Srovnání epidemiologických charakteristik výskytu lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2007–2016
Authors:
B. Kříž 1,2; A. Fialová 1; H. Šebestová 1; M. Daniel 1; M. Malý 1
Authors‘ workplace:
National Institute of Public Health, Prague
1; Third Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Bohumír Kříž kept working on the paper until his final day.
2
Published in:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 67, 2018, č. 3, s. 134-140
Category:
Original Papers
Overview
Východisko:
Lymská borelióza (LB) a klíšťová encefalitida (KE) jsou dvě onemocnění přenášená vektory – klíšťaty. Obě onemocnění jsou endemická a jejich výskyt byl hlášen ve všech krajích České republiky (ČR), včetně městských aglomerací, ale v různém poměru. Vzhledem k podmínkám v příhraničních oblastech, jsou velkému riziku vystaveni také obyvatelé sousedních zemí, jako je Rakousko, Německo, Polsko a Slovensko.
Materiál a metody:
Abychom získali více informací o epidemiologii LB a KE v posledním desetiletí, provedli jsme analýzu dat ze systému národní surveillance z let 2007–2016.
Výsledky:
Incidence LB v ČR činila 37,3/100 000 obyvatel a rok (27,6–46,1/100 000). Incidence KE dosáhla 5,7/100 000 (3,4–8,2/100 000) a vykazovala klesající trend, který ale nebyl statisticky významný (p = 0,155). Rozdíl ve výskytu LB a KE se časem zvyšoval. Celkový poměr infikovaných mužů a žen činil 0,84 u LB a 1,51 u KE. Věkově specifická incidence u obou infekcí vykazovala dva typické vrcholy, první ve věkové skupině 5–9 let v případě LB a 15–19 let v případě KE. Druhý vrchol byl u obou infekcí zaznamenán ve věkové skupině 55–64 let. KE představuje významnou hrozbu zejména u dětí do 15 let věku. U 39 074 případů LB patřily k nejčastějším klinickým projevům erythema migrans 62,1 % a neuroborelióza 25,1 %. U všech 5 969 případů KE se infekce projevila postižením nervového systému, a to ve formě meningoencefalitidy (47,9 %), meningoencefalomyelitidy (21,8 %) či meningitidy (19,8 %).
Závěry:
Data svědčí o vysokém riziku infekce LB a KE v ČR. Incidence obou infekcí během roku vykazuje bimodální rozložení. Výskyt LB je 5–6krát častější, než je tomu v případě KE. V posledních letech byl výskyt LB zhruba stabilní, zatímco výskyt KE vykazoval klesající trend. Naše studie je unikátní v tom, že umožnila porovnání výskytu LB a KE v prostoru a čase.
KLÍČOVÁ SLOVA
Lymská borelióza – klíšťová encefalitida – incidence – životní prostředí a klimatické změny
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 67, 2018, č. 3, s. 134–140
Sources
1. Bochnicková M, Szilágyiová M, Gardlík R. Lyme borreliosis-epidemiological analysis of incidence in the northern region of Slovakia. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2012;61(1–2):3–8.
2. Daniel M, Kolář J, Zeman P, et al. Tick-borne encephalitis and Lyme borreliosis: comparison of habitat risk assessments using satelite data. Centr Eur J Publ Hlth, 1999;7(1):35–39.
3. Daniel M, Malý M, Danielová V, et al. Abiotic predictors and annual seasonal dynamics of Ixodes ricinus, the major disease vector of Central Europe. Parasites &Vectors, 2015;8:478. DOI 10.1186/s13071-015-1092-y.
4. Daniel M, Danielová V, Fialová A, et al. Increased Relative Risk of Tick-Borne Encephalitis in Warmer Weather. Front Cell Infect Microbiol,2018;8:90.
5. Dessau RB, Espenhain L, Mølbak K, et al. Improving national surveillance of Lyme neuroborreliosis in Denmark through electronic reporting of specific antibody index testing from 2010 to 2012. Euro Surveill, 2015;20(28).
6. Fowler Å, Forsman L, Eriksson M, Wickström R. Tick-borne encephalitis carries a high risk of incomplete recovery in children. J Pediatr, 2013;163(2):555–560.
7. Gaudelus J. Tick borne encephalitis in children. Arch Pediatr, 2009;16(Suppl 2):S108–14 (In French).
8. Gäumann R, Růžek D, Mühlemann K, Strasser M, Beuret CM. Phylogenetic and virulence analysis of tick-borne encephalitis virus field isolates from Switzerland. J Med Virol, 2011;83(5):853–863.
9. Gray JS, Kahl O, Robertson JN, et al. Lyme borreliosis habitat assessment. Zent Bl Bakteriol, 1998;287:211–228.
10. Hubálek Z. Epidemiology of lyme borreliosis. Curr Probl Dermatol, 2009;37:31–50.
11. Heinz FX, Stiasny K, Holzmann H, et al. Vaccination and tick-borne encephalitis, Central Europe. Emerg Infect Dis, 2013;19(1):69–76.
