Prevence a léčba problémů způsobených alkoholem a tabákem u dětí a dospívajících – dobré možnosti existují
Published in:
Čes-slov Pediat 2009; 64 (10): 451-453.
Category:
Editorial
V tomto čísle najdou čtenáři práci Csémyho a Hamanové zabývající se epidemiologií zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících. Autoři správně poukazují na rizika. K nim patří vztahové problémy, rizikové sexuální chování, horší školní prospěch, agresivita, úrazy a zneužívání ilegálních drog.
V další práci autorky Králíková a Páleníková zasazují do širších společenských souvislostí zneužívání tabáku u dospívajících. Oprávněně zdůrazňují faktor dostupnosti tabáku pro děti. Její snížení má prokazatelně pozitivní efekt [22]. Obě zmíněné práce zde doplníme přehledem toho, co se v praxi osvědčilo. Problematika návykových nemocí prolíná celou pediatrií, počínaje vrozenými vadami v důsledku zneužívání alkoholu během těhotenství a konče léčbou astmatu v dospívání.
Prevence problémů působených alkoholem, tabákem i jinými návykovými látkami v normální populaci
Kvalitní preventivní programy pro celou populaci se obvykle zaměřují na více relevantních návykových rizik současně, tj. prevenci zneužívání alkoholu, tabáku i ilegálních drog. Má to svoji logiku, protože např. dovednosti odmítání, které dítě nejprve uplatní ve vztahu k alkoholu nebo tabáku, může v pozdějších letech použít i u jiných drog.
Prevence ve školním prostředí může být účinná. Podmínkou ovšem je, aby program byl intenzivní (např. 20 až 30 hodin v průběhu 2 až 3 let), interaktivní a dospívající při něm získali relevantní dovednosti (např. odmítání, rozhodování se, sebemotivace, relaxační dovednosti). Lze doložit, že zmíněné postupy jsou účinné i mimo severoamerický kontinent [3, 19]. Perry a spol. [19] využívali kromě nácviku relevantních dovedností také připravené vrstevníky, kteří žijí zdravě, tj. peer prvek. Ten se také používá i při krátké intervenci a léčbě.
Účinná je prevence na úrovni rodiny. Pomáhá dostatek času, který rodiče tráví s dítětem, schopnost stanovit a prosazovat zdravé normy, dohled ze strany rodičů a také schopnost rodičů řešit problémy. Praktický návod pro rodiče nabízíme v knize, která je volně na www.drnespor.eu [13]. Na celospolečenské rovině je nejdůležitější snížení dostupnosti, zákaz reklamy a vyšší zdanění.
Prevence u zvláště ohrožených
Zvýšené riziko může být dáno faktory na úrovni dospívajícího (rizikovým faktorem je např. ADHD [7]). Rizikové faktory najdeme i na úrovni rodiny, školy vrstevníků atd. Prevence u zvláště ohrožených by se měla zaměřit na ovlivnitelné faktory. Např. dospívajícího, který má problémy s komunikací, lze naučit sociální dovednosti. Podobně tomu, kdo trpí napětím, je možné nabídnout relaxační techniky.
Užitečným nástrojem k identifikaci rizikových faktorů je Tarterův dotazník pro dospívající, jehož česká verze je volně k dispozici [14].
Léčba a krátká intervence pro zneužívání látek a závislost u dospívajících obecně
Friedman a Glickman [5, 6] shrnuli charakteristiky účinných terapeutických programů pro dospívající zneužívající návykové látky. Pro ambulantní terapii to byla léčba většího počtu klientů, organizace speciálního vzdělávání pro neprospívající, dostatečný rozpočet, specializované poradenství, týkající se problémových oblastí života dospívajících a některé psychoterapeutické postupy jako krizová intervence, gestalt terapie, muzikoterapie a arteterapie. V ústavní léčbě se osvědčili dobrovolníci v přímém kontaktu s pacienty, relaxační techniky a praktická pomoc při řešení životních problémů.
Užitečné jsou také postupy, při kterých se nejčastěji za pomoci vhodných otázek posiluje motivace [4, 12].
