Zemřel docent MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., významný internista a geriatr

Dne 10. února 2022 po dlouhé nemoci zemřel ve věku nedožitých 90 let významný klinik, internista a geriatr, vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc.

Dovolte mi připomenout jeho profesní dráhu. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství (nynější 1. lékařskou fakultu) Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích nastoupil na umístěnku na interní oddělení nemocnice Broumov. Již po třech letech v roce 1960 po úspěšném konkurzu nastoupil Jiří Neuwirth jako sekundární lékař na III. interní kliniku FN 2 v Praze vedenou profesorem Josefem Charvátem. Kromě klinické práce se začal věnovat také vědecké práci v oblasti hematologie a endokrinologie.

V 70. letech, která byla charakteristická rozvojem cytogenetiky a studiem chromozomálních abnormalit, rozvinul MUDr. Neuwirth tyto nové, cytogenetické metody a společně s endokrinologem prof. Stárkou a psychiatrem a sexuologem prof. Rabochem vyšetřili a diagnostikovali jeden z tehdy největších souborů mužů s Klinefelterovým syndromem (karyotyp XXY) a v dalších letech rozvinuli i cytogenetiku hematologických maligních onemocnění (například přítomnost Ph chromozomu u chronické myeloidní leukemie byla poprvé publikována v ČR právě týmem vedeným Jiřím Neuwirthem). Tyto významné vědecké výsledky byly v 70. letech oceněny cenou České sexuologické společnosti (1975) a cenou ministra zdravotnictví (1979). V této době obhájil Jiří Neuwirth také nekrolog disertační práci v oblasti endokrinologie a andrologie a v roce 1973 získal titul kandidáta lékařských věd.

Dalším významným profesním obdobím byla 80. léta, kdy po habilitačním řízení v roce 1983 byl jmenován docentem v oboru vnitřních nemocí. Klinickou činnost v této dekádě zaměřil na rozvoj lékařské propedeutiky (původně byl obor nazýván základy zdravotnické péče) a zasadil se o jeho výuku na 1. LF a postupně i na všech lékařských fakultách. Začal se intenzivněji věnovat také výuce sester a ošetřovatelství. Od roku 1984, kdy se stal vedoucím oddělení Péče o nemocné III. interní kliniky (nyní samostatného Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství), spolupracoval doc. Neuwirth s prof. Pacovským, tehdy již přednostou III. interní kliniky, a doc. Staňkovou na vytvoření a prosazení koncepce vysokoškolského studia sester, které se v denní a dálkové formě realizovalo od r. 1980 na Karlově univerzitě, nejprve na Pedagogické fakultě, později i na lékařských fakultách. Docent MUDr. Jiří Neuwirth publikoval v 80. letech několik celostátních učebnic pro obor ošetřovatelství (Ošetřovatelství) a lékařství (Klinická propedeutika), které se staly na dlouhou dobu základní literaturou a dočkaly se opakovaných vydání. Za přínos pro obor ošetřovatelství byl již v roce 1975 oceněn cenou České společnosti sester.

V 90. letech zavedl na klinice model diferencované péče, nejprve formou tzv. Jednotky pro doléčování nemocných, později, po roce 1989 model „ošetřovatelského lůžka“ jako nové formy následné lůžkové péče (personálních zajištění a ekonomických analýz), které se stalo rutinním typem následných lůžek současné lůžkové péče. I když v dalším období přesunul svou pozornost ke geriatrii, k oboru ošetřovatelství se vrací a působí v něm od roku 1998 dalších 15 let také na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, kde společně s prof. Tóthovou a doc. Chloubovou pomáhá vytvořit koncepci uceleného vysokoškolského studijního programu ošetřovatelství v podobě bakalářského a magisterského studia, později i doktorského studijního programu na JU.

