Běžná variabilní imunodeficience komplikovaná polyartritidou – kazuistika
Authors:
O. Kryštůfková 1; Š. Růžičková 1; M. Vlková 2; R. Wiesnerová 3; J. Gatterová 1; Z. Kramářová 1; I. Půtová 1; J. Vencovský 1
Authors‘ workplace:
Revmatologický ústav, Praha
1; Ústav klinické imunologie a alergologie FN, Brno
2; Revmatologická ambulance nemocnice, Kolín
3
Published in:
Čes. Revmatol., 13, 2005, No. 4, p. 176-181.
Category:
Case Report
Overview
Předkládáme kazuistiku 50leté pacientky s běžným variabilním imunodeficitem (CVID), u které došlo k rozvoji polyartritického syndromu v časové souvislosti s proběhlým vícečetným očkováním (indikovaným z profesních důvodů). CVID byl diagnostikován ve věku 42 let na podkladě klinického obrazu opakovaných pneumonií a uroinfekcí, asymptomatického abscesu v malé pánvi, laboratorního nálezu poklesu hladin imunoglobulinů IgG (2,6 g/l) a IgA (0,5 g/l) a pozdějšího průkazu nedostatečné specifické protilátkové odpovědi po vakcinaci proti hepatitidě A a enterovirům (poliomyelitis). Byla zahájena pravidelná substituční léčba intravenosními imunoglobuliny (IVIG) v dávce 350–400 mg/kg hmotnosti/měsíc. K rozvoji těžkého polyartritického syndromu s klinickým obrazem a rentgenovým nálezem kompatibilním s revmatoidní artritidou (RA) došlo ve věku 46 let. Diagnostická kritéria ACR pro RA byla splněna, mimo pozitivity revmatoidního faktoru (RF). Možná ureaplazmová etiologie polyartritidy byla vyloučena terapeutickým testem s antibiotiky. Účinek kortikoidů a antimalarik nebyl dostatečný a léčba sulfasalazinem byla ukončena pro gastrointestinální nesnášenlivost. Pro vysokou aktivitu artritidy (DAS=6,95) byl do kombinace doplněn metotrexát s dobrým efektem (DAS odpověď= 3,73, aktuální DAS = 3,15) a mohla být ukončena léčba steroidy. Během 4letého sledování se i při plné substituci IVIG objevily opakované infekce močových cest a léčba metotrexátem byla přerušena, což vedlo k další reaktivaci polyartritidy a metotrexát byl opět po 6 měsících nasazen. V práci je diskutován možný vliv očkování na vznik polyartritidy v geneticky vnímavém terénu u pacientky s pozitivní rodinnou anamnézou RA (u otce) a s nosičstvím alel HLA-DRB1*0101 a IL-1RN*2 predisponujících k rozvoji autoimunitních onemocnění a vážnějšího průběhu polyartritidy. Dále jsou zvažována rizika vzniku oportunních infekcí a možného prohloubení protilátkového imunodeficitu při bazální léčbě polyartritidy.
Klíčová slova:
běžná variabilní imunodeficience, revmatoidní artritida, vakcinace, sdílený epitop, metotrexát
Labels
Dermatology & STDs Paediatric rheumatology RheumatologyArticle was published in
Czech Rheumatology
2005 Issue 4
Most read in this issue
- Protilátky proti citrulinovaným proteinům u revmatoidní artritidy
- Zkušenosti s aplikací leflunomidu (ARAVA) v léčbě aktivní revmatoidní artritidy v klinické praxi v České republice (hodnocení registru nemocných České revmatologické společnosti)
- Virové artritidy
- RS3PE syndrom (Remitting seronegative symmetrical synovitis with pitting edema) Přechodná séronegativní symetrická synovitida s plastickým edémem