#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vitamin/hormon D v dětské revmatologii – minireview a shrnutí pro praxi


Authors: Bouchalová Kateřina 1;  Flögelová Tereza 2;  Pytelová Zuzana 1
Authors‘ workplace: Dětská klinika, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci a FN Olomouc 1;  Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 2
Published in: Čes-slov Pediat 2024; 79 (2): 89-92.
Category:
doi: https://doi.org/10.55095/CSPediatrie2024/012

Overview

Podpořeno grantem MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892) a IGA_LF_2023_037.

Vitamin/hormon D představuje látku s významnou rolí v dětské revmatologii. Mimo dlouho známé protiinfekční efekty je studována jeho protizánětlivá funkce. V randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii u adolescentů se systémovým lupus erythematodes (SLE) bylo zjištěno, že substituce vitaminu D vedla ke snížení aktivity nemoci a redukci únavy pacientů. V případě nesystémové juvenilní idiopatické artritidy (JIA) se jedná o biomarker, který společně s dalšími klinickými a laboratorními znaky hraje roli v predikci inaktivního onemocnění. Publikace studující periodickou horečku s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční lymfadenitidou (periodic fever, aphthous stomatitis, pharyngitis, and cervical adenitis, PFAPA) přinesla poznatek o asociaci nízkých hladin vitaminu D s delším trváním atak a kratšími intervaly mezi atakami. Toto minireview shrnuje poznatky o roli vitaminu D v dětské revmatologii a upozorňuje na možnosti substituce vitaminu D v rutinní klinické praxi. 

Klíčová slova:

léčba – cholekalciferol – prevence – vitamín D – infekce – systémový lupus erythematodes – 25-hydroxy-vitamin D – juvenilní idiopatická artritida – periodická horečka PFAPA

Charakteristika vitaminu/hormonu D

Vitamin D byl po jeho objevu před více než 100 lety zařazen mezi vitaminy. Nicméně 1,25(OH)2D (nyní známý také jako D hormon) představuje steroidní pleiotropní hormon s mnohočetnými biologickými efekty.(1,2) Jedná se o funkce v kalcium-fosfátovém metabolismu, dále antiproliferativní, prodiferenciační, protiinfekční, imunomodulační a antiinflamatorní. V tomto minireview se zaměřujeme především na jeho roli antiinflamatorní. Výše uvedené efekty jsou realizovány, je-li 1,25(OH)2D nebo jeho agonista navázán na receptor pro vitamin D (VDR). Objev, že agonisté VDR mají imunomodulační a protinádorové vlastnosti, vedl k dalšímu studiu těchto látek a možnosti jejich uplatnění v léčbě různých autoimunitních a nádorových onemocnění.(1)

Vitamin D (cholekalciferol) je nutno považovat za nezbytný substrát pro syntézu velmi významného regulačního steroidního hormonu D, zvláště u dětí s revmatickým onemocněním.

Hladiny vitaminu D

Nejrozšířenější metodou k hodnocení statusu vitaminu D v organismu je měření sérových hladin jeho metabolitu 25-hydroxy-vitaminu D – 25(OH)D. Po dlouhou dobu nebyl konsenzus na optimální sérové hladině. Za normální hladinu byla považována hodnota 25(OH)D v rozmezí 20,0–75,0 ng/ml,(3) což odpovídalo hodnotám v SI jednotkách 50–187,5 nmol/l.(4) V roce 2010 Institute of Medicine (IOM) publikoval, že deficit (deficiency) vitaminu D u dětí i dospělých by měl být definován jako hladina 25(OH)D < 20,0 ng/ml (< 50 nmol/l, SI jednotky), insuficience (insufficiency) 21–29 ng/ml a dostatečná hladina (sufficiency) > 30,0 ng/ml (> 75 nmol/l, SI jednotky). Je doporučeno udržování hladiny mezi 40 a 60 ng/ml (100–150 nmol/l, SI jednotky) jako ideální a hladiny do 100 ng/ml (250 nmol/l, SI jednotky) jsou považovány za bezpečné.(1,5) Za těžký deficit (vysoké riziko osteomalacie) je považována hodnota < 5 ng/ml (12,5 nmol/l, SI jednotky), některé prameny uvádějí již hodnotu < 10 ng/ml (25 nmol/l, SI jednotky).(2,6)

