PALATINÁNĚ DISLOKOVANÝ ŠPIČÁK A ASOCIOVANÉ DENTÁLNÍ ANOMÁLIE
Authors:
M. Kostolányová; P. Krejčí
Authors‘ workplace:
Klinika zubního lékařství LF UP a FN, Olomouc
Published in:
Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník 122, 2022, 2, s. 64
Category:
Overview
Úvod: Horní špičák patří k zubům, jehož vývoj v čelisti probíhá nejvzdáleněji od jeho definitivního uložení v zubním oblouku až v blízkosti nosní dutiny, a jeho erupční dráha je proto v porovnání s ostatními zuby stálé dentice nejdelší.
Jedním z etiologických faktorů retence (v tomto případě přesněji impaktace) horního špičáku je nedostatek místa v zubním oblouku či jiná forma překážky v jeho erupční dráze (nadpočetný zub, odontom aj.). Na druhou stranu ve většině případů palatinálně dislokovaných špičáků i přes dostatek místa v zubním oblouku a volné erupční dráze k jejich spontánní erupci nedochází.
Dentice pacientů s palatinálně dislokovanými špičáky je často postižena přidruženými dentálními anomáliemi – mezi nejčastější z nich patří hypodoncie, mikrodoncie, morfologické změny postranních řezáků, infraokluze dočasných molárů, transpozice zubů či taurodontismus. Souvislost mezi hypodoncií a doprovázejícími dentálními anomáliemi na jedné straně a palatinálně dislokovanými špičáky na druhé straně je náplní výzkumu hypodoncií v širších souvislostech, především v klinických dopadech na takto postižené jednotlivce.
Závěr: V našem příspěvku shrneme dosavadní poznatky o klinickém obrazu dentice pacientů postižených palatinálně dislokovaným špičákem.
Labels
Maxillofacial surgery Orthodontics Dental medicineArticle was published in
Czech Dental Journal
2022 Issue 2
Most read in this issue
- MOLAR INCISOR HYPOMINERALIZATION
- HYPERODONCIE
- NEOPTERIN, KYNURENIN A TRYPTOFAN JAKO MARKERY AKTIVACE IMUNITNÍHO SYSTÉMU U PARODONTITIDY
- PRAŽSKÉ DENTÁLNÍ DNY 2022 SE ZAMĚŘÍ NA SNÍMATELNOU PROTETIKU