Právě u dětí a dospívajících je velmi důležitá rodinná terapie nebo nějaká forma spolupráce s rodiči. Rodina totiž může bezděčně návykové chování posilovat (třeba tím, že ho usnadňuje). Na druhou stranu rodina často disponuje silnými motivačními nástroji, kterých je vhodné využívat v prevenci i léčbě (např. [9]). Lze souhlasit s názorem, že zajímavým nástrojem může být i internet [17, 20].
Při léčbě se využívá princip stupňovité péče, tj. nejlehčí problémy se zvládají za pomoci krátké intervence a svépomoci, závažnější soustavnou ambulantní léčbou a ještě závažnější se léčí ústavně.
Léčba a krátká intervence pro závislost na tabáku u dospívajících
Souběžná léčba závislosti na tabáku a závislosti na jiné látce u dospívajících zlepšuje výsledky léčby obou závislostí [10]. Autorky Králíková a Páleníková správně uvádějí, že nikotin ve formě náplasti a nosního spreje je u této populace neúčinný. Naproti tomu nikotinové žvýkačky účinné jsou, ale v kombinaci s poradenstvím [21]. Závislost na tabáku u dospívajících je rozhodně léčitelná (např. Joffe a spol., 2009). Použít lze i vareniklin, dávkování je ale třeba přizpůsobit hmotnosti [2], a bupropion.
Patrně z hlediska praktických pediatrů nejdůležitější práci na toto téma napsali Pbert a spol. [18]. Tito autoři prokázali účinnost krátké intervence u dospívajících využívající princip 5A (ask, advise, assess, assist, arrange, tj. zeptej se na kouření, posuzuj, poraď, pomoz a naplánuj kontroly). Kromě toho citovaní autoři využili také spolupráci vrstevníků, kteří přestali kouřit. Kombinování více postupů je možné a obvykle zvyšuje efektivitu.
Krátká intervence a léčba pro zneužívání alkoholu a závislost u dospívajících
Velká část škod, které alkohol působí, není spojená se závislostí. Úrazy, dopravní nehody, násilí a otravy související s alkoholem nastávají také u dospívajících, kteří nejsou závislí. Dejong a spol. [1] identifikovali jako účinné používání diagnostických dotazníků, které zároveň posilují motivaci. Podobný dotazník je k dispozici v češtině [15]. Posilování motivace často nenápadně probíhá při diagnostickém rozhovoru. Lékař se s pochopením ptá na problémy, které návykové chování působilo. Získává tak informace a zároveň zvyšuje motivaci ke změně. Jako účinné se ukázalo i snižování dostupnosti.
U dospívajících závislých na alkoholu lze použít podobné postupy, jaké se využívají při léčbě dospělých [11]. Disulfiram je u dospívajících účinný za předpokladu, že je podáván supervidovaně, tj. zdravotníky [16], vhodné mohou být i naltrexon, psychoterapie a socioterapie (např. Anonymní alkoholici). Je výhodné uvedené postupy kombinovat. I u dospívajících platí, že závislost na alkoholu je chronická nemoc a její léčba je úspěšná, když se léčí jako chronická nemoc.
Závěr
Prevence, krátká intervence a léčba škod působených alkoholem a tabákem je u dětí a dospívajících efektivní. Pediatři se na ní mohou podílet přímo a také nepřímo – tím, že nabídnou rodičům a školám informace o účinných postupech.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
Oddělení léčby závislostí – muži
Ústavní 91
181 02 Praha 8
e-mail: www.drnespor.eu
Sources
1. Dejong W, Larimer ME, Wood MD, Hartman R. NIAAA’s rapid response to college drinking problems initiative: reinforcing the use of evidence-based approaches in college alcohol prevention. J. Stud. Alcohol Drugs Suppl. 2009;(16): 5–11.
2. Faessel H, Ravva P, Williams K. Pharmacokinetics, safety, and tolerability of varenicline in healthy adolescent smokers: a multicenter, randomized, double-blind, placebo-controlled, parallel-group study. Clin. Ther. 2009;31(1): 177–189.
3. Faggiano F, Galanti MR, Bohrn K, Burkhart G, Vigna-Taglianti F, Cuomo L, Fabiani L, Panella M, Perez T, Siliquini R, van der Kreeft P, Vassara M, Wiborg G; EU-Dap Study Group. The effectiveness of a school-based substance abuse prevention program: EU-Dap cluster randomised controlled trial. Prev. Med. 2008;47(5): 537–543.
