Trendy a koreláty obezity českých adolescentů ve vztahu k socioekonomickému statusu rodin mezi lety 2002–2018

Souhrn

Cíl: Hlavním cílem studie je analyzovat trendy v obezitě u českých adolescentů ve vztahu k socioekonomickém statusu (dále SES) jejich rodin mezi lety 2002 a 2018 a zhodnotit, které z korelátů se vztahují k riziku výskytu obezity.

Metodika: Soubor 29879 adolescentů (49,6 % chlapců) ve věku 10,5–16,5 let byl vybrán z reprezentativních vzorků českých adolescentů z opakovaného průřezového, dotazníkového výzkumu „Health Behaviour in School-aged Children“ realizovaného v letech 2002, 2006, 2010, 2014 a 2018. Pomocí škály rodinného blahobytu byl klasifikován SES rodin účastníků jako nízký, střední a vysoký. Obezitu reprezentuje interval > 97 % v percentilovém grafu body mass indexu (BMI) Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle pohlaví a věku. χ²-testem byly testovány rozdíly v prevalenci obezity u chlapců a dívek ve všech kategoriích SES mezi lety 2002 a 2018. Pro zkoumání korelátů obezity u vzorku adolescentů z roku 2018 byla použita logistická regresní analýza.

Výsledky: Mezi lety 2002 a 2018 byl u adolescentů ve všech kategoriích SES zaznamenán jasný nárůst prevalence obezity, přičemž nejvýrazněji se projevil (p < 0,001) u chlapců (+7,5 procentních bodů (dále p.b.): 4,5 %₂₀₀₂ → 12,0 %₂₀₁₈) a dívek (+2,4 p.b.: 2,7 %₂₀₀₂ → 5,1 %₂₀₁₈) s nízkým SES. Ve srovnání všech cyklů výzkumu byla nejvyšší prevalence obezity patrná u adolescentů s nízkým SES v roce 2018 u dívek i chlapců. Nižší pravděpodobnost výskytu obezity byla signifikantně (p < 0,05) asociována s pravidelnou intenzivní pohybovou aktivitou, účastí na organizovaném sportu a denní konzumací sladkostí bez ohledu na SES adolescentů. Avšak nejnižší podíl účastníků organizovaného sportu a adolescentů, kteří se pravidelně věnují intenzivní pohybové aktivitě, byl zaznamenán v kategorii nízkého SES.

Závěry: Nárůst prevalence obezity u adolescentů s nízkým SES naznačuje, že národní programy podpory zdraví a sportu mají na adolescenty z rodin s nízkým SES nejmenší dopad. Závažná zjištění jsou adresována tvůrcům a garantům programů prevence obezity a zdůrazňují potřebu přesnějšího zaměření intervencí na děti a dospívající z rodin s nízkou úrovní SES..

Klíčová slova:

obezita – HBSC studie – socioekonomický status – pohybová aktivita – stravovací návyky

ÚVOD

Epidemie obezity napříč populačním spektrem je závažným zdravotním problémem v ekonomicky vyspělých i rozvojových zemích světa (1). Prevalence obezity je obecně nižší v rozvojových zemích, ale roste rychleji než v zemích ekonomicky vyspělých. Avšak například v evropských zemích bývalého komunistického bloku je stále omezená evidence o vývoji obezity a s obezitou souvisejícího chování (2). Na základě dostupných dat o prevalenci a trendech obezity je prokázáno, že se obezita podílí na dlouhodobých kardiovaskulárních, metabolických a jiných zdravotních komplikacích a náklady na jejich léčbu ukrajují značnou část financí určenou na zdravotní péči (3).

