4th International Symposium on Middle Ear Mechanics in Research and Otology (MEMRO 2006)

Stáhnout PDF

Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 56, 2007, No. 1, pp. 48-50.
Kategorie: Kongresy, sympozia, konference

SRN, Zurich, 27. – 30. července 2006

Koncem července 2006 se konalo 4. mezinárodní sympozium výzkumu mechaniky středního ucha a otologie. Předešlá setkání se uskutečnila v Drážďanech, Bostonu a Japonsku, nyní se organizace ujali Alexander Huber z ORL kliniky Univerzitní nemocnice v Zurichu a Albrecht Eiber z Institutu počítačové mechaniky Univerzity ve Stuttgartu. Třídenní jednání, kterého se účastní nejen ORL lékaři, ale i fyzici, inženýři a technici zabývající se funkcí a mechanikou středního ucha, bylo rozděleno do 11 samostatných částí.

Sekce 1: Kostní vedení

Stenfelt (Švédsko) přednesl historický přehled znalostí o kostním vedení od 18. století do současnosti. Bance (Kanada) provedl experiment s BAHA sluchadly na plastickém modelu a suché kadaverózní lebce, která dle hodnocených parametrů lépe odpovídá skutečnosti u živého člověka. Výhodnější podmínky pro slyšení jsou na menší lebce.

Sekce 2: Regulace tlaku ve středoušní dutině

Meřením, regulací a vlivy na mechaniku středouší se zabýval Dirckx (Belgie). Středoušní dutina je rigidní biologická kapsa vyplněná plynem, která je většinu času uzavřena. Tlak ve středním uchu je regulován řadou vlivů - svaly sluchové trubice, deformacemi bubínku, výměnou plynů přes stěnu cév ve sliznici. Existují rychlé a pomalé regulační mechanismy. Mills (Skotsko) pozoroval pohyb kolumely u čtyřech druhů ptáků při změnách tlaku. Existuje ochranný mechanismus mezi bubínkem a kolumelou, který chrání vestibulum před výrazným pohybem kolumely. Jacobsen (Belgie) zavedl novou metodu přímého měření středoušního tlaku a jeho monitorování. U nemocných při parotidektomii zavedl katétr do hrotu mastoidu a 48 hodin měřil změny tlaku ve zdravé středoušní dutině. Sami (Dánsko) provedl studii, kdy při změně akustického tlaku působícího na bubínek měřil evokované mozkové poten-ciály. Tak dokazuje centrální regulaci tlaku ve středním uchu. Ghadiali (USA) vytvořil matematický model ke sledování biomechanických vlastností funkce sluchové trubice. Otvírání sluchové trubice dělí do tří kroků - kontrakce m. levator veli palatini vede k malému stahu lumina tuby, kontrakce m. tensor veli palatini způsobuje otevření lumina tuby, protrahovaný stah m. levator veli palatini po polykání uzavírá sluchovou trubici. Dále modeloval vliv mukoadhezivních glyko-proteinů, které omezují otevření sluchové trubice. Rosowski (USA) na preparátu spánkových kostí prokázal, že klíčovou roli na funkci středního ucha mají ligamenta středoušních kůstek a tekutiny hlemýždě. Jensen (Dánsko) přednesl klinickou studii, kdy u 85 nemocných zavedl ventilační trubičku vně anulus tympanicus. Ventilační trubička byla funkční v průměru 20 měsíců, což je déle než konvenční trubička (9 měsíců). Byl zjištěn nižší výskyt perforací bubínku u zavedení ventilační trubičky vně anulu.

