Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v České republice k datu 31. 12. 2009

Souhrn

V souladu s cíly programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny ve 21. století“ je v České republice každoročně prováděna administrativní kontrola proočkovanosti u dětí podle jednotných kritérií stanovených hlavním hygienikem. V roce 2009 byla kontrolována proočkovanost proti 9 vybraným infekčním onemocněním, která jsou v souladu s legislativou ČR zahrnuta do rámce povinného očkování, a to u dětí s příjmení začínajícím písmenem „R“, se stavem k 31. prosinci 2009. Výsledky potvrdily, že u kontrolovaných kohort dětí dosahuje proočkovanost úrovně, která umožňuje navození kolektivní imunity proti vybraným infekčním onemocněním.

Klíčová slova:
infekční onemocnění – proočkovanost – děti – kontrola – Česká republika.

Úvod

V roce 2009 provedli pracovníci protiepidemických odborů krajských hygienických stanic (KHS) ve spolupráci s ordinacemi praktických lékařů pro děti a dorost administrativní kontrolu proočkovanosti proti vybraným infekčním onemocněním u dětí, jejichž příjmení začíná písmenem „R“, se stavem k 31. prosinci 2009. Výsledky jsou podle kontrolovaných ročníků dětí a druhů očkování uvedeny v tabulkách 1–9.

Jednotná kritéria pro provedení kontroly byla specifikována hlavním hygienikem ČR v dopise KHS pod č. j.: 14215/2010 ze dne 9. 3. 2010. Pro zpracování výsledků kontroly a jejich odeslání k sumárnímu zpracování na MZ byl stanoven termín 15. června 2010.

V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, byly druhy očkování zahrnuté do kontroly povinné pro všechny děti s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR.

Kontrola proočkovanosti byla provedena celkem u 11 825 dětí ve všech okresech ČR a územích hlavního města Prahy (podle členění hygienické služby), s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování, které je uvedeno v tabulce I.

Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) u dětí narozených v roce 2006

Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2006, které v roce kontroly dovršovaly 3. rok života a které by z pohledu platné legislativy měly být kompletně oočkovány. Děti byly vakcinovány v režimu vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Očkování bylo možné provést nejdříve první den 15. měsíce života, podání 2. dávky vakcíny za 6–10 měsíců po první dávce s tím, že v odůvodněných případech bylo možné vakcínu aplikovat i později, přičemž horní věková hranice pro takovou aplikaci nebyla omezena.

Pro očkování dětí narozených v roce 2006 byla použita vakcína TRIVIVAC se šaržemi a s exspiracemi uvedenými v tabulce II.

Z celkového počtu 2817 kontrolovaných dětí bylo 2 dávkami vakcíny oočkováno 2768, tj. 98,26 % osob, přičemž podle krajů se tento podíl pohyboval v intervalu 95,53–100,00 %. V žádném z krajů tedy hladina proočkovanosti ne­klesla pod doporučované hodnoty pro udržení kolektivní imunity, tj. 95 %. Celkem 54 okresů ČR vykázalo 100procentní proočkovanost 2 dávkami vakcíny, pouze 7 okresů pak hlásilo proočkovanost 2 dávkami nižší než 95%. Údaje o nízké proočkovanosti v těchto okresech jsou do značné míry zatíženy chybou malých čísel a z pohledu jednorázové kontroly je nelze považovat za významné. Z porovnání výsledků kontrol proočkovanosti za poslední 3 roky však vyplývá, že v ČR jsou místy okresy, které mají trvale nižší proočkovanost proti MMR, což by mělo vést k potřebě situaci nadále průběžně monitorovat a analyzovat.

Celkem u 49 dětí bylo zjištěno neúplné či nezahájené vakcinační schéma, z toho 35 dětí bylo očkováno pouze 1 dávkou vakcíny, 14 dětí nebylo očkováno vůbec. Téměř u poloviny (47 %) dětí s neúplným či zcela vynechaným očkováním byly příčinou dočasné zdravotní kontraindikace, 6 dětí, tj. 12 % z počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných nebylo oočkováno z důvodu nedostavení se k vakcinaci. Podíl neúplně vakcinovaných či vůbec nevakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 1,7 %, zatímco u dvou starších ročníků dětí kontrolovaných v předcházejících 2 letech byla tato hodnota vyšší (2,1 % u dětí narozených v roce 2005, respektive 2,2 % u dětí narozených v roce 2004). Podíl neočkovaných dětí z důvodu nedostavení se k očkování na celkovém počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných je monitorován pouze v posledních 3 letech a zatím se nedá jednoznačně vyhodnotit (ročník narození 2004: 20 %, ročník 2005: 3 %, ročník 2006: 12 %).

Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) u dětí narozených v roce 2007

Výběr druhé kohorty dětí pro kontrolu proočkovanosti proti MMR byl proveden s ohledem na nároky Světové zdravotnické organizace, která ve svých dotaznících nyní požaduje data o proočkovanosti dvou posledních ročníků dětí, které by teoreticky mohly být v době kontroly vakcinovány 2 dávkami vakcíny proti MMR.

Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2007, které v roce kontroly dovršily 2. rok života. Většina kontrolovaných dětí byla vakcinována již v režimu vyhlášky č. 65/2009 ze dne 25. února 2009, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, nicméně ve vztahu k pravidelnému očkování proti MMR nedošlo uvedenou novelou k žádným změnám.

Pro očkování dětí narozených v roce 2007 byla použita vakcína TRIVIVAC se šaržemi a s exspiracemi uvedenými v tabulce III.

Z celkového počtu 3077 kontrolovaných dětí bylo 2 dávkami vakcíny vakcinováno 2939, tj. 95,52 % osob, podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v intervalu 87,22–100,00 %. Pouze KHS Plzeňského kraje vykázala 100procentní proočkovanost 2 dávkami vakcíny, dvě KHS nahlásily proočkovanost nižší než 95%.

Nižší než doporučovaná úroveň proočkovanosti v některých krajích, respektive okresech, byla ovlivněna především vysokými počty dětí, které nemohly být vakcinovány z důvodů dočasných kontraindikací.

Celkem u 138 dětí bylo zjištěno neúplné či nezahájené vakcinační schéma, z toho 107 dětí bylo oočkováno pouze 1 dávkou očkovací látky, 31 dětí nebylo očkováno vůbec.

63 % dětí s neúplným či zcela vynechaným očkováním nebylo vakcinováno z důvodu dočasných zdravotních kontraindikací.

Sedmnáct dětí, tj. 12 % z počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných, nebylo oočkováno z důvodu nedostavení se k očkování.

Podíl neúplně vakcinovaných či vůbec nevakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 4,5 %.

Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli a invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b (DTP-Hib) u dětí narozených v roce 2006

Kontrolována byla proočkovanost u dětí narozených v roce 2006, které v roce kontroly dovršily 3. rok života.

Vybraná kohorta dětí byla vakcinována v režimu vyhlášky č. 30/2004 ze dne 21. ledna 2004, kterou se změnila vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb.

Základní očkování se provádělo v době od započatého devátého týdne po narození (vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze), a to třemi dávkami podanými v intervalech 1–2 měsíců mezi sebou tak, aby třetí dávka byla podána do konce prvního roku života a čtvrtá dávka v 18.–20. měsíci života. Přeočkování se provádělo očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.

Pro očkování dětí narozených v roce 2006 byla použita vakcína TETRAct-HIB s celobuněčnou pertusovou složkou, jejíž šarže a exspirace jsou uvedeny v tabulce IV.

Z celkového počtu 2813 kontrolovaných dětí bylo 4 dávkami vakcíny očkováno 2803, tj. 99,64 procent osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v intervalu 97,44–100,00 %, v 10 krajích ČR byla hlášena 100procentní proočkovanost 4 dávkami vakcíny, pouze 7 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, z nichž pouze v jednom byla zaznamenána proočkovanost těsně pod 95 % (94,74 %).

Celkem u 10 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 3 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, a stejně tak 3 děti nebyly vakcinovány z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí se v posledních 3 letech pohybuje kolem hodnoty 0,4 %.

Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B (DTPa/Hib/IPV/HepB) u dětí narozených v roce 2007

Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2007, které v roce kontroly dovršily 2. rok života.

Stanovená kohorta dětí byla vakcinována v režimu vyhlášky č. 537/2006 ze dne 29. listopadu 2006, kterou byly zrušeny vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, vyhláška č. 478/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, a vyhláška č. 30/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb.

Základní očkování se provádělo v době od započatého třináctého týdne po narození dítěte (vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze), a to třemi dávkami hexavalentní očkovací látky s acelulární pertusovou složkou a inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtou dávku hexavalentní očkovací látky bylo stanoveno podat nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.

Pro očkování dětí narozených v roce 2007 byla použita vakcína INFANRIX HEXA, jejíž šarže a exspirace jsou uvedeny v tabulce V.

