#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zpráva z mítinku Evropského dermatologického fóra (EDF) v Montreux, 25.–27. 1. 2024


Published in: Čes-slov Derm, 99, 2024, No. 2, p. 99-100
Category: News from abroad and congresses

Pravidelně každý rok na konci ledna se koná (letos již 27. ročník) mítink Evropského dermatologického fóra (EDF) v některém ze švýcarských měst, v posledních pěti letech v Montreux. Sdružuje vůdčí osobnosti oboru z evropských zemí.

Nové poznatky

Dr. Donati (Itálie) řešil problém epigenetického přenosu (translace) ze zánětlivých procesů a ran, které může v prekancerózních lézích, a to i vzdálených, provokovat nádorový růst. Opakované záněty se mohou propisovat do chromatinové paměti a také aktivovat signální dráhy. To může mít význam zejména u field cancerisation, kde se uplatní více epiteliálních pamětí a zvýší se počet spinaliomů.

Dr. Benitah (Španělsko) zdůraznil význam cirkadiálních rytmů pro funkci buněk, zejména kmenových. Musí být dodržované pravidelné cykly světla, spaní, příjmu potravy, jinak dochází k urychlení stárnutí a vzniku rakoviny, vznikají metabolické a neurální poruchy. Cirkadiální rytmus je tkáňově specifický a v různých tkáních může probíhat asynchronně. Při narušení dochází ke stresu, který se např. ve svalech projeví autofagií, v játrech proteostázou. Rytmické funkce probíhají nejen autonomně na tkáňové úrovni (tvoří 15 % řízení rytmu, jsou odolnější a zůstávají stálé i během stárnutí), ale také řízené mozkem. V kůži komunikace epidermis-mozek řídí asi 35 % epidermálních funkcí, zatímco 55 % probíhá autonomně. Pokusy na myších prokázaly, že tento mechanismus funguje i u dalších tkání, např. u svalů a narušení komunikace s mozkovými hodinami vede k předčasnému stárnutí svalů.

V další části věnované individualizované diagnostice se prof. Gilliet (Švýcarsko) zmínil o možnosti křížově srovnávat molekulární profily v bioptovaných vzorcích kůže. Je např. známo, že u psoriázy převažují Th17, u atopického ekzému Th2, u lichenu Th1, u CLE IFNαβ, apod. Stanovení výskytu chemokinů a buněčných profilů v kůži je schopno precizovat diagnostiku, vysvětlit např. některé non-respondéry na léčbu a zacílit jiným typem léčby. Pomůže také určit nejasné erytrodermie (např. odlišit ekzém od polékové erupce), nebo exantémy (kde klinická i histologická diagnostika selhává). U některých nemocí může dojít k imunologickému přesmyku (např. z Th1 na Th2 profil) během léčby, je potřeba provést novou biopsii a léčbu podle ní aktualizovat. Zůstává otázkou, kdo takovou diagnostiku zaplatí.

Prof. Mitteldorfová (SRN) se zabývala úlohou histopatologie v moderní diagnostice, která umožňuje nejen odečtení klasických histologických formací, ale i expresi antigenů (imunohistochemie). Čím více takových znaků se určí, tím je diagnostika přesnější: zejména u hematologických malignit, je to přínosné. Například stanovení CD30+ buněk umožňuje monitorování léčby mycosis fungoides.

Prof. Corsini (Itálie) informoval o nové léčbě dyslipidemií pomocí antisense oligonukleotidů. Inclisiran (je to small interfering RNA – siRNA) se inkorporuje do dvoušroubovice RNA a vytvoří RISC (RNA Induced silence complex), který zablokuje metabolismus lipidů nukleotidem a pak ve tkáni vydrží několik měsíců. Injekce se podávají po 6 měsících, nežádoucím účinkem může být trombocytopenie. V budoucnu může mít i tento princip léčby kožní indikace.

Umělá inteligence (AI) v medicíně

Dr. Savevski (Itálie) informoval o zřízení Centra AI v privátní nemocnici Humanitas před 4 lety. Klade si za cíl zlepšení diagnostiky a personální péče s multidisciplinárním přístupem. Má komplexní databanku, kde se zpracovávají klinické, histologické a laboratorní údaje spolu s veřejně dostupnými daty. Na počátku je potřeba položit klinické otázky, pak dochází ke tvorbě modelů, jejich evaluaci a interpretaci, a nakonec monitorování jejich uplatnění v praxi. Přitom spolupracují s řadou dalších center v EU, hlavně na projektech v GIT endoskopii, hematologii a onkologii. Jsou např. schopni z textové předlohy syntetizovat obrázek, a naopak z obrázku vytvořit validní text.

Ing. Asti (Itálie) z téhož pracoviště vysvětloval, co je podstatou medicínského inženýrství. Ze skutečných dat se pomocí generativní AI vytvoří syntetická data, která slouží k tvorbě modelů, jež mají různé použití. Jako příklad uvedl stanovení optimálního okamžiku pro transplantaci allogenních hematogenních kmenových buněk u pacienta s leukemií.