Sekce 3 a 4: Diagnostické hodnocení středního ucha

Turcanu (SRN) prezentoval novou metodu, při které pomocí laserové dopplerovské vibrometrie měřil na bubínku akustické emise DPOAE. Metoda slouží k rozlišení postižení středního a vnitřního ucha. Zhao (USA) popsal metodu otoreflektance, kdy se měří akustický signál v zevním zvukovodu. Jedná se o objektivní neinvazivní metodu. Jorge (SRN) kombinuje vyšetření laserovou dopplerovskou vibrometrií se snímáním akustické impedance na umbu bubínku pomocí mikrofonu. Metoda je schopna rozlišit, která část řetězu kůstek je fixovaná. Metodu použil v klinické praxi, naopak Koike (USA) provedl obdobné měření na modelu. Chien (USA) měřil pohyblivost třmínku během kochleární implantace pomocí laserové dopplerovské vibrometrie. Výsledky jsou závislé na použité frekvenci. Merchant prezentoval 6leté zkušenosti s laserovou dopplerovskou vibrometrií, metoda slouží k rozlišení patologie v řetězu středoušních kůstek. Khwaja (Kanada) ověřil, že dutina mastoidu nerezonuje obdobně jako jednoduché modely vyrobené z injekční stříkačky stejné velikosti. Offergeld (SRN) potvrdil vliv fixace kůstek na statické a dynamické funkce středního ucha v experimentu na spánkových kostech pomocí laserové dopplerovské vibrometrie. Cho (Korea) nezjistil rozdíl v tympanometrickém vyšetření po tympanoplastice při použití temporální fascie a tenké chrupavky z tragu.

Sekce 5: Mechanismy slyšení u člověka a zvířete

Robert (UK) přednesl přehled sluchově-rovnovážného ústrojí u hmyzu. Sequeira (SRN) sledoval prostorové pohyby třmínku u morčat. Třmínek se pohybuje v různých rovinách, má i rotační pohyb. Všechny pohyby třmínku ovlivňují hlemýžď. Unge (Švédsko) sledoval hojení bubínku po laserové myringotomii v experimentu na krysách. Provedl měření kvality bubínku pomocí interferometrie za 2 nebo 4 týdny po myringotomii a následně provedl morfologické vyšetření ve světelné a elektronové mikroskopii. Fyzikální vlastnosti bubínku odpovídaly normě. Morfologicky byla zjištěna přítomnost fibroblastů a jizevnatých změn mediálně od lamina propria. Jiang (UK) sledoval vliv vibrací od frézování na krátkém výběžku kovadlinky. Vibrace na kůstkách mohou poškodit vnitřní ucho. Větší průměr frézy způsobí větší vibrace, ostrá fréza vede k většímu postižení než diamantová, ostrá fréza poškodí především vysoké frekvence.

Sekce 6: Chirurgické techniky

Maassen (SRN) demonstroval mastoidektomii provedenou robotem. Gyo (Japonsko) využívá kovadlinky pro tympanoplastiku v druhé době, při sanačním výkonu kovadlinku vyjme ze středoušní dutiny a umístí do trepanační dutiny v mastoidu. Röösli (Švýcarsko) hodnotí v klinické studii interpozici kovadlinky ve srovnání s titanovou protézou dle Fische, lepší audiologické výsledky získal s autologní kovadlinkou. Není jasné proč byl kostně vzdušný uzávěr horší na 4 kHz než v hlubokých frekvencích. Eby (USA) popsal techniku prevence „blunting“ bubínku (posunutí bubínku laterálně s vytvořením jizvy v pretympanickém recesu). Hamilton (UK) se snaží zachovat řetěz kůstek u chirurgie choles- teatomu, poté jsou lepší audiologické výsledky než u rekonstrukce. Müller (SRN) uvedl zkušenosti s 11 000 operacemi rekonstrukční chirurgie středního ucha ve Würzburgu. Stejných výsledků bylo dosaženo při použití perichondria versus chrupavky. Větší sluchový zisk byl dosažen u PORP než u TORP. Hayashi (Japonsko) u chirurgie cholesteatomu provádí sanaci a rekonstrukci v jedné době, obliteruje trepanační dutinu a používá keramické protézy.

Sekce 7: Modelování mechaniky středního ucha

Prezentováno bylo celkem devět sdělení hodnotící principy funkce středoušních kůstek a ligament. Zajímavý byl model pro nácvik tympanoplastiky od Hofmanna (SRN). Na preparátu spánkové kosti byl zaveden receptor (mikrofon) do vnitřního ucha, který byl spojen se sluchátky na uších operatéra. Při aplikaci zvuku (hudební skladba) do zevního zvukovodu operatér při nácviku operace ve středním uchu poslouchá změnu kvality zvuku (hudby).

