Laboratorní hodnocení účinnosti tradičních českých domácích repelentů proti Aedes aegypti
Authors:
M. Kulma 1,2; T. Bubová 2; D. Koleška 2; V. Ševčík 1,3; Allen Koya 4; Z. Galková 1
Authors‘ workplace:
National Reference Laboratory for Vector Control and Unit for Chemical Safety of Products, The National Institute of Public Health, Prague, Czech Republic
1; Department of Zoology and Fisheries, Czech University of Life Sciences, Czech Republic
2; Department of Analytical Chemistry, Charles University in Prague, Czech Republic
3; College of Public Health, Kent State University, Ohio, USA
4
Published in:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 67, 2018, č. 3, s. 129-133
Category:
Original Papers
Overview
Cíl práce:
Autochtonní přenos nemocí, kde komáři figurují v roli vektorů, není v České republice častým jevem, a komáři jsou zde proto považováni především za obtížný hmyz, jenž při kalamitách významně snižuje kvalitu života v postižených oblastech. Osobní ochrana by proto neměla být podceňována. V současné době jsou zde stále s oblibou využívány repelenty domácí výroby. Cílem tohoto článku bylo přinést nové poznatky o jejich účinku a chemické složení, včetně detekce potenciálních alergenů, těchto repelentů.
Metodika:
Na základě on-line dostupných receptur byly vybrány a následně připraveny čtyři varianty domácích repelentů, s obsahem listů z rozmarýnu (Rosmarinus officinalis), pelyňku (Artemisia absinthium), ořešáku (Juglans regia) a celých hřebíčků (Syzygium aromaticum). Byliny použité k přípravě testovaných repelentů byly získány z běžně dostupných komerčních zdrojů bez bližší specifikace. Účinnost takto připravených repelentů byla otestována na komárech Aedes aegypti na 10 dobrovolnících pro každý přípravek. Dále byla provedena plynová chromatografie za účelem detekce potenciální přítomnosti alergenů.
Výsledky:
Po 10 minutách od aplikace repelentu vykázal vyšší repelentní účinek pouze hřebíčkový extrakt (73,1 %) a výluh ořešákových listů (49 %), oba v kombinaci s přípravkem ALPATM. V průběhu testování se účinnost postupně snižovala na 46,5 %, respektive 34,3 % po 30 minutách a 30,3 %, respektive 18,2 % po 60 minutách, kdy byl test ukončen. Výluhy z rozmarýnu a pelyňku neměly žádný repelentní efekt. Screeningovým měřením byly v testovaných vzorcích detekovány některé potenciální alergeny včetně cinnamaldehydu, eugenolu či kumarinu.
Závěr:
Repelence testovaných přípravků byla během 60minutového testu nevýznamná nebo nepříliš stabilní. Repelenty vyrobené z hřebíčku a ořešáku v kombinaci s alkoholovým přípravkem mohou být považovány za alternativu ke snížení obtížnosti bodavého hmyzu, nicméně je nelze považovat za ochranu spolehlivou a vhodnou pro oblasti s častým výskytem komáry přenosných onemocnění. Vzhledem k prokázané přítomnosti potenciálních alergenů je třeba zvážit nejen rizika využití repelentů domácí výroby z hlediska přenosu patogenů, ale i možných alergických reakcí u citlivějších jedinců.
KLÍČOVÁ SLOVA
osobní ochrana – repelent proti hmyzu – test účinnosti – alergeny
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 67, 2018, č. 3, s. 129–133
Sources
1. World Health Organization. Mosquito-borne diseases. Dostupné na www: http://www.who.int/neglected_diseases/vector_ecology/mosquito-borne-diseases/en/; 2017.
2. Allen K. Tracking the Traveler Without a Passport: Perspective on Surveillance of Imported Disease. J Travel Med, 2014;24:295–297.
3. Kraemer MUG, Sinka ME, Duda KA, et al. The global distribution of the arbovirus vectors Aedes aegypti and Ae. albopictus. Elife, 2015;4:1–18.
4. Rudolf I, Bakonyi T, Šebesta O, et al. West Nile virus lineage 2 isolated from culex modestus mosquitoes in the Czech Republic, 2013: Expansion of the European WNV endemic area to the North? Eurosurveillance, 2014;19:2–5.
5. Rudolf I, Bakonyi T, Šebesta O, et al. Co-circulation of Usutu virus and West Nile virus in a reed bed ecosystem. Parasit Vectors, 2015;8,520:1–5.
