UEGW tradičně dominuje Japonsko. Evropa je pro Japonce atraktivní destinací a účast bez aktivní prezentace je nepředstavitelná. Vysoko jsou přirozeně umístěny další vyspělé a lidnaté země jako Německo, Francie, Rusko a další. Účast Němců a snad i Francouzů je však nižší, než by se očekávalo, a naznačuje tak, že do určité míry jsou pro tyto odbornosti prioritou jejich národní kongresy. Neuvěřitelnou kvalitu i široký záběr si udržuje Nizozemsko, které na letošním kongresu uchvátilo široký prezentační prostor ve všech hlavních gastroenterologických a hepatologických tématech. Přes hlubokou ekonomickou krizi si vysokou účast udržují mediteránské země Španělsko, Itálie a Řecko. Výše se umísťují některé další asijské velmoci jako Jižní Korea a rok od roku stoupá účast Číny. Pokud jde o aktivní účast zemí bývalých sovětských satelitů, tato není k přehlédnutí, ale významně se nerozvíjí a zdaleka nedosahuje aktivity populačně srovnatelných západoevropských zemí jako Belgie či Nizozemska. Pokud s uspokojením zjišťujeme nárůst, uvědomme si, že stoupá počet odeslaných abstrakt obecně.
Přesto je české prezentace třeba pro historii zaznamenat a zmiňme alespoň Rejchrta (prevalence dyspepsie), Ďuricovou (incidence IBD), Hucla (NOTES), Kajzrlíkovou a Urbana (laterálně se šířící tumor), Martínka (biopsie jícnu), Stefanovou (biopsie jícnu jinak) a Suchánka (kolorektální karcinom). V dalších letech by měl kongres rotovat mezi třemi městy, kterými jsou Berlín, Vídeň a Barcelona. Praha je stále vysoce žádoucí kongresové město a měla by velmi dobrou šanci, kdyby disponovala kapacitně odpovídajícím kongresovým centrem. Vývoj UEGW je výsledkem nesmírně úspěšného projektu a je zřetelným odrazem obrovského evropského vědeckého, intelektuálního a kreativního potenciálu.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM
Vídeňská 195/9, 140 21 Praha 4
julius.spicak@ikem.cz
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology SurgeryArticle was published in
Gastroenterology and Hepatology
2012 Issue 6
Most read in this issue
- Somatostatin a jeho využití
- Omeprazol
- Clostridium difficile – narastajúca hrozba?
- Porovnání tolerance a kvality přípravy střeva před kolonoskopií pomocí pikosulfát/citrátu hořečnatého nebo polyetylenglykolu v různém dávkování