Fenomén bezpapírových nemocnic: Bude fungovat i v Evropě?

V dnešní době velmi aktuální téma a zároveň nový trend ve zdravotnictví jsou takzvané bezpapírové nemocnice. V Severní Americe tento trend jako první spustila Kanada a vybudovala nemocnici, která je plně řízená počítačovými systémy a roboty. Jelikož jsem žil několik let v Austrálii, která není za tímto trendem pozadu, podařilo se mi dostat pracovní nabídku na projekt manažera a implementačního manažera na pilotní projekt pro nemocnici ve státě Victoria na okraji jejího hlavního města Melbourne. Po úspěšném dokončení tohoto projektu následovaly nemocnice další, a to v celé Austrálii. Rád bych se proto podělil o mé pracovní zkušenosti, které jsem si od protinožců přivezl.

Pojďme se tedy podívat, co bylo hlavní příčinou inovací ve výše zmíněné nemocnici. Nemocnice chtěla zefektivnit distribuci léčiv, a to tak, aby optimalizovali počet expirovaných léčiv, dále chtěli zvýšit bezpečnost pacientů i personálu a v neposlední řadě zefektivnit řízení operačních sálů. Celý projekt je poměrně složitý a je rozdělen na několik fází, které na sebe musí dokonale navazovat. Pro zajímavost bych zde popsal celý průběh hospitalizace pacienta. Při jeho příjmu lékař určí diagnózu a předepíše medikaci léků. Tento proces se z nemocničního informačního systému pošle do centrální lékárny, kde se ověří kompatibilita předepsaných léčiv a následně se dané léky vloží do cartridge, která je posílána potrubní poštou na určené oddělení, kde je vložená do vozíku s léky. Na recepci daného oddělení recepční sestra přidělí pacientovi lůžko a pacient získá RTLS čip, který má po celou dobu hospitalizace. Tímto čipem je taktéž opatřeno pacientovo lůžko, má jej i veškerý zdravotnický personál a je obsažen i ve většině přístrojů. V praxi to znamená, že podávání léků pacientovi probíhá následujícím způsobem: Sestra, která má daného pacienta na starost, obdrží 15 minut před požadovaným termínem textovou zprávu na její přenosný telefon, kde má informace o jméně pacienta, číslo pokoje a jeho postele a zároveň typ a množství léků, které má pacient dostat. Sestra přijede s vozíkem, kde je umístěna cartridge s léky pro daného pacienta na jeho pokoj k jeho posteli a ten po zkontrolování správné lokace a zároveň ověření pacienta vydá příslušný počet léků, který je předepsán v systému. Eliminuje se tak záměna léků a podání nesprávných léků pacientům. Celý tento proces je logován do centrálního logovacího systému, kde je vidět, který pacient kdy které léky dostal a kým mu byly podány. Na základě této databáze je nemocnice schopna snáze určit průběh a také cenu léčení každého pacienta. Systém také kontroluje exspiraci léčiv a je schopný léčiva stahovat z jednotlivých oddělení.

Nasazením RTLS technologie se také zvýšila bezpečnost personálu i pacientů. Pokud by došlo v jakékoliv části nemocnice k napadení personálu, stačí zatáhnout za čip a spustí se lokalizační alarm, který pošle zprávu o napadení s přesnou polohou personálu a zároveň bezpečnostní agentuře, která může téměř ihned na daný incident reagovat. Co se týče zvýšení bezpečnosti pacientů, můžeme začít u omylného podání jiných léků. Jelikož je vždy při podávání jakéhokoliv léčiva kontrolováno, komu jsou léky podány a toto musí souhlasit se záznamem předepsaném v nemocničním informačním systému, je téměř nemožné podat jiné léky pacientovi. I když by se však toto již stalo, dostane personál včetně ošetřujícího lékaře ihned zprávu, ve které je uvedeno, o kterého pacienta jde a jaké léky dostal. U pacientů s těžkými úrazy jsou pacienti monitorováni na lůžku, kde při špatném otočení, či pádu z lůžka je taktéž jejich hlavní sestra neprodleně informována textovou zprávou. Pokud sestra do 90 sekund od obdržení zprávy nezareaguje, je zpráva rozeslána na zbylé sestry na daném oddělení. U pacientů, kteří mají povolené vycházky, je monitorován pohyb po celém areálu nemocnice, pacient si při odchodu na vycházku zvolí na displeji, který se nachází na pokoji, na jak dlouho na vycházku odchází a systém mu 5 minut před vypršením této doby pošle zprávu. Pokud by došlo ke zkolabování pacienta, systém zašle zprávu jeho ošetřující sestře. Další zajímavost, která v rámci zvýšení bezpečnosti stojí za zmínku, je komunikace s nemocniční laboratoří a převoz materiálu k laboratorním testům. Při převozu krve je monitorován čas, za jak dlouho se materiál dostal do laboratoře a to z důvodu „čerstvosti“ materiálu. Často se stávalo, že se služba s materiálem někde zdržela a materiál se při transportu poškodil vlivem ne zcela ideálních přepravních podmínek. Pokud se tak stane, není tento materiál v laboratoři testován, a to z důvodů finančních úspor a také kvůli tomu, že by zde docházelo k falešným alarmům. Dojde-li v laboratoři ke špatným výsledkům testovaných materiálů, je zde okamžitě informován zprávou na přenosný telefon ošetřující lékař a sestra daného pacienta o výsledcích testů. Nedochází zde tedy k prodlevě, která by vznikala v případě, že by se musel nejdříve lékař přihlásit do nemocničního systému, aby dané výsledky mohl zkontrolovat.

Využívání operačních sálů je řízeno stejnou technologií. Nemocnice má kompletní informace včetně časové osy, jak dlouho byli pacienti na operaci, kteří lékaři se na operaci podíleli a jak dlouhý čas na sále strávili. Zde jsou všichni zúčastnění opatřeni také čipem, který monitoruje od příjezdu pacienta na sál až po jeho opuštění, kdy následně systém informuje úklidovou službu o tom, že sál je volný a je připraven k úklidu. Poté je v systému sál odblokován a oprávněné osoby tedy mají kdykoliv přehled o tom, z jaké části nemocnice jsou operační systémy používány. Informace o operačních sálech využívají také SOS linky, které v případě hromadné katastrofy mají přístup k informacím v reálném čase, tzn. např. kolik operačních sálů je v dané nemocnici volných a dokáží je i vzdáleně rezervovat.

Informační systémy v nemocnici také řídí veškerou organizaci práce, jako je skladové hospodářství, evidenci všech prostředků včetně již zmiňované kontroly exspirace léčiv.

I když se zde nejedná o plně robotizovanou nemocnici, došlo po nasazení výše zmíněných technologií k zefektivnění celého provozu nemocnice a velkým úsporám v nákladech na její provoz. V nemocnici dokonce přemýšlejí o oslovení několika firem, které již připravují speciální roboty i pro některé lékařské a ošetřovatelské funkce.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Ing. Tomáš Pšenička

projektový a implementační manažer pro elektronizaci zdravotnictví (eHealth)

EY (dříve Ernst & Young)

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1

e-mail: tomas.psenicka@cz.ey.com