Pro českou gerontologii a geriatrii je nejvýznamnější jeho pedagogická a vědecká činnost od 90. let, kdy se již naplno věnuje geriatrii. Již v roce 1987 je editorem sborníku celofakultní konference věnované gerontologii a geriatrii. Po sametové revoluci přebírá po prof. Pacovském vedení Subkatedry gerontologie a geriatrie IPVZ a několik let zde zastává i funkci náměstka ředitele IPVZ pro pedagogickou činnost. Rozvíjí a prosazuje nové formy výuky a koordinuje tvorbu nových vzdělávacích programů v řadě oborů včetně geriatrie. Společně s prof. Topinkovou vypracoval novou koncepci předatestačního vzdělávání v geriatrii, která již byla obsahově kompatibilní s evropskými vzdělávacími programy UEMS. Pedagogická činnost docenta MUDr. Jiřího Neuwirtha se však zaměřuje také na pregraduální výuku. S prof. Topinkovou prosadili na 1. LF UK v Praze již od školního roku 1991/92 výuku sociální gerontologie do pregraduální výuky studentů lékařství, a 1. LF UK byla tak první fakultou v ČR, která sociální gerontologii vyučovala. Již od následujícího roku bylo pod vedením docenta MUDr. Jiřího Neuwirtha curriculum studia lékařství rozšířeno o klinickou výuku geriatrie, nejprve jako volitelná a následně jako povinná týdenní klinická výuka – opět jako první LF, která geriatrii vyučovala systémově v magisterském studiu všeobecné lékařství.

Doc. Neuwirth působil také jako předseda atestační komise pro specializační obor geriatrie a v letech 1991–1997 byl garantem postgraduální výchovy a vzdělávání v tomto oboru. V roce 1998, kdy přebrala subkatedru IPVZ prof. Topinková, se doc. Neuwirth již plně věnoval budování oddělení interního a geriatrického nejprve v rámci III. interní kliniky, později jako samostatného oddělení FN2. Jeho úsilí bylo úspěšně naplněno v roce 2021 ustavením samostatné Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN jako školsko-zdravotnického pracoviště, přičemž doc. Neuwirth byl jmenován přednostou kliniky. Pod jeho vedením se výuka geriatrie rozšířila do dalších nelékařských oborů.

Docent Neuwirth zůstal nadále zaměřen především na klinickou práci, u níž setrval více než 50 let a stal se uznávaným specialistou v oboru vnitřní lékařství, hematologie a geriatrie. Již v roce 1992 v návaznosti na práce doc. Heřmanové a prof. Pacovského prosadil provádění komplexního geriatrického vyšetření a navrhl metodiku jeho provádění (o níž v témže roce referujeme na světovém gerontologickém kongresu IAG). Ve své práci se zaměřil také na geriatrické syndromy a společně s prof. Topinkovou publikoval v roce 1995 první celostátní učebnici geriatrie, orientovanou především na praktické znalosti a dovednosti v geriatrii.

Docent Neuwirth přispěl významně k vědecké a publikační činnosti pracoviště, v letech 1993–2006 byl řešitelem, spoluřešitelem a konzultantem řady národních i mezinárodních výzkumných a edukačních grantů a projektů zaměřených na geriatrii, výzkum geriatrických služeb, kvalitu péče a vzdělávání v geriatrii. Je autorem a spoluautorem více než 150 časopiseckých prací, monografií a učebnic v oblasti klinické medicíny, geriatrie a ošetřovatelství. Byl dlouholetým členem výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a v 90. letech se jako její místopředseda podílel na vypracování nové koncepce oboru geriatrie v roce 2001 a společně s jejím předsedou prim. J. Přehnalem se aktivně zasadil o její přijetí MZ ČR. Za svou dlouholetou činnost v oboru byl opakovaně oceněn, v roce 1997 mu bylo uděleno čestné členství České gerontologické a geriatrické společnosti a v roce 2002 pamětní medaile J. E. Purkyně ČLS JEP za rozvoj české geriatrie.

Na docenta Neuwirtha budeme vzpomínat nejen jako na vynikajícího klinika s lékařskou intuicí, vědeckého pracovníka, ale také jako na oblíbeného pedagoga, který vychoval několik generací lékařů, internistů a geriatrů. Byl a zůstal po celý profesní život noblesním lékařem „staré školy“ s empatií, komunikačními dovednostmi a schopností celostního holistického pohledu na pacienta. Docent Neuwirth byl výborným vypravěčem a oblíbeným společníkem se širokým kulturním rozhledem, hlubokými znalostmi historie a v posledních letech se zájmem o historii lékařství. V osobě docenta Neuwirtha ztrácí česká geriatrie svého „kronikáře“ a pamětníka rozvoje české geriatrie.

Za Geriatrickou kliniku a spolupracovníky 1. LF UK, IPVZ a ZSF JČU

a za výbor České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP

prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

prim. MUDr. Tomáš Richter, CSc.

Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha

MUDr. Božena Jurašková, CSc.

předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP