Analýza krevních stříkanců na příkladech z praxe: Jsou výpočty po aplikaci parabolické trajektorie využitelné?
Authors:
Peter Makovický 1; Radek Matlach 2; Olga Pokorná 3; František Mošna 3; Pavol Makovický 4
Authors‘ workplace:
Oddělení transgenních modelů nemocí, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v v. i., České centrum pro fenogenomiku. Praha. Česká republika.
1; Soudní znalec v oboru zdravotnictví, Liberec, Česká republika.
2; Katedra matematiky, Technická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Česká republika.
3; Katedra biológie, Pedagogická fakulta, Univerzita J. Selyeho v Komárne, Slovenská republika.
4
Published in:
Soud Lék., 60, 2015, No. 4, p. 57-65
Category:
Original Article
Overview
Cílem práce bylo vypočítat hodnoty délky dopadu, výšky výstřiku a vzdálenosti letu kapek krve dvěma modely a výsledky srovnat se skutečnými hodnotami. Úhel dopadu krevních kapek byl počítán dvěma způsoby. Byly použity dva případy z praxe s podmínkou dobře zachovalých a čitelných krevních skvrn, které byly zdokumentovány. Naměřené údaje byly dále analyzované na modelu trojúhelníku a na modelu parabolické trajektorie. Z výsledků vyplývá, že parabolická trajektorie je využitelná pro potřeby BPA.
Klíčová slova:
Eulerova substituce – metoda krevních skvrn – trigonometrie – sebevražda – střelná rána – vražda.
Krevní stopy jsou validním materiálem v retrospektivní analýze činů pro potřeby kriminalistiky i potřeby soudního lékařství. Metoda zahrnuje širší interpretační možnosti. Jednou je analýza krevních stříkanců, tzv. Bloodstain pattern analysis (BPA), která spadá do metodik biologických stop, využívajíc i trigonometrické modely. Současné využití metody pro potřeby praxe bylo opakovaně prezentováno v renomovaných časopisech forenzního zaměření (1,2) a problematika je zastřešená odborníky pod hlavičkou mezinárodní asociace pro analýzu krevních stop (IABPA), která byla oficiálně založená Herbertem MacDonellem v roce 1983. Mezi její hlavní cíle patří podpora využívání, analýza a standardizace metodických postupů při interpretaci krevních stříkanců. Postupem času metoda rozšířila svůj záběr. Dnes poskytuje více cenných informací v retrospektivě činů a její aplikací je možné s určitostí zjistit původ, typ, směr a uhel dopadu krevních stříkanců, dále odhadnout vzdálenost mezi zdrojem a dopadem krevních stříkanců, včetně odhadu nástroje, kterým došlo k traumatu. Tvary v podobě stříkanců, kapek, výtrysků, kaluží, stružek a nakonec šmouh napomáhají určit mechanismus jejich vzniku. Mimo toho je dále možné odhadnout postavení, pohyby oběti a útočníka. Sběrem všech těchto informací by měly být nalezeny odpovědi na otázky charakteru: kde, jak, v jakém pořadí a co se vlastně na místě činu stalo. Na zahraničních pracovištích se konají meetingy, kde jsou prezentovány postupy BPA na modelových situacích i s možností získání nadstavbového certifikátu s oprávněním vykonávat znaleckou činnost BPA. Zdá se, že postupy jsou již standardizované a toho času k nim není co dodat. Proto se ve světové literatuře pracuje především s informační a aplikační, dále nadstavbovou a taky počítačovou formou využití BPA. Trend kopírují i práce domácích autorů, přičemž jde o omezené množství materiálu (3–6). Neexistují přitom žádná důvěryhodná data, která by dokumentovala využití BPA v praxi i v našich podmínkách. Spíše rezonuje konzervativní a nepopulární pohled na BPA, který vychází z náročnosti a nepřesnosti metody, opíraje se o malý význam a zahrnuje malou efektivitu v trestním řízení. Jisté využití se rýsovalo ve spojení s digitalizací místa činu a počítačovou animací událostí i s možností zpřesnění jednotlivých fází pohybu osob při incidentu, což by mohlo být využité k potvrzení, nebo vyloučení jednotlivých verzí účastníků při jednání před soudem. Jelikož se však ani tady velká efektivita pro přípravu trestního řízení neočekává, zůstává BPA vnímána jen jako pomocná, časově mimořádně náročná metoda, vyžadující pečlivé ohledání místa činu a další navazující speciální měření. Možno tedy konstatovat, že i když je metodika BPA v povědomí odborné kriminalistické a soudnělékařské veřejnosti, není jí věnována patřičná pozornost. Podle nás není situace z tohoto pohledu uspokojivá, protože BPA by mohla být víc než jen nápomocnou metodou a podpořit, nebo vyvracet předběžné závěry z vyšetřování. Proto by podle nás měla být standardní součástí postupů při zajišťování a verifikaci biologických stop, včetně nových přístupů, které by mohly sloužit jak ke zjištění, tak k ověření údajů o původu krevních stříkanců. Jde o další pohled na možnosti a využití uvedené metody v praxi. V první řadě se jedná o výpočty, jejichž aplikací by bylo možné zjistit údaje o původu krevních stříkanců i v průběhu dynamických dějů, a v druhé radě by bylo možné konfrontovat tyto výsledky s měřením na místě činu, a tak ověřit, nebo naopak vyvrátit jednotlivé verze. Pro tyto účely je možné využít výpočty, které vycházejí z trigonometrie. Jde o poměrně jednoduché vzorce, ve kterých je možné dosazením dvou známých vypočítat neznámou. Pokud vezmeme v úvahu, že jednou známou je úhel dopadu kapky krve, další je buď výška výstřiku, vzdálenost dopadu, nebo délka letu kapky krve, tak uvedené je možné aplikovat i na krevní stříkance. Není přitom přesně známo, která alternativa je nejvhodnější a za kterých podmínek je a za kterých již není možné využít jednotlivé způsoby. Mimo toho je možné, že trojúhelník v konečném důsledku zkresluje výpočty, protože kapka krve může dopadnout i obloukem. Je tedy otázka, zda by výsledky mohly být přesnější aplikací paraboly, která víc kopíruje oblý let kapek krve. Práce, které srovnávají i jiné způsoby výpočtů se sice o parabole zmiňují, ale vzhledem k primární analýze krevních stříkanců v blízkosti původu činu zůstává tento způsob mimo aplikace BPA (7,8). Podle nás by se ale mělo ověřit, zda je parabolický model použitelný a zda je prakticky aplikovatelný pro výpočet původu krevních stříkanců, a když ano, tak kterých a za jakých podmínek. V naší práci jsme proto upravili jednu stranu trojúhelníka na parabolickou křivku a porovnáváme ho s obvyklým trojúhelníkem. Mimo toho je porovnán klasický vzorec výpočtu uhlu dopadu krevních kapek s modifikovaným. Cílem naší práce bylo vypočítat hodnoty délky dopadu, výšky výstřiku a vzdálenosti letu kapek krve dvěma modely a výsledky srovnat se skutečnými hodnotami na konkrétních případech z praxe. Ověřujeme, zda je možné použít parabolu k výpočtům původů kapek krve. Další cíle naší práce spočívají v matematickém odvození navržených a vypracovaných vzorců a dále v diskusi praktických postupů při zajišťování dat o krevních stříkancích, včetně diskuse možnosti oficiálních školení v uvedené problematice pro domácí odbornou veřejnost.
MATERIÁL A METODY
Pro potřeby dosažení cílů naší práce jsme vybrali dva obsahem i dějem odlišné případy z praxe s několika dobře čitelnými krevními stříkanci, které byly fotograficky zdokumentované s přiloženým pravoúhlým pravítkem, tak aby bylo možné odečíst šířku, délku kapek krve a následně vypočítat úhel dopadu krevních kapek (obr. 1). Dále byly změřeny, eventuálně odvozeny hodnoty vzdálenosti dopadu, výšky výstřiku a vzdálenost letu kapky krve v cm. Případy jsou dále níže dokumentovány s primárním ohledem na cíle naší práce.
Popis případu č. 1
76letý muž dle anamnézy opakovaně líčil blízkým a známým atypický způsob sebevraždy, kterou spáchá z důvodu pokračující vleklé deprese. V anamnéze je obsažena informace o chronické obstrukční plicní nemoci a Parkinsonském syndromu, přičemž třes rukou měl být příčinou atypického způsobu umístění střelné zbraně i místa vstřelu (obava z nepřesného výstřelu při třesu rukou). V zahradní kůlně přiložil krátkou palnou poloautomatickou zbraň ústím hlavně na hrudník a v sedu na přenosném plátěném zahradním křesílku se střelil přes oděv (bavlněný pletený svetr, flanelová košile, bavlněné triko) do srdeční krajiny. Střela pronikla celým tělem i plátěným opěradlem křesílka a nebyla nalezena, protože za poškozeným byla hromada naskládaného dříví na otop. Při pitvě byl zjištěn vodorovný předozadní průstřel hrudníku ze srdeční krajiny (vstřel ve 4. mezižebří, 5 cm vlevo od střední čáry; výstřel v úrovni dolního úhlu lopatky 7 cm vlevo od střední čáry), kdy vstřel vykazoval známky střelby z bezprostřední blízkosti s přiložením hlavně. Střela minula srdce, způsobila průstřel levé plíce a dolní větve levé plicní tepny v blízkosti plicní stopky. Jako příčinu smrti jsme stanovili šok ze ztráty krve. Krevní stříkance, které byly využity k výpočtům, se nacházely na poměrně svislé stěně dříví naskládaného za křesílkem, bylo tedy možné velmi snadno zjistit více proměnných a ověřovat tak metodu výpočtu více způsoby a ověřovat tak spolehlivost metody. Případ je z odborného hlediska zajímavý především tím, že jakkoliv se jedná o atypický průběh sebevraždy, je to způsob shodný s tím, jak jej poškozený opakovaně uváděl. Lze dobře stanovit výšku střílející zbraně pro fixaci zbraně poškozeným v souladu stým jak, svůj záměr dlouhodobě líčil (zbraň přiložena na hrudník držená oběma rukama zapřenýma o opěradla křesílka), a ze stejného důvodu lze snadno stanovit výšku těla (sedící postava v zahradním křesílku, u které odpovídá umístění výstřelu defekt v plátně opěradla zad) a poměrně přesně tak lze rekonstruovat průběh sebevraždy (obr. 2,3).
Popis případu č. 2
24letý muž probuzený v noci halasnou zábavou opilé trojice mladíků, kteří procházeli rozestavěnou ulicí, se je rozhodl zklidnit. Vyběhl na staveniště a započal ponejprv slovní a následně i fyzickou potyčku, a to především s jedním z uvedené trojice. Během potyčky kromě úderů pěstmi a kopů užil poškozený hliníkovou násadu na koště. Uvedený mladík přitom uchopil poměrně velkou dlažební kostku nepravidelně jehlancovitého tvaru. Touto dlažební kostkou poškozeného několikrát udeřil zezadu do hlavy a následně i ze strany v době, kdy poškozený ležel na zemi, čímž mu způsobil krvácející poranění a lehký otřes mozku. Hlídka Policie ČR přivolaná přítelkyní poškozeného zajistila místo činu. Protože bylo místo potyčky dobře zdokumentováno přítelkyní napadeného na videozáznam, ze kterého vyplývá vzájemné postavení všech zúčastněných na místě nálezu krevních kapek, lze spolehlivě určit i okolnosti, za kterých kapky dopadly na chodník. Lékařským vyšetřením bylo zjištěno pohmoždění více částí měkkých tkání hlavy, tržná rána záhlaví (délka 7 cm) zasahující až ke kosti a čelní krajiny, otřes mozku, pohmoždění kolena, podvrtnutí základního kloubu palce pravé ruky, krevní výrony pod očima a drobné kožní oděrky různě po těle. Z odborného hlediska lze na tomto případě, který je velmi dobře popsán jak svědecky, tak videozáznamem, modelovat různé situace na místě činu a ověřit známé veličiny (obr. 4, 5).
Analýza údajů z terénu
Z naměřených hodnot vybraných kapek krve byl dvěma způsoby vypočítaný uhel dopadu kapek krve. První je sinα, dále byla použita modifikace tohoto výpočtu formou tgα (obr. 1). Hodnoty byly dosazeny do trigonometrických modelů. Vycházeli jsme přitom z následujících alternativ. Jednou známou byl úhel dopadu kapky krve a druhou známou buď vzdálenost dopadu kapky krve (x), výška výstřiku kapky krve (y), nebo vzdálenost letu kapky krve (l). Model č.1 (M1) vychází z trojúhelníku a na modelu č.2 (M2) se počítá s aplikací trajektorie paraboly. Na modelech (M1 a M2) jsou dále počítané hodnoty x, y, l. Výsledky jsou porovnány s reálnými hodnotami naměřenými na místě činu.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Výsledky přepočtů případu č. 1 jsou uvedeny v tabulce č. 1. Je uvedena analýza čtyř krevních kapek za předpokladu výpočtu sinα a za předpokladu výpočtu tgα. Při vyhodnocení údajů z tabulky č. 1 odvozujeme, že M2 za předpokladu známé hodnoty (x) a za předpokladu výpočtu dopadu kapky krve tgα vycházejí téměř přesné hodnoty (l) porovnáním se skutečnými hodnotami. Při předpokladu známé (l) a za předpokladu výpočtu dopadu kapky krve tgα vycházejí aplikací M2 méně přesné hodnoty (x) porovnáním se skutečnými hodnotami. Při předpokladu známé (y) vycházejí v M1, M2 velice nepřesné výsledky (x, l) porovnáním se skutečnými hodnotami. Zdá se, že tgα je přesnější než sinα, a to zvláště užitím M2. Odlišnosti hodnoty (l) můžou být výsledkem více faktorů. Prvním je let střely, která mohla letět vodorovně, nebo šikmo se směrem k zemi. My jsme vycházeli z předpokladu, že střela letěla vodorovně. Pokud však letěla šikmo se směrem k zemi, pak by trajektorie (l) byla vlastně trajektorií (x). I pitevní zpráva přitom připouští možnost šikmého průstřelu. Krevní kapky byly dobře rozpoznatelné, hojné, ale na nerovné ploše, což může zkreslovat výsledky. Podle nás by se v takových případech mělo počítat vždy s výchozí známou (x) a uhlem dopadu kapky krve. Protože známá (x) je dobře měřitelná na rozdíl od hodnoty (l), kterou lze jen odhadnout. Na experimentálním modelu jsme demonstrovali, že vypočítané hodnoty (x, y) jsou přesnější porovnáním se skutečnými formou M1, než M2 (10). Pro výpočet uhlu však byla použitá alternativa sinα. Touto metodou vyšly zvláště přesné výsledky s odchylkou pouze několik centimetrů ve vzdálenosti krevních stříkanců 5 m od zdroje.
Výsledky přepočtů případu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 2. Opět je uvedena analýza čtyř krevních kapek za předpokladu výpočtu sinα a tgα. Jelikož se jedná o dynamický proces, nelze výsledky přesně ověřit, ale předpoklad známé hodnoty (y) se jeví být v přepočtech hodnot (l) i (x) velice objektivní jak za M1, M2. Platí, že výpočty hodnot (l), (x) mají M1 vždy menší hodnoty, než M2. Aplikací výpočtu úhlu dopadu kapky krve pomocí sinα vycházejí nižší hodnoty, než aplikací tgα.
O aplikaci BPA se v odborné i vědecké literatuře intenzivně diskutuje, ale práci, která by na případech z praxe porovnávala validitu jednotlivých modelů, jsme nenašli. Výpovědní hodnota M1 již byla námi ověřená a zjistili jsme, že až na ojedinělé hodnoty jsou vypočítané hodnoty (x) pravidelně nižší než jejich skutečné hodnoty a vypočítané hodnoty (y) zas pravidelně vyšší než jich skutečné hodnoty (11). Parabolická trajektorie vychází z definice paraboly, která má matematický původ. Původně jsme vycházeli z předpokladu, že M1 bude vhodná pro kratší trajektorie a M2 pro vzdálenější. Z našich výsledků však vyplývá, že M2 se za předpokladu výpočtu úhlu dopadu krevní kapky tgα zdá být použitelná i na kratší trajektorie. Myslíme si, že její sklon by však měl být modifikovaný, zahrnujíc vzdálenost krevních stříkanců od původu. Další výzkum by tedy možná měl kopírovat balistický sklon letu kapky krve v závislosti na vzdálenosti od zdroje. Podle nás mohou být výsledky ovlivněné i rychlostí letu krevních kapek. Vzdálenost krevních stříkanců od místa jich původu by však měla být hlavním problémem přesnosti M2 a definice balistických křivek. K tomu je potřeba sesbírat především více konkrétních případů z praxe. V naší práci jsme se snažili rozšířit možnosti BPA, ale podle nás v praxi chybí i její základní využití. Autorům je znám případ, kdy nebylo úplně jasné ani to, ze které