Výsledky programu hluboké mozkové stimulace v Olomouci

English version

Authors: D. Krahulík ¹; M. Nevrlý ²; P. Otruba ²; P. Kaňovský ²
Authors‘ workplace: Palacky University Medical School, Olomouc Department of Neurosurgery ¹; Palacky University Medical School, Olomouc Department of Neurology ²
Published in: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(1): 54-58
Category: Original Paper

Overview

Úvod:
Hluboká mozková stimulace (DBS) je velice efektivní metoda léčby idiopatické Parkinsonovy choroby (PD), esenciálního třesu (ET) a dystonie (Dys). Autoři popisují vlastní zkušenosti, techniku výkonu a výsledky léčby pacientů při zavedení elektrod do subthalamického jádra, globus pallidus internus a ventrálního intermediálního jádra thalamu, včetně medologie elektrofyziologického mapování jader a přesnosti zavedení elektrod.

Soubor a metodika:
Čtyřicet pět pacientů bylo léčeno pomocí hluboké mozkové stimulace v období od ledna 2009 do ledna 2012. Pacienti byli léčeni pro onemocnění PD, ET nebo dystonií. Základní neurologický status a jeho zlepšení na podkladu léčby DBS bylo měřeno pomocí pacientského diáře, Burke‑ Fahn‑ Marsden Dystonia hodnotící škály (BFMDRS) and Clinical Global Improvement (CGI) testu. Implantace elektrod byla provedena na základě plánovací magnetické rezonance, její fúze s CT (počítačová tomografie) vyšetřením s Leksellovým rámem a výpočtu souřadnic pomocí navigačního systému Framelink. Cílová jádra byla monitorována pomocí mikrorecordingu a finální pozice elektrody byla identifikována intraoperační stimulací ke zjištění efektu stimulace a nežádoucích účinků.

Závěr:
Hluboká mozková stimulace ve výše uvedených indikacích je velice užitečná metoda léčby s velice dobrým klinickým efektem a minimálním množstvím komplikací. Statistické hodnocení cílového uložení elektrod ukázalo excelentní přesnost, a tím velice dobrý účinek při minimu nežádoucích účinků.

Klíčová slova:
Parkinsonova choroba – dystonie – tremor – hluboká mozková stimulace

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Sources

1. Stefani A, Lozano AM, Peppe A, Stanzione P, Galati S, Tropepi D et al. Bilateral deep brain stimulation of the pedunculopontine and subthalamic nuclei in severe Parkinson’s disease. Brain 2007; 130(6): 1596– 1607.

2. Wilcox RA, Cole H, Wong D, Coyne T, Silburn P, Kerr G. Pedunculopontine nukleus deep brain stimulation produces sustained improvement in primary progressive freezing of gait. J Neurol Neurosurg Psychiatr 2011; 82(11): 1256– 1259.

3. Deuschl G, Schade‑ Brittinger C, Krack P, Volkmann J,Schäfer H, Bötzel K et al. A randomized trial of deep‑ brain stimulation for Parkinson’s disease. N Engl J Med 2006; 355(9): 896– 908.

4. Weaver FM, Follett K, Stern M, Hur K, Harris C, Marks WJ jr et al. Bilateral deep brain stimulation vs best medical therapy for patiens with advanced Parkinson disease: a randomized controlled trial. JAMA 2009; 301(1): 63– 73.

5. Williams A, Gill S, Varma T, Jenkinson C, Quinn N, Mitchell R et al. Deep brain stimulation plus best medical therapy versus best medical therapy alone for advanced Parkinson’s disease (PD SURG trial): a randomised, open‑ label trial. Lancet Neurol 2010; 9(6): 581– 591.

6. Baláž M, Bočková M, Bareš M, Rektorová I, Dírerová V, Rektor I. Kvalita života po hluboké mozkové stimulaci u pacientů s pokročilou Parkinsonovu nemocí. Cesk Slov Neurol N 2011; 74/ 107(5): 564– 568.

7. Lulé D, Heimrath J, Pinkhardt EH, Ludolph AC, Uttner I, Kassubek J. Deep brain stimulation and behavioural changes: is comedication the most important factor? Neurodegener Dis 2012; 9(1): 18– 24.