Deficit vitaminu D je v naší geografické oblasti velmi častý, jak ukazuje publikace Pludowského et al.(7) V České republice je situace poměrně málo zmapovaná. Podle průřezové studie se novorozenci v ČR zejména v jarních měsících rodí s nedostatečnou hladinou vitaminu D.(8) Výzkum Státního zdravotního ústavu ČR u 419 dětí ve věku 5–9 let zjistil deficit vitaminu D (< 25 nmol/l) u 3 % dětí, insufi-
cienci (25–50 nmol/l) u 24 % a suboptimální hladiny (50–75 nmol/l) u 40 % dětí s významným vlivem roční doby měření s nejnižšími průměrnými hodnotami zjištěnými na jaře.(9)
Z tohoto pohledu lze považovat až za alarmující zjištění, že dietní příjem vitaminu D nedosahuje doporučených dietních hodnot u více než 95 % české populace.(6,10)

Vitamin/hormon D u revmatických onemocnění se zaměřením na děti

V posledním desetiletí byly publikovány práce zaměřené na vitamin D u dětských pacientů s revmatickými nemocemi, které posunují chápání role vitaminu D od potravního doplňku k léku.(11–13) V případě dospělých pacientů s revmatickými nemocemi byla nedávno publikována asociace nízké hladiny vitaminu D a úmrtí z jakékoli příčiny u pacientů s revmatoidní artritidou.(14) U revmatických nemocí často následují relapsy po prodělání infekcí. Tak by protiinfekční role vitaminu D mohla přispívat i k prevenci relapsů. Zatímco protiinfekční role vitaminu D v případě tuberkulózy je známa více než 30 let,(15) aktuálně byly publikovány studie ukazující ochrannou roli vitaminu D proti infekci covid-19.(15,16) 

Systémový lupus erythematodes (SLE)

Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie brazilských autorů Lima et al. studovala efekt 24týdenní suplementace vitaminem D u adolescentů s SLE. Po uvedené době byla průměrná hladina 25(OH)D vyšší ve skupině pacientů se suplementací v porovnání s placebovou skupinou (p < 0,001). Na konci této léčebné intervence bylo zjištěno signifikantní zlepšení indexu aktivity nemoci SLE (Systemic Lupus Erythematosus Disease Activity Index, SLEDAI) (p = 0,010) a dalšího měřitelného parametru European Consensus Lupus Activity Measurement (ECLAM) (p = 0,006) ve skupině se suplementací vitaminu D oproti placebové skupině. Navíc byla popsána signifikantní redukce únavy spojené se společenským životem ve skupině se suplementací vitaminu D ve srovnání s placebovou skupinou (p = 0,008). Cholekalciferol byl dobře tolerován bez vážných vedlejších účinků.(11)

V publikované sérii dětských pacientů s SLE jsme nalezli v čase diagnózy deficit vitaminu D u dvou ze tří pacientek, kdy hladiny 25(OH)D byly 20,9 nmol/l a 30,4 nmol/l, a u jedné nebyla hladina v čase diagnózy stanovena.(17) Rovněž u dalších dvou nemocných dívek s SLE byla zjištěna snížená hladina vitaminu D.(18)

Juvenilní idiopatická artritida (JIA)

Review zaměřené na JIA nalezlo u 32 ze zařazených 38 studií (84,2 %) průměrné hladiny 25(OH)D pod 75 nmol/l, což ukazuje, že pacienti s JIA nemají optimální stav vitaminu D.(19) V případě nesystémové juvenilní idiopatické artritidy (JIA) představuje vitamin D biomarker, který společně s dalšími klinickými a laboratorními znaky hraje roli v prognóze onemocnění. Rezaei et al. analyzovali klinická a laboratorní data v prospektivní longitudinální incepční kohortě 82 dětí s nesystémovou JIA a jejich schopnost predikovat následující charakteristiky nemoci v době 18 měsíců od diagnózy: nulový počet aktivních kloubů, lékařské celkové hodnocení aktivity nemoci ≤ 1 cm (s použitím vizuální analogové škály 0 až 10 cm) a inaktivní nemoc dle kritérií Wallace 2004. Z původně zařazených 112 znaků bylo nalezeno 13, které efektivně predikovaly vývoj nemoci za 18 měsíců. Ty zahrnovaly věk, počet aktivních/oteklých kloubů, postižení zápěstí, kotníků a/nebo kolen, sedimentaci, pozitivitu ANA a plazmatické hladiny pěti inflamatorních biomarkerů (IL-10, IL-17, IL-12p70, soluble low-density lipoprotein receptor-related protein 1 a vitamin D) v čase zařazení do studie. Tato práce upozornila na to, že kombinace klinických a biomarkerových charakteristik JIA je vhodnějším prediktorem vývoje onemocnění než izolované klinické charakteristiky. Pro účely predikce je nutné hodnotit klinické údaje a biomarkery společně. Validace v jiné incepční kohortě JIA je potřebná k potvrzení výsledků.(12) Naši publikovaní pacienti s juvenilní spondyloartritidou/sakroiliitidou měli nízké hladiny vitaminu D.(20)