Z celkového počtu 3080 kontrolovaných dětí bylo 4 dávkami vakcíny vakcinováno 3057, tj. 99,25 % osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v rozmezí 97,94–100,00 %, v 6 krajích ČR byla hlášena stoprocentní proočkovanost 4 dávkami vakcíny, 16 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, z nichž pouze ve 2 okresech byla zaznamenána proočkovanost nižší než 95 %.

Celkem u 23 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 10 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, 5 dětí nemělo základní očkování 4 dávkami kompletní z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 0,7 %.

Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B (DTPa/Hib/IPV/HepB) u dětí narozených v roce 2008

Administrativní kontrola proočkovanosti proti DTPa/Hib/IPV/HepB u dětí narozených v roce 2008 zaměřená na osoby, kterým byly k 31. 12. 2009 aplikovány pouze 3 dávky vakcíny, byla zařazena s ohledem na požadavky Světové zdravotnické organizace, nicméně v podmínkách ČR nemá v dané podobě většího praktického vý­znamu.

Proočkovanost proti virové hepatitidě B (HepB)

Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 1995, které v roce kontroly dovršily 14. rok života. Očkování vybrané kohorty dětí probíhalo podle vyhlášky č. 537/2006 ze dne 29. listopadu 2006, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2007. Podle této vyhlášky v případě dětí, které proti virové hepatitidě B nebyly očkovány v novorozeneckém věku, se dané očkování provádí v době od dovršení dvanáctého do dovršení třináctého roku věku dítěte.

Pro očkování dětí narozených v roce 1995 byla použita vakcína ENGERIX B.

Z celkového počtu 2720 kontrolovaných dětí bylo 3 dávkami vakcíny oočkováno 2698, tj. 99,19 % osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v rozmezí 96,10–100,00 %, v 5 krajích ČR byla hlášena 100procentní proočkovanost 3 dávkami vakcíny, 14 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, přičemž ve 3 okresech byla zaznamenána proočkovanost pod 95 %.

Celkem u 22 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 6 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, 4 děti nebyly 3 dávkami vakcinovány z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 0,8 %. 

Závěry 

Administrativní kontrola proočkovanosti se stavem k 31. 12. 2009 se týkala téměř 12 tisíc dětí, což představuje přibližně 3 % celkové populace vybraných 4 ročníků narození.

Cílem kontroly bylo zjištění podílu dětí vakcinovaných podle daných výběrových kritérií proti 9 infekčním onemocněním, která jsou v souladu s legislativou ČR zahrnuta do rámce povinného očkování.

Sumární údaje za celou ČR ukazují, že zjištěná proočkovanost podle kontrolovaných infekčních onemocnění převyšuje 98 %, což je hladina zaručující víc než dostačující úroveň ochrany z hlediska kolektivní imunity. Uvedené konstatování se týká těch kontrolovaných očkování, u kterých byla v době kontroly splněna podmínka dosažení nejzazšího stanoveného věku dí­těte.

Z hlediska regionálního vyhodnocení byla hladina proočkovanosti pod 95 % zjištěna především v těch krajích, kde byl v některém z okresů kontrolován nízký počet dětí. Chyba malých čísel, která vznikla z objektivních důvodů jako následek výběrových kritérií a ve výsledku zkreslila hodnoty proočkovanosti v kraji, se však neuplatnila univerzálně u všech kontrolovaných vakcinací s hladinou proočkovanosti pod 95 % a ve všech krajích.

Z výsledků administrativní kontroly proočkovanosti v roce 2009 vyplývá, že i přes aktivity směrem ke změnám ve prospěch nepovinného očkování jsou díky dobré úrovni očkování dětí kontrolovaných ročníků v naprosté většině případů splněny podmínky pro zajištění kolektivní imunity proti infekčním onemocněním, která jsou preventabilní vakcinací v rámci povinného očkování.

Je třeba věnovat patřičnou pozornost doočkování dětí, které byly v rámci provedené kontroly proočkovanosti hlášeny jako neúplně či zcela neočkované z přechodných důvodů a tyto konkrétní případy znovu prověřit v rámci následující kontroly proočkovanosti.

Poděkování touto cestou patří všem kolegům epidemiologům krajských hygienických stanic a pediatrům, kteří se podíleli na organizaci a provedení administrativní kontroly proočkovanosti v roce 2009. 

Do redakce došlo dne 10. 2. 2011.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.

Oddělení epidemiologie

Odbor ochrany veřejného zdraví

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2

e-mail: jozef.dlhy@mzcr.cz 

Po domluvě redakčních rad obou časopisů a souhlasu autora bude článek publikován v časopisu Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie i ve Zprávách epidemiologie a mikrobiologie SZÚ, Praha.