Splenektomie v diagnostice a léčbě hematologických onemocnění – indikace, komplikace a výsledky z jednoho pracoviště

Stáhnout PDF English info

Splenectomy in diagnostics and treatment of hematological disorders: A single-center indications, complications and results

Splenectomy represents a frequent therapeutic and diagnostic instrument in various hematological disorders. Retrospective analysis of patients who underwent splenectomy in Department of Internal Medicine and Hematooncology, Faculty Hospital Brno between 2000–2005 comprises 58 cases, 46 (79 %) of which were therapeutic, 12 (21 %) were diagnostic. Therapeutic indications: Idiopathic thrombocytopenic purpura (27 patients), autoimmune hemolytic anemia (6), thromobotic thrombocytopenic purpura (5), hairy cell leukemia variant (4) and less frequent diagnoses – thrombocytopenia in B-cell chronic lymphocytic leukemia, hypersplenism in myelodysplastic syndrome, splenic rupture due to aspergillosis in a patient with acute lymphoblastic leukemia, progression of T-cell peripheral lymphoma. Short-term therapeutic effect was achieved in 91 % of cases and remains 68 % in long-term follow-up. Splenectomy in predominant ITP patients was indicated in refractory disease, all the patients had been previously treated with corticosteroids and other immunosuppressants had been employed in 41 %. Long-term remission was observed in 74 % of patients, however additional 18 % of patients achieved good response with subsequent immunosuppressive therapy. In the other disorders therapeutic effectiveness was high as well. Most frequent findings in the diagnostic splenectomy group were non-Hodgkin lymphomas – splenic marginal zone lymphoma (3), diffuse large B-cell lymphoma (2), T-cell peripheral lymphoma, mantle cell lymphoma. Other diagnoses encompassed Hodgkin lymphoma, carcinoid tumor, and aspergillosis in patient with acute myeloid leukemia after allogenic stem cell transplantation. Complications were observed in 22 %, although most of them were of less severity. Serious complications occurred in 4 patients (7 %), invariably in laparotomic splenectomy. There were no reported deaths in connection with splenectomy.

Conclusion:
Splenectomy is relatively safe and efficient tool in hematology. In our experience we confirm results of other studies both in terms of effectivity (in ITP in particular) and low risk of the procedure.

Key words:
splenectomy, indication for splenectomy, complication of splenectomy, laparoscopic splenectomy, idiopathic thrombocytopenic purpura

Autoři: F. Kvapil ¹; M. Doubek ¹; Y. Brychtová ¹; Z. Kala ²; J. Vorlíček ¹; J. Mayer ¹
Působiště autorů: Interní hematoonkologická klinika, Fakultní nemocnice Brno ¹; Chirurgická klinika, Fakultní Nemocnice Brno ²
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,12, 2006, No. 3, p. 146-152.
Kategorie: Souhrnné práce, původní práce, kazuistiky

Souhrn

Splenektomie je poměrně často indikovanou terapií či diagnostickým úkonem u řady hematologických onemocnění. Retrospektivní studie splenektomií indikovaných z Interní hematoonkologické kliniky FN Brno zahrnuje 58 pacientů z období let 2000–2005. S terapeutickým záměrem bylo provedeno 46 splenektomií (79 %), 12 (21 %) zákroků bylo diagnostických. Indikace terapeutických splenektomií: idiopatická trombocytopenická purpura (ITP)(27 pacientů), autoimunní hemolytická anémie (AIHA)(6), trombotická trombocytopenická purpura (TTP)(5), variantní vlasatobuněčná leukemie (HCL)(4) a dále méně frekventní diagnózy – trombocytopenie při chronické B-lymfocytární leukemii (B-CLL), hypersplenismus u myelodysplastického syndromu (MDS), ruptura sleziny při aspergilóze u pacienta s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL), progredující periferní T-lymfom. Zamýšlený terapeutický efekt byl krátkodobě dosažen u 91 % pacientů, dlouhodobě pak přetrvával v 68 %. U dominujících pacientů s ITP byla splenektomie prováděna při rezistentním onemocnění, vždy po předcházející kortikoterapii, 41 % pacientů mělo i další imunosupresiva. Dlouhodobé remise ITP bylo dosaženo u 74 % pacientů, dalších 18 % však dosahuje dobré odpovědi při následné imunosupresivní léčbě. I u ostatních onemocnění byla terapeutická úspěšnost vysoká. Druhou skupinu představují splenektomie diagnostické, kde převažovaly nálezy non-hodgkinských lymfomů – splenický lymfom marginální zóny (3), difuzní velkobuněčný B-lymfom (2), dále periferní T-lymfom, mantle cell lymfom, Hodgkinův lymfom, karcinoid a diagnóza aspergilózy u pacienta s akutní myeloidní leukemií (AML) po alogenní transplantaci. Komplikace byly zaznamenány ve 22 %, většinou však byly méně významné. Závažné komplikace se vyskytly u 4 pacientů (7 %), vždy u laparotomického operačního přístupu. V souvislosti se splenektomií nedošlo k žádnému úmrtí.

Závěr:
splenektomie představuje relativně bezpečnou a účinnou metodu hematologického diagnosticko- terapeutického rejstříku. Zkušenosti našeho pracoviště potvrzují závěry zahraničních studií ve smyslu efektivity (zejména u ITP) i nízkého rizika souvisejícího s výkonem.

Klíčová slova:
splenektomie, indikace splenektomie, komplikace splenektomie, laparoskopická splenektomie, idiopatická trombocytopenická purpura