Sekce 8: Implantovatelné sluchové pomůcky

Colleti (Itálie) využívá vibrační protézu (MED-EL VSB), která se používá u percepčních nedoslýchavostí a normální funkce středního ucha. V nových indikacích právě u současného postižení středního a vnitřního ucha. Implantát nefixuje na kovadlinku, ale umístí ho do jamky okrouhlého okénka. Bruschini (Itálie) zavádí vibrující protézu cestou zevního zvukovodu, standardně se aplikuje do mastoidu z retroaurikulárního řezu. Hüttenbrink (SRN) vytváří model kompozitního středoušního implantátu, který lze využít u nevzdušné středoušní dutiny. Jedná se o vibrující implantát v titanovém krytu.

Sekce 9: Rekonstrukce středního ucha

Hüttenbrink (SRN) přednesl přehled principů rekonstrukce středního ucha, využil zákonitostí z evoluce živočišných druhů. Na problematiku spojení implantátu a středoušních struktur se zaměřil Zahnert (SRN). Je důležité dobré spojení všech části středního ucha: bubínek – kladívko, implantát – bubínek, implantát – ostatní kůstky. Neuman (SRN) řešil problematiku růstových faktorů kosti a jejich vliv na dislokaci či fixaci implantátů. Berjis (Irán) prezentoval dobré výsledky při užití autologní kovadlinky v rekonstrukci. Singh (India) použil titanovou protézu pro malleovestibulopexi u šesti nemocných. Schimanski (SRN) vytvořil nový tvar clip-piston protézy pro třmínkovou chirurgii. Systém má menší tuhost, tedy je menší riziko dislokace a postižení kovadlinky. Lasurashvili (SRN) využil v experimentu na spánkové kosti tři různé protézy k rekonstrukci středoušních kůstek. Nebyl zjištěn rozdíl. Rajan (Švýcarsko) použil u třmínkové chirurgie Nitinol piston s vlastním dotištěním protézy. Drátek se dotiskne spontánně na podkladě termických změn. Výsledky jsou příznivé a není riziko poranění kovadlinky jako při mechanickém dotištění protézy.

Sekce 10: Implantovatelná sluchadla

Ball (Rakousko) použil nový způsob aplikace vibrující protézy VIBRAMT MED-EL, kterou zavěsil na titanový PORP. Lze užít u kombinované nedoslýchavosti. Eiber (SRN) uvedl technická data a Jorge (SRN) klinická data při využití středoušního transduceru. Jedná se o částečně implantovatelný elektromagnetický přístroj, který mechanicky působí na řetěz středoušních kůstek. Hamanishi (USA) provedl experiment na kadaverózních kostech s prototypem neimplantovatelného elektromagnetického přístroje, který přenáší impulz na bubínek a následně dochází k vibraci kůstek. Mojallal (SRN) prezentoval zkušenosti při použití DACS systému (direct acoustic cochlea stimulation) u 4 nemocných s těžkou smíšenou nedoslýchavostí.

Sekce 11: Převodní nedoslýchavost nezpůsobená patologií středního ucha

Merchant (USA) podal souhrnný přehled o klinických jednotkách způsobujících převodní nedoslýchavost bez patologie středního ucha: dehiscence horní polokruhovité chodbičky, rozšíření vestibulárního aqueduktu, Pagetova choroba, intralabyrintový schwannom a okluze okrouhlého okénka například vysokým jugulárním bulbem. Rajan (Austrálie) zjistil, že větší dehiscence horní polokruhovité chodbičky ovlivňuje především hluboké frekvence. Ravicz (USA) přirovnává dehiscenci horní polokruhovité chodbičky z patofyziologického hlediska ke třetímu okénku vnitřního ucha. Mattheis (SRN) popsal první aplikaci plně implantovaného sluchadla u nemocného s kongenitální atrézií ucha. Merchant (USA) demonstroval 3D virtuální model lidského středního ucha a spánkové kosti. Morris (USA) diskutoval o problematice ventilace epitympana ve 3D rekonstrukci. Aplikoval gel do Prussakova prostoru a tak simuloval růst cholesteatomu.

Dále bylo prezentováno 35 posterových sdělení. Naše plakátové sdělení řešilo problematiku prognostických faktorů středoušního zánětu.