12. Heinz FX, Stiasny K, Holzmann H, et al. Emergence of tick-borne encephalitis in new endemic areas in Austria: 42 years of surveillance. Euro Surveill, 2015;20(13):9–16.
13. Kaiser R. Tick-borne encephalitis: Clinical findings and prognosis in adults. Wien Med Wochenschr, 2012;162(11–12):239–243.
14. Karbowiak G, Biernat B. The role of particular tick developmental stages in the corculation of tick-borne pathogens affecting humans in Central Europe. 2.Tick-borne encephalitis virus. Ann Parasitol, 2016;62(1):3–9.
15. Krbková L, Bednářová J, Čermáková Z. Improvement of diagnostic approach to Lyme neuroborreliosis in children by using recombinant antigens in detection of intrathecally produced IgM/IgG. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2016;65(2):112–117.
16. Kříž B, Beneš Č, Daniel M. Alimentary transmission of tick-borne encephalitis in the Czech Republic. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2009;58(2):98–103.
17. Kriz B, Maly M, Benes C, Daniel M. Epidemiology of tick-borne encephalitis in the Czech Republic 1970–2008.Vector Borne Zoonotic Dis, 2012;12(11):994–999.
18. Kriz B, Daniel M, Benes C, Maly. The role of game (wild boar and roe deer) in the spread of tick-borne encephalitis in the Czech Republic. Vector Borne Zoonotic Dis, 2014;14(11):801–807.
19. Kriz B, Hubalek Z, Marek M, et al. Results of the screening of tick-borne encephalitis virus antibodies in human sera from eight districts collected two decades apart. Vector Borne Zoonotic Dis, 2015;15(8):489–493.
20. Kříž B, Kott I, Daniel M, et al. Impact of climate changes on the incidence of tick-borne encephalitis in the Czech Republic in 1982–2011. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2015;64(1):24–32.
21. Kriz B, Malý M, Daniel D. Neuroborreliosis in patients hospitalised for Lyme borreliosis in the Czech Republic in 2003–2013. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2017;66(3):116–123.
22. Kříž B, Malý M, Balátová P, et al. A serological study of antibodies to Anaplasma phagocytophilum and Borrelia burgdorferi sensu lato in the sera of healthy individuals collected two decades apart. Acta Parasitol, 2018;63(1):33–39.
23. Lindquist L, Vapalahti O. Tick-borne encephalitis. Lancet, 2008;371(9627):1861–1871.
24. Mehnert WH, Krause G. Surveillance of Lyme borreliosis in Germany, 2002 and 2003. Euro Surveill, 2005;10(4):83–85.
25. Nygård K, Brantsaeter AB, Mehl R. Disseminated and chronic Lyme borreliosis in Norway, 1995–2004. Euro Surveill, 2005;10(10):235–238.
26. Picha D, Moravcová L, Smíšková D. Diagnostic relevance of the chenokine CXCL13 and anti-C6 peptide antibodies in patients with neuroboreliosis. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2017;66(2):112–117 (in Czech).
27. Regulation no.473/2008 annexe 23 Surveillance L.borreliosis, annexe 28 Surveilance Tick-borne encephalitis.
28. Rizzoli A, Hauffe H, Carpi G, et al. Lyme borreliosis in Europe. Euro Surveill, 2011;16(27):pii=19906.
29. Rudenko N, Golovchenko M, Grubhoffer L, Oliver JH Jr. Updates on Borrelia burgdorferi sensu lato complex with respect to public health. Ticks Tick Borne Dis, 2011;2(3):123–128.
30. Rostasy K. Tick-borne encephalitis in children. Wien Med Wochenschr, 2012;162(11–12):244–247.
31. Stanek G, Fingerle V, Hunfeld KP, et al. Lyme borreliosis: clinical case definitions for diagnosis and management in Europe. Clin Microbiol Infect, 2011;17(1):69–79.
32. Stanek G, Wormser GP, Gray J, Strle F. Lyme borreliosis. Lancet, 2012;379(9814):461–473.
33. Süss J. Tick-borne encephalitis 2010: epidemiology, risk areas, and virus strains in Europe and Asia-an overview. Ticks Tick Borne Dis, 2011;2(1):2–15.
34. Vandenesch A, Turbelin C, Couturier E, et al. Incidence and hospitalisation rates of Lyme borreliosis, France, 2004 to 2012. Euro Surveill, 2014;19(34).
35. Zajkowska J, Czupryna P, Kuśmierczyk J, et al. Clinical forms of neuroborreliosis-the analysis of patients diagnosed in department of infectious diseases and neuroinfection medical academy in Bialystok between 2000–2005. Przegl Epidemiol, 2007;61(1):59–65 (In Polish).
Labels
Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiologyArticle was published in
Epidemiology, Microbiology, Immunology
2018 Issue 3
Most read in this issue
- Srovnání epidemiologických charakteristik výskytu lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy v České republice v letech 2007–2016
- Fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy
- Úspěšná léčba rituximabem pro granulomatózně-lymfocytární intersticiální plicní nemoc provázející běžnou variabilní imunodeficienci
- Citlivost klinických izolátů Bordetella pertussis na chemické látky