Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie ČR –první zkušenosti s elektronickým sběrem dat a vize do budoucna

Overview

Cíl studie:
Sledování provádění laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) a ostatních gynekologických laparoskopických hysterektomií (LH, TLH, LSH, LARVH a TRH). Shromažďovaná data zahrnují údaje o počtech operací, indikací, počtech a typech komplikací.

Typ studie:
Retrospektivní studie (Canadian Task Force classification II-3).

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologická pracoviště České republiky provádějící laparoskopické operace, resp. hysterektomie.

Metodika:
Původně byly každoročně rozesílány dva dotazníky na všechna lůžková gynekologická pracoviště v ČR, od roku 2013 probíhá sběr dat elektronicky.

Výsledky:
Přechod na elektronický sběr dat proběhl bez potíží, počet odevzdaných dotazníků byl nejvyšší za posledních pět let a počet vykázaných laparoskopických operací druhý nejvyšší za celé období existence registru.

Závěr:
Setrvalý trend úbytku abdominálních hysterektomií. Poslední data ukazují na možnou renesanci vaginálního operování.

Klíčová slova:
laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie – národní registr komplikací – elektronický sběr dat

ÚVOD

Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie vznikl v roce 1996 z potřeby registrovat komplikace vzniklé v souvislosti s gynekologickými laparoskopickými operacemi [2, 3]. Cílem registru je nejen data shromažďovat, ale také počet komplikací snižovat. Sběr dat probíhal pomocí dvou dotazníků, každoročně rozesílaných na gynekologická pracoviště, která provádějí laparoskopické operace. Od letošního roku je sběr dat prováděn elektronicky.

V této práci jsou prezentovány výsledky elektronického sběru dat a vize dalšího rozvoje Registru.

SOUBOR A METODIKA

Sběr dat probíhá v pravidelných ročních cyklech. Před rokem 2012 byly každoročně rozesílány dotazníky, týkající se provádění gynekologických laparoskopických operací, a to na všechna pracoviště v ČR, která provádějí laparoskopické gynekologické operace. Počet těchto pracovišť se během let 1996–2013 měnil, z původních 146 (v roce 2006) postupně klesal až na současných 109 (rok 2013).

V roce 2012 proběhl přechod na elektronický sběr dat. Původní dva papírové dotazníky „Přehled laparoskopických hysterektomií a jejich komplikací“ a „Komplikace gynekologické diagnostické a operační laparoskopie – souhrn za kalendářní rok“ byly nahrazeny jedním elektronickým dotazníkem, rozčleněným do logických celků: Hysterektomie, Výkony, Indikace, Časové údaje, Uterinní arterie, Komplikace, Pozdní komplikace, Úmrtí.

Sběr dat probíhá prostřednictvím oficiálního webu Registru (http://registr.gynekologie.org). Web má dvě části – veřejnou a privátní. Ve veřejné části lze nalézt základní informace o Registru: charakteristika Registru, jeho poslání a základní sumarizační data za uplynulé roky. Neveřejná část webu slouží k zadávání/editaci dat.

Cyklus sběru dat zůstal zachován. Každý cyklus začíná odemčením databáze pro editaci a výzvou všem pracovištím ke vkládání dat. Vkládání probíhá v období ledna až března, v dubnu je odeslána upomínka, aby pracoviště, která dosud nedokončila vkládání dat, tak učinila. V květnu je databáze uzavřena pro editaci a následuje základní vyhodnocení dat. Na podzim jsou data prezentována před odbornou veřejností. Cyklus uzavírá zveřejnění základních statistik na webu Registru.

Mimořádná pozornost je věnována bezpečnostním otázkám, především zachování anonymity samotných zdravotnických dat a anonymity zúčastněných pracovišť. Byla vypracována tzv. bezpečnostní politika, tedy soubor organizačních, personálních a technických opatření, která zajišťují potřebnou bezpečnost jak samotného procesu sběru dat, tak následného uchovávání nasbíraných dat.

Shromažďovaná data se týkají výhradně laparoskopických výkonů prováděných na gynekologických pracovištích. Neobsahují žádné osobní údaje pacientů ani žádné identifikační údaje pracovišť.

Každé pracoviště má přidělen unikátní číselný kód, pod kterým se přihlašuje a s nímž jsou svázána všechna data, která zadává. Tím je – kromě anonymity pracovišť – navíc zajištěna bezpečnost v extrémních situacích typu útoku hackerů.

VÝSLEDKY

Přechod na elektronický sběr dat proběhlbez organizačních i technických problémů. Předpokládané kladné přijetí nového způsobu sběru dat ze strany zúčastněných gynekologických pracovišť potvrzuje vysoká návratnost dotazníků: ze 109 pracovišť data dodalo 55 (50,5 %), což je nejvyšší číslo za posledních 5 let, a zastavil se tím klesající trend pozorovaný od roku 2006. Dalším údajem, který potvrzuje správnost rozhodnutí přechodu na elektronický sběr dat, je počet vykázaných laparoskopických hysterektomií, který je u laparoskopicky asistovaných vaginálních hysterektomií (LAVH) druhý nejvyšší za celou dobu existence Registru – 4173 za rok 2012 vůči 4212 za rok 2006 (graf 1), v celkovém součtu laparoskopických hysterektomií dokonce vůbec nejvyšší – 4536 za rok 2012 (tab. 1).