Prof. Malvehy (Španělsko) považuje za klíčové rozhodnout, kdy a jak použít AI. Zatím nejvhodnější jsou radiologie (strojový popis RTG snímků je již natolik rozšířen, že někdo považuje výuku radiologie při studiu medicíny za zbytečnou), patologie, oční a také dermatologie. Při hodnocení dermatoskopie již jasně vítězí stroj, k detekci melanomu se také používá celotělový scan. Mezi pacienty si našla oblibu celá řada mobilních aplikací (Skin Scan, TeleSkin, Skin Vision). Posedlost touto tele-diagnostikou se nazývá cyberochondrie. K přínosům AI v medicíně počítá také úsporu času lékaře, který bude moci více naslouchat pacientovi. V následné diskusi zaznělo několik myšlenek: Neodcizí AI lékaře pacientovi; nevytvoří AI úplně „ujetá“ data; nebudou již medici chtít studovat a nezmění to zcela jejich přístup k medicíně? Zatím má člověk jednu přednost před AI – je schopen rozpoznat, co se zcela vymyká a vyřadit to z posuzování.

 

Imunitní systém a mikrobiom

Prof. Gallo (USA) popsal úlohy antimikrobiálních peptidů (AMP) v kůži, které jsou zaměřeny zejména proti invazivním bakteriím. V podstatě na celém kožním povrchu jsou schopny prorazit membránu bakterií a aktivovat další imunitní pochody. Jako příklad efektivity proti E. coli ukázal funkci AMP S100A7. Zatímco na umytých prstech se již za 10 minut ukázal zlatý stafylokok, nebyl tam žádný E. coli (použitím ochranných rukavic při přípravě jídla se paradoxně připravíme o přirozenou dezinfekci proti E. coli). Avšak funkce některých AMP mohou být dvojsečné. Například LL-37 spouští psoriázu, podporuje rosaceu a fotosenzitivitu. Podporuje také tvorbu aterogenních plátů, a zvyšuje tak kardiovaskulární rizika. Vyvstává otázka, proč tedy máme na kůži tolik bakterií, když máme AMP? Jedná se o symbiotické bakterie, které působí protizánětlivě a také vytlačují patogenní bakterie, zejména zlatého stafylokoka. Jako modelovou situaci dysbiózy uvedl atopickou dermatitidu (AD). Při zánětu se mění složení flóry, Staphylococcus aureus spouští zánět a svědění. Staphylococcus aureus na kůži přežívá, protože je nízká produkce AMP u AD, a navíc protektivní bakterie (koaguláza negativní Staphylococcus aureus) chybí. Tato situace se dá změnit např. dodáním prospěšných bakterií stěrem ze zdravé kůže – pokusy s tímto postupem prokázaly u 2/3 osob s AD po týdnu zlepšení. Dalšími indikacemi takové probiotické terapie mohou být rosacea, akné a další.

Budoucnost dermatologie

Dr. Guenová (Švýcarsko) se zamýšlela jako mladá dermatoložka nad budoucností oboru. Rozvíjí se farmaceutický průmysl, dochází k elektronizaci, automatizaci dávkování léků, rozšiřuje se telemedicína. Téměř 30 % populace trpí nějakou kožní nemocí. Rozšiřují se vakcinace proti infekčním nemocem, objevují se léky proti stárnutí, také nová lokální léčba a moderní systémové léky. Díky vědeckým poznatkům se zlepší diagnostika, budou nové makroi mikrometody. Změní se zastoupení nemocí, naroste výskyt rakoviny. Je nutné dobře znát klasifikaci nemocí a rozeznat ty nejdůležitější. Dermatologie v USA přitahuje ty nejlepší studenty. S věkem však klesá motivace. Mladí by měli být „smart“, mít oporu ve starších a mít oči otevřené.

Vzdělávání

Prof. Golnick informoval o končícím projektu Erasmus EADU a o vytvoření dermatologické učebnice Webbook.

Dr. Djamei představil CYBERDERM, aplikaci, kterou lze zdarma stáhnout do mobilu a používat k výuce v 7 jazycích.

Prof. Burg referoval o platformě DOIT, kde je spousta obrázků. Pouze 2 % studentů pokračují do dermatologie a měli by o ní vědět.

Dr. Mammadov upozornil na „Global Skin“, která sdružuje pacientské organizace ze 70 zemí, EU je zastoupena nejvíce.

Závěr

Členové EDF uctili památku nedávno zemřelé prof. Ranki (Finsko) a prof. Hönigsmanna (Rakousko). Za hlavní úkol pro příští období si vytyčili práci na společných Guidelines EADV/EDF. Příští mítink se bude konat ve dnech 23.–25. 1. 2025 opět v Montreux.

Zapsal:
doc. MUDr. Karel Ettler, CSc.
Klinika nemocí kožních a pohlavních FN a LF UK
Sokolská 581
500 05 Hradec Králové


Labels
Dermatology & STDs Paediatric dermatology & STDs
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#