Vliv sepse na úmrtnost v České republice: analýza vícečetných příčin úmrtí

English version

Autoři: M. Pechholdová
Působiště autorů: University of Economics, Prague, Czech Republic
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 66, 2017, č. 2, s. 73-79
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíle:
Sepse je stále častější komplikací u hospitalizovaných pacientů. Tato problematika však v rámci České republiky zatím nebyla podrobně analyzována. Předložená studie podchycuje trendy a specifika úmrtnosti související se sepsí v České republice v období 1998–2011 na základě individuálních dat z úmrtních listů včetně tzv. vícečetných příčin úmrtí.

Materiál a metody:
Pro identifikaci úmrtí souvisejících se sepsí byla využita data z úmrtních listů obsahujících některý z kódů sepse podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). Data byla poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Byla provedena analýza frekvencí, standardizovaných měr úmrtnosti a komorbidity.

Výsledky:
Sepse byla identifikována u 41 425 případů úmrtí (3 %) z celkových 1 456 539 v období 1998–2011. V rámci úmrtí hospitalizovaných pacientů byla v roce 2011 sepse přítomna u 8 % případů. Sepse je nejčastěji (z 66 %) certifikována jako bezprostřední příčina úmrtí, což vede k jejímu významnému podhodnocení při zahrnutí pouze tzv. základní příčiny úmrtí, která je běžně publikována ve statistikách zemřelých. Úmrtnost související se sepsí se mezi roky 1998–2011 ztrojnásobila, především důsledkem nárůstu výskytu u starších osob (65 let a více). Ve 44 % případů bylo základní příčinou úmrtí některé z kardiovaskulárních onemocnění. Analýza relativní komorbidity však prokázala, že nejvyšší riziko rozvoje fatální sepse mají pacienti s infekčním, kožním, metabolickým nebo muskuloskeletálním onemocněním.

Závěr:
Analýza vícečetných příčin úmrtí poukázala na rostoucí riziko rozvoje sepse jakožto fatální komplikace základního onemocnění. Příčiny je možné spatřovat v demografickém stárnutí populace a s ním související epidemiologickou zátěží: chronickými nemocemi. Pozorovaný dosavadní nárůst a očekávané pokračování populačního stárnutí tak může vést k dalšímu zvyšování míry ohrožení pacientů sepsí. V souladu s mezinárodními studiemi proto doporučujeme zvážit přijetí klinických doporučení pro prevenci a léčbu sepse.

KLÍČOVÁ SLOVA:
sepse – septikémie – úmrtnost – komorbidita – stárnutí

Zdroje

1. Martin GS, David M, Mannino DM, et al. The epidemiology of sepsis in the United States from 1979 through 2000. N Engl J Med, 2003;348:1546–1554.

2. Hall MJ, Williams SN, DeFrances CJ, et al. Inpatient care for septicemia or sepsis: A challenge for patients and hospitals. NCHS data brief, 2011;62:1–8.

3. Fleischmann C, Thomas–Rueddel DO, Hartmann M, et al. Hospital incidence and mortality rates of sepsis—an analysis of hospital episode (DRG) statistics in Germany from 2007 to 2013. Dtsch Arztebl Int, 2016;113:159–166.

4. Fedeli U, Piccinni P, Schievano E, et al. Growing burden of sepsis-related mortality in northeastern Italy: a multiple causes of death analysis. BMC Infect Dis, 2016;16:330.

5. Kumar G, Kumar N, Taneja A et al. Nationwide trends of severe sepsis in the 21st century (2000–2007). Chest, 2011;140:1223–1231.

6. Sundararajan V, Macisaac CM, Presneill JJ, et al. Epidemiology of sepsis in Victoria. Australia Crit Care Med, 2005;33:71–80.

7. Wilhelms SB, Huss FR, Granath G, et al. Assessment of incidence of severe sepsis in Sweden using different ways of abstracting international classification of diseases codes: difficulties with methods and interpretation of results. Crit Care Med, 2010;38:1442–1449.

8. Stevenson EK, Rubenstein AR, Radin G, et al. Two decades of mortality trends among patients with severe sepsis: a comparative metaanalysis. Crit Care Med, 2014;42:625–631.

9. Černý V, Novák I, Šrámek V. Prevalence těžké sepse v České republice: prospektivní multicentrická jednodenní studie. Anest intenziv Med, 2003;5:218–222.

10. Govindan S, Shapiro L, Langa KM, et al. Death certificates underestimate infections as proximal causes of death in the U.S. PLoS One, 2014;9:e97714.

11. Désesquelles A, Demuru E, Pappagallo M, et al. After the epidemiolo-gic transition: a reassessment of mortality from infectious diseases among over-65s in France and Italy. Int J Public Health, 2015;60:961–967.

12. Melamed A, Sorvillo FJ. The burden of sepsis-associated mortality in the United States from 1999 to 2005: an analysis of multiple-cause--of-death data. Crit Care, 2009;13:R28.

13. Anderson RN, Minino AM, Hoyert DL, et al. Comparability of cause of death between ICD-9 and ICD-10: preliminary estimates. National Vital Statistics Reports, 2001;49(2):1–32.

14. Meslé F, Vallin J. The effect of ICD-10 on continuity in cause-of--death statistics. The example of France. Population-E, 2008;63(2):347–359.

15. Pechholdová M. The Impact of ICD10 on cause-specific mortality trends: the case of the Czech Republic compared to West Germany and France. Demografie, 2011;53(4):360–380.

16. Désesquelles A, Pappagallo M, Salvatore MA, et al. 2010. Revisiting the mortality of France and Italy with the multiple cause-of-death approach. Dem Res, 2010;23(28):71–86.

17. Pechholdová M. Multiple causes of death in the Czech Republic: an exploratory analysis. Demografie, 2014;56(4):335–346.

18. Smetana J, Čečetková B, Chlíbek R. Prevalenční studie nozokomiálních nákaz ve fakultních nemocnicích v České republice. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2014;63(4):251–258.

19. Štyglerová T. Vývoj obyvatelstva v České republice v roce 2007. Demografie, 2008;50(3): 153–172.

20. Dombrovskiy VY, Martin AA, Sunderram J, et al. Rapid increase in hospitalization and mortality rates for severe sepsis in the United States: a trend analysis from 1993 to 2003. Crit Care Med, 2007;35:1244–1250.

21. Levy MM, Rhodes A, Phillips GS, et al. Surviving sepsis campaign: association between performance metrics and outcomes in a 7.5-year study. Crit Care Med, 2015;43:3–12.

22. Dellinger RP, Levy MM, Rhodes A, et al. Surviving sepsis campaign: international guidelines for management of severe sepsis and septic shock. Intensive Care Med, 2013;39:165–228.