Dalším přínosem nového způsobu sběru dat je, že se některé údaje nevyplňují opakovaně, jako tomu bylo dříve v režimu více papírových dotazníků. Pracoviště jistě přivítala i fakt, že jsme úplně vyloučili údaje udávané v procentech a veškeré údaje se nyní vyplňují pouze v počtech.

Zlepšila se také možnost kontroly správnosti, resp. celistvosti vyplněných dat. Za rok 2012 odevzdalo 52 pracovišť kompletní data, 1 pracoviště vyplnilo pouze první blok Hysterektomie a 1 pracoviště nevyplnilo bloky Indikace a Časové údaje. Nutno uvést, že k tomuto jevu docházelo již v minulosti, nedá se tedy usuzovat, že by elektronická forma byla oproti papírové v tomto směru horší, naopak používaná webová aplikace již nyní upozorňuje během editace i po jejím ukončení na nevyplněné bloky otázek. Tato věc bude předmětem další diskuse, protože rigidnější kontroly jsou technicky možné, nicméně – i na základě zkušeností z jiných projektů – je třeba pečlivě zvážit míru volnosti při vyplňování dat, aby přijatá opatření nebyla v konečném důsledku kontraproduktivní.

Během prvního roku provozu elektronického sběru dat se objevil zcela nový jev, a sice náchylnost k překlepům. Např. jako maximální doba hospitalizace byla jedním pracovištěm uvedena doba 65 dnů u LAVH, další pracoviště uvedlo v odpovědi na tuto otázku dokonce 100 dnů u TLH. Vzhledem k tomu, že se žádná taková extrémní čísla nikdy předtím v datech nevyskytla, usuzujeme, že jde o překlepy.

DISKUSE

První rok provozu webové aplikace pro elektronický sběr dat Registru chápeme jako první etapu éry elektronického shromažďování dat. Je mnoho otázek, o nichž bude nutné diskutovat a které se budou muset řešit [1, 4].

Především jde o úpravy vyplývající z prvního roku provozu. Je potěšující, že ohledně organizačních záležitostí není třeba nic měnit.

Naopak se objevila nová skutečnost, kterou původní papírová forma dotazníků „zakrývala“, a sice vyplňování diagnostických a operačních výkonů i pracovišti, která neprovádějí hysterektomie. To by umožnilo získat ucelenější přehled o celkové situaci v problematice laparoskopií jako takových.

Dále bude třeba analyzovat a následně řešit otázku hlídání kvality zadávaných údajů, především v té nejelementárnější úrovni, tj. identifikaci a omezení překlepů.

Pracujeme na dalších etapách rozvoje Registru. V první fázi by mělo jít o automatické generování sumarizačních tabulek a grafů z nasbíraných dat.

Ve fázi analýzy je implementace porovnávání daného pracoviště s ostatními. Každé pracoviště by mělo pak mít možnost samo si ověřit, nakolik jsou jeho údaje odlišné od údajů ostatních pracovišť. Vzhledem k nastavení bezpečnostních pravidel (anonymita dat, anonymita pracovišť) není možné, aby se například pracoviště jedné fakultní nemocnice porovnávalo s jiným fakultním pracovištěm, nicméně i obecná porovnání s celorepublikovými průměry budou jistě pro mnohá pracoviště zajímavá a přínosná. K diskusi je i varianta rozdělení pracovišť do skupin, např. podle počtu vykázaných výkonů; podobně již probíhala některá naše hodnocení v letech 2003–2010.

Ze strany samotných pracovišť se objevil návrh vyplňovat detaily jednotlivých komplikací. Tato možnost původně v Registru byla – díky dotazníku „Komplikace gynekologické diagnostické a operační laparoskopie – Detailní popis jedné komplikace“, který byl ovšem od roku 2004 zrušen z důvodu velmi nízké návratnosti. Zdá se tedy, že nyní se možnost evidence detailních údajů k jednotlivým komplikacím znovu objevuje. Nicméně bude třeba vyřešit mnoho zásadních otázek: zda všechna pracoviště budou ochotna tyto podrobné údaje vyplňovat, zda zapojit všechna pracoviště nebo jen vybraná, nemluvě o technických aspektech (napojení na stávající data) a nutnosti revize původního dotazníku.

ZÁVĚR

Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie v České republice implementací moderních technologií získává efektivnější nástroje k plnění svého hlavního poslání: přispívat k pochopení příčin a ke snižování počtu komplikací gynekologických laparoskopických operací.

Nastoupená cesta elektronického sběru dat se ukazuje jako správná.

Ani v období realizace technologických vizí nezapomínáme, že těžiště zájmů Registru je v medicínsko-zdravotnických aspektech sledované problematiky. V aktuálním roce sledování (rok 2012) potvrzujeme setrvalý trend úbytku abdominálních hysterektomií a objevujeme náznaky renesance vaginálního operování, které zatím sice nelze definitivně potvrdit, nicméně pokud k tomuto jevu opravdu dojde, už nyní se ukazuje, že to nebude výrazně na úkor laparoskopií (graf 2).

Doc. MUDr. Zdeněk Novotný, CSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

LF UK a FN

Alej Svobody 80

304 60 Plzeň

e-mail: novotnyz@fnplzen.cz