Diagnostika časných fází difuzního axonálního poranění s využitím imunohistochemických metod

V souboru 12 zemřelých po kraniocerebrálním poranění bylo provedeno histologické a imunohis- tochemické vyšetření mozku se zaměřením na diagnostiku difuzního axonálního poranění (Diffu- se axonal injury, DAI). V traumaticky změněných axonech byla zjišťována imunohistochemická pozitivita ubiquitinu, nízkomolekulárních neurofilament, b-amyloid prekurzor proteinu a neuron - specifické enolázy (NSE). Mimoto bylo prováděno barvení H-E a stříbření na axony metodou dle Palmgrena. Difuzní axonální poranění bylo zjištěno v 7 případech, tj. v 58 %. U postižených s dobou přežití více než 12 hodin byla morfologická diagnóza DAI založena na průkazu tzv. axonálních retrakč- ních kuliček. U zemřelých v prvních hodinách po úrazu, kdy ještě nebyly vytvořeny retrakční kuličky, bylo difuzní axonální poranění diagnostikováno na základě imunohistochemického prů- kazu výše uvedených markerů v úrazově změněných axonech. Nejčasněji se podařilo určit dia- gnózu DAI u zemřelého 2 hodiny po úrazu, kdy axonální léze vykazovaly pozitivitu při imunohistochemickém vyšetření s protilátkou proti neuron-specifické enoláze. V kontrolní skupině 6 náhle zemřelých osob byla zjištěna rovněž přítomnost axonálních otoků, avšak tyto nejevily pozitivitu při imunohistochemickém vyšetření. Imunohistochemický průkaz zejména neuron-specifické enolázy se jevil jako nezbytný pro stano- vení diagnózy časných fází difuzního axonálního poranění, kdy bylo nutné odlišit úrazovou etiolo- gii axonálních deformit od případných změn arteficiálních.

Klíčová slova:
difuzní axonální poranění - imunohistochemie - b-amyloid prekurzor protein - neuronspecifická enoláza - nízkomolekulární neurofilamenta - ubiquitin