Tuk, pankreas a metabolický syndrom – editorial

Komentář k  Editorial on

Blaho M et al. Steatóza slinivky břišní: klinický význam. Vnitř Lék 2018; 64(10): 949–952.

Článek kolektivu autorů Blaho et al „Steatóza slinivky břišní: klinický význam“ publikovaný v tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství se zabývá velmi aktuálním tématem – ukládáním tuku v pankreatu a klinickými konsekvencemi této situace. Akumulace tuku v pankreatu je situace známá již dlouhou dobu [1], nicméně její klinický význam a vztah k dalším chorobám především ze skupiny metabolického syndromu jsou intenzivněji zkoumány teprve v posledních letech. Navíc obecná povědomost o této problematice je stále relativně nízká.

Současná civilizace v tzv. rozvinutém světě se potýká s epidemií obezity [2]. Obezita prokazatelně souvisí s inzulinovou rezistencí (vedoucí k hyperglykemii a potažmo k diabetu), prokazatelná je též souvislost s dalšími chorobami tvořícími tzv. metabolický syndrom (hypertenze a dyslipidemie). Obezita též vede k endoteliální dysfunkci podmiňující rozvoj aterosklerózy [3] a vede k tukové infiltraci v řadě orgánů – svaly, srdce, ledviny, játra a pankreas [4].

Fakt, že pankreaty obézních jedinců obsahují více tuku než pankreaty jedinců štíhlých, je prokázán již relativně dlouhou dobu [5]. Nové též není ani zjištění, že obsah tuku v pankreatu narůstá s věkem a že osoby s vysokým obsahem tuku v pankreatu mají signifikantně vyšší riziko diabetu a aterosklerózy [6]. Celkově však klinický význam zvýšeného obsahu tuku v pankreatu není jednoznačný a výzkum tohoto fenoménu je jednou z dynamicky se rozvíjejících oblastí pankreatologie s přesahem do řady oblastí vnitřního lékařství.

Již samo názvosloví je problematické a lze se setkat s termíny lipomatóza, steatóza, ztukovatění pankreatu a nověji i s termíny, které kopírují obdobné jednotky jaterní – nealkoholická tuková choroba pankreatu (Non-Alcoholic Fatty Pancreas Disease – NAFPD) a nealkoholická steatopankreatitida (Non-Alcoholic SteatoPancreatitis – NASP). Podobně jako u ztukovatění jater je zásadní, jestli dochází „pouze“ ke zvýšení obsahu tuku v pankreatu, nebo jestli dochází k poškození a zániku buněk pankreatu a jejich náhradě adipocyty. Nově užívaný termín NAFPD je v paralele s nealkoholickou tukovou chorobou jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease – NAFLD) navrženo používat pro postižení pankreatu, které souvisí s obezitou a metabolickým syndromem [7]. Tíže postižení pak může kolísat od prostého ukládání tuku v pankreatu po zánětlivé změny vedoucí ke ztrátě funkčního parenchymu a fibrotizaci žlázy. Tato podstatně závažnější forma (někdy nazývaná steatopankreatitida) již může vést k poškození exokrinní i endokrinní funkce, zvýšení rizika akutní pankreatitidy (případně jejímu těžšímu průběhu), a dokonce až ke zvýšení rizika rozvoje karcinomu pankreatu [7,8].

V současné době přibývá důkazů, že NAFPD je v obecné populaci přítomna relativně často a úzce souvisí s metabolickým syndromem [9]. Někteří autoři proto navrhují zahrnout NAFPD mezi součásti metabolického syndromu [10,11]. Dle některých prací se zdá, že přítomnost NAFPD s ostatními součástmi metabolického syndromu koreluje dokonce lépe než NAFLD a řada pacientů má ultrasonograficky dříve detekovatelnou NAFPD než NAFLD [12]. Nabízí se tudíž možnost využití nálezu NAFPD v časné detekci a intervenci metabolického syndromu, nicméně situace si vyžaduje další systematický výzkum.

Závěrem lze konstatovat, že článek kolektivu autorů Blaho et al „Steatóza slinivky břišní: klinický význam“ by měl právem přitáhnout pozornost široké rodiny čtenářů časopisu Vnitřní lékařství k této zajímavé a dosud nepříliš probádané oblasti, která se zdaleka netýká jen pankreatologie.

MUDr. Jan Trna, Ph.D.

jan.trna@seznam.cz

Gastroenterologická ambulance Interního oddělení Nemocnice Boskovice

www.nembce.cz

Doručeno do redakce 28. 6. 2018