Přestože je obezita zjednodušeně výsledkem dlouhodobé převahy energetického příjmu nad energetickým výdejem, míra jejího vzniku a rozvoje je zprostředkována komplexní interakcí mnoha psychosociálních a biologických faktorů s prostředím, ve kterém jedinec žije (4). Chování a životní styl významně souvisejí s obezitou dětí ve školním věku bez ohledu na zemi či kontinent. Každodenní pohybová aktivita střední až vysoké intenzity (dále MVPA – z anglického termínu „Moderate-to-Vigorous Physical Activity“) a dostatečná doba spánku je asociována s nižším rizikem výskytu obezity, zatímco kratší, nedostatečná doba spánku a delší čas trávený sledováním televize, obrazovky počítače či displeje mobilního zařízení (souhrnně označováno jako „screen time“ – dále ST) zvyšuje riziko výskytu obezity u dětí ve školním věku (4). Pravidelné pití cukrem slazených nápojů, jakožto představitele nezdravého energetického příjmu, se ukázalo jako jeden z klíčových přispěvatelů rizika dětské nadváhy a obezity (5). Přestože spotřeba cukrem slazených nápojů u dětí a mládeže za posledních 15 let klesla, je stále vysoká a spojená s negativním dopadem na zdraví – vyšší výskyt obezity, inzulinové rezistence a zubního kazu (5). Chování související s energetickým příjmem a výdejem u dětí a dospívajících se značně liší v závislosti na socioekonomickém statusu (dále SES) jejich rodin (2).

Jednou z klíčových sociálních determinant obezity zahraničních dětí a dospívajících je SES jejich rodin (1). V ekonomicky vyspělých zemích je u adolescentů odhalován rostoucí socioekonomický gradient v prevalenci obezity, tj. stabilní nebo mírný pokles trendu prevalence obezity u adolescentů z rodin s vysokým SES na rozdíl od stálého zvyšování prevalence u jejich vrstevníků z rodin s nízkým SES (1). Avšak přetrvává nedostatek relevantních informací o trendech ve vývoji obezity dětí a adolescentů z ekonomicky méně vyspělých zemí s ohledem na SES rodin (6). Stejně tak chybí analýza dopadů programů zaměřených na redukci obezity u adolescentů z odlišných socioekonomických podmínek.

Ukazuje se, že v zemích střední a východní Evropy mají adolescenti tendenci opakovat negativní vzorce chování souvisejícího se zdravím (pokles MVPA, nárůst ST), které byly patrné u adolescentů z ekonomicky vyspělejších zemí (2). Rychlý nárůst obezity u adolescentů v zemích střední a východní Evropy v posledních dekádách (2, 6) poukazuje na skutečnost, že se tyto země nedokázaly poučit z negativního vývoje prevalence obezity dříve zjevného u adolescentů z ekonomicky vyspělejších zemí (2). Česká republika je jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí střední a východní Evropy. V reakci na neuspokojivé zdravotní chování a vývoj obezity u dětí a adolescentů byly ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci se školami odstartovány programy (např. „Ovoce a zelenina do škol“, „Mléko do škol“, „Odznak všestrannosti“) a aplikovány vyhlášky (např. „Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách“ tzv. „pamlsková vyhláška“), které měly tento trend zvrátit. Avšak efekt výše uvedených programů na výskyt obezity či zdravotní chování dětí a adolescentů není dostatečně sledován a hodnocen.

Předložená studie se snaží zaplnit zmíněnou výzkumnou niku a poskytnout relevantní údaje pro posouzení účinnosti aktivit zaměřených na zlepšení zdravotního chování a prevenci obezity u dětí a adolescentů z České republiky. Hlavním cílem studie je proto analyzovat výskyt obezity u adolescentů mezi lety 2002 a 2018 s ohledem na SES jejich rodin a zhodnotit koreláty, které významně se vztahují k šanci výskytu obezity.

METODIKA

Design studie

Studie je založena na pěti průřezových sběrech a analýzách dat o zdravotním chování školních dětí (dále HBSC – z anglického termínu „Health Behaviour in School-aged Children“). Mezinárodní HBSC studie probíhá pod záštitou Světové zdravotnické organizace napříč 48 zeměmi světa s cílem poskytnout relevantní data o zdravotním chování, stravování, trávení volného času, vnímání školního prostředí adolescentů široké odborné veřejnosti, národním i regionálním politikům, pedagogickým a sociálním pracovníkům pro zlepšení životního stylu dospívajících (2). Ve všech zúčastněných zemích HBSC studie probíhá současně jednou za 4 roky celonárodní průřezový sběr dat u kohort 11letých, 13letých a 15letých adolescentů pomocí standardizovaného dotazníku v souladu s mezinárodně schváleným výzkumným protokolem tak, aby byla zajištěna konzistentnost postupu sběru a zpracování získaných údajů (2). Vzhledem k tomu, že HBSC studie je zaměřena na adolescenty ve školním věku, je sběr dat realizován přímo na školách (2, 6).

