#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Životní styl plzeňských vysokoškolaček a jeho vliv na mykotická onemocnění


Authors: M. Čedíková;  L. Černá;  Z. Ulčová-Gallová;  K. Bibková;  A. Hodinová;  Z. Mičanová
Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN, Plzeň, přednosta doc. MUDr. Z. Rokyta, CSc.
Published in: Ceska Gynekol 2009; 74(1): 27-30

Overview

Východisko:
Doposud neexistuje ucelený pohled na kvalitu života plzeňských vysokoškolaček se zaměřením na gynekologickou anamnézu. Je zřejmé, že v posledních letech narůstá počet gynekologických obtíží a onemocnění s imunologickým podkladem i u mladých dívek.

Metoda:
Pro sběr potřebných dat u dívek jsme zvolili dotazníkovou formu. Pečlivě sestavený dotazník obsahoval 36 otázek a byl vyplněn souborem 141 studentek. Struktura dotazníku se zabývala osobními údaji, stravovacími návyky a životním stylem dívek, gynekologickou anamnézou a informacemi ohledně partnerského soužití, hygienickými návyky a nikotinismem.

Výsledky:
28 dívek z celkového počtu 141 trpí mykózami, z toho 22 (78,6 %) užívá hormonální antikoncepci (HAK), zbylých 6 (21,4 %) HAK neužívá. 17 (60,7 %) dívek trpících mykózou upřednostňuje volné prádlo a 9 (32,1 %) prádlo těsné. U dívek s počtem partnerů 1-3 (79 dívek) se mykózy vyskytly v 15 (19 %) případech. 141 studentek uvedlo různý počet sexuálních partnerů (0-25): 1-3 (79 studentek), u patnácti (19 %) se objevila mykóza. Dívky s počtem partnerů nad 4 (49 studentek) trpěly mykózami ve 13 (26,5 %) případech. První menses se u dotazovaných studentek objevilo v průměru ve 13 letech (10‑17 let). Z dívek používajících výhradně tampony (28 dívek), trpělo mykózami 8 dívek (28,6 %), naproti tomu při upřednostňování menstruačních vložek byl výskyt poloviční.

Závěr:
Výskyt mykotických onemocnění u žen ovlivňuje mnoho endogenních i exogenních faktorů, u plzeňských vysokoškolaček se jedná především o HAK, promiskuitu a hygienické návyky.

Klíčová slova:
mykóza, hormonální antikoncepce, vysokoškolačky, promiskuita

ÚVOD

Nejčastějším původcem mykotických infekcí je Candida albicans, která se vyskytuje v populaci až v 85–90 %. Předpokládá se, že až 75 % žen ve fertilním věku alespoň jednou za život úpornou infekci prodělá a až u 50 % žen může docházet k recidivě [2, 6]. Mezi faktory zvyšující možnost vzniku mykotické infekce patří např. užívání hormonální antikoncepce, antibiotik, dále těhotenství apod. Je známo, že např. estrogeny zvyšují receptivitu poševní sliznice k adherenci candid. Obecně tedy hormonální a antibiotická léčba urychluje tvorbu mycélií. Mykotická infekce se dále objevuje při základních onemocněních, jako je např. neléčený diabetes mellitus, oslabená imunitní obranná reakce (AIDS, transplantace kostní dřeně), a při dalších jiných nepříznivých zdravotních podmínkách. Existuje tedy celá řada epidemiologických a etiologických faktorů ovlivňujících výskyt kvasinkových infekcí [1, 3, 7, 8]. Naše sdělení jsme zaměřily na výskyt mykotických infekcí právě s přihlédnutím k životnímu stylu plzeňských vysokoškolaček. Současně jsme zkoumaly další rizikové faktory vyplývající z rozboru odpovědí v dotazníkové akci.

KOHORTA A METODIKA

Studie se účastnilo 141 studentek v průměrném věku 22 (19-27) let z různých plzeňských fakult (zastoupení jednotlivých univerzit je uvedeno v grafu 1). Podmínkou pro vstup do studie byl status studentky vysoké školy. Po podepsání informovaného souhlasu dívky anonymně vyplnily cílený dotazník.

Graph 1. Zastoupení univerzit ve studijní skupině (LF – lékařská fakulta, ZUČ –západočeská univerzita)
Zastoupení univerzit ve studijní skupině
(LF – lékařská fakulta, ZUČ –západočeská univerzita)

Dotazník obsahoval 36 otázek strukturovaných do tří částí. V první části jsou obsaženy základní osobní údaje dívek, anamnestické údaje o prodělaných onemocněních a genetickém zatížení rodiny.

