Šetření dekubitů na národní úrovni – prevalenční sledování výskytu a rizika dekubitů

Souhrn

Sledování výskytu dekubitů je významným indikátorem kvality ošetřovatelské péče. Zjišťováním a vyhodnocováním informací o počtu pa-cientů s dekubity i o těch, kteří jsou vznikem dekubitu ohroženi, získává střední a vyšší management nemocnic podklady pro přijímání efektivních preventivních opatření, která vedou ke zvyšování kvality péče o pacienta a snižování nákladů na poskytovanou péči.

Klíčová slova:
dekubitus – sledování – kvalita ošetřovatelské péče – indikátor

V současné době je již naprosto běžné, že poskytovatelé zdravotní péče sledují kvalitu poskytované péče a vyhodnocují různé ukazatele kvality. Mezi významné ukazatele kvality ošetřovatelské péče patří také frekvence výskytu dekubitů. Sledování výskytu dekubitů probíhá obvykle v závislosti na individuálním uvážení ošetřovatelského managementu nebo na procesu akreditace, většinou není založené na jednotné metodice.

První pokusy o zavedení národní metodiky se objevily v roce 2000, kdy proběhlo porovnání mezi čtyřmi fakultními nemocnicemi. Druhé porovnání probíhalo v letech 2003 až 2005 v rámci projektu Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR), do kterého se zapojilo šest fakultních nemocnic.

V roce 2008 byl zahájen projekt MZ ČR v rámci projektů kvality a bezpečí pacientů. Mezi hlavní výstupy tohoto projektu patří vypracování jednotné metodiky, která byla vydána ve Věstníku MZ ČR 6/2009 jako metodické doporučení, nemocnice se mohou přidat podle zájmu, je to dobrovolný proces. Pracovní skupina pro kvalitu ve zdravotnictví doporučila tento projekt k pokračování.

V roce 2009 bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR převzetím projektu Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni pověřeno Národní referenční centrum (NRC). NRC realizuje projekt jako Šetření dekubitů na národní úrovni od začátku roku 2010 a tím zajišťuje další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče s využitím již vypracované metodiky prevalenčního sběru dat.

Šetření dekubitů se provádí pomocí aplikačního softwaru (ASW), který zajišťuje standardizovaný sběr dat podle metodiky doporučené MZ ČR a umožňuje celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot. Metodika prevalenčního vyhodnocení rizika a výskytu dekubitů byla vypracována za účelem sjednocení sběru dat a jejich vyhodnocení. Metodika umožňuje, ve spojení s použitým ASW, publikovat výskyt rizika a výskyt dekubitů v rámci jednotlivých nemocnic a srovnávat výsledky šetření s referenčními hodnotami pro různé typy oddělení. Použitý ASW byl vyvinut v rámci této metodiky jako nástroj jednotného sběru a zpracování dat a umožňuje rovněž standardizaci výpočtu predikce vzniku dekubitu. Tím obohacuje škálu ukazatelů o ukazatele standardizované na přítomnost i míru rizika vzniku dekubitu.

Metodika prevalenčního šetření je méně nákladná a snáze proveditelná než metoda incidenční, která vyžaduje stálý, a tedy nákladnější a personál více zatěžující sběr dat.

Metodika šetření dekubitů doporučuje provádět šetření 1x měsíčně nebo 4x ročně v konkrétně stanovený den a hodinu. K tomuto časovému okamžiku se pak vztahují všechny informace o vyhodnocení rizika i zjištěných dekubitech.

Postup při sběru dat a vyhodnocení

Pokud se poskytovatel zdravotní péče rozhodne pro šetření dekubitů, je nutné před zahájením prvního šetření splnit následující kroky.

1. Určení koordinátora sběru dat, který koordinuje sběr dat ze všech oddělení, je odpovědný za poskytnutí správných podkladů o organizační struktuře a za včasné a správné vložení dat do ASW.
2. Zaškolení koordinátora sběru dat a případně i zástupců jednotlivých oddělení v metodice, ve vyplňování sběrných formulářů a v práci s ASW. Při školení je kladen důraz na správné používání modifikované škály predikce rizika podle Nortonové a na správné vyhodnocení stupně dekubitu podle Hibbsové.
3. Zpracování a import číselníku organizační struktury poskytovatele – údaje jsou sbírány za jednotlivá oddělení (pracoviště). Z hlediska metodiky výpočtu ukazatelů je důležitá odbornost pracoviště, protože výpočty jsou prováděny mimo jiné i za 4 agregované skupiny pracovišť (akutní standardní lůžka chirurgického a interního typu, lůžka intenzivní péče a lůžka následné péče). Jednoznačná identifikace pracoviště je zajištěna doplněním IČP a kódu odbornosti používaným v metodice VZP k názvům jednotlivých pracovišť.