Výběr účastníků a sběr dat

Studie zahrnuje národně reprezentativní soubory českých adolescentů ve věku 10,5–16,5 let z let 2002–2018 (2002: n = 4912 (47,7 % chlapců); 2006: n = 4629 (50,4 % chlapců); 2010: n = 4121 (48,7 % chlapců); 2014: n = 4588 (47,6 % chlapců) a 2018: n = 11629 (50,4 % chlapců)) získané s využitím vícestupňového stratifikovaného výběru podle krajů, typu škol (poměr základních škol a víceletých gymnázií) a jejich velikosti (tab. 1). Škola byla ve všech cyklech sběru dat primární jednotkou výběru. Ve vybraných školách bylo pomocí metody Kishovy tabulky následně náhodně vybráno po jedné třídě z 5., 7. a 9. ročníku (resp. z odpovídajícího ročníku u víceletých gymnázií). Samotný sběr dat probíhal v jarních měsících daného roku. Míra odezvy se na úrovni škol pohybovala v rozmezí 75–99 % a u žáků a studentů přesáhla 80 % ve všech cyklech sběru dat.

Proškolení výzkumní pracovníci administrovali sběr dat během jedné hodiny školního vyučování po předcházejícím představení výzkumu a doplňujících instrukcích k vyplňování dotazníku. Účast žáků na výzkumu byla ve všech cyklech sběru dat dobrovolná a anonymní. Respondenti nikam neuváděli své jméno a měli možnost účast na výzkumu kdykoliv přerušit, zcela odmítnout nebo přeskočit otázky, které jim byly nepříjemné. Koncept trendové studie byl schválen institucionální Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci s referenčním číslem 9/2016.

Proměnné a jejich kategorizace

Vedle základních sociodemografických charakteristik (věková kategorie a pohlaví adolescentů, SES rodin (tab. 1)) byly pro tuto studii ze standardizovaného dotazníku a v souladu s výzkumným protokolem (2) vybrány následující proměnné – obezita, pohybová aktivita (denní MVPA a týdenní četnost vysoce intenzivní pohybové aktivity (dále VPA)), účast v organizovaném sportu, ST, denní snídání, konzumace sladkostí, stravování ve „fast food“ restauracích a doba spánku. Vybrané proměnné reprezentují chování ovlivňující energetickou bilanci a vzhledem k jejich uspokojivé validitě a reliabilitě (2, 6, 8) umožňují posuzovat jejich dopad na zdraví adolescentů (2). SES rodin zúčastněných adolescentů byl odvozen ze škály rodinného blahobytu (z anglického termínu „Family Affluence Scale“), která byla součástí standardizovaného dotazníku a v letech 2002–2010 obsahovala otázky na počet vlastněných aut, počet počítačů v domácnosti, počet absolvovaných zahraničních dovolených v uplynulém roce, vlastní pokoj pro adolescenta. V roce 2014 byly ke stávající SES škále s ohledem na změny v sociálním prostředí přidány dvě nové položky – vlastnictví myčky a počet koupelen v domácnosti (6, 8).

Závislou proměnnou chování souvisejícího s energetickou bilancí je obezita, která byla s využitím údajů o tělesné hmotnosti a výšce adolescentů odvozena percentilového grafu BMI rozděleného dle pohlaví a věku (7). Potenciální koreláty obezity byly kategorizovány následovně: MVPA (dosažení alespoň 60 minut denně vs. méně často), VPA (realizace alespoň 4krát týdně vs. méně často), účast v organizovaném sportu (alespoň jeden pravidelný týmový nebo individuální sport vs. bez účasti), ST (nepřekročení 2 hodin denně vs. 2 a více hodin denně), snídání a konzumace sladkostí (každodenně vs. méně často než denně), stravování ve „fast food“ restauracích (méně než 2krát za měsíc vs. alespoň 2krát za měsíc) (2, 6, 8). Denní doba spánku byla vypočítána z rozdílu adolescenty uváděné doby vstávání a doby ukládání ke spánku. Klasifikace doby trvání spánku (přiměřená doba spánku vs. nedostatečná vs. příliš dlouhá doba spánku) byla provedena v souladu s věkově diferencovanými doporučeními dle studie (9).