8. Kleiner‑ Fisman G, Herzog J, Fisman D, Tamma F, Lyons K, Pahwa R et al. Subthalamic nucleus deep brain stimulation: summary and metaanalysis of outcomes. Mov Disord 2006; 21 (Suppl 14): S290– S304.

9. Follett K, Weaver F, Stern M, Hur K, Harris CL, Luo P et al. Pallidal versus subthalamic deep‑ brain stimulation for Parkinson’s disease. N Engl J Med 2010; 362(22): 2077– 2091.

10. Volkmann J, Daniels C, Witt K. Neuropsychiatric effects of subthalamic neurostimulation in Parkinson disease. Nat Rev Neurol 2010; 6(9): 487– 498.

11. Fasano A, Romito LM, Daniele A, Piano C, Zinno M,Bentivoglio AR et al. Motor and cognitive outcome in patients with Parkinson’s disease 8 years after subthalamic implants. Brain 2010; 133(9): 2664– 2676.

12. Moro E, Lozano AM, Pollak P, Agid Y, Rehncrona S,Volkmann J et al. Long‑term results of a multicenter study on subthalamic and pallidal stimulation in Parkinson’s disease. Mov Disord 2010; 25(5): 578– 586.

13. Bronte‑ Stewart H, Taira T, Valldeoriola F, Merello M, Marks WJ Jr, Albanese A et al. Inclusion and exclusion criteria for DBS in dystonia. Mov Disord 2001; 26 (Suppl 1): S5– S16.

14. Vitek JL. Pathophysiology of dystonia: a neuronal model. Mov Disord 2002; 17 (Suppl 3): S49– S62.

15. Vidailhet M, Vercueil L, Houeto JL, Krystkowiak P,Benabid AL, Cornu P et al. Bilateral deep‑ brain stimulation of the globus pallidus in primary generalized dystonia. N Engl J Med 2005; 352(5): 459– 467.

16. Kupsch A, Benecke R, Müller J, Trottenberg T, Schneider GH, Poewe W et al. Pallidal deep‑ brain stimulation in primary generalized or segmental dystonia. N Engl J Med 2006; 355(19): 1978– 1990.

17. Valldeoriola F, Regidor I, Mínguez‑ Castellanos A, Lezcano E, García‑ Ruiz P, Rojo A et al. Efficacy and safety of pallidal stimulation in primary dystonia: results of the Spanish multicentric study. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2010; 81(1): 65– 69.

18. Vidailhet M, Vercueil L, Houeto JL, Krystkowiak P,Lagrange C, Yelnik J et al. Bilateral, pallidal, deep‑ brain stimulation in primary generalised dystonia: a prospective 3 year follow‑up study. Lancet Neurol 2007; 6(3): 223– 229.

19. Lyons KE, Pahwa R, Comella CL, Eisa M, Elble RJ,Fahn S et al. Benefits and risks of pharmacological treatments for essential tremor. Drug Saf 2003; 26(7): 461– 481.

20. Pizzolato G, Mandat T. Deep brain stimulation for movement disorders. Front Integr Neurosci 2012; 6: 2.

21. Dostrovsky O, Lozano AM. Mechanisms of deep brain stimulation. Mov Disord 2002; 17 (Suppl 3): S63– S68.

22. Urgošík D, Jech R, Růžička E. Hluboká mozková stimulace u nemocných s extrapyramidovými poruchami pohybu – stereotaktická procedura a intraoperační nálezy. Cesk Slov Neurol N 2011; 74/ 107(2): 175– 186.

23. Burke RE, Fahn S, Marsden CD, Bressman P, Moskowitz C, Friedman J. Validity and reliability of a rating scale for the primary torsion dystonias. Neurology 1995; 35(1): 73– 77.

24. US Department of Health. ECDEU Assessment Manual for Psychopharmacology – revised. Washington, DC 1976: 218– 222.

25. Kanovský P, Kubová D, Bares M, Hortová H, Streitová H, Rektor I et al. Levodopa‑induced dyskinesias and continuous subcutaneous infusions of apomorphine: results of a two‑year, prospective follow‑up. Mov Disord 2002; 17(1): 188– 191.

26. Kianička B, Žák J, Bareš M. Využití perkutánní endoskopické gastrostomie – přehled indikací, popis techniky a současné trendy v neurologii. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(2): 165– 169.