Pediklovaný lalok svalu m. rectus femoris pro rekonstrukci komplikovaných defektů břišní stěny
The Pedicled Rectus Femoris Muscle Flap for Reconstruction of Complicated Abdominal Wall Defects
Aim of the study:
Large or complicated abdominal wall defects caused by recurrent incisional hernias, infections or tumor resections often require the use of prosthetic mesh, local tissue transposition or even distant muscle flaps for proper reconstruction. Due to the sometimes discouraging results of meshes muscle flaps are an appreciated alternative. We followed up a series of cases to assess the value of the pedicled rectus femoris muscle flap.
Methods:
Follow up time ranged from 6 months to 4 years. 12 cases of reconstruction of the abdominal wall using pedicled rectus femoris muscle flaps after tumor resections, recurrent incisional hernias, and infection are presented. Abdominal wall stability was examined clinically. The aesthetic and the functional results were assessed using a standardized questionnaire. The loss of torque in the quadriceps muscle was evaluated using a dynamometer.
Results:
In all but one patients a stable abdominal wall could be reconstructed. We saw no major complications. The loss of true muscular capacity in the quadriceps muscle of the operated leg was 19% compared to the nonoperated leg, but was tolerated very well.
Conclusion:
The donor site morbidity is moderate. The flap provides an easy and save possibility to reconstruct the abdominal wall. The rectus femoris muscle flap should be considered as an alternative for abdominal wall reconstruction.
Key words:
rectus femoris – muscle flap – donor site morbidity – abdominal wall – defect – incisional hernia – hernia repair
Autoři:
A. Daigeler; Fansa H.+; S. Altmann; F. Awiszus, SchneiderW. *
Působiště autorů:
BRD
Prof. Dr. med. W. Schneider
+Klinik für Plastische, Wiederherstellungs- und Ästhetische Chirurgie
Stadtische Kliniken Bielefeld gem. GmbH, Klinikum Mitte, Bielefeld, BRD, PD Dr. med. H. Fansa
; Magdeburg, BRD, Prof. Dr. med. H. W. Neumann
; Klinik für Plastische, Wiederherstellungs- und Handchirurgie
Medizinische Fakultät der Otto-von-Guericke-Universitat Magdeburg
; Orthopädische Universitätsklinik, Medizinische Fakultät der Otto-von-Guericke-Universitat
Magdeburg
*
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2005, roč. 84, č. 5, s. 238-243.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Rekonstrukce velkých nebo komplikovaných defektů břišní stěny způsobené opakujícími se herniemi v místech řezu, infekcemi nebo resekcemi nádorů často vyžadují použití protetické síťky, transpozici místní tkáně nebo dokonce použití vzdálených svalových laloků. Vzhledem k tomu, že výsledky po použití sítěk jsou někdy neuspokojivé, stávají se svalové laloky vítanou alternativou. Sledovali jsme řadu případů, abychom mohli posoudit výhody použití pediklovaného svalového laloku m. rectus femoris.
Metody:
Sledovací období trvalo od 6 měsíců po 4 roky. V této práci je prezentováno 12 případů rekonstrukcí břišní stěny pomocí pediklovaného svalového laloku m. rectus femoris po resekcích nádorů, po opakovaných herniích v místě řezu a infekci. Stabilita břišní stěny byla vyšetřena klinicky. Estetické a funkční výsledky byly vyhodnoceny pomocí standardizovaného dotazníku. Ztráta svalové síly m. quadriceps femoris byla posouzena pomocí dynamometru.
Výsledky:
U všech pacientů (kromě jediného případu) bylo možné stabilní břišní stěnu rekonstruovat. Nedošlo k žádným závažným komplikacím. Ztráta skutečné svalové kapacity v m. quadriceps femoris operované končetiny dosahovala 19 % ve srovnání s neoperovanou končetinou, ale byla velmi dobře tolerována.
Závěr:
Morbidita dárcovského místa je střední. Použití svalového laloku představuje jednoduchou a bezpečnou možnost rekonstrukce břišní stěny. Doporučujeme zvážit použití svalového laloku m. rectus femoris jako alternativu u rekonstrukcí břišní stěny.
Klíčová slova:
m. rectus femoris – svalový lalok – morbidita dárcovského místa – břišní stěna – defekt – hernie v místě řezu – reparace hernie
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2005 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Postkatetrizační pseudoaneuryzma arteria radialis
- Plánovaná klasická versus plánovaná laparoskopicky asistovaná apendektomie u žen. Retrospektivní studie
- Pediklovaný lalok svalu m. rectus femoris pro rekonstrukci komplikovaných defektů břišní stěny
- Měření tlaků v karpálním tunelu při operacích syndromu karpálního tunelu