Kategorie SES rodin participujících adolescentů byly stanoveny ze souhrnného skóre odpovědí na otázky týkající se rodinného blahobytu mezi lety 2002–2010 (resp. 2014–2018) následovně: nízký SES = 0–3 body (resp. 0–6 bodů), střední SES = 4–6 (resp. 7–9) bodů a vysoký SES = 7–9 (resp. 10–13) bodů (6, 8).

Statistická analýza dat

Zpracování dat a statistické analýzy byly provedeny v prostředí software IBM v.22 (IBM Corp. Released 2013. Armonk, NY, USA). Popisné charakteristiky jsou prezentovány formou procent, u úrovně tělesné hmotnosti s uvedením 95% intervalů spolehlivosti (dále CI), odděleně pro dívky a chlapce v každém roce sběru dat. χ²-test byl použit pro posouzení trendových rozdílů mezi lety 2002 a 2018 v prevalenci obezity u dívek a chlapců v jednotlivých SES kategoriích zvlášť. χ²-testem byly rovněž testovány rozdíly v prevalenci obezity mezi jednotlivými SES kategoriemi dívek a chlapců v roce 2018. Stejně tak analýzy rozdílů v podílu účastníků ve sportu, či v realizaci VPA v jednotlivých SES kategoriích adolescentů v roce 2018 byly provedeny pomocí χ²-testu, jakož i posouzení rozdílů v prevalenci obezity adolescentů klasifikovaných podle četnosti VPA, zapojení do organizovaného sportu či četnosti konzumace sladkostí. Míra vztahu potenciálních korelátů obezity adolescentů byla analyzována prostřednictvím vícenásobné logistické regresní analýzy (metody Enter) odděleně pro jednotlivé SES kategorie adolescentů. Výsledky regresních analýz jsou interpretovány pomocí parametrů poměru šancí (dále OR) a 95% CI. Hladina statistické významnosti alfa byla stanovena na minimální hodnotu 0,05 pro všechny statistické analýzy.

VÝSLEDKY

Mezi lety 2002–2018 byl zjištěn významný nárůst obezity u dívek i chlapců ze střední a nízké kategorie SES (obr. 1). „schodovitý průběh“ výskytu obezity mezi lety 2002 a 2018 (tj. prudký nárůst mezi lety 2002–2006 s následnou stagnací či dokonce poklesem v letech 2006 a 2014 byl vystřídán opětovným nárůstem výskytu obezity po roce 2014) byl typický pro všechny SES kategorie adolescentů s výjimkou dívek z rodin s vysokým SES (obr. 1). Po roce 2014 však nedošlo pouze k nárůstu obezity u většiny adolescentů, ale především k prohloubení rozdílu v její prevalenci mezi chlapci i dívkami z rodin s nízkým a vysokým SES (obr. 1). Ve všech cyklech sběru dat dívky ze všech SES kategoriích uváděly nižší výskyt obezity než chlapci.

Vzhledem k významným rozdílům v prevalenci obezity mezi adolescenty z rodin s nízkým a vysokým SES v roce 2018 jsou její koreláty prezentovány samostatně pro všechny SES kategorie (tab. 2). Avšak bez ohledu na SES adolescentů byla nižší šance výskytu obezity významně (p < 0,05) asociována s pravidelnou realizací VPA, aktivní účasti v organizovaném sportu a denní konzumací sladkostí (tab. 2). Signifikantně (p < 0,001) nejnižší podíl adolescentů zapojených do organizovaného sportu a pravidelně realizujících VPA nalézáme u kategorie nízkého SES. Následná analýza odhaluje významně nižší prevalenci obezity u adolescentů s pravidelnou realizací VPA (4krát a vícekrát týdně) ve srovnání s adolescenty s méně častým provozováním VPA (5,0 % vs. 6,8 %, p < 0,001), nižší výskyt obezity u aktivních účastníků organizovaného sportu ve srovnání s adolescenty, kteří se organizovanému sportu nevěnují (5,0 % vs. 8,1 %, p < 0,001) a denních konzumentů sladkostí než u jedinců, kteří konzumují sladkosti méně často (3,8 % vs. 6,6 %, p < 0,001). Minimálně 60 minut MVPA denně obecně snižuje pravděpodobnost výskytu obezity u adolescentů, avšak nález byl významný pouze u adolescentů z kategorií nízkého a vysokého SES. Paradoxně častější stravování v restauracích rychlého občerstvení je spojeno s nižší pravděpodobností obezity u adolescentů (významně u adolescentů ze středních a vysokých kategorií SES) (tab. 2).