Postup samotného šetření:

1. Zadání počtu pacientů nad 18 let hospitalizovaných v okamžiku šetření na jednotlivých šetřených pracovištích.
2. Sběr údajů o všech pacientech, kteří byli vyhodnoceni jako rizikoví – sbírají se údaje na všech šetřených pracovištích u pacientů nad 18 let. Vybírají se všichni pacienti s dekubitem a všichni pacienti bez dekubitu, u kterých byl součet bodů rozšířené stupnice podle Nortonové 25 a méně. U těchto pacientů se povinně vyplňuje ID (identifikace) pacienta (prvních 6 znaků RČ), pohlaví, věk, ID pracoviště, součet bodů rizika podle modifikované škály dle Nortonové a nepovinně nejvýznamnější diagnóza ve vztahu k riziku.
3. Sběr údajů o výskytu dekubitu/ů u pacienta – i zde platí, že se sbírají údaje na všech šetřených pracovištích u pacientů nad 18 let, u kterých se v době šetření vyskytuje dekubitus. Pro každý dekubitus je proveden samostatný záznam. Z hlediska metodiky výpočtu ukazatelů je důležité uvést místo vzniku dekubitu (zda vznikl na šetřeném nebo jiném pracovišti nebo zda byl pacient s tímto dekubitem přijat do nemocnice), stupeň postižení tkání s použitím škály podle Hibbsové, anatomická lokalizace dekubitu, dále se uvede hlavní diagnóza jako příčina dekubitu a nepovinně lze vyplnit velikost dekubitu.
4. Pořízení všech výše popsaných údajů do ASW, který poskytuje možnost vložit údaje prostřednictvím webového rozhraní a zajišťuje základní logické kontroly správnosti vkládaných údajů.
5. Zpracování a vyhodnocení dat.

NRC zajistí s využitím ASW ke každému termínu šetření všechny potřebné výpočty primárních i odvozených ukazatelů za jednotlivá oddělení, skupiny oddělení, poskytovatele a referenční hodnoty za celou databázi. Dále poskytuje výpočty stejných ukazatelů v agregaci více šetření v průběhu jednoho roku.

Příklady výstupů

Aktuální referenční hodnoty za poslední rok do 26. 3. 2014

Grafy 1–5 znázorňují, kolik procent rizikových pacientů hospitalizovaných v nemocnicích, které jsou zapojeny do projektu, mělo dekubitus tzv. vzniklý. Oddělení (pracoviště) jsou rozdělena podle odborností. Rizikoví pacienti jsou zařazeni do skupin podle stupně rizika. Ukazatel se počítá z dat získaných za posledních 12 měsíců.

Počet pacientů s rizikem vzniku dekubitu ze všech pacientů na pracovišti v období 2009 až 2013 a leden až březen 2014

Ukazatel vypovídá o zastoupení problematických pacientů na pracovišti.

Graf 6 znázorňuje počet pacientů s rizikem vzniku dekubitu a počet všech pacientů hospitalizovaných v nemocnicích zapojených do projektu. Graf 7 znázorňuje podíl (%) pacientů s rizikem vzniku dekubitu ze všech pacientů hospitalizovaných v nemocnicích zapojených do projektu.

Počet pacientů s dekubitem ze všech pacientů na pracovišti v období 2009 až 2013 a leden až březen 2014

Ukazatel vypovídá o stupni výskytu dekubitů na pracovišti.

Graf 8 znázorňuje počet pacientů s dekubitem a počet všech pacientů hospitalizovaných na sledovaných odděleních v nemocnicích zapojených do projektu. Graf 9 znázorňuje podíl (%) pacientů s dekubitem ze všech pacientů hospitalizovaných na sledovaných odděleních v nemocnicích zapojených do projektu.

Anatomická lokalizace všech zjištěných dekubitů v období 2009 až 2013 a leden až březen 2014

Graf 10 znázorňuje anatomické umístění dekubitů.

Mezi hlavní přínosy projektu patří zvýšení bezpečí, spokojenosti a kvality života pacientů; identifikace a vyhodnocení rizikových faktorů a aplikace preventivních opatření; dosažení úspor minimalizací zbytečných komplikací s vynaložením zbytečných lidských, materiálových a finančních zdrojů. Hlavním efektem a cílem projektu je kromě zvyšování kvality a efektivity zdravotní péče vytvoření metodického a systémového zázemí pro vývoj efektivních a standardizovaných ukazatelů výskytu dekubitů a jejich testování v praxi. Více o tomto projektu se dozvíte na http://www.dekubity.nrc.cz/dekubity/.

Mgr. Kajetána Ternbachová

Národní referenční centrum

Mgr. Kajetána Ternbachová

e-mail: kajetana.ternbachova@nrc.cz

V roce 2012 ukončila magisterské studium ošetřovatelství na VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislavě. Pracovala jako sestra v Masarykově nemocnici v Ústí n. Labem (1992–99), dále jako vrchní sestra v Nemocnici Nymburk (2005–07) a jako hlavní sestra v Nemocnici Kutná Hora (2007–08). V letech 2008–2010 působila v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Od roku 2010 je projektovou manažerkou v Národním referenčním centrua od roku 2012 manažerkou kvality v Komplexní domácí péči Naděje.