6. Rudolf I, Blažejová H, Šebesta O, et al. West Nile Virus (lineage 2) in mosquitoes in southern Moravia – awating for the first autochtonous human cases. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2018;67(1):42–44.
7. Matějů J, Chanová M, Modrý D, et al. Dirofilaria repens: emergence of autochthonous human infections in the Czech Republic. BMC Infect Dis, 2016;16(1):171.
8. Dautel H, Dippel C, Werkhausen A, et al. Efficacy testing of several Ixodes ricinus tick repellents: Different results with different assays. Ticks Tick Borne Dis, 2013;4:256–263.
9. Debboun M, Frances S, Strickman D. Insect repellents: principles, methods, and uses. 1st ed. New York: CRC Press, Taylor & Francis Group; 2006.
10. Maia M, Moore SJ. Plant-based insect repellents: a review of their efficacy, development and testing. Malar J, 2011;10:11.
11. Strickman D, Frances SP, Debboun M. Prevention of Bug Bites, Stings, and Disease. 1 st ed. New York: Oxford University Press; 2009.
12. Barnard DR. Biological assay methods for mosquito repellents. J Am Mosq Control Assoc, 2005;21:12–16.
13. Barnard D. Repellency of essential oils to mosquitoes (Diptera: Culicidae). J Med Entomol, 1999;36:625–629.
14. Phasomkusolsil S, Soonwera M. Comparative mosquito repellency of essential oils against Aedes aegypti (Linn.), Anopheles dirus (Peyton and Harrison) and Culex quinquefasciatus (Say). Asian Pac J Trop Biomed, 2011;1:S113–118.
15. Sritabutra D, Soonwera M, Waltanachanobon S, Poungjai S. Evaluation of herbal essential oil as repellents against Aedes aegypti (L.) and Anopheles dirus Peyton & Harrion. Asian Pac J Trop Biomed, 2011;1:S124–128.
16. Samarasekera R, Weerasinghe IS, Hemalal KP. Insecticidal activity of menthol derivatives against mosquitoes. Pest Manag Sci, 2008;64:290–95.
17. Zhang WJ, You CX, Yang K, et al. Bioactivity of essential oil of Artemisia argyi Lévl. et Van. and its main compounds against Lasioderma serricorne. J Oleo Sci, 2014;63:829–837.
18. Guarrera P. Traditional antihelmintic, antiparasitic and repellent uses of plants in Central Italy. J Ethnopharmacol, 1999;68:183–192.
19. Adams TF, Wongchai C, Chaidee A, et al. ‘Singing in the Tube’ audiovisual assay of plant oil repellent activity against mosquitoes (Culex pipiens). Parasitol Res, 2016;115:225–239.
20. Das K, Vasudeva C, Dang R. Economical novel formulation and evaluation of herbal oils for mosquito and house fly repellent activities. Ann Phytomedicine-an Int J, 2016;5:91–96.
21. Bedini S, Flamini G, Cosci F, et al. Artemisia spp. essential oils against the disease-carrying blowfly Calliphora vomitoria. Parasit Vectors, 2017;10:80.
22. Mägi E, Järvis T, Miller I. Effects of Different Plant Products against Pig Mange Mites. Acta Vet Brno, 2006;75:283–287.
23. Cilek JE, Petersen JL, Hallmon CF. Comparative efficacy of IR3535 and DEET as repellents against adult Aedes aegypti and Culex quinquefasciatus. J Am Mosq Control Assoc, 2004;20(3):299–304.
24. Trumble J. Caveat emptor: safety considerations for natural products used in arthropod control. Am Entomol, 2002;48:7–13.
25. Schnuch A, Uter W, Geier J, et al. Contact allergy to farnesol in 2021 consecutively patch tested patients. Results of the IVDK. Contact Dermatitis, 2004;50:117–121.
26. Baumann L, Baumann L, Weisberg E. Cosmetic Dermatology Principles and Practice. New York: McGraw Hill Professional, 2009.
Labels
Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiologyArticle was published in
Epidemiology, Microbiology, Immunology
2018 Issue 3
Most read in this issue
- Srovnání epidemiologických charakteristik výskytu lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2007–2016
- Fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy
- Úspěšná léčba rituximabem pro granulomatózně-lymfocytární intersticiální plicní nemoc provázející běžnou variabilní imunodeficienci
- Citlivost klinických izolátů Bordetella pertussis na chemické látky