Zemřela profesorka MUDr. Radana Königová, CSc.
Vyšlo v časopise:
Hojení ran 7, č. Supplementum 2: 18, 2013
Kategorie:
Zpráva
Zemřela výjimečná a charizmatická žena pevných zásad, která zasvětila život péči o popálené pacienty – profesorka MUDr. Radana Königová, CSc.
O volbě své profese paní profesorka Radana Königová nikdy nepochybovala. Jak sama říkala: „Narodila jsem se v lékařském prostředí, vůně ordinace byla pro mne vůní domova. O jiném povolání jsem nikdy neuvažovala.“ To se také odráželo v jejím každodenním počínání – v nezpochybnitelnosti práva na život a povinnosti zachraňovat, v respektu k životu a zároveň pokoře.
Po promoci v roce 1955 nastoupila na chirurgii, traumatologii do Podbořan a Karlových Varů. V roce 1962 byla přijata na Kliniku plastické chirurgie pod vedením prof. Františka Buriana, zakladatele československé plastické chirurgie a je právem považována za završitelku jeho díla. Po stážích v Edinburghu, Uppsale a Stockholmu byla v roce 1969 pověřena založením jednotky intenzivní péče pro popálené pacienty v Legerově ulici. V letech 1978–1990 působila jako primářka oddělení pro léčbu popálenin kliniky plastické chirurgie. Pod jejím vedením oddělení vzkvétalo a roku 1990 se stalo nezávislou klinikou, v jejímž čele stála profesorka Königová do roku 1996. Habilitovala se v roce 1990, po dvou letech byla jmenována profesorkou v oboru plastické chirurgie a popáleninové medicíny. Profesorka Königová významně přispěla k rozvoji oboru popáleninová medicína a zásadně se zasloužila o založení Kliniky popáleninové medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. S touto nemocnicí byla profesně spjata padesát let. Za tuto dobu ošetřila a zachránila tisíce popálených pacientů s rozličnými životními osudy. Od počátku léčby každého pacienta měla jasnou vizi, kterou směřovala nejen k záchraně lidského života, ale i k maximálnímu návratu pacienta do plnohodnotného života. Razila koncept multidisciplinární, kontinuální péče. O své pacienty pečovala desítky let. V posledních letech se převážně věnovala etické stránce popáleninového úrazu. Její kazuistiky byly zdrojem jedinečné pregraduální i postgraduální výuky, zároveň i elixírem jejího života. Na své kolegy kladla vysoké nároky, největší nároky však kladla sama na sebe.
Během svého života získala řadu ocenění. Z těch nejvýznamnějších je třeba jmenovat: James Laing Memorial Essay Prize, udělenou British Burn Association v roce 1987, G. Whitaker International Burns Prize, udělenou v Palermu v roce 1993 za spojení vědeckého výzkumu a pedagogických schopností s originálními myšlenkami, nominaci na titul „Žena Evropy” za Českou republiku v roce 1994, Pamětní medaili k 650. výročí založení Univerzity Karlovy v roce 1998. V roce 1999 jí bylo přiznáno trvalé členství v Tord Skoog Society of Plastic Surgeons v Akademiska Sjukhuset v Uppsale, ve stejném roce se stala členkou Board of Regents of the International Association for Humanitarian Medicine „Brock Chisholm” – při Světové zdravotnické organizaci. V roce 2000 jí byla udělena Pamětní zlatá medaile Univerzity Karlovy, v roce 2004 byla Českou lékařskou komorou jmenována Rytířkou českého lékařského stavu, ve stejném roce pak obdržela od prezidenta republiky Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy. V roce 2005 získala Zvláštní uznání za mimořádný přínos pro české zdravotnictví od MZ ČR, v roce 2011 Medaili Josefa Hlávky, v roce 2012 ji MZ ČR vyznamenalo za celoživotní přínos medicíně v rámci ankety Lékař roku 2011. Letos v červnu obdržela od předsednictva České lékařské společnosti JEP za významné zásluhy v oblasti rozvoje popáleninové medicíny nejvyšší ocenění – Cenu J. E. Purkyně.
Zemřela náhle v pooperačním období. Pro operaci se rozhodla, protože ve svém osobním životě nedělala kompromisy. Chtěla i nadále každodenně docházet do práce, plně se věnovat výuce studentů a mladých lékařů v předatestační přípravě, školit doktorandy. Byla spjatá s přírodou v Podještědí, kde její rodina vlastnila dům. Chtěla dál chodit po zahradě, věnovat se svým vnoučatům. Žít život naplno.
Čest její památce
prim. MUDr. Ludomír Brož
odb.as. MUDr. Monika Tokarik
Štítky
Chirurgie všeobecná Sestra Domácí péčeČlánek vyšel v časopise
Hojení ran
2013 Číslo Supplementum 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
Nejčtenější v tomto čísle
- Abstrakta
- Zemřela profesorka MUDr. Radana Königová, CSc.
- Gaspare Tagliacozzi
- 18. výroční konference Společnosti popáleninové medicíny