U 11letých adolescentů v roce 2018 zjišťujeme nejvyšší prevalenci obezity ve srovnání s kohortou 13letých a 15letých adolescentů (11 let – 6,8 %, 13 let – 5,9 % a 15 let – 5,6 %), přičemž rozdíl v prevalenci obezity byl statisticky významný mezi 11 a 15letými adolescenty (p < 0,05). U adolescentů s nejméně 2 hodinami ST denně ve školních dnech jsme zjistili signifikantně vyšší prevalenci obezity než u dospívajících s méně než 2 hodinami ST denně (6,4 % vs. 3,4 %, p < 0,001). Avšak v případě kategorizace adolescentů podle SES rodin je nenadměrný ST (méně než 2 hodiny denně) asociován s nižší šanci výskytu obezity pouze u adolescentů ze střední SES kategorie (tab. 2). U adolescentů, jejichž uvedená doba spánku ve víkendových dnech byla dle studie (9) klasifikována jako nedostatečná, jsme zjistili vyšší prevalenci obezity než u adolescentů s doporučovanou dobou spánku (5,9 % vs. 6,9 %, p < 0,001). Nedostatek spánku o víkendových dnech byl významně spojen s vyšší šancí výskytu obezity u adolescentů ze střední a vysoké kategorie SES (tab. 2).

DISKUZE

Klíčová zjištění studie zahrnují:

1. odhalení vzrůstajícího „schodovitého průběhu“ výskytu obezity mezi lety 2002 a 2018 u všech kategorií SES adolescentů s výjimkou dívek z rodin s vysokým SES
2. nižšího výskytu obezity u dívek než chlapců ve všech sledovaných letech
3. prohlubování rozdílu ve výskytu obezity mezi adolescenty z rodin s nízkým a vysokým SES
4. odkrytí korelátů významně snižujících šanci výskytu obezity adolescentů diferencovaných podle SES

Ukazuje se, že Česká republika opakuje podobný vývoj obezity dětí a adolescentů jako ekonomicky vyspělejší země (např. Austrálie, Anglie, Francie, Německo, Nizozemí, USA) před 10–15 lety, kdy nárůst obezity dosáhl plató s následným nárůstem obezity u skupin adolescentů z rodin s nízkým SES (1, 2). Po prudkém nárůstu obezity mezi českými adolescenty v letech 2002–2006 byla odstartována řada zdravotně a sportovně zaměřených programů a projektů celorepublikově realizovaných na školách či ve volném čase školáků. Tyto aktivity mohly přispět k registrovanému plató ve vývoji obezity adolescentů mezi lety 2006–2014. Avšak následně dochází k „rozevírání nůžek“ v prevalenci obezity mezi adolescenty z nízké a vysoké kategorie SES se zjevným nejvýraznějším zvýšením výskytu obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost analýze korelátů obezity odděleně pro adolescenty různých kategorií SES.

Není překvapivým zjištění, že bez ohledu na kategorii SES adolescentů šanci výskytu jejich obezity signifikantně snižuje pravidelná realizace VPA (≥ 4krát týdně) a aktivní účast v organizovaném sportu. Navíc, u rodin s nízkým a vysokým SES, také každodenních minimálně 60 minut MVPA významně snižuje šanci výskytu obezity u dospívajících. Překvapivější je však zjištění, že každodenní konzumace sladkostí je asociována s významně nižším rizikem výskytu obezity u adolescentů ze všech SES kategorií, stejně jako četnější stravování ve „fast food“ restauracích u adolescentů z rodin se středním a vysokým SES. Každodenní konzumace sladkostí a četnější stravování v těchto restauracích je typičtější pro adolescenty, kteří se věnují organizovanému sportu než pro nesportující vrstevníky (10). Mimo každodenní konzumaci sladkostí a četnější stravování v restauracích je pravidelná účast adolescentů v organizovaném sportu asociována s méně častým pojídáním u televize nebo hraním na počítači než u nesportujících adolescentů (10). Jiným vysvětlením pozitivní asociace mezi každodenní konzumací sladkostí, častějším stravováním v restauracích a výskytem obezity u adolescentů je skutečnost, že neobézní jedinci se nemusí tolik starat o nevhodné stravovací návyky než jejich obézní spolužáci, anebo skutečností, že obézní jedinci již absolvují program zaměřený na redukci nadměrné tělesné hmotnosti s úpravou jídelníčku (11, 12).