Druhá část je směrována na gynekologickou problematiku a sexuální život. Dívky zde uváděly informace o tom, zda a jak dlouho užívají hormonální antikoncepci, kolik měly sexuálních partnerů k danému datu, jestli upřednostňují užívání menstruačních tamponů nebo vložek a zda trpí výtoky. V poslední části jsme se více zaměřili na životní styl dívek (nikotinismus, návštěva bazénu, typ spodního prádla a stravovací návyky).

Mezi jednotlivými údaji jsme se snažili prokázat vzájemnou souvislost k výskytu opakované mykotické infekce.

VÝSLEDKY

Studentky byly převážně české národnosti (95 %). Menarché u našich dívek začalo v 12,95 roce života. Vysokoškolačky začínaly s pohlavním stykem v průměru v 17,27 letech. Počet partnerů k danému datu byl 3,18 (0-25). Frekvence pohlavních styků dívky udávaly: nepravidelně 80 dívek (62 %), 3krát v týdnu 27 (21 %), 2krát v týdnu 19 (15 %) a každý den 2 dívky (2 %).V našem souboru převažovaly nekuřačky 104 (73,8 %), kuřaček bylo 37 (26,2 %). I další údaje, jako je věk partnera při prvním pohlavním styku a způsob ochrany před početím u dívek neužívajících hormonální antikoncepci jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

Table 1. Druh ochrany před početím u dívek neužívajících HAK (PP – přerušovaný pohlavní styk)
Druh ochrany před početím u dívek neužívajících HAK
(PP – přerušovaný pohlavní styk)

Table 2. Věk partnera při prvním pohlavním styku
Věk partnera při prvním pohlavním styku

V dané skupině 141 dívek je 98 (69,5 %) žen, které užívají hormonální antikoncepci, z nichž 6 (4,3 %) se při pohlavním styku ještě navíc chrání prezervativem. Zbylých 43 dívek hormonální antikoncepci neužívá (graf 2). Důvody používání hormonální antikoncepce byly: zabránění početí (91 %), dále dermatologické (1 %) nebo jejich kombinace (6 %), v neposlední řadě i přání partnera (2 %). Kombinaci ethinylestradiolu s progestinem současných preparátů bralo 97 mladých žen, pouze jedna dívka měla Depo-Proveru.

Graph 2. Užívání hormonální antikoncepce
Užívání hormonální antikoncepce

Z dívek trpících mykózami (28) užívá hormonální antikoncepci 78,6 %. U výskytu mykózy jsme současně zohledňovali počet sexuálních partnerů. S 1-3 partnery trpělo mykózou 15 dívek (53,6 %), při počtu partnerů 4-10 se jednalo o 10 dívek (35,7 %), u dívek s více než 10-ti partnery byl výskyt ve 3 případech (10,7 %). U dívek, které doposud partnera neměly byl výskyt mykotických infekcí nulový (graf 2).

Tabulky 3 a 4 zobrazují některé další studované faktory včetně statistického zhodnocení, které mohou potencovat nárůst mykotického onemocnění u našich studentek.

Table 3. Faktory ovlivňující vznik mykotické infekce
Faktory ovlivňující vznik mykotické infekce

Table 4. Statistické zpracování faktorů zvyšujících výskyt mykotické infekce metodou populačních pravděpodobností
Statistické zpracování faktorů zvyšujících výskyt mykotické infekce metodou populačních  pravděpodobností

Všechny výsledky jsme zpracovali metodou populačních pravděpodobností.

DISKUSE A ZÁVĚR

Uvědomujeme si, že vlivů na výskyt mykózy v naší populaci je celá řada, např. nárůst onemocnění demonstroval na postupném vyšším počtu uživatelek HAK mezi ženami, z výsledků mikrobních obrazů poševních zjistil i nárůst nálezů mykóz velmi často asymptomatických.

Také další autoři (např. 5) zjistili výskyt úporné mykotické kolpitis u 34,7 % pacientek užívajících hormonální antikoncepci. Australská skupina [1] upozorňuje na mykotické infekce i v důsledku různých sexuálních praktik, při kterých narůstají i další sexuálně přenosná onemocnění. Studie zahrnovala jednak dotazníkovou akci a jednak současné testování žen na výskyt bakteriální vaginózy (Candida albicans) a sexuálně přenosných onemocnění. Statistická srovnávání pak byla provedena mezi jednotlivými skupinami žen s a bez mykotického onemocnění. Autoři prokázali u poloviny sledovaných žen s HAK bakteriální vaginózu, z nich pak ve čtvrtině mykózu mikroskopicky, ale téměř u všech ji pak prokázali kultivačně. Autoři podotýkají, že bakteriální vaginóza je spojena s vysokým rizikem sexuálních zvyklostí, změnou nového sexuálního partnera, především však vysokým počtem stále se měnících sexuálních partnerů a praktik (orální, anální vaginální styk).

