Tuk, pankreas a metabolický syndrom – editorial
Autoři:
Jan Trna
Působiště autorů:
Gastroenterologická ambulance Interního oddělení Nemocnice Boskovice
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2018; 64(10): 901-902
Kategorie:
Editorial
Komentář k Editorial on
Blaho M et al. Steatóza slinivky břišní: klinický význam. Vnitř Lék 2018; 64(10): 949–952.
Článek kolektivu autorů Blaho et al „Steatóza slinivky břišní: klinický význam“ publikovaný v tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství se zabývá velmi aktuálním tématem – ukládáním tuku v pankreatu a klinickými konsekvencemi této situace. Akumulace tuku v pankreatu je situace známá již dlouhou dobu [1], nicméně její klinický význam a vztah k dalším chorobám především ze skupiny metabolického syndromu jsou intenzivněji zkoumány teprve v posledních letech. Navíc obecná povědomost o této problematice je stále relativně nízká.
Současná civilizace v tzv. rozvinutém světě se potýká s epidemií obezity [2]. Obezita prokazatelně souvisí s inzulinovou rezistencí (vedoucí k hyperglykemii a potažmo k diabetu), prokazatelná je též souvislost s dalšími chorobami tvořícími tzv. metabolický syndrom (hypertenze a dyslipidemie). Obezita též vede k endoteliální dysfunkci podmiňující rozvoj aterosklerózy [3] a vede k tukové infiltraci v řadě orgánů – svaly, srdce, ledviny, játra a pankreas [4].
Fakt, že pankreaty obézních jedinců obsahují více tuku než pankreaty jedinců štíhlých, je prokázán již relativně dlouhou dobu [5]. Nové též není ani zjištění, že obsah tuku v pankreatu narůstá s věkem a že osoby s vysokým obsahem tuku v pankreatu mají signifikantně vyšší riziko diabetu a aterosklerózy [6]. Celkově však klinický význam zvýšeného obsahu tuku v pankreatu není jednoznačný a výzkum tohoto fenoménu je jednou z dynamicky se rozvíjejících oblastí pankreatologie s přesahem do řady oblastí vnitřního lékařství.
Již samo názvosloví je problematické a lze se setkat s termíny lipomatóza, steatóza, ztukovatění pankreatu a nověji i s termíny, které kopírují obdobné jednotky jaterní – nealkoholická tuková choroba pankreatu (Non-Alcoholic Fatty Pancreas Disease – NAFPD) a nealkoholická steatopankreatitida (Non-Alcoholic SteatoPancreatitis – NASP). Podobně jako u ztukovatění jater je zásadní, jestli dochází „pouze“ ke zvýšení obsahu tuku v pankreatu, nebo jestli dochází k poškození a zániku buněk pankreatu a jejich náhradě adipocyty. Nově užívaný termín NAFPD je v paralele s nealkoholickou tukovou chorobou jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease – NAFLD) navrženo používat pro postižení pankreatu, které souvisí s obezitou a metabolickým syndromem [7]. Tíže postižení pak může kolísat od prostého ukládání tuku v pankreatu po zánětlivé změny vedoucí ke ztrátě funkčního parenchymu a fibrotizaci žlázy. Tato podstatně závažnější forma (někdy nazývaná steatopankreatitida) již může vést k poškození exokrinní i endokrinní funkce, zvýšení rizika akutní pankreatitidy (případně jejímu těžšímu průběhu), a dokonce až ke zvýšení rizika rozvoje karcinomu pankreatu [7,8].
V současné době přibývá důkazů, že NAFPD je v obecné populaci přítomna relativně často a úzce souvisí s metabolickým syndromem [9]. Někteří autoři proto navrhují zahrnout NAFPD mezi součásti metabolického syndromu [10,11]. Dle některých prací se zdá, že přítomnost NAFPD s ostatními součástmi metabolického syndromu koreluje dokonce lépe než NAFLD a řada pacientů má ultrasonograficky dříve detekovatelnou NAFPD než NAFLD [12]. Nabízí se tudíž možnost využití nálezu NAFPD v časné detekci a intervenci metabolického syndromu, nicméně situace si vyžaduje další systematický výzkum.
Závěrem lze konstatovat, že článek kolektivu autorů Blaho et al „Steatóza slinivky břišní: klinický význam“ by měl právem přitáhnout pozornost široké rodiny čtenářů časopisu Vnitřní lékařství k této zajímavé a dosud nepříliš probádané oblasti, která se zdaleka netýká jen pankreatologie.
MUDr. Jan Trna, Ph.D.
Gastroenterologická ambulance Interního oddělení Nemocnice Boskovice
Doručeno do redakce 28. 6. 2018
Zdroje
Schaefer JH. The normal weight of the pancreas in the adult human being: A biometric study. Anat Rec 1926; 32: 119–132. Dostupné z DOI: <https://doi.org/10.1002/ar.1090320204>.
Ogden CL, Carroll MD, Kit BK et al. Prevalence of childhood and adult obesity in the United States, 2011- 2012. JAMA 2014; 311(8): 806–814. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1001/jama.2014.732>.
Lindsay RS, Howard BV. Cardiovascular risk associated with the metabolic syndrome. Curr Diab Rep 2004; 4(1): 63–68.
Lim S, Meigs JB. Ectopic fat and cardiometabolic and vascular risk. Int J Cardiol 2013; 169(3): 166–176. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2013.08.077>.
Olsen TS. Lipomatosis of the pancreas in autopsy material and its relation to age and overweight. Acta Pathol Microbiol Scand A 1978; 86A(5): 367–373.
Stamm BH. Incidence and diagnostic significance of minor pathologic changes in the adult pancreas at autopsy: a systematic study of 112 autopsies in patients without known pancreatic disease. Hum Pathol 1984; 15(7): 677- 683.
Smits MM, van Geenen EJ. The clinical significance of pancreatic steatosis. Nat Rev Gastroenterol Hepatol 2011; 8(3): 169–177. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1038/nrgastro.2011.4>.
Tomita Y, Azuma K, Nonaka Y et al. Pancreatic fatty degeneration and fibrosis as predisposing factors for the development of pancreatic ductal adenocarcinoma. Pancreas 2014; 43(7): 1032–1041. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/MPA.0000000000000159>.
Singh RG, Yoon HD, Wu LM et al. Ectopic fat accumulation in the pancreas and its clinical relevance: A systematic review, meta-analysis, and meta-regression. Metabolism 2017; 69: 1–13. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.metabol.2016.12.012>.
Wu WC, Wang CY. Association between non-alcoholic fatty pancreatic disease (NAFPD) and the metabolic syndrome: case-control retrospective study. Cardiovasc Diabetol 2013; 12: 77. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1475–2840–12–77>.
Romana B, Chela H, Dailey F et al. Non-alcoholic fatty pancreas disease (NAFPD): A silent spectator or the fifth component of metabolic syndrome? A literature review. Endocr Metab Immune Disord Drug Targets 2018; 18(6): 547–554. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2174/1871530318666180328111302>.
Li S, Su L, Lv G et al. Transabdominal ultrasonography of the pancreas is superior to that of the liver for detection of ectopic fat deposits resulting from metabolic syndrome. Medicine (Baltimore) 2017; 96(37): e8060. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/MD.0000000000008060>.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2018 Číslo 10
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Léčba pravé polycytemie
- Steatóza slinivky břišní: klinický význam
- Weberova-Christianova choroba: kazuistika
- Angioedém indukovaný inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin: epidemiologie, patogeneze a léčba