Refluxní choroba jícnu - otázky a odpovědi, mýty a fakta
Gastroesophageal reflux disease – questions and answers, myths and facts
Gastroesophageal reflux disease (GERD) is a common disease. Some patients present with a mild form while others with moderate or complicated forms of the disease. At present, GPs can prescribe all of the proton pump inhibitors available on the Czech market. Thus, the majority of patients with GERD are treated and followed by their GPs while patients with complications are usually treated by gastroenterologists.
However, there are many myths concerning GERD which have an impact on the management of patients with GERD. For example many GPs, as well as gastroenterologists, do not prescribe drugs for long term treatment as they do not consider GERD to be a chronic disease; doctors often think that the nocturnal reflux is more important than the day-time (upright) reflux (the contrary is true); each hiatal hernia is often considered to require surgical treatment; omeprazole (the most frequent PPI used in the Czech Republic) is administered in the evening instead of in the morning; the role of prokinetic drugs is often overestimated; the term “reflux esophagitis” is used inappropriately, many patients are treated inadequately by out-of date drugs such as H2 receptor antagonists or metoclopramide; the indications for pH metry monitoring are not clear; there is a belief that treatment with an H2-receptor antagonist is cheaper than with proton pump inhibitors (the contrary seems to be true); etc. In this article we try to serve as “myths busters” for GPs. We hope to provoke an interesting discussion and believe it will help to improve the management of patients with GERD.
Key words:
proton pump inhibitors, H2-receptor antagonists, gastroesophageal reflux disease
Autoři:
J. Martínek 1; J. Špičák 2; O. Šlégl 1; M. Beneš 2
Působiště autorů:
Gastroenterologické oddělení, Prim. : MUDr. Jan Martínek, Ph. D. Chirurgické oddělení, Prim. : MUDr. Tomáš Verner Klaudiánova nemocnice, Mladá Boleslav, 2Klinika hepatogastroenterologie, IKEM Praha, Přednosta: doc. MUDr. Julius Špičák, CSc.
1
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2006; 86(10): 564-570
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání
Souhrn
Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je častým onemocněním. Setkáváme se s širokým spektrem pacientů od lehkých forem až po formy komplikované. Díky tomu, že všechny účinné léky u nás již mohou předepisovat praktičtí lékaři, přesunula se léčba velké části pacientů do jejich rukou, v trvalé péči gastroenterologů zůstávají povětšinou formy komplikované.
Nejen mezi praktickými lékaři, ale i mezi specialisty se však traduje mnoho mýtů, které ovlivňují přístup k léčbě této choroby. Mezi ně patří např. menší vědomí o chronicitě onemocnění, a tudíž nutnosti trvalé léčby, přesvědčení, že k refluxu dochází hlavně v noci v poloze vleže, přesvědčení, že každá hiátová hernie vyžaduje léčbu, omeprazol (u nás nejužívanější inhibitor protonové pumpy) se dávkuje navečer namísto ráno, přeceňuje se vliv prokinetik, zaměňují se názvy refluxní ezofagitida s refluxní chorobou jícnu, v léčbě se stále ve velké míře uplatňují „obsoletní" léky - antagonisté H2-receptorů nebo metoclopramid, nepanuje jasno v indikacích pH metrického vyšetření, panuje víra, že léčba antagonisty H2 receptorů je levnější oproti inhibitorům protonové pumpy, atd.
Rozhodli jsme se proto sepsat tento článek, kde se snažíme na některé z těchto mýtů poukázat. Činíme tak pokud možno co nejednoduší formou, bez zbytečného zacházení do detailů, neboť hlavní cílovou skupinou článku jsou praktičtí lékaři. Doufáme, že článek vyvolá nejenom zajímavou diskusi, ale přispěje k lepší péči o pacienty s RCHJ.
Klíčová slova:
Inhibitory protonové pumpy, antagonisté H2-receptorů, refluxní choroba jícnu
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2006 Číslo 10
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Časná repolarizace: jak odlišit od elevace ST na EKG u akutní koronární ischémie
- Velikost penisu a sexuální uspokojení žen
- Refluxní choroba jícnu - otázky a odpovědi, mýty a fakta
- Dvaceti čtyřhodinová účinnost metoprolol tartrátu u pacientů s čerstvě zjištěnou hypertenzí