 

 

Tab. 1: Doporučení pro dětské pacienty s rizikem deficitu vitaminu D, upraveno podle(1)

Věk

Doporučení IOM pro zdravé děti

Doporučení IOM pro zdravé děti
s rizikem deficitu vit. D

Návrh doporučení pro děti
s revmatickými nemocemi

 

EAR
IU (μg) / den

RDA
IU (μg) / den

UL
IU (μg) / den

Denní požadavek
IU/den

UL
IU/den

IU/den

Kojenci

0–6 M

400 (10)

 

1000 (25)

400–1000

2000

1000

6–12 M

400 (10)

 

1500 (38)

400–1000

2000

1500–2000

Děti

1–3 R

400 (10)

600 (15)

2500 (63)

600–1000

4000

2000

4–8 R

400 (10)

600 (15)

3000 (75)

600–1000

4000

2000

Chlapci

9–13 R

400 (10)

600 (15)

4000 (100)

600–1000

4000

2000

14–18 R

400 (10)

600 (15)

4000 (100)

600–1000

4000

2000

Dívky

9–13 R

400 (10)

600 (15)

4000 (100)

400–2000

4000

2000–3000

14–18 R

400 (10)

600 (15)

4000 (100)

400–2000

4000

2000–3000

 

 

Periodická horečka PFAPA

Prospektivní studie 50 postupně zařazených pacientů s periodickou horečkou s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční lymfadenitidou (periodic fever, aphthous stomatitis, pharyngitis, and cervical adenitis, PFAPA) a věkově přiřazených pacientů přinesla poznatek o asociaci nízkých hladin vitaminu D s delším trváním atak a kratšími intervaly mezi atakami. Sérové hladiny 25(OH)D byly u nemocných měřeny 2× ročně. Hladiny vitaminu D byly 18 ± 10 ng/ml u pacientské skupiny a 35 ± 13 ng/ml u kontrol, což představovalo statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Hladiny 25(OH)D byly definovány jako dostatečné (sufficient) při hodnotě aspoň 30 ng/ml, nedostatečné (insufficient) mezi 20 a 30 ng/ml a deficitní při < 20 ng/ml. Nízká hladina vitaminu D byla nalezena u 38 pacientů s PFAPA a 20 pacientů z kontrolní skupiny. Multivariantní logistická regresní analýza popsala asociaci C-reaktivního proteinu (CRP) (odd ratio [OR] = 2,7, 95% confidence interval [CI] = 2,4–4,1) a sérové hladiny 25(OH)D < 30 ng/ml (OR = 2,1, 95% CI = 1,8–2,5) s výskytem PFAPA. Autoři popsali silnou korelaci syndromu PFAPA a insuficience vitaminu D. Hypovitaminóza D může být silným rizikovým faktorem rekurence epizod PFAPA.(13)

Substituce vitaminu D u dětí s revmatickými nemocemi

Review Vojinovic a Cimaze přineslo návrh doporučení pro substituci vitaminu D u dětí (tab. 1), který zohledňuje, zda se jedná o dítě zdravé, v riziku nedostatku vitaminu D, nebo s revmatickým onemocněním.(1) Jedná se o návrh doporučení snadno aplikovatelný v rutinní klinické praxi.

Komentář a shrnutí pro praxi

Vitamin/hormon D hraje v lidském organismu významné pleiotropní role. Z praktického hlediska je důležité, že hladiny vitaminu D – 25(OH)D – jsou snadno měřitelné. Vitamin D tedy lze substituovat u dětských revmatických pacientů dle návrhu doporučení publikovaného v literatuře a s přihlédnutím k naměřeným hladinám. Recentně byly publikovány práce ukazující na roli vitaminu D v prognóze i léčbě některých dětských revmatických nemocí (SLE, JIA, PFAPA), nicméně zatím nejsou součástí evidence-based doporučení Single Hub and Access Point for Paediatric Rheumatology in Europe (SHARE) pro diagnostiku a léčbu, neboť zmíněná doporučení vznikla před zveřejněním výše uvedených publikací. 


