Problematika dětské tuberkulózy

Tuberkulóza patří k nejstarším chorobám lidstva. Za prvý doklad o její existenci se považuje nález z doby neolitické (ostitis vertebrarum). Ve staré Indii byla tak rozšířena, že se nazývala králem nemocí (radžajakšma). Aristotelés popsal problém nakažlivosti TBC (ftizik vydechuje nakažlivý vzduch). Sylvius popsal základní anatomické známky plicní formy – tuberculum a kavernu. Největším objevem v dějinách TBC byl v roce 1882 průkaz vyvolavatele onemocnění Robertem Kochem (Mycobacterium tuberculosis). V roce 1921 připravili Francouzi Calmette a Guérin z kmene Mycobacterium bovis živou oslabenou vakcínu (BCG vakcína).

Tuberkulóza je dnes stále jednou z nejčastějších infekčních onemocnění na celém světě. Je druhou nejčastější smrtící infekcí po infekci HIV. K hlavním příčinám, které nepříznivě ovlivňují výskyt tuberkulózy ve světě, patří šíření infekce HIV, a to i v zemích s velmi nízkou incidencí tuberkulózy. Dále je to narůstání výskytu multirezistentních a v poslední době i extenzivně rezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis, které vznikají v důsledku nevhodného složení a délky léčebných režimů, a které se obtížně léčí.

V roce 1949 bylo v Thomayerově nemocnici v Praze Krči, která vznikla z původních Masarykových domovů – sociálních ústavů hl. m. Prahy, založena dětská tuberkulózní léčebna, kde ve 3 pavilonech bylo umístěno 270 dětí od kojeneckého věku až do věku 15 let.

Na tomto oddělení, které se postupně změnilo v dětskou kliniku, jsou dodnes soustředěni pacienti s dětskou tuberkulózou z celé České republiky.

Výskyt tuberkulózy u dětí  byl v období před započetím očkování proti TBC velmi vysoký. V roce 1955 bylo u nás hlášeno 3443 nových případů, což odpovídalo incidenci 95,7/100 000 dětí do 15 let věku. V témže roce zemřelo na TBC 178 dětí, tj. 4,9/100 000 dětí. Většinou umírali pacienti s generalizovanou formou TBC, jako akutní miliární TBC nebo bazilární meningitidou. Tato, pokud nevedla ke smrti, zanechávala většinou rozsáhlé trvalé motorické i psychické následky.

BCG vakcína přispěla vedle zlepšování sociální situace významnou měrou k  poklesu výskytu tuberkulózy u dětí. Závažné hematogenní formy, jako akutní miliární TBC a TBC bazilární meningitida, téměř vymizely. V posledních letech narůstal počet komplikací po BCG vakcinaci, takže od 1. 11. 2010 bylo zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze a nyní se očkují jen rizikové skupiny. Od té doby se podle očekávání opět zvyšuje incidence dětských případů a vyskytují se do této doby nepozorované závažné formy plicní i mimoplicní (několik případů bazilární meningitidy). Nastal významný nárůst onemocnění netuberkulózními mykobakteriemi, převážně aviární mykobakteriózou, která se díky zkřížené imunitě v proočkované dětské populaci dosud nevyskytovala. Těchto případů je dnes mnohem více než případů tuberkulózy a jejich léčba je velmi obtížná, protože jsou rezistentní na většinu základních i náhradních antituberkulotik.

V současné době otevřených hranic, migrační krize, módního cestování do exotických krajin je nutné na onemocnění tuberkulózou stále pomýšlet. Pro skutečnost, že problém tuberkulózy onemocnění celosvětově není vyřešen, svědčí intenzivní práce na přípravě nových, účinnějších vakcín proti TBC. Přestože patříme k zemím, kde je nízká incidence dětské tuberkulózy, nesmíme na ni v našich diferenciálně diagnostických úvahách zapomínat.

Prof. MUDr. Karel Křepela, CSc.