Editorial

Milé kolegyně, milí kolegové,

aktuální číslo Geriatrie a gerontologie je myslím věrné názvu časopisu a nahlíží na jedno z velkých témat – problematiku bezpečnosti na silnicích a řízení s ohledem na prodlužující se lidský věk. Zahrnuje pohled psychologa, dopravního psychologa, odborníků na dopravu i lékaře. Věřím, že se setká se zájmem nejen geriatrů, ale také dalších odborníků i mimo náš obor. S problematikou řízení ve vyšším věku se setkáváme velmi často v praxi, nejednou se na nás obracejí novináři, například v souvislosti s dopravními nehodami, jejichž účastníky jsou starší lidé. V tomto čísle najdeme odpovědi na většinu otázek, se kterými se setkáváme nebo které si klademe. Jsem přesvědčena, že je to velmi důležité téma. O jeho pozvednutí, jednak vlastními kazuistikami, jednak vyzváním dalších kolegů k příspěvkům do našeho časopisu, se zasloužila kolegyně MUDr. Zuzana Šnajdrová, za což jí moc děkuji.

Prostor, který tématu dopravy a mobility v našem časopise věnujeme, by měl být počátkem diskuse, jež jak věřím, bude pokračovat na našich pracovních setkáních, konferencích a kongresech. Jde o typický příklad interprofesionální spolupráce, která může přinést užitek celé společnosti nejen s ohledem na zvyšující se prevalenci kognitivních poruch. Adekvátní přístup k problematice řízení ve vyšším věku i u lidí s určitou kognitivní poruchou je i jedním z kroků k naplňování mezinárodní úmluvy o právech lidí s disabilitou (Convention on the rights of persons with disabilities), kterou vydala Organizace spojených národů. Česká republika ji ratifikovala a vydala ve své sbírce mezinárodních smluv již v roce 2010 (v částce 4), byť v poněkud zavádějícím překladu jako Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (nerozlišující zdravotní postižení a disabilitu, která v jeho důsledku vzniká). Problematika řízení ve vyšším věku a v případě kognitivní poruchy je rovněž součástí českého Plánu Alzheimer, respektive Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016–2019. Naše odborná společnost by se měla tomuto tématu věnovat a dbát na to, aby opatření, která z něj vzejdou, byla přínosná a nikoho nediskriminovala.To platí ostatně i pro ostatní části tohoto plánu.

Problematice kognitivních poruch a Alzheimerovy nemoci se věnujeme také v krátké zprávě z Alzheimer Europe a v článku k výročí prvních publikací. Připomínáme si nejen Aloise Alzheimera, ale také pražského lékaře Oskara Fischera, jehož přínos k problematice demencí není dosud dostatečně doceněn.

Přeji vám krásné babí léto a podzim a těším se na setkání na konferencích a seminářích, které na toto období plánujeme.

Iva Holmerová