Sources

1.  Vojinovic J, Cimaz R. Vitamin D—update for the pediatric rheumatologists. Pediatr Rheumatol Online J 2015; 13: 18. doi: 10.1186/s12969-015-0017-9

2.  Bikle DD, Adams JS, Christakos S. Vitamin D: production, metabolism, action, and clinical requirements. In: Bilezikian JP, Bouillon R, Clemens T, et al. (eds.). Primer on the Metabolic Bone Diseases and Disorders of Mineral Metabolism. 9th ed. Wiley Blackwell 2019: 230–240. 

3.  Bayer M. Vitamin D. In: Bayer M, Kutilek S, Feber J, Gut J. Metabolická onemocnění skeletu u dětí. 1st ed. Praha: Grada 2002: 70–77.

4.  https://unitslab.com/node/84

5.  Institute of Medicine (US) Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium; Ross AC, Taylor CL, Yaktine AL, Del Valle HB (eds.). Dietary reference intakes for calcium and vitamin D. Washington (DC): National Academies Press (US) 2011. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56070/

6.  Horak P. Nedostatek vitaminu D a jeho zdravotní dopady. Vnitř Lék 2019; 65(11): 724–727.

7.  Pludowski P, Grant WB, Bhattoa HP, et al. Vitamin D status in central Europe. Int J Endocrinol 2014; 2014:8 589587.

8.  Dort J, Bayer M, Dortova E, et al. Vitamin D and other parameters of calcium and phosphate metabolism in healthy term newborns after birth. Osteol Bull 2007; 12(2): 70–73.

9.  Sochorova L, Hanzlikova L, Cerna M, et al. Assessment of vitamin D status in Czech children. Cent Eur J Public Health 2018; 26(4): 260–264.

10.  Bischofova S, Dofkova M, Blahova J, et al. Dietary intake of vitamin D in the Czech population: a comparison with dietary reference values, main food sources identified by a total diet study. Nutrients 2018; 10(10): pii: E1452.

11.  Lima GL, Paupitz J, Aikawa NE, et al. Vitamin D supplementation in adolescents and young adults with juvenile systemic lupus erythematosus for improvement in disease activity and fatigue scores: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Arthritis Care Res (Hoboken) 2016; 68(1): 91–8.

12.  Rezaei E, Hogan D, Trost B, et al. Clinical and associated inflammatory biomarker features predictive of short-term outcomes in non-systemic juvenile idiopathic arthritis. Rheumatology (Oxford) 2020; 59(9): 2402–2411. doi: 10.1093/rheumatology/kez615

13.  Nalbantoğlu A, Nalbantoğlu B. Vitamin D deficiency as a risk factor for PFAPA syndrome. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2019; 121: 55–57. doi: 10.1016/j.ijporl.2019.02.047

14.  Cai B, Zhou M, Xiao Q, et al. L-shaped association between serum 25-hydroxy-vitamin D and all-cause mortality of individuals with rheumatoid arthritis. Rheumatology (Oxford) 2023; 62(2): 575–582. doi: 10.1093/rheumatology/keac341

15.  Bilezikian JP, Bikle D, Hewison M, et al. Mechanisms in endocrinology: vitamin D and COVID-19. Eur J Endocrinol 2020; 183(5): R133–R147. doi: 10.1530/EJE-20-0665

16.  Bilezikian JP, Binkley N, De Luca HF, et al. Consensus and controversial aspects of vitamin D and COVID-19. J Clin Endocrinol Metab 2023; 108(5): 1034–1042. doi: 10.1210/clinem/dgac719

17.  Bouchalova K, Flögelova H, Horak P, et al. Systémový lupus erythematodes s hematologickými projevy – nemoc mnoha tváří: kazuistiky a shrnutí pro praxi. Čes-slov Pediat 2021; 76 (6): 303–311.

18.  Bouchalova K, Flögelova H, Pytelova Z, et al. Diferenciální diagnostika artralgií a artritid – diagnostické možnosti v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost – kazuistiky a shrnutí pro praxi. Pediatr praxi 2023; 24(3): 179–85.

19.  Finch SL, Rosenberg AM, Vatanparast H. Vitamin D and juvenile idiopathic arthritis. Pediatr Rheumatol Online J 2018; 16(1): 34. doi: 10.1186/s12969-018-0250-0

20. Bouchalova K, Frydrychova L, Moskorova V, et al. Juvenilní spondyloartritida/sakroiliitida (dříve nazývaná Bechtěrevova nemoc) se zaměřením na časnou diagnostiku a terapii – kazuistiky a shrnutí pro praxi. Pediatr praxi 2023; 24(6): 411–415.

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#