Přizpůsobení pooperační léčby pomocí bio psie sentinelové lymfatické uzliny u karcinomu endometria s nízkým a středním rizikem – klinická studie SENTRY
Autoři:
P. Sorokin 1; M. Novozhilov 1; D. Utkin 1; Z. Abduragimova 1; I. Dudina 2; A. Nikiforchin 3; S. Kulikova 1
Působiště autorů:
Department of Gynecologic Oncology, Moscow City Oncology Hospital No. 62, Moskovskaya Oblast, Russian Federation
1; Department of Medical Oncology, Moscow City Oncology Hospital No. 62, Moskovskaya Oblast, Russian Federation
2; Department of Surgical Oncology, Mercy Medical Center, Weinberg building, Baltimore, MD, USA
3
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2024; 38(2): 126-133
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/ccko2024126
Souhrn
Východiska: Zatímco totální hysterektomie a bilaterální salpingo-ooforektomie bez stagingu lymfatických uzlin jsou standardní pro karcinom endometria s nízkým a středním rizikem, určité histopatologické faktory odhalené po operaci mohou vyžadovat další intervence. Naše studie hodnotila vliv biopsie sentinelové lymfatické uzliny na pooperační rozhodování. Materiál a metody: Do studie SENTRY (červenec 2021 – únor 2023) jsme zařadili pacientky s nízkým stupněm endometrioidního karcinomu endometria ve stadiu FIGO IA–IB. Laparoskopické mapování sentinelových lymfatických uzlin pomocí indocyaninové zeleně bylo provedeno spolu s totální hysterektomií s bilaterální salpingo-ooforektomií. Byly hodnoceny následné změny managementu na základě výsledků biopsie sentinelové lymfatické uzliny. Studie byla registrována na ClinicalTrials.gov (NCT04972682). Výsledky: Z celkového počtu 100 účastnic studie byla bilaterální detekce pozorována u 91 % pacientek při střední době detekce 10 min (mezikvartilové rozmezí 8–13 min). Metastázy sentinelové lymfatické uzliny byly nalezeny u 8 % (n = 8) účastníků. Pooperační FIGO staging se zvýšil u 15 % (n = 15) a snížil u 5 % (n = 5) pacientek. Výsledky biopsie sentinelové lymfatické uzliny změnily plán adjuvantní léčby u 20 % (n = 20): zevní radioterapie byla vynechána ve 12 % (n = 12), zatímco u 6 % (n = 6) byla přidána zevní radioterapie +/– systémová chemoterapie v důsledku metastáz sentinelových lymfatických uzlin. U 2 % (n = 2) bylo pole zevní radioterapie rozšířeno o paraaortální oblast. Nebyly hlášeny žádné peroperační komplikace a nebyla zaznamenána vyšší 30denní morbidita ani mortalita. Během střední doby sledování 14 měsíců (95% interval spolehlivosti 12–15 měsíců) se v souboru nevyskytly lymfedémy ani pánevní recidivy hlášené pacientkami. Závěr: Biopsie sentinelové lymfatické uzliny pomocí indocyaninové zeleně je bezpečný postup a umožňuje přizpůsobení adjuvantní terapie u předpokládaného karcinomu endometria s nízkým a středním rizikem. Pomáhá vyhnout se přeléčení externí radioterapií a v případě potřeby zavést další modality.
Klíčová slova:
radioterapie – indocyaninová zeleň – sentinelová lymfatická uzlina – adjuvantní léčba – hysterektomie – karcinom dělohy – léková terapie – gynekologická rakovina
Zdroje
1. Siegel RL, Miller KD, Fuchs HE et al. Cancer statistics, 2022. CA Cancer J Clin 2022; 72 (1): 7–33. doi: 10.3322/caac.21708.
2. Colombo N, Creutzberg C, Amant F et al. ESMO-ESGO-ESTRO consensus conference on endometrial cancer: diag- nosis, treatment and follow-up. Radiother Oncol 2015; 117 (3): 559–581. doi: 10.1016/j.radonc.2015.11.013.
3. Concin N, Matias-Guiu X, Vergote I et al. ESGO/ ESTRO/ESP guidelines for the management of patients with endometrial carcinoma. Int J Gynecol Cancer 2021; 31 (1): 12–39. doi: 10.1136/ijgc-2020-002230.