strany se vlastně střílelo. Přitom šlo o interiér domu a právě dokumentace a dohledání krevních kapek mohly vnést více světla do problému nalezení polohy střelce. Kromě toho by bylo možné určit úhel dopadu krevních kapek, což by se mohlo porovnat s údaji o sklonu zbraně, eventuálně alternativami použití jiných forem zbraní. Podle nás je důležité si všímat jednotlivých obrazců krevních stop. Je nevyhnutelné věnovat pozornost jejich vlastnostem, rozptylu a v případě dynamických procesů taky jejich lokalizaci v kombinaci s časovou návazností jednotlivých dějů. Všechny tyto údaje by byly velice nápomocné v rekonstrukci na místě činu a potvrzení, nebo vyvrácení jednotlivých verzí, a tak by byly uplatnitelné i v rámci soudního řízení. Přitom v pracích, které se zabývají postupy při prohlídce těla, eventuálně i místa činu bývá zmíněn význam krevních skvrn (12–15). Autoři Hejna a Hottmar (16) uvádějí, že krevní stříkance mají mnohdy charakteristické uspořádání a jsou nezastupitelným důkazovým materiálem pro potřeby soudnělékařského a kriminalistického posuzování. V praxi však neexistují žádná přesná schémata nebo šablona, která by vysloveně jednoznačně uváděla legislativní povinnost identifikace jednotlivých krevních stříkanců (17). Spíše jde o možnost využít logickou kombinaci jednotlivých schémat s přihlédnutím k zdravotním a forenzním aspektům v kombinaci s prostorovým nálezem krevních stříkanců. Podle nás by proto v rámci doškolovacích seminářů soudních expertů měl existovat i samostatný blok krevních skvrn i s BPA. I když se metoda možná zdá být časové velice náročná, my jsme názoru, že jde spíše o zvyk a především cvik. Jde o definici postupů při interpretaci, zajišťování krevních stop a několika dalších důležitých činností, které je potřeba striktně dodržet. V tomto slova smyslu máme na mysli především pečlivé měření, kvalitní fotografickou dokumentaci, eventuálně jinou formu digitalizace místa činu, dále vše zapsat a následně nezávisle ověřit, eventuálně dát do vztahu s pitevním nálezem. V práci Schmidta (18) je zvýrazněno, že výstupy z BPA budou použitelné jen tehdy, když je bude provádět kvalifikovaný personál. Současné možnosti digitalizace místa činu přitom dnes umožňují v kombinaci s neustálým vývojem technologií stále živější pohled na dynamiku dějů i přes počítač (19, 20). Dobře spolupracující kolektiv by již po krátkém zacvičení lehce zvládl uvedené postupy a osvojil si postupy BPA v praxi. Autorský kolektiv doufá, že případná změna metodiky přinese relevantní výstupy.
ZÁVĚR
BPA je vhodnou doplňkovou metodou, která se zabývá krevními stříkanci při analýze činů pro potřeby kriminalistiky a soudního lékařství. Pro její využití je nevyhnutelné již na místě činu přesně zdokumentovat všechny dostupné údaje související s krevními stříkanci. Metoda umožňuje širší výstupy. Při analýze krevních kapek je potřebné určit směr jejich letu, dále přesné změření délky, šířky všech reprezentativních krevních kapek s následným výpočtem úhlu dopadu krevních kapek. Dále je potřebné přesné změřit vzdálenost dopadu kapky krve, výšku výstřiku kapky krve a nakonec vzdálenost letu kapky krve od místa jejich zdrojů, eventuálně při dynamických situacích možno některé hodnoty i odvodit. Úhel dopadu kapky krve může být vypočten pomocí funkcí sinα nebo tgα. Při výpočtu dopadu krevní kapky pomocí sinα je doporučené jednotlivé vzdálenosti trajektorií počítat na bázi trojúhelníku s aplikací do 5m., krevních stříkanců od zdroje. Námi realizované výsledky na limitovaném materiálu dokumentují, že parabolická trajektorie je využitelná pro praxi za předpokladu výpočtu dopadu krevní kapky pomocí tgα. Zjistili jsme, že přesnost jednotlivých výpočtů M1, M2 je závislá na vzdálenosti krevních stříkanců od jejich zdroje. Proto jsme názoru, že jednotlivé výpočty by měly být modifikované balistickou křivkou, která by byla přesně definovaná více vzorci v závislosti na vzdálenosti krevních stříkanců od zdrojů. Následující vzorce by pak jednoznačně dokázali původ jednotlivých kapek. Výpočty by měly být provázané standardně a úkon BPA by měl být oficiálně evidovaný a zvlášť finančně hrazený. V rámci České a Slovenské republiky by měla existovat školící pracoviště zabezpečující semináře BPA prioritně určené pro soudné experty a kriminalistické vyšetřovatele.
