Reakce pacientů psychiatrickéambulance na povodně v roce1997

Overview

Autorka zkoumá 115 osob ošetřených do dvou měsíců po rozsáhlépovodni v roce 1997. Diagnosticky se jednalo ze 47,8 % o nemocné schizofre-nií, ze 33,0 % o afektivní poruchy a z 19,2 % o diagnózy jiné. Přímo postiženopovodněmi bylo 13,0 %, avšak zhoršení zdravotního stavu udala jedna třetinasouboru, 5,2 % bylo hospitalizováno. Další třetina nemocných zhoršena neby-la, ale povodně hluboce prožívala, a třetí třetina zhoršena nebyla a k povod-ním byla lhostejná. Ve sledovaném období bylo méně hospitalizací nežv jiných letech a nebyl zjištěn žádný sebevražedný pokus ani dokonaná se-bevražda. Nevyskytla se též žádná reakce na těžký stres (F 43). Autorkanabízí vysvětlení. Diagnostické složení souboru a užívání psychofarmakmohlo ovlivnit velké procento lidí, na které povodně nepůsobily, nebo půso-bily bez zhoršení zdravotního stavu. Absence sebevražedných aktivit by moh-la být způsobena probuzením pozitivních postojů jedinců k sobě samými k druhým v důsledku rozsáhlé katastrofy.

Klíčová slova:
povodně, reakce na stres, sebevraždy, ambulantní podmínky.