4. Daix M, Angeles MA, Migliorelli F et al. Concordance between preoperative ESMO-ESGO-ESTRO risk classification and final histology in early-stage endometrial cancer. J Gynecol Oncol 2021; 32 (4): e48. doi: 10.3802/jgo.2021.32.e48.
5. Kitchener H, Swart AM, Qian Q et al. Efficacy of systematic pelvic lymphadenectomy in endometrial cancer (MRC ASTEC trial): a randomised study. Lancet 2009; 373 (9658): 125–136. doi: 10.1016/S0140-6736 (08) 6 1766-3.
6. Benedetti Panici P, Basile S, Maneschi F et al. Systematic pelvic lymphadenectomy vs. no lymphadenectomy in early-stage endometrial carcinoma: randomized clinical trial. J Natl Cancer Inst 2008; 100 (23): 1707–1716. doi: 10.1093/jnci/djn397.
7. Abu-Rustum N, Yashar C, Arend R et al. Uterine neoplasms, version 1.2023, NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. J Natl Compr Cancer Netw 2023; 21 (2): 181–209. doi: 10.6004/jnccn.2023.0006.
8. Ballester M, Dubernard G, Lécuru F et al. Detection rate and diagnostic accuracy of sentinel-node biopsy in early stage endometrial cancer: a prospective multicentre study (SENTI-ENDO). Lancet Oncol 2011; 12 (5): 469–476. doi: 10.1016/S1470-2045 (11) 70070-5.
9. Rossi EC, Kowalski LD, Scalici J et al. A comparison of sentinel lymph node biopsy to lymphadenectomy for endometrial cancer staging (FIRES trial): a multicentre, prospective, cohort study. Lancet Oncol 2017; 18 (3): 384–392. doi: 10.1016/S1470-2045 (17) 30 068-2.
10. Burg LC, Hengeveld EM, In’t Hout J et al. Ultrastaging methods of sentinel lymph nodes in endometrial cancer – a systematic review. Int J Gynecol Cancer 2021; 31 (5): 744–753. doi: 10.1136/ijgc-2020-001964.
11. Khoury-Collado F, Glaser GE, Zivanovic O et al. Improving sentinel lymph node detection rates in endometrial cancer: how many cases are needed? Gynecol Oncol 2009; 115 (3): 453–455. doi: 10.1016/j.ygyno.2009. 08.026.
12. Nechushkina VM, Kolomiets LA, Kravets OA et al. Practical recommendations for drug treatment of uterine cancer and uterine sarcomas. Malignant Tumors 2020; 10 (3s2–1): 242–256.
13. Shrestha B, Dunn L. The declaration of Helsinki on medical research involving human subjects: a review of seventh revision. J Nepal Health Res Counc 2020; 17 (4): 548–552. doi: 10.33314/jnhrc.v17i4.1042.
14. Persson J, Salehi S, Bollino M et al. Pelvic sentinel lymph node detection in high-risk endometrial cancer (SHREC-trial) – the final step towards a paradigm shift in surgical staging. Eur J Cancer 2019; 116: 77–85. doi: 10.1016/j.ejca.2019.04.025.
15. Dindo D, Demartines N, Clavien PA. Classification of surgical complications: a new proposal with evaluation in a cohort of 6336 patients and results of a survey. Ann Surg 2004; 240 (2): 205–213. doi: 10.1097/01.sla.0000133083.54934.ae.
16. Chi DS, Barakat RR, Palayekar MJ et al. The incidence of pelvic lymph node metastasis by FIGO staging for patients with adequately surgically staged endometrial adenocarcinoma of endometrioid histology. Int J Gynecol Cancer 2008; 18 (2): 269–273. doi: 10.1111/j.1525-1438.2007.00996.x.
17. Burg LC, Kruitwagen R, de Jong A et al. Sentinel lymph node mapping in presumed low- and intermediate-risk endometrial cancer management (SLIM): a multicenter, prospective cohort study in the netherlands. Cancers 2022; 15 (1): 271. doi: 10.3390/cancers150 10271.
18. Concin N, Planchamp F, Abu-Rustum NR et al. European Society of Gynaecological Oncology quality indicators for the surgical treatment of endometrial carcinoma. Int J Gynecol Cancer 2021; 31 (12): 1508–1529. doi: 10.1136/ijgc-2021-003178.