PROHLÁŠENÍ
Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.
Adresa pro korespondenci:
Ing. Peter Makovický, PhD.
České centrum pro fenogenoniku.
Ústav molekulární genetiky AV ČR v. v. i.
Oddělení transgenních modelů nemocí
Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4
e-mail: pmakovický@email.cz
Sources
1. Attinger D, Moore C, Donaldson A, Jafari A, Stone HA. Fluid dynamics topics in bloodstain pattern analysis: comparative review and research opportunities. Forensic Sci Int 2013; 231(1-3): 375-396.
2. Kunz SN, Brandtner H, Meyer H. Unusual blood spatter patterns on the firearm and hand: a backsspatter analysis to reconstruct the position and orientation of firearm. Forensic Sci Int 2013; 228(1-3): 54-57.
3. Koplík J. Význam prostorové identifikace při objasňování trestné činnosti. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2010; 85.
4. Musil J, Konrád Z, Suchánek J. Kriminalistika. Vydavatelstvo C. H. Beck 2004; 583.
5. Pinka M. Analýza krvných obrazcov a jej využitie v kriminalistike. Akadémia policajného zboru v Bratislave, Bratislava 2012; 65.
6. Straus J, Němec M. Teorie a metodologie kriminalistiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Praha 2009; 503.
7. Buck U, Kneubuehl B, Nather S, Albertini N, Schmidt L, Thali M. 3D bloodstain pattern analysis: ballistic reconstruction of the trajectories of blood drops and determination of the centres of origin of the bloodstains. Forensic Sci Int 2011; 206(1-3): 22-28.
8. Camana F. Determining the area of convergence in bloodstain pattern analysis: a probalistics approach. Forensic Sci Int 2013; 231(1-3): 131-136.
9. Halliday D, Resnick R. Walker J. Fyzika. 2000; 328.
10. Makovický P, Matlach R, Pokorná O, Slavík P, Mošna F, Makovický P. Možnosti využitia krvných kvapiek v praxi: experimentálny model. 4. Česko-slovenský sjezd soudního lékařství s mezinárodní účastí. Programový sborník. 15. – 16. Května 2014 kongresové centrum – hotel Duo, Praha, s. 36.
11. Makovický P, Horáková P, Slavík P, Mošna F, Pokorná O. The use of trigonometry in bloodstain analysis. Soud Lek 2013; 58(2): 20-25.
12. Ficová M. Nové aspekty a metódy vyšetrovania trestných činov a vrážd. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2011; 78.
13. Kunz SN, Klawonn T, Grove C. Possibilities and limitations of forensic bloodstain pattern analysis. Wien Med Wochenschr 2014; 164(17-18): 358-362.
14. Peschel O, Kunz SN, Rothschild MA, Mützel E. Blood stain pattern analysis. Forensic Sci Med Pathol 2011; 7(3): 257-270.
15. Porada V, Dzurčanin Š, Šlosár D, Madliak J, Němec P. Kriminalistika, kriminalistická taktika. Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach, Košice 2009; 112.
16. Hejna P, Hottmar P. Prohlídka místa činu při střelném poranění – postup lékaře. Prakt Lek 2006; 86(3): 171-173.
17. Dvořáček I. Postup lékaře při úmrtí mimo zdravotnické zařízení a následná součinnost s orgány Policie ČR. Soud Lek 2005; 50(4): 54-56.
18. Schmidt J. Analýza krvných obrazcov a jej perspektívy. Policajná teória a prax 2011; 19(2): 102-111.
19. Gavaľa P, Ivicsics I, Mlynár J, Novomeský F. Možnosti využitia digitálneho zobrazovania v súdnom lekárstve. Soud Lek 2005; 50(3): 45-49.
20. Tichý J. Fotografická dokumentace místa činu. Kriminalistický sborník 2001; 45(5): 71-72.
Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner ToxicologyArticle was published in
Forensic Medicine
2015 Issue 4
Most read in this issue
- Traumatická asfyxie: Autoptická kazuistika
- Arytmogenní ventrikulární kardiomyopatie
- Traumatická pseudoaneuryzma descendentnej torakálnej aorty riešená aortálnym stentgraftom s následnou fatálnou aortoezofageálnou fistulou
- Analýza krevních stříkanců na příkladech z praxe: Jsou výpočty po aplikaci parabolické trajektorie využitelné?