Buněčné membrány: etiopatogenetický substrát vzniku depresivních poruch
Authors:
M. Anders; Z. Fišar
Authors‘ workplace:
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Published in:
Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 8, pp. 408-412.
Category:
Comprehensive Reports
Overview
Membránové hypotézy vzniku depresivních poruch tvoří jeden z pohledů na etiologii tohoto závažného onemocnění. Změny vlastností buněčných membrán a interakce lipid-protein ve specifických oblastech mozku mohou mít za následek zvýšenou náchylnost ke vzniku depresivních stavů. Pozorované změny v neurotransmitérových systémech mohou být poté následkem základních odchylek v membránovém metabolismu, intracelulárním pH a energetickém metabolismu. Změny ve složení membrány ovlivňují funkci membránově integrovaných proteinů (enzymů, receptorů, iontových kanálů, přenašečů), a tím i samotný přenos signálu. Identifikace narušených míst přenosu signálu se stává klíčovou oblastí pro případný vývoj nových antidepresivně působících látek.
Klíčová slova:
buněčné membrány, depresivní poruchy, serotoninový přenašeč, antidepresiva.
Labels
Addictology Paediatric psychiatry PsychiatryArticle was published in
Czech and Slovak Psychiatry
2007 Issue 8
Most read in this issue
- Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy
- Přispívají obrazy štíhlých ženských postav v médiích k rozvoji poruch příjmu potravy?
- MEMBRÁNY IV: Specifické vlastnosti buněčné membrány ve vztahu k neuropsychickým poruchám
- Buněčné membrány jako cíl působení antidepresiv