19. Abu-Rustum NR. Update on sentinel node mapping in uterine cancer: 10-year experience at Memorial Sloan-Kettering Cancer Center. J Obstet Gynaecol Res 2014; 40 (2): 327–334. doi: 10.1111/jog.12227.
20. The World Bank Open Data. [online]. Available from: https: //data.worldbank.org/country/russian-federation? view=chart. Accessed 15.12.2023.
21. Klepach AN, Luk‘yanenko RF. Healthcare in Russia: macroeconomic parameters and structural issues. Stud Russ Econ Dev 2023; 34 (2): 207–220. doi: 10.1134/S10 75700723020065.
22. Plante M, Stanleigh J, Renaud MC et al. Isolated tumor cells identified by sentinel lymph node mapping in endometrial cancer: does adjuvant treatment matter? Gynecol Oncol 2017; 146 (2): 240–246. doi: 10.1016/ j.ygyno.2017.05.024.
23. Backes FJ, Felix AS, Plante M et al. Sentinel lymph node (SLN) isolated tumor cells (ITCs) in otherwise stage I/II endometrioid endometrial cancer: to treat or not to treat? Gynecol Oncol 2021; 161 (2): 347–352. doi: 10.1016/ j.ygyno.2021.02.017.
24. Ghoniem K, Larish AM, Dinoi G et al. Oncologic outcomes of endometrial cancer in patients with low-volume metastasis in the sentinel lymph nodes: an international multi-institutional study. Gynecol Oncol 2021; 162 (3): 590–598. doi: 10.1016/j.ygyno.2021.06.031.
25. de Boer SM, Powell ME, Mileshkin L et al. Adjuvant chemoradiotherapy versus radiotherapy alone in women with high-risk endometrial cancer (PORTEC-3): patterns of recurrence and post-hoc survival analysis of a randomised phase 3 trial. Lancet Oncol 2019; 20 (9): 1273–1285. doi: 10.1016/S1470-2045 (19) 30395-X.
26. Matei D, Filiaci V, Randall ME et al. Adjuvant chemotherapy plus radiation for locally advanced endometrial cancer. N Engl J Med 2019; 380 (24): 2317–2326. doi: 10.1056/NEJMoa1813181.
27. Holloway RW, Gupta S, Stavitzski NM et al. Sentinel lymph node mapping with staging lymphadenectomy for patients with endometrial cancer increases the detection of metastasis. Gynecol Oncol 2016; 141 (2): 206–210. doi: 10.1016/j.ygyno.2016.02.018.
28. Karateke A, Tug N, Cam C et al. Discrepancy of pre- and postoperative grades of patients with endometrial carcinoma. Eur J Gynaecol Oncol 2011; 32 (3): 283–285.
29. Alcázar JL, Gastón B, Navarro B et al. Transvaginal ultrasound versus magnetic resonance imaging for preoperative assessment of myometrial infiltration in patients with endometrial cancer: a systematic review and meta-analysis. J Gynecol Oncol 2017; 28 (6): e86. doi: 10.3802/jgo.2017.28.e86.
30. Wortman BG, Creutzberg CL, Putter H et al. Ten-year results of the PORTEC-2 trial for high-intermediate risk endometrial carcinoma: improving patient selection for adjuvant therapy. Br J Cancer 2018; 119 (9): 1067–1074. doi: 10.1038/s41416-018-0310-8.
31. Glaser G, Dinoi G, Multinu F et al. Reduced lymphedema after sentinel lymph node biopsy versus lymphadenectomy for endometrial cancer. Int J Gynecol Cancer 2021; 31 (1): 85–91. doi: 10.1136/ijgc-2020-001924.
32. Creutzberg CL, Nout RA, Lybeert ML et al. Fifteen-year radiotherapy outcomes of the randomized PORTEC-1 trial for endometrial carcinoma. Int J Radiat Oncol Biol Phys 2011; 81 (4): e631–e638. doi: 10.1016/j.ijrobp.2011.04.013.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2024 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Význam aberantní metylace DNA pro diagnostiku a terapii nádorových onemocnění
- Postižení pravostranných srdečních chlopní u pacientky s karcinoidovým syndromem – kazuistika a přehled literatury
- Přizpůsobení pooperační léčby pomocí bio psie sentinelové lymfatické uzliny u karcinomu endometria s nízkým a středním rizikem – klinická studie SENTRY
- Tebentafusp v léčbě metastatického uveálního melanomu – první pacientka léčená v České republice