Zdá se, že v tomto věkovém období adolescence dokáže chování související s výraznějším výdejem energie (pohybová aktivita minimálně střední intenzity, účast v organizovaném sportu, nenadměrný ST) vyvažovat každodenní konzumaci sladkostí a zabraňovat nežádoucímu zvyšování prevalence obezity. Avšak výrazný problém s úrovní tělesné hmotnosti může nastat, jakmile adolescenti ukončí sportovní činnost nebo omezí pohybovou aktivitu při nezměněných stravovacích zvyklostech. Protože nezdravé stravovací návyky přijaté v období dětství a adolescence mají tendenci přetrvávat do dospělosti a představují rozhodující faktor ve vývoji obezity (13).

Nadměrná tělesná hmotnost u adolescentů není spojena pouze s dlouhodobými kardiovaskulárními a metabolickými problémy, ale také se sociálními komplikacemi (14). Jedenáctiletí až 15letí adolescenti s nadváhou a obezitou tráví méně času s kamarády a přáteli po škole než jejich normosteničtí vrstevníci. Nadto adolescenti s nadváhou/obezitou necítí takovou důvěru ke svým nejlepším přátelům jako jejich spolužáci s normální tělesnou hmotností (14). Navíc, adolescenti z rodin s nízkým SES vykazují nižší životní spokojenost než jejich vrstevníci z vyšších kategorií SES (12). Kromě finančních a logistických požadavků na účast adolescentů ve volnočasově organizovaném sportu může toto zjištění přispět k vysvětlení, proč je nejnižší podíl účastníků organizovaného sportu právě mezi dospívajícími z rodin s nízkým SES.

Silné stránky a limity studie

Národně reprezentativní soubory českých adolescentů s vysokou mírou odezvy ve všech cyklech sběru dat, přísné dodržování mezinárodního výzkumného protokolu s použitím standardizovaného dotazníku a stabilní výzkumný tým zodpovědný za sběr dat jsou silnými předpoklady pro provádění komparačních trendových studií u adolescentů s rodin s odlišným SES. Primární limitou této studie je skutečnost, že data jsou založena na vlastních výpovědích adolescentů, které mohou být ovlivněny např. sociální žádostivostí nebo Hawthornským efektem. Avšak do finální podoby standardizovaného dotazníku byly zařazeny pouze položky, které splňovaly přísné požadavky na validitu a reliabilitu (2, 6, 7). Průřezový design studie neumožňuje interpretovat výsledky o vztahu mezi chováním adolescentů souvisejícím s energetickou bilancí a výskytem obezity kauzálně, avšak předchozí longitudinální studie poukazuje na příznivý účinek pohybové aktivity na snižování obezity u 10–12letých dětí (15).

ZÁVĚRY

Výsledky prezentované studie poukazují na rostoucí trend ve výskytu obezity zejména u adolescentů z rodin s nízkým SES. Nižší šance výskytu obezity je významně asociována s pravidelnou intenzivní pohybovou aktivitou, účastí na organizovaném sportu a denní konzumací sladkostí bez ohledu na SES adolescentů. Avšak nejnižší podíl účastníků organizovaného sportu a adolescentů, kteří vykazují intenzivní pohybovou aktivitu, byl nalezen v kategorii nízkého SES. Zdá se, že v tomto věkovém období adolescence dokáže chování související s výraznějším výdejem energie (pohybová aktivita minimálně střední intenzity, účast v organizovaném sportu, nenadměrný ST) vyvažovat každodenní konzumaci sladkostí a zabraňovat nežádoucímu zvyšování prevalence obezity. Nepřiměřený nárůst prevalence obezity u adolescentů s nízkým SES vyzdvihuje potřebu přesnějšího zaměření intervencí na děti a dospívající z rodin s nízkou úrovní SES.

Práce byla podpořena z grantů s registračními čísly 17-12579S a CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007294.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 4. března 2016 (ref. číslo 9/2016).

Konflikt zájmů: žádný.

prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

Institut aktivního životního stylu

třída Míru 117, 771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@upol.cz