4. Feldstein SW, Forcehimes AA. Motivational interviewing with underage college drinkers: a preliminary look at the role of empathy and alliance. Am. J. Drug Alcohol Abuse 2007;33(5): 737–746.
5. Friedman AS, Glickman NW. Program characteristics for successful treatment of adolescent drug abusers. J. of Nervous and Mental Disease 1986;174(11): 669–679.
6. Friedman AS, Glickman NW. Residential program characteristics for completion of treatment by adolescent drug abusers. J. of Nervous and Mental Disease 1987;175(7): 419–424.
7. Huizink AC, van Lier PA, Crijnen AA. Attention deficit hyperactivity disorder symptoms mediate early-onset smoking. Eur. Addict Res. 2009;15(1): 1–9.
8. Joffe A, McNeely C, Colantuoni E, An MW, Wang W, Scharfstein D. Evaluation of school-based smoking-cessation interventions for self-described adolescent smokers. Pediatrics 2009;124(2): e187–194.
9. Liddle HA, Dakof GA, Turner RM, Henderson CE, Greenbaum PE. Treating adolescent drug abuse: a randomized trial comparing multidimensional family therapy and cognitive behavior therapy. Addiction 2008;103(10): 1660–1670.
10. Myers MG, Prochaska JJ. Does smoking intervention influence adolescent substance use disorder treatment outcomes? Subst. Abus. 2008;29(2): 81–88.
11. Nešpor K. Zůstat střízlivý. Brno: Host, 2006: 238.
12. Nešpor K. Návykové chování a závislost. Třetí aktualizované vydání. Praha: Portál, 2007: 176.
13. Nešpor K, Csémy L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003: 104. Dostupné na www.drnespor.eu.
14. Nešpor K, Csémy L, Provazníková H. Dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti (volně podle R. E. Tartera). Praha: Státní zdravotní ústav v nakladatelství Fortuna, 1998: 48. Volně na www.drnespor.eu/tartk8.doc.
15. Nešpor K, Scheansová A. Motivační dotazník jako intervenční a diagnostický nástroj. Bulletin Sdružení praktických lékařů 2009;19(2): 22–28. Volně ke stažení na www.drnespor.eu/motdot18.doc.
16. Niederhofer H, Staffen W. Comparison of disulfiram and placebo in treatment of alcohol dependence of adolescents. Drug Alcohol Rev. 2003;22(3): 295–297.
17. Norman CD, Maley O, Li X, Skinner HA. Using the internet to assist smoking prevention and cessation in schools: a randomized, controlled trial. Health Psychol. 2008;27(6): 799–810.
18. Pbert L, Flint AJ, Fletcher KE, Young MH, Druker S, DiFranza JR. Effect of a pediatric practice-based smoking prevention and cessation intervention for adolescents: a randomized, controlled trial. Pediatrics 2008;121(4): e738–e747. Tato práce je v celém rozsahu volně k dispozici na internetu.
19. Perry CL, Stigler MH, Arora M, Reddy KS. Preventing tobacco use among young people in India: Project MYTRI. Am. J. Publ. Health 2009;99(5): 899–906.
20. Riper H, Kramer J, Keuken M, Smit F, Schippers G, Cuijpers P. Predicting successful treatment outcome of web-based self-help for problem drinkers: secondary analysis from a randomized controlled trial. J. Med. Internet Res. 2008 22;10(4): e46.
21. Rosen IM, Maurer DM. Reducing tobacco use in adolescents. Am. Fam. Physician 2008 15;77(4): 483–490.
22. Tutt D, Bauer L, Difranza J. Restricting the retail supply of tobacco to minors. J. Publ. Health Policy 2009;30(1): 68–82.
Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescentsArticle was published in
Czech-Slovak Pediatrics
2009 Issue 10
Most read in this issue
- Syndromy periodických horeček
- Trichophyton verrucosum jako neobvyklý původce infekce rány ve vlasaté části hlavy
- Užívání alkoholu českými adolescenty
- Zkušenosti dětí mladšího školního věku s legálními drogami