Profesionální syndrom karpálního tunelu

English info

Occupational Carpal Tunnel Syndrome

The authors examined 110 patients suffering from occupational carpal tunnel syndrome (CTS) for two to 14 years since theoccupational disease was acknowledged. Women were 59 % of the group. The mean age of the persons was 49.6 ± 7.5 years, themean duration of the risk occupational exposure lasted 19.9 ± 9.3 years. The etiological occupational noxa encountered in theorigin of CTS were repetitive strain injuries of upper extremities in 62% of the group, locally transmitted vibrations on the hands orvibration in combination with work overload played a role in 38%. In the period of control examination 70 per cent of the subjectsretired for age or disability. Disability or partial disability for the occupational disease affected 49 per cent of the subjects. Aftera complex evaluation of subjective complaints, physical neurological examination and EMG it became obvious that only 14 percent of the cohort displayed negative or borderline CTS findings. The other subjects were found to suffer from continued CTS of atleast mild degree. The EMG examination revealed that 70 per cent of the cohort were affected by motoric - sensitive type of thedisorder. Decompression operations were performed on 64 per cent of the individuals. Based on the comparison of subjectivecomplaints, EMG finding and neurological physical examinations it became apparent that in one forth or one third of the subjectsaffected by occupational CTS it is expected that acknowledgement of the occupational disease and personal replacement of theindividuals from the work at risk will follow in further progression of the disease.

Key words:
entrapment neuropathies, carpal tunnel syndrome, occupation, occupational disease

Autoři: Brhel Petr ¹; Říhová Alena ¹; Dufek Jaroslav ²; Benešová Eva ¹; Streitová Hana ³
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství FN u sv. Anny, MU v Brně, přednosta doc. MUDr. Petr Brhel, CSc. 2 Neurofyziologická laboratoř, Poliklinika dr. R. Kropáče, Brno, vedoucí lékař MUDr. Jaroslav Dufek 3 Neurologická klinika FN U sv. Anny, MU v Brně, přednosta pro
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., , 1999, No. 3, s. 123-129.
Kategorie: Články

Souhrn

Autoři vyšetřili 110 pacientů s profesionálním syndromem karpálního tunelu (SKT) za 2 až 14 let od ohlášení nemoci z povolání.Ženy tvořily 59 % souboru. Průměrný věk probandů byl 49,6 ± 7,5 roku, průměrná délka rizikové pracovní expozice 19,9 ± 9,3roku. Jako etiologická profesní noxa se při vzniku SKT uplatnilo přetěžování horních končetin u 62 % souboru, vibrace lokálněpřenášené na ruce nebo vibrace v kombinaci s přetěžováním u 38 %. V době kontrolního vyšetření bylo již 70 % probandů vestarobním nebo invalidním důchodu. Invalidními nebo častěji částečně invalidními pro nemoc z povolání se stalo 49 % osob. Pokomplexním zhodnocení subjektivních obtíží, fyzikálního neurologického vyšetření a EMG bylo zjištěno, že pouze 14 % souboru mánegativní nebo jen hraniční nález SKT. U ostatních přetrvává obraz SKT alespoň lehkého stupně. Dle EMG je 70 % souborupostiženo motoricko-senzitivním typem poruchy. Dekompresní operace byla provedena u 64 % osob. Na základě srovnání subjek-tivního hodnocení, EMG nálezu i neurologického fyzikálního vyšetření bylo zjištěno, že u čtvrtiny až třetiny postižených profesionál-ním SKT lze očekávat po ohlášení nemoci z povolání a vyřazení z rizikové práce další progresi onemocnění.

Klíčová slova:
úžinové syndromy, syndrom karpálního tunelu, profese, nemoci z povolání

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.