Komplikace v chirurgii
Autoři:
P. Hoffmann
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2014, roč. 93, č. 11, s. 523.
Kategorie:
Editorial
Chirurgové se odpradávna setkávají s komplikacemi od těch banálních po ty život ohrožující. Ať již to jsou komplikace vlastního chirurgického výkonu, či s ním souvisejí pouze nepřímo, všechny v sobě ukrývají nebezpečí jak pro pacienta, tak i pro chirurga, který je řeší. Pokud jsou závažnější, znamenají další zátěž a stres, které většina medicínských oborů nezná. Spektrum komplikací se mění s dobou, s pokrokem technik a technologií, jakož i se změnami podmínek a soudobými požadavky na zajišťování chirurgické péče. Jiné komplikace provázely chirurgické průkopníky doby Billrotha, Péana a Rydygiera a jiné jsou v popředí dnes, kdy vedle klasické chirurgie běží narůstající operativa laparoskopická a bojovat o své místo na slunci bude nejspíše chirurgie robotická.
Komplikace chirurgického výkonu lze dělit podle mnoha hledisek. Třeba podle začátku vzniku to mohou být komplikace předoperační, peroperační či pooperační. Z jiného pohledu mohou být komplikace ze strany pacienta, ze strany operačního týmu či jsou primárně spojeny se zdravotnickou technikou. Možné je hovořit o komplikacích medicínských či nemedicínských, chirurgických či nechirurgických, obecných či speciálních a místních či celkových, což vše je téma na samostatnou publikaci. Na komplikace pooperační by měl být kvalifikovaný chirurg dobře připraven. Většinou jsou všeobecně známé včetně toho, jak je správně řešit. Komplikace, které souvisejí s operačním výkonem pouze nepřímo, musí pak řešit často ad hoc a s ohledem na případné další skutečnosti. Stále více jsme dnes svazováni předpisy, vyhláškami či akreditačními standardy, jakož i tlaky na snižování lůžek a uzavírání oddělení. Jejich dopad na zabezpečení provozu zvláště na středně velkých a menších pracovištích nebývá pouze pozitivní. Všichni víme, že pouhé naplnění kvalifikačních požadavků nemusí být zárukou dobrého výsledku. Neřeší, že komplikací pro chirurga může být nezkušenost či nezájem anesteziologa. Dobrá instrumentářka je pro operatéra pokladem, stejně jako operovat se špatnou asistencí může být utrpením. Zvláštní kapitolou bývá podceňování zdravotního stavu jednotlivých členů operačního týmu, které se může vymstít a způsobit nemalé problémy. Díky zákoníku práce je sice omezen počet hodin ve službách a čerpání náhradního volna dnes umožňuje chirurgům (alespoň na papíře) lepší regeneraci, nicméně zvláště na menších pracovištích se stále řeší známé problémy. Chirurg, aby zajistil provoz, nezřídka i v dnešní době přechází virózu a operuje, ač třeba pilot má zákaz startu při pouhém zvýšení teploty. Chirurgové bojují nejednou v situacích, kdy sportovec železných svalů prohraje či vzdá závod. Pro chirurga může být následnou komplikací komunikace s příbuznými včetně obtíží s propuštěním úspěšně odoperovaného nemocného do domácí péče či jeho předáním do zařízení péče následné. Chirurg musí věnovat stále větší pozornost vykazování práce a materiálu pro zdravotní pojišťovny, což mu může následně komplikovat skutečnost, že část práce zůstane po regulacích nezaplacena. Komplikací se může stát peroperační zjištění neřešitelnosti onemocnění či nutnost změny postupu na základě žádosti anesteziologa, které nepředpokládal a o kterých pacienta neinformoval. S tím souvisí aktuální problematika informovaného souhlasu pacienta, zvláště jeho písemné formy, kdy není v lidských silách vše uvést a všechny možnosti vyčerpat. O problémech technických a možnosti jejich řešení by šlo napsat mnohé, a že mohou chirurgovi způsobit nemalé starosti, je jasné. Kdo se setkal s poruchou laparoskopické věže v delikátním místě operace, ví, o čem hovořím. Je pak na vůli a odborné zdatnosti sálového personálu technické komplikace řešit, když speciální technický personál zatím není pro běžná pracoviště dostupný. Specifickou problematikou se stává agenda stížností a žalob, jejichž nárůst je možno očekávat v souvislosti s občanským zákoníkem, který vešel v účinnost. Neseme toho na svých bedrech mnoho. Určitě nás s vědomím výše uvedeného netěší, že pacienti si nejednou více cení provedeného ultrazvuku, CT či magnetické rezonance než chirurga, který je odoperoval. Skutečnou práci a rizika se v Sazebníku zdravotních výkonů zatím nepodařilo zohlednit. Dobrého chirurga zdobí respekt a pokora včetně toho, že dokáže myslet na možné komplikace, aktivně po nich v pooperačním období pátrat, umět si je přiznat a včas se rozhodnout pro správné řešení. Některé komplikace a jejich řešení však nejsou pouze v rukách samotných chirurgů.
MUDr. Pavel Hoffmann
Oblastní nemocnice Kolín, a. s.,
nemocnice Středočeského kraje
Žižkova 146
280 01 Kolín III
pavel.hoffmann@nemocnicekolin.cz
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2014 Číslo 11
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Cerebral salt wasting syndrom (CSWS) – nezvyklá kazuistika z chirurgického pracoviště
- Pilonidální sinus – diagnóza na pomezí všeobecné a plastické chirurgie
- Karcinóm sigmy v inkarcerovanej slabinovej prietrži
- 3D High Resolution anorektální manometrie ve funkčním hodnocení anorekta