Naším cílem bylo zmapování životního stylu plzeňských vysokoškolských studentek s ohledem na výskyt mykotických infekcí. Prokázali jsme, že mykotická onemocnění mohou být ovlivněna i horkými koupelemi, nošením těsného polyesterového prádla, které zvyšuje teplotu a vlhkost, vyšší četností nechráněných pohlavních styků a užíváním vaginálních tamponů.

Perimenstruačními změnami vaginálního prostředí u zdravých fertilních žen, které užívaly vložky a žen, které používaly vaginální tampony se zabývala i česká, perspektivní studie [8], která u obou skupin žen z vaginálních kultivací prokázala předmenstruační nárůst bakterií především streptokoků, E. coli a enterokoků, během menstruace se snižovala koncetrace bakterií, a po menstruaci se poševní prostředí vrátilo k původnímu MOP. Studie neprokázala zhoršení bakteriálních podmínek v pochvě při používání tamponů.

Vulvovaginální kandidiáza byla prokázána po celkové negynekologické krátkodobé antibiotické léčbě (např. 4) u žen ve věku od 18 - 64 let. Autoři prokázali asymptomatický výskyt onemocnění, které ještě kultivačně přetrvávalo čtyři až šest týdnů po léčbě antibiotiky. Bakteriální vaginózu byla sledována i u sexuálně aktivních žen s intrauterinním těliskem, dále u žen s hormonální antikoncepcí a u pacientek po léčbě antibiotiky. Autoři ve své studii podotýkají, že subjektivní příznaky lokálního onemocnění u žen vzrůstají.

V našem souboru nebyla překvapivě zjištěna vyšší incidence výskytu mykotického onemocnění u dívek navštěvující veřejné bazény.

V naší studii jsme se pokusily rozebrat současný životní styl plzeňských vysokoškolaček s ohledem na velmi častý výskyt mykotického onemocnění mezi některými z nich. Soustředily jsme se na řadu vnějších faktorů i s tím vědomím, že psychogenní faktor především v předzkouškových maratonech sehrává svoji úlohu třeba i ovlivňováním lokální specifické i nespecifické imunity, na které se v našich dalších sděleních zaměříme.

Práce byla podpořena grantem LF UK v Plzni, MSM 002 162 0812.

Prof. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika

1. LF UK a FN

Alej svobody 80

305 06 Plzeň-Lochotín

e-mail Ulcova@fnplzen.cz


Sources

1. Bradshaw, CS., Morton, AN., Garland, SM., et al. Higher - risk behavioral practices associated with bacterial vaginosis compared with vaginal candidiasis. Obstet Gynecol, 2005, 106, 1, p. 105-114.

2. Čepický, P., Malina, J., Kuzelová, M. Léčba aerobní vaginitidy a klinicky nejisté příčiny vulvovaginálního diskomfortu. Čes Gynek, 2003, 68, 6, s. 439-442.

3. Ferrer, J. Vaginal candidosis: epidemiological and etiological factors. Int J Gynaecol Obstet,, 2000, 71, 1, p. 21-27.

4. Fosch, S., Fogolín, N., Azzaroni, E., et al. Vulvovaginitis: correlation with predisposing factors, clinical manifestations and microbiological studies. Rev. Argent Microbiol, 2006, 38, 4, p. 202-205.

5. Lebedeva, OP., Kalutski?, PV. Anti-infectious defense of vagina during use of low-dose monophasic contraceptives. Zh Mikrobiol Epidemiol Immunobiol, 2007, 1, p. 67-70.

6. Líbalová, Z., Čepický, P., Malina, J., et al. Doporučení pro diagnózu a terapie vulvovaginitidy. Čes Gynek, 2002, 67, 2, s. 97-100.

7. Pumpianski, R., Ganor, S. Vulvovaginal candidosis and oral contraceptives. Mykosen, 1974, 17, 8, p. 173-178.

8. Unzeitig, V., Bucek, R., Al Awad, H. Vaginání bakteriologie u žen užívajících vložky a tampony během menstruace. Čes Gynek, 2007, 